Dekret prezidenta republiky č. 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti ze dne 27. října 1945, bývá někdy označován jako malý retribuční dekret.
Tento dekret se zaměřoval na provinění proti národní cti v období zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu prezidenta republiky ze dne 19. června 1945, č.).
O výši trestu nerozhodovaly soudy, ale komise okresních národních výborů, které navíc nepodléhaly ministerstvu spravedlnosti, ale ministerstvu vnitra, což mělo své důsledky.
Díky vágní formulaci „malého“ dekretu byla tato právní norma často využívána k politickým manipulacím.
Mnozí z domnělých či skutečných kolaborantů, kteří byli u MLS osvobozeni nebo se před něj vůbec nedostali, byli odsouzeni těmito komisemi (patřili mezi ně i někteří známí umělci jako V. Burian nebo L. Baarová).
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Byla-li uložena pokuta, buď pro případ její nedobytnosti zároveň vyměřen náhradní trest vězení podle míry zavinění do jednoho roku. Do trestu na svobodě se započítá doba, po kterou byl pachatel zajištěn (ústavní dekret prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, č.
Činy trestné podle § 1 se promlčují v šesti měsících. Promlčecí lhůta počíná se dnem, kdy čin byl spáchán; u činů spáchaných před účinností tohoto dekretu pak dnem počátku jeho účinnosti.
U činů, o nichž okresní národní výbor nabude vědomosti ze spisů, jež jsou v den 26. května 1946 u soudu (mimořádného lidového soudu), veřejného žalobce, správního úřadu (orgánu) a budou mu odstoupeny teprve po tomto dnu, počíná se promlčecí lhůta dnem, kdy tyto spisy dojdou příslušnému okresnímu národnímu výboru. Trestní řízení musí však býti zahájeno před skončením účinnosti dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č.
Komplexní statistika zachycující množství posuzovaných případů v českých zemích podle „malého“ dekretu není k dispozici. Jednalo se ale o desítky tisíc případů, které přes všechny potíže časové (retribuční období muselo být prodlužováno), personální (trvalý nedostatek soudců z povolání), kompetenční a právní byly nakonec v drtivé většině projednány, ty zbývající pak byly po ukončení retribuce dopracovány běžnými soudy.
K 10. říjnu 1946 máme dochovaný záznam, že bylo v obvodu českého zemského národního výboru zaevidováno skoro 120 000 zahájených řízení a v obvodu moravskoslezského zemského národního výboru přes 40 000.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Mnichovskou dohodou bylo Československu velmocemi nadiktováno odstoupení českého pohraničí hitlerovskému Německu. se potýkala s obrovskými hospodářskými a sociálními problémy. bylo vystaveno pronásledování, násilí a nuceno k opuštění svých domovů. do českého vnitrozemí více než 120 tisíc Čechů a zhruba 17 tisíc Židů. se nevyhnula ani okupovanému pohraničí. dalších místech byly vypalovány synagogy a ničeny židovské obchody a byty. táborů. uspíšila proud židovských uprchlíků do českého vnitrozemí. a k oživení českého antisemitismu. z Německa a ze Sudet, pro které prý nebylo v době národního ohrožení v republice místo. vraceni. prvků ze společnosti a hledání viníka za zánik první československé republiky.
ve Straně národní jednoty se obracela proti parlamentní demokracii, Benešovi a Masarykovi. s takovou silou projevoval naposled na přelomu 19. a 20. století, v době tzv. hilsneriády. českého národa.
Židé začali být omezováni ve výkonu povolání a byli propouštěni ze státní správy. další profesní organizace usilovaly o vyloučení Židů a odstranění nepříjemné konkurence. v Německu, i české průmyslové kruhy spatřovaly v židovském majetku bohatou kořist.
Antisemitskou štvanici podporoval vnější tlak nacistického Německa. Chvalkovskému při návštěvě Berlína 21. nedostatečnou rozhodnost při řešení židovské otázky v Československu. státních zaměstnanců židovského původu. proti Židům, kteří nebyli české nebo slovenské národnosti. k opuštění země a mohla jim být na základě rozhodnutí vlády ukládána různá omezení. a jednáním o zahraniční půjčku, která měla odlehčit přetíženým financím druhé republiky.
Čtěte také: Pracovní rizika
tags: #ohrožení #cti #v #českých #zemích #historie