Kompostování v malé zahradě u řadového domu

Jakmile je dům obyvatelný, přichází na řadu zahrada. Máte zahradu u řadovky a hledáte inspiraci, jak ji vyřešit? Zahrada u řadového domu může být výzvou, ale i skvělým prostorem pro relaxaci a zábavu.

Rozvržení zahrady

Záleží na tom, jak velké máte děti. Tříleté dítě je schopné pochopit, že na záhon se nešlape. Větší děti už rády na záhonech pomáhají.

Důležité je zhodnotit celý profil vaší zahrady a říct si upřímně, co od ní očekáváte. Má to být smaragdový chrám klidu a ticha, zelená svatyně odpočinku, botanický klenot? Nebo na vaši zahradu mají mít přístup i děti, pes? Je to zahrada produkční, nebo spíše estetická? V odpovědi se skrývá váš další přístup.

Společným jmenovatelem je tu ale nový způsob rozvržení vegetace v prostoru. Je to to, čemu programátoři někdy s humorem sobě vlastním říkají optimalizace.

Čím víc terásek, skalek, svažitých partií a údolíček dokážete na jednotku plochy nové zahrady nasekat, tím lépe. Ona členitost totiž vytváří pestrou směs mikrohabitatů, s různými gradienty abiotických podmínek. Vytváří se tím nová osa pro místní vodní režim, pro tvorbu zastíněných míst i přehřátých plošek. Je to pestré. A pracné.

Čtěte také: Ohňostroje a oslavy: Ekologičtější přístup

Jak je vaše zahrada orientována ke světovým stranám? Topí se celý den ve slunečních paprscích? Budujte zahradu s radostí z pestrosti jednotlivých dílků, vyhněte se uniformitě.

Není vůbec od věci shrnout do koutů zahrady vícero uživatelských programů. Ano, tam, kam pere slunce, přijde skalka. A jinam třeba zídka seskládaná z kamenů. Neláká vás zahrada připomínající výstavu hornin?

Prvky v zahradě

Domeček je naprosto ideální věc - děti ho milují. Nejlépe u něj vysadit rychle rostoucí keř, aby mohly více řádit. Pozor na jedovaté rostliny - ale to už vám zahradnice doporučí. U jezírka je důležité, aby nebylo ani moc na slunci ani moc ve stínu. A chce to přívod elektřiny a na údržbu ke opravdu náročné...

Správná zahrada má mít vysázené stromy v prostoru a ne po stranách, jak se teď běžně dělá. Po stranách tedy keře na odclonění sousedů a do prostoru nějaký strom roubovaný na vysokém kmínku (přes 2m).

U domu terasa, tam mají stoleček s židličkama, kreslí tam, tahají si tam hračky zevnitř (nad terasou zastřešená pergola).

Čtěte také: Hotel vhodný pro školy v přírodě – recenze

Příprava zahrady na sucho

Život je plný nejistoty, ale jedno je téměř jisté. Letos v létě nejspíš bude zase sucho. Pokud se v srpnu nechcete tvářit překvapeně, není od věci svou zahradu na scénář možného nedostatku vody připravit. Ideálně tak, abychom vlny horkého počasí přestáli už každý následující rok s větším přehledem. Kdy s přípravou vaší zahrady na sucho začít? Nejlépe před dvaceti lety. OK, na to teď už není čas.

Vaším cílem je minimalizovat ztráty odparem, a ten je prostě z hrbolatého povrchu nižší, než z placatého. Takže by to teď zatraceně chtělo pár vzrostlých stromů. Pokud jste je nevysadili před dvaceti lety, tak to udělejte co nejdříve. Hned, jak nastane nejbližší podzim.

Zástin stromy, a to nejen po obvodu zahrady, ničím nenahradíte. A když je vysadíte letos, do budoucna neprohloupíte. Nemusí jít hned o dvacetimetrové velikány, ale aspoň o nějaké to patro vegetace navíc. Jsme zase u té členitosti.

Ano, díváme se na váš pečlivě střižený trávník a významně přitom zvedáme obočí. Je extrémně žíznivý, nese jen minimum druhů. Možná je potěchou pro oko a pěkně se po něm chodí bosky, ale praktický význam u nás nemá žádný. Což takhle jej nahradit třeba květinovou loučkou?

K osevu se vyplatí pochopitelně jen takové směsi semen, které zvýší kořenovou hloubkou substrátu, vytvoří na zemi vrstvu drnu, který bude jako houba zadržovat vlhkost. Čím vyšší vlas, tím menší chlast, jak říkají zahradníci.

Čtěte také: Seznam odpadu pro kompost

Déšť ničím nenahradíme. Dva řádky rajčat, které nakonec přinesou pořádný košík plodů, spotřebují za šest suchých týdnů třeba 150 litrů vody. Ano, sbírejte a jímejte dešťovku, napojte okapy na barely, využijte IBC repasovaných kontejnerů (ale bacha, berte jen ty, ve kterých nebyly nějaké drsné chemikálie). Nejlepší je si u domu zakopat do země plastovou nádrž. Můžete do ní pak chytat dešťovou vodu ze střechy. Voda pod zemí se navíc nezkazí, netopí se v ní ptáci a nádrž nezabírá místo.

Jedna věc je vodou zbytečně neplýtvat a druhá pak vodu na zahradě udržet. Mulč dokáže zázraky. Zahradníci ho mají rádi, protože ve správné vrstvě tlumí růst plevelů. Vlhkost se v něm přirozeně udrží mnohem déle, je to další vrstva mezi půdou a pražícím sluncem.

Přítomnost organické vrstvy je z hlediska zvýšení vododržnosti půdy důležitá. Takže jestli na zahradě nemáte kompost (co jste to za zelenáče?), tak si ho založte. Pěstovaným rostlinkám nezapomeňte občas ulehčit jejich život tím, že mezi nimi proberete plevel.

Spadne prostě z výšky na přesušený trávník, jen to zasyčí, a je hotovo? Nebo se jí jako první do cesty postaví listy stromů, ze kterých skápne na keře, osvěží ostrůvky zeleně a pak se konečně vsákne do mulče pod bylinkami vaší louky, odkud zamíří ke kořenům? Asi teď už chápete, jaký rozdíl je v pohybu vody v členité zahradě s rozmanitou vegetací a na anglickém trávníku.

Zalévání

Nezalévejte, když opravdu nemusíte. A když už, tak zalévejte pořádně a intenzivně, ale nepravidelně. Je to lepší než pravidelná, ale skromná zálivka. Proč? Prvním doporučeným přístupem totiž nutíte rostliny zabojovat o své místo na Zemi. Během sušších epizod musí „vysílat“ mladé kořínky do větší hloubky ve snaze urvat si trochu půdní vlhkosti. Ty, které si rozmazlujeme pravidelnou zálivkou, koření jen mělce při povrchu.

Megahloupost je zalévat během největšího horka. Má to minimální účinek, je velký odpar a většinu rostlin můžete vodou „spálit“. Zálivku dávkujte jemně a snažte se dopravovat ji přímo ke kořenům.

Namísto jednodruhových linií by byly vhodnější vícedruhové směsi, které by se částečně překrývaly. Proč? Spotřeba vody na řádek je větší, než na jeden shluk. Rostliny shromážděné „po kupě“ jsou schopny vodu lépe zužitkovat a současně si v ostrůvku udrží lepší mikroklima. Se stejnou dávkou vody tak dokáží déle a lépe pracovat.

Operujte s hodnotou pozemku. Takže vlastně u zahrádky svého rodinného domku tvoříte hodnotu za miliony. Benefitů plynoucích ze stromů je navíc dlouhá řada: kromě zvyšování vlhkosti a poskytování stínu, ochlazování okolí čistí vzduch od prachu, zpomalují nepříjemné proudění větru, slouží jako akustická bariéra.

Další tipy pro zahradu

Kamenné skalky slouží jako akumulátor tepla. Přes den je pojímají a v noci vyzařují do okolí. Plánujte je proto s ohledem na jejich okolí. Neinstalujte je zbytečně tam, kde chcete mít „chladno“.

Snažte se podpořit a umocnit vsak vody tam, kam patří: do půdy.

Vlhkost v zahradě rozhodně umí oživit a když jej chytře postavíte (ideálně do stínu) i s několika nášlapnými kameny, vytvoříte i stylové napajedlo pro ptáky. Ti mají taky žízeň. Jen pozor na zbytečný odpar.

Permakultura

Slovo „permakultura“ se skládá ze dvou anglických slov „permanent“ a „agriculture“ a v jednoduchém překladu tedy znamená „udržitelné zemědělství“. Permakultura je návod, technika, způsob myšlení i životní styl v jednom. Je to na etice založený designérský systém, spojující dobré bydlení s bezpečnou produkcí potravin a estetikou, zahrnující též společenské a finanční stránky.

Principy a praxi permakultury může využít kdokoli a kdekoli. Abyste mohli začít s permakulturním zahradničením, nepotřebujete velkou zahradu. I z malého pozemku nebo dokonce balkonu lze vytvořit úrodnou zahradu. V permakulturních ani v přírodních zahradách se pro pěstování rostlin nepoužívají substráty, které obsahují rašelinu. Těžba rašeliny probíhá často v cenných přírodních lokalitách, které se přirozeně neobnovují.

Rekonstrukce zahrady

U rekonstrukce záleží na tom, o jak rozsáhlou a hlubokou změnu se bude jednat. Které prvky včetně dřevin a staveb na zahradě zůstanou a které budou nové? Při rekonstrukci zanedbané zahrady se lze bavit i o revitalizaci čili znovuoživení daného místa. V takovém případě se záměrně vracíme k původnímu řešení nebo druhům rostlin.

V takovém případě se bude zřejmě jednat o radikální změnu a téměř nové řešení celého prostoru. Přesto je nutné si nejprve ujasnit, co ze stávající zahrady ponechat a co nikoli. Určitě je dobré si rozmyslet odstranění takových prvků a rostlin, které mají zřejmou hodnotu a těžko se dají nahradit. Může to být letitá dřevina, kterou sázela ještě babička, ale také pěkně postavená besídka nebo schodiště.

Při koupi takového pozemku si musíte uvědomit, že ušetřené peníze potom snadno „utopíte“ v náročnějších a drahých úpravách. Na druhé straně ale vidím i parcely, které nejsou špatné, ale jsou nelogicky a neprakticky řešené. Za největší chyby lze uvést nevhodné umístění domu a rozvržení zahrady z hlediska oslunění a klidu.

Při rekonstrukci zahrady je často nutné se rozloučit se starými stromy a keři. V současné době je rozhodující obvod kmene ve výšce 130 cm. Pokud je větší než 80 cm, je třeba mít k vykácení povolení obecního nebo městského úřadu. Netýká se to ovocných stromů, ty lze kácet bez povolení. Chci ovšem zdůraznit, že stará jabloň na zahradě má ohromnou hodnotu, přestože už příliš neplodí. Žije na ní mnoho užitečných tvorů, které na zahradě pomáhají.

Inženýrské sítě v zahradě

Propojení zdrojů elektřiny a vody se zahradou patří asi mezi nejsložitější práce. Inženýrské sítě na zahradě je třeba velmi dobře promyslet a pečlivě provést. Samozřejmostí je vedení kabelů v chráničkách a dostatečné hloubce (min 60 cm). Nezapomeňte si také dělat fotodokumentaci takovýchto prací, rychle se na ně zapomíná.

Závěrem

Plánování zahrady mnohdy podceňujeme. Obvykle netušíme, že kvalitně založená zahrada je základ pro to, aby nás bavila, byla dle možností bezúdržbovou, a též aby nás nestála zbytečně moc.

Do zahrady umíme nainvestovat skutečně velké množství peněz. Někdy si ani neuvědomíme kolik, protože částku nemáme černou na bílém před očima. Obvykle se necháváme nalákat naleštěnými rostlinami, které někdo přivezl z jižních skleníků a na naše klimatické podmínky příliš uzpůsobeny nejsou. Pak jsme zklamaní, že nám uhynou. I když se jim snažíme nabídnout vhodné podmínky podle návodů k jejich pěstování, ne vždy se nám to povede a rostlinka nám uhyne.

Na rozdíl od zahradního architekta obvykle neumíme uvažovat komplexně. Jen stěží jsme schopni přemýšlet, jak bude naše zahrada vypadat za deset let, nebo v každém ročním období. A krásnou ji přece chceme mít i v zimě. Jako amatéři si však často naplánujeme třeba žluto-fialově kvetoucí záhon, a přitom si vůbec neuvědomíme, že se nám tyto rostliny v období květu vůbec nepotkají.

Zatímco pro malou zahradu oceníme zahradního architekta proto, aby se nám povedlo využít každý centimetr zahradní plochy, kterou máme, u velké zahrady nás zbaví pocitu bezmoci, když stojíme na 3000 m2 prázdné plochy a přemýšlíme, kde a jak začít.

tags: #kompostování #v #malé #zahradě #u #řadového

Oblíbené příspěvky:

• Rozdíly v ochraně přírody v ČR
• Emise Dluhopisů - Výpočet
• 50litrové sáčky do koše
• Ekologické předpisy Finska
• Česká krajina a zákony