Ondatra pižmová: Význam v přírodě

14.10.2025

Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) je středně velký hlodavec, kterého řadíme do čeledi křečkovitých. Ondatra pižmová je jedním ze skupiny savců, kteří se zdržují poblíž vody. Zde si hloubí své nory, vyvádí mláďata a shání potravu. Dospělí jedinci dorůstají délky 20 až 40 centimetrů, ocas může mít až dalších 25 centimetrů.

Dospělá ondatra měří 20-40 cm, k čemuž je třeba připočíst ocas dlouhý 20-25 cm. Váha ondatry se pohybuje mezi 0,5 a 1,5 kilogramu.

Popis a charakteristika

Typickým znakem je hustá, voděodolná srst. Kožich má tmavě hnědou barvu na hřbetě, na břiše jsou pak odstíny hnědé světlejší. Právě pro svoji hustotu a velice dobré izolační vlastnosti, je v horní části těla kaštanově hnědá. Ze spodu šedavá až nažloutlá. Dalším poznávacím znamením je charakteristický pižmový zápach - odtud také druhové jméno “pižmová”.

Ten ondatrám slouží jako jakési “veslo” (i tvarem ho trochu připomíná), je mírně zploštělý a oproti tělu mohutný. Nevypadá ale jako ocas bobří, je spíše protáhlý. Ondatra má ocas nápadně zploštělý, ale užší a delší (téměř jako je její tělo) než bobr. pouze šupinkami.

Zadní končetiny ondatry jsou silné a slouží hlavně k pohybu ve vodě. pohybovat jí slouží plovací blány a tuhé brvy, které má na zadních nohou. Plovací blány však mezi prsty nemá, k lepšímu odporu vody slouží husté štětiny, které se mezi prsty nacházejí. Přední končetiny jsou menší a vyvinuté pro přidržování potravy.

Čtěte také: Život ondatry pižmové

Rozšíření a způsob života

Ondatra pižmová není původních druhem naší přírody. Nepochází ani z Evropy, její domovinou je Severní Amerika. Rozšíření: Vodní hlodavec, jehož přirozený areál se nachází v Severní Americe, v oblasti od Aljašky po Mexický záliv. V letech 1905-06 bylo vysazeno několik párů u Dobříše, odkud se rozšířil téměř do celé Evropy a do severní Eurasie. U nás nepůvodní druh z ameriky.

Stejně jako jejich příbuzní bobři, i ondatry jsou zdatnými staviteli. Hlodavce najdeme především v blízkosti mokřadů, rybníků, jezer, kanálů i pomalu tekoucích řek. Vyskytuje se v bažinách, u jezer, rybníků, u pomalu tekoucích mělkých vod s hustým břehovým porostem. V březích si vytváří nory o průměru asi 20 cm, které ústí pod vodou nebo buduje stavby z rákosí, větviček a bahna se vstupem pod hladinou.

Ondatry si libují v mělkých vodách různých mokřadů a tůní, kde si z rákosu a jiných vodních rostlin staví své ondatří hrady - kupovité stavby se vstupem (vchodem) zpod hladiny vodní plochy. Aktivní je ondatra převážně za soumraku a v noci.

Kromě hradu, ve kterých ondatry bydlí, najdeme v jejich blízkosti i několik metrů dlouhé nory. Ty vedou podél břehů a většinou mají opět podvodní vchody. Žije v menších skupinách. Aktivní je hlavně v noci a ráno. V zimě nespí.

Ondatra je dobře přizpůsobená plavání a pod vodou vydrží několik minut. Ondatry patří mezi výborné plavce a potápěče. Zahlédnout ji můžeme hlavně ráno a večer, kdy si shání potravu.

Čtěte také: Ekologický význam srnce

Potrava a chování

Ondatry jsou převážně býložravci. Jejich jídelníček tvoří různé druhy vodních rostlin, jako je rákos, orobinec, lekníny nebo vodní traviny. Ondatra má několik přirozených nepřátel, mezi které patří lišky, vydry, mývalové a velcí dravé ptáci. V případě ohrožení se spoléhá na své plavecké schopnosti a snaží se ukrýt ve vodě nebo ve svých norách.

Potravu si hledají jak na břehu, tak ve vodě. V zimě se živí i podzemními částmi rostlin, jako jsou kořeny a hlízy. Z potravy si s oblibou vytváří tzv. Kromě rostlin ale ondatry nepohrnou ani drobnými vodními živočichy. Potrava je tvořena převážně vodní vegetací (orobince, rákos, stulíky, kotvice…), dále travobylinnou vegetací a plody fruktifikujících dřevin břehových porostů, vodními mlži, larvami vodního hmyzu, ale také drobnými rybami, které dokáže ulovit.

Ondatry jsou spíše samotářská zvířata. Samice jsou velmi plodné a mohou mít až tři vrhy ročně. V každém z nich pak bývá po 6 až 8 mláďatech. Březost trvá 30 dní a mláďata se rodí slepá a bez srsti. Po pár měsících se malé ondatry učí plavat a samy si shánět potravu. Mláďata jsou po narození slepá, vidí po 11 dnech, mateřské mléko sají asi 3 týdny.

Ondatra pižmová a její vliv na ekosystémy

V naší krajině se najdou predátoři, kteří občas ondatry zařadí do svého jídelníčku, nicméně vzhledem k jejich vysoké plodnosti se i přesto snadno přemnoží. Škodí především budování nor podél břehů. Stejný problém způsobuje i její konkurence našim původním druhům. Ondatra pižmová není naší původní zvěří. O její vysazení v Čechách se zasloužil šlechtický rod Colloredo-Mansfeld v roce 1905 na svém panství, rybníce ve Staré huti u Dobříše.

Právě nově budovaná ochranářská opatření (mokřady a tůně) a změny v hospodaření v krajině (intenzivní rybníkářství) vedou k vyostřování konfliktů, kdy například ondatry se mohou lokálně přemnožit a působit svým potravním zájmem a destrukcí způsobenou hrabáním konflikt - škodu působenou zvěří.

Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá

Ondatry svým hrabáním a „průplavy“ doslova „boří“ managementy nově budovaných soustav mokřadů a tůní ve vztahu k regulaci „zavodnění“ a nežádoucího zarybnění mělkých tůní určených prioritně obojživelníkům. Díky již zmiňované populační dynamice (ondatry mohou vyvádět potomstvo až čtyřikrát v roce) a s tím, že početnost jednoho vrhu se pohybuje v počtu až 6 mláďat, nastává po osídlení nového biotopu ondatrou další nežádoucí problém, a to především destrukce rostlinných lokálních společenstev (v hojné míře orobince, také lekníny, stulíky, kotvice).

Vzhledem k (ne)regulaci a absenci smysluplného lovu ondater nám ondatrou osídlené ekosystémy ztrácejí funkčnost a neposkytují očekávané služby. Z důvodů poškozování biotopů lze očekávat, že myslivci (ondatra je lovná zvěř) budou nuceni daleko více monitorovat ekosystém a jeho stav (stav své honitby), aby mohli volit vhodný způsob hospodaření i s touto lovnou zvěří. Biotopy, které v posledním desetiletí vznikají a v agrárních ekosystémech vznikat budou, představují pro ondatry výborný habitat. Opodstatněným lovem zcela jistě předejdeme možným škodám a konfliktům.

Záměna s nutrií říční

Ondatru pižmovou si lidé často pletou s nutrií říční (Myocastor coypus). Tyto dva druhy jsou si na první pohled docela podobné. V obou případech jde o menší vodní hlodavce žijící v norách poblíž vodních ploch. Srst mají tmavě hnědou a tělo doplňuje dlouhý ocas. Tím nejvýraznějším jsou řezáky - zatímco u ondater jsou mírně žluté, nutrie mají zuby sytě oranžové a velmi nápadné. Dalším rozpoznávacím znamením je i celková velikost. Druhy může rozlišit i tvar ocasu.

Ondatra je menší než nutrie - dosahuje délky těla 20-40 cm, zatímco nutrie měří až 60 cm bez ocasu. Ondatra má zploštělý ocas ve vertikální rovině, zatímco nutrie má ocas válcovitý.

Regulace populace

Vzhledem k obrovské populační dynamice a souvisejícím škodám na hrázích rybníků byla již v období 2. světové války snaha omezovat stavy ondater. Způsoby lovu byly různé, ondatra se střílela, chytala do různých pastí (železa, tzv. V současné době je v souladu s právní úpravou zařazena mezi zvěř, kterou lze od 1. listopadu do konce února obhospodařovat lovem.

V současné době je v souladu s právní úpravou zařazena mezi zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem. O kůži z ondater je stále velký zájem.

Jen pro zajímavost, v Německu, kde problémy s ondatrou prokazatelně mají, funguje šest profesionálních lovců ondater na plný úvazek, kteří ve spolupráci s proškolenou sítí dobrovolníků uloví či odchytí asi 400 000 ondater ročně (Görner, 2017).

Tabulka srovnání ondatry a nutrie: