Tento článek se zabývá definicí ohrožení bezpečnosti a veřejného pořádku, zejména v kontextu cizineckého práva a související judikatury. Analyzuje různé přístupy k výkladu pojmu "závažné narušení veřejného pořádku" a jeho dopady na rozhodování správních orgánů.
Zřizuje se Sbor národní bezpečnosti jako výkonný orgán správních úřadů národní bezpečnosti. Jeho úkolem je chránit na celém území Československé republiky v rámci právních předpisů a podle příkazů správních úřadů národní bezpečnosti veřejné zájmy, jež náleží do tohoto oboru (§1).
Sbor je orgánem státní správy. Sbor je vojensky organizován. Jeho členové podléhají vojenským soudům a vojenským trestním zákonům (včetně ustanovení o vojenských zločinech a o vojenských přečinech) a platí pro ně vojenský služební řád.
V čele Sboru stojí hlavní velitel, jemuž přísluší pečovati o udržení vojenského pořádku a kázně a dále o výcvik a vyučování členů Sboru. Hlavní velitel Sboru má svého zástupce. Hlavního velitele i jeho zástupce jmenuje a odvolává president republiky na návrh vlády.
Ministr vnitra stanoví, a to pokud jde o Slovensko, po vyjádření pověřence vnitra, podrobnosti organisace Sboru, přihlížeje k organisaci správních úřadů národní bezpečnosti a k rozdělení Sboru na jednotlivé složky. Správní úřad národní bezpečnosti první stolice je představeným úřadem pro útvary Sboru, určené pro vykonávání služby výhradně v jeho obvodu; jemu přísluší řízení služby těchto útvarů a dohled na její vykonávání.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Soudy a úřady veřejné žaloby jsou, pokud jde o výkon trestní pravomoci soudů, oprávněny požadovati přímo služeb Sboru. V jiných oborech působnosti se soudy mohou dožadovati činnosti Sboru jen prostřednictvím správních úřadů národní bezpečnosti; tímtéž způsobem dožadují se činnosti Sboru ostatní civilní a vojenské úřady státní, jakož i orgány samosprávné.
Členové Sboru jsou povinni vykonati bezpodmínečně a bez průtahu příkazy, jež jim byly dány. Jen tehdy, kdyby se příkaz zjevně příčil povinnostem, jež na sebe členové Sboru vzali přísahou, nebo kdyby příkazem bylo nařízeno vykonání činu, jenž je zapovězen trestním zákonem, po případě kdyby se příkaz příčil ustanovení § 16, odst. 1. Kdykoli člen Sboru ve své službě proti někomu zakročuje, má užít, připouštějí-li to okolnosti, slov "Jménem zákona"; v takovém případě je každý, i osoba vojenská, povinen uposlechnout jeho vyzvání, může si však potom na jeho jednání stěžovat.
Mužstvo Sboru se doplňuje přijímáním dobrovolně se hlásících uchazečů. Do Sboru mohou býti přijímány i ženy. Není však podmínkou přijetí, aby se žadatelka předem podrobila vojenskému výcviku.
Každý člen Sboru musí sloužit dva roky na zkoušku a má během této doby vykonat odbornou zkoušku před komisí, složenou z důstojníků Sboru a úředníků správní služby národní bezpečnosti. Každý člen Sboru se musí při vstupu zavázat k čtyřleté povinné službě. Členové Sboru vykonají při svém vstupu služební přísahu, kterou se zavazují, že budou věrně sloužit Československé republice a její vládě podle zákonů a podle nařízení svých představených.
Členové Sboru mohou být přemisťováni jen z důležitých služebních důvodů nebo na vlastní odůvodněnou žádost, a to vždy po slyšení zemského národního výboru - na Slovensku po vyjádření pověřence vnitra - a zaměstnanecké rady. Člen Sboru může býti povýšen, jmenován, z úřední moci přeložen do výslužby nebo propuštěn (s výjimkou řízení trestního nebo kárného) jen po předchozím vyjádření příslušného zemského národního výboru - na Slovensku pověřence vnitra - a po slyšení zaměstnanecké rady.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Narušením veřejného pořádku podle § 119 odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, může být jen takové jednání, které bude představovat skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti (viz čl. 27 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES). I v takovém případě je však nutno zohlednit individuální okolnosti života cizince a přihlédnout k jeho celkové životní situaci.
Judikatura Nejvyššího správního soudu není co do výkladu pojmu "závažné narušení veřejného pořádku" jednotná. Existují různé přístupy, které se liší v míře restriktivnosti a v kritériích pro posuzování závažnosti narušení.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se zabýval otázkou jednotného výkladu pojmu "závažné narušení veřejného pořádku" a dospěl k závěru, že judikatura v této oblasti není jednotná. Zdůraznil, že veřejný pořádek je nutno chápat a vykládat v kontextu dané právní úpravy a vycházet přitom z jejího účelu.
Službou státní bezpečnosti se rozumí zajištění Československé republiky před útoky na její svrchovanost, samostatnost, celistvost a demokraticko-republikánskou státní formu, bezpečnost a obranu, dále zajištění osobní bezpečnosti ústavních činitelů a obrana proti hospodářskému vyzvědačství.
Působnost jiných úřadů a orgánů v oboru národní bezpečnosti (§ 1), stanovená zákonem nebo předpisy vydanými na podkladě zákona, zůstává nedotčena. V obcích (městech), v nichž místní (ústřední) národní výbor vykonává působnost okresního národního výboru, se pro věci národní bezpečnosti zřizují úřadovny národní bezpečnosti příslušných národních výborů.
Čtěte také: Pracovní rizika
Místní národní výbory nemohou napříště zřizovat a udržovat bezpečnostní sbory (stráže bezpečnosti) pro své všeobecné úkoly národní bezpečnosti. Státní policejní úřady se zrušují.
tags: #ohrozeni #bezpecnosti #a #verejneho #poradku #definice