Znečištění ovzduší v česko-polském příhraničí: Ohnisko znečištění za hranicí

Mapa znečištění ovzduší v českém a polském příhraničí hraje všemi barvami a ukazuje vysokou míru znečištění. Odborníci z obou zemí teď po tříletém společném výzkumu vědí, kde je to nejhorší.

Epicentrum se nachází v oblasti mezi státní hranicí a polským městem Rybnik. "Jde o silně urbanizovanou oblast, kde hlavní roli hrají emise lokálních topenišť. Ty se v této oblasti na celkovém znečištění podílejí 71 až 80 procenty," přiznává Leszek Osródka z Instytutu meteorologii i gospodarki wodnej, polské obdoby Českého hydrometeorologického ústavu. Závěry potvrdilo opakované měření i výpočty a modelování.

Přeshraniční přenos škodlivin

Při prezentaci výsledků projektu Air Silesia vůbec poprvé zazněly konkrétní závěry o přeshraničním přenosu škodlivin. Znečištění v rybnické oblasti ovlivňuje i situaci u nás, především v příhraničí.

"Ve většině roku vítr fouká z české na polskou stranu. Co se týká imisního zatížení, je to však naopak. Převládá vliv Polska," uvedl Libor Černikovský z ostravské pobočky ČHMÚ. Právě z Polska totiž fouká v zimě při zhoršených rozptylových podmínkách. Modely Vysoké školy báňské tak ukázaly, že například ve Věřňovicích či Bohumíně se polské vlivy na celkovém znečištění podílejí až padesáti procenty. Čím dál od hranice, tím zahraniční podíl klesá, a to velmi rychle. Třeba v Ostravě už je zanedbatelný.

Hlavní zdroje znečištění

Slezsko je průmyslovou oblastí a průmysl má na stav místního ovzduší velký podíl. Více než s ním však Poláci bojují s domácími kotli. "Podíl domácích topenišť je nejvyšší v okolí Rybnika, kde je až osmdesátiprocentní. Průmysl naopak převažuje spíše na české straně. V Ostravě má na smogu místy sedmdesáti- až osmdesátiprocentní podíl. Na druhém místě je v Ostravě doprava a až na třetím domkaři," sdělil Petr Jančík z Vyskoké školy báňské. Dodal, že i vlivy dopravy stojí na některých místech v čele zdrojů znečištění. Třeba v oblasti od Ostravy-Zábřehu směrem k Jistebníku. "Je tam síť komunikací vedoucích na Ostravu.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Poláci přiznávají, že mají problém s malými zdroji. Prokázala to i další měření. "Například dioxinů, které vznikají například spalování odpadů s obsahem chloru nebo bromu, je v ovzduší na polské straně dvojnásobek. V množství polyaromátů je Česká republika také dvakrát níž," vysvětlila Lucie Helebrandová ze Zdravotního ústavu. Měření v Polsku ukázala i dvojnásobné množství oxidu siřičitého, který se uvolňuje při spalování nekvalitních paliv s obsahem síry. Vysoký vliv lokálních topenišť ukazují i srovnání jednotlivých období v roce. V létě je situace všude stejná. "V topné sezoně se ale nůžky začnou rozevírat," řekla Helebrandová.

Vliv průmyslu v Polsku také není zanedbatelný. Často se diskutují především výjimky, díky kterým mohou polské továrny do ovzduší posílat více emisí. "Při srovnání to ale významnou roli nehrálo.

Rozdílný přístup k životnímu prostředí

Experti z obou zemí spolu strávili měsíce práce a výzkumů. Ti čeští měli čas si všimnout, jak je otázka špatného ovzduší vnímána v Polsku. "Základním problémem jsou informace a přístup k životnímu prostředí. U nás se na něj klade důraz, měří se, když znečištění překoná hranici 150 mikrogramů, regulujeme průmysl. V Polsku je přístup jiný. Neregulují, informovanost není velká," hodnotí Lucie Helebrandová. I emise Poláci vykazují jinak. Zatímco u nás se sleduje každý komín, za hranicí stačí jedno číslo pro celou továrnu.

Tříletá spolupráce měla položit základy pro řešení otázky ovzduší v celé oblasti bez ohledu na hranici. Jedním z výstupů bude podrobné zveřejnění informací, jak na tom ovzduší v českém a polském příhraničí je.

Air Silesia

Šestice českých a polských institucí mapovala ovzduší v příhraničí obou zemí tři roky, od července 2010 do června 2013. Každá měla svůj úkol, od měření a vyhodnocování dat až po modelování a předpovídání. Zkoumala se míra znečištění, zdroje, přenos přes hranice i systém předávání informací.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Znečištění benzo[a]pyrenem ve východní části Ostravy

Koncem roku 2022 bylo dokončeno celoroční komplexní vyhodnocení příčin znečištění ovzduší ve východní části Ostravy na základě dat naměřených v roce 2021. Do společného modelu byla zahrnuta data jak ze čtyř ostravských, tak i ze dvou vzdálenějších stanic. Jednalo se o lokality Ostrava-Bartovice (TOBA), Ostrava-Kunčičky (TOKU), Ostrava-Radvanice ZÚ (TORE), Ostrava-Radvanice OZO (TORO), Studénka (TSTD) a Věřňovice (TVER). Hlavní pozornost byla věnována benzo[a]pyrenu, jehož koncentrace zde ze všech znečišťujících látek nejvíce překračují imisní limit a který nejvíce přispívá ke zdravotnímu riziku.

Znečištění benzo[a]pyrenem v okolí stanice imisního monitoringu Ostrava-Radvanice ZÚ (TORE) vyšší než 5 ng∙m−3 ovlivňovalo populaci čítající přibližně 8 400 osob a úroveň nad 8 ng∙m−3 přibližně 860 osob (imisní limit benzo[a]pyrenu je 1 ng∙m−3). Výsledky potvrdily, že údaje z této stanice jsou reprezentativní v mikroměřítku, tzn., že platí pouze pro její nejbližší okolí (do cca 100 metrů od stanice) a nejsou použitelné pro hodnocení kvality a příčin znečištění ovzduší v Ostravě-Radvanicích jako celku, v okolních městských částech, ani v širším okolí.

Receptorovým modelem PMF bylo identifikováno 10 faktorů, které jsou příčinou znečištění ovzduší v hodnoceném území. V různých částech Ostravska se příčiny znečištění významně liší. V Oblasti 1 (okolí lokality Ostrava-Radvanice ZÚ) jsou příčiny znečištění výrazně odlišné od ostatních částí zájmového území. Projevuje se zde lokální vliv průmyslových zdrojů. Z areálu hutního podniku Liberty Ostrava a.s. zde pocházelo až cca 2/3 znečištění benzo[a]pyrenem, zbývající část znečištění produkovalo vytápění domácností pevnými palivy, zejména uhlím. Jinde ve východní části Ostravy (Oblast 2) pocházela většina znečištění benzo[a]pyrenem z vytápění domácností (polovina až tři pětiny), zbývající část zde připadala převážně na koksárenskou výrobu (dvě pětiny až polovina). Ve vzdálenějším okolí Ostravy (Oblasti 3) bylo znečištění benzo[a]pyrenem způsobeno dominantně individuálním vytápěním domácností pevnými palivy.

Případné budoucí kroky ke zlepšení kvality ovzduší ve východní části Ostravy a v přilehlých obcích by měly prioritně směřovat ke snížení koncentrace benzo[a]pyrenu. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem dosahuje nejvyšší úrovně tam, kde dochází ke kumulativnímu vlivu vytápění domácností a koksárenského průmyslu. V části zájmového území, kde převažuje vliv vytápění domácností, žije přibližně 8 krát více obyvatel, než v části zájmového území, kde převažuje vliv koksárenské výroby.

Tabulka: Podíl zdrojů na znečištění benzo[a]pyrenem v Ostravě a okolí

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

tags: #ohnisko #znecisteni #anglicky

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce otočením redukce na odpadu
• Přírodověda: Ekosystém potok a řeka
• Vlastnosti akrylových barev
• Knihy o Sibiři
• Kam s použitou tiskárnou?