Někdy nastanou situace, kdy je třeba alespoň dočasně a prozatímně rozhodnout velmi rychle, aby se zamezilo určité velmi nepříznivé situaci. Pomocí předběžného opatření můžete dosáhnout velmi rychlého rozhodnutí soudu. Jedná se o formu rozhodnutí, které slouží k tomu, aby byly prozatímně nebo předběžně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.
Modelovou situací pro využití předběžného opatření může být probíhající rozvodové řízení. Rodiče už spolu ale fakticky nežijí. Proti prvostupňovému rozsudku se ovšem jeden z nich odvolal, pravomocné rozhodnutí je v nedohlednu a druhý rodič pečuje o děti a vše hradí z jednoho platu či z rodičovské. Peníze ovšem zdaleka nedostačují, rodina se ocitla na hranici chudoby a finanční pomoc druhého rodiče při péči o děti by byla na místě.
Obdobně také úprava styku rodiče s dítětem bývá předmětem návrhu na předběžné opatření. Například když dojde k přestěhování dítěte bez souhlasu druhého rodiče, případně k jinému neočekávané změně.
Dalším relativně častým případem, kdy se sahá k předběžnému opatření, je nahrazení souhlasu rodiče. Několik případů zaznamenala nedávno média také v souvislosti s covidem, kdy například jeden z rodičů nesouhlasil s očkováním dětí a druhý jeho nesouhlas nerespektoval.
Druhým typem speciálního řízení, které zákon o zvláštních řízeních soudních upravuje, se týká nezletilých dětí. Má sloužit pro akutní případy, kdy má nezletilé dítě nedostatečnou řádnou péči, nebo je jeho vývoj (či jiný důležitý zájem) vážně ohrožen či narušen. Takovým předběžným opatřením může být ze závažných důvodů například upraveno svěření dítěte do péče jiné osoby, případně svěření dítěte do péče matky či otce, kdy druhému rodiči může být omezen styk s dítětem. Dítě může být tímto opatřením svěřeno rovněž do péče jiné příbuzné či blízké osoby.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Je ale nezbytné ho mít opravdu pečlivě připravené, neboť další dokazování neprobíhá. Takže je potřeba mít návrh opravdu precizně zpracován a podložen listinnými důkazy. Z vlastní praxe víme, že často rozhodují skutečně malé detaily - špatně formulovaný návrh soud bez dalšího zamítne. Nedoporučujeme proto využívat obecné vzory návrhu předběžných opatření, které najdete na internetu. Nemusí vůbec pokrývat vaší situaci a mohou opomíjet důležité skutečnosti, jež je třeba uvést.
Aby se zabránilo výše popsané situaci, kdy si kdokoliv pro urychlení řízení podává návrhy na předběžné opatření, stanovil občanský soudní řád povinnost složit takzvanou jistotu, spolu s podáním návrhu. Nejedná se ovšem o běžný soudní poplatek, ale zvlášť stanovenou finanční částku, a to ve výši 10 000 Kč pro běžné návrhy a 50 000 Kč, pokud se váš návrh týká podnikání. Jistota má sloužit k případné náhradě škody či jiné újmy, které by potenciálně mohla vzniknout předběžným opatřením. Pokud by se totiž později v průběhu řízení ukázalo předběžné opatření jako bezdůvodné, bude navrhovatel povinen nahradit škodu. Tento princip má odradit od nadměrného využívání či zneužívání tohoto institutu.
Zákon stanoví rovněž výjimky, pro které povinnost složení jistoty neplatí.
Níže je uveden příklad návrhu na vydání předběžného opatření:
Jana Novotná, nar. 15. 3.
Petr Novotný, nar. 12. 6.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
I. Navrhovatelka Jana Novotná podává tento návrh na vydání předběžného opatření, neboť mezi ní a účastníkem Petrem Novotným probíhá řízení o úpravu poměrů k nezletilému dítěti Adamu Novotnému, nar. 5. 5.
II. Účastník Petr Novotný v současné době nepřispívá na výživu nezletilého dítěte, ačkoliv jeho příjmové poměry mu to umožňují.
III. Účastník Petr Novotný je povinen přispívat na výživu nezletilého Adama Novotného, nar. 5. 5. 2015, částkou 4 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15.
V Brně, dne 29.
K řízení je zásadně příslušný (věcně i místně) soud, který bude následně rozhodovat o věci samotné. O návrhu musí rozhodovat bezodkladně, nejpozději do 7 dnů (s výjimkou dvou speciálních řízení - viz níže). Jednání soudu není třeba nařizovat a účastníci ani nemusí být vyslechnuti.
Čtěte také: Pracovní rizika
Vzhledem k tomu, že se rozhoduje opravdu velmi narychlo a není žádoucí, aby takto zakotvená úprava poměrů trvala neomezeně dlouho, může soudce současně určit i lhůtu, po kterou předběžné opatření platí. Zároveň stanoví navrhovateli lhůtu, ve které musí podat žalobu (tedy návrh na zahájení řízení ve věci samé). Jestliže žalobu v této lhůtě nepodá, předběžné opatření automaticky zanikne.
Jediným opravným prostředkem proti předběžnému opatření je odvolání. Jeho podání je ovšem zkomplikované skutečností, že samotné usnesení nemusí obsahovat odůvodnění. Proces odvolání v občanském soudním řízení jsme podrobně rozepsali v našem článku.
Návrh na něj musí obsahovat také vylíčení skutečností, které potvrzují, že společné soužití je nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči navrhovateli nebo jinému, kdo ve společné domácnosti žije, anebo vylíčení skutečností, které osvědčují nežádoucí sledování nebo obtěžování navrhovatele. Toto řízení tedy umožňuje předběžným opatřením zasáhnout rovněž v případě tzv. O návrhu rozhoduje soud do 48 hodin od doručení.
V posledních měsících vídáme reportáže například o opilých dospělých a ohrožených dětech, se zmínkou, že se věcí bude zabývat orgán sociálně-právní ochrany dětí. Není třeba ho démonizovat. Tak to prostě být musí. Kroky musí navazovat.
Sociálka nebo též orgán ukrytý za zkratku OSPOD - je orgánem sociálně-právní ochrany dětí, který nemá být strašákem, ale ani státem ve státu. Má být pomocníkem pro dítě a jeho ochráncem. S OSPODem se ve svém životě potká v různých životních momentech mnoho rodičů a dětí. A většina z nich může potvrdit, že sociálka není zlem, které je často v představách lidí vnímáno jako všemocný úřad se svými vlastními pravidly a neomezenou mocí. Přesto často média ukazují sociální pracovnice, jako zubaté tety, které odebírají děti z náručí svých rodičů.
Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) je totiž orgánem veřejné moci, podobně jako stavební nebo živnostenský úřad. Jeho specifikem je, že pracuje s tím nejživelnějším, nejproměnlivějším a nejcitlivějším. S rodinou a dítětem. Jeho veškerá práce přitom podléhá jedinému a základnímu: zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Zaměřením jeho práce a hlavní postavou se v práci OSPOD stává dítě a jeho práva.
Každý OSPOD se řídí několika zákony, které mu jasně určují mantinely jeho práce - možnosti, povinnosti a práva. Základním zákonem, podle kterého OSPOD pracuje, je Zákon o sociálně-právní ochraně dětí (359/1999 Sb.). Tento zákon upravuje, kterých dětí se má sociálně-právní ochrana týkat, jaké jsou základní možnosti práce s dítětem a rodinou, jaká práva a povinnosti má OSPOD, dítě a rodiče a jaké jsou postupy v případech, kdy je dítě ohroženo na svém životě nebo vývoji.
S trochou nadsázky se dá říci, že má každé dítě potencionálně svého sociálního pracovníka. Sociální pracovník je jedním z reprezentantů OSPOD. Konkrétní osoba, která na OSPOD pracuje a její náplní práce je výkon sociálně-právní ochrany dítěte podle zákona. Každé dítě v případě potřeby podléhá konkrétnímu OSPODu a konkrétnímu sociálnímu pracovníkovi, který se stává jeho tzv. klíčovým pracovníkem. Tedy tím, kdo vede celou práci na jeho případu.
Již z dosavadních informací vyplývá, že OSPOD je součástí samosprávy. Tedy klasickým oddělením na městském úřadě. Pracují tam sociální pracovníci. Někteří z nich mohou mít specializace, díky nimž se starají jen o některé věci a klienty (náhradní rodinná péče, týrané děti apod.). Kromě těchto specializací pracují na OSPOD ještě také Terénní sociální pracovnice. Jejich náplň je velice obsáhlá. Pracují zejména s dětmi, jejichž rodiče se rozvádí, s dětmi u kterých se rodiče nejsou schopni dohodnout na základních věcech. Pracují s dětmi, o které se rodiče nedostatečně starají. Obsáhlou prací je výkon opatrovnictví v soudních řízeních.
Práce OSPOD se týká mnoha věcí a úkolů, které se musí týkat vždy a jedině dítěte. Koneckonců proto je v názvu zmíněná ta „ochrana dětí“. Jedna ze základních funkci OSPOD, která má umožnit zachování objektivity situace a ochránit nejlepší zájem dítěte. Opatrovník je ustanovován dítěti vždy soudem v případech, kdy dochází k jednání a následnému rozhodnutí ve věci, která se dotýká přímo dítěte. Zákon přitom vychází ze základní myšlenky, že v těchto případech by mohlo dojít mezi kolizí zájmu dítěte a přání rodiče. Rodič by mohl chtít logicky sledovat hlavně svůj zájem.
Jinak řečeno se této situaci říká úprava poměrů. Je to soudní proces, který musí bez výjimky proběhnout v případech rozvodu rodičů. Před tím, než se rodiče rozvedou, musí být jasně rozhodnuto, jak bude dále probíhat styk dítěte s rodiči a jaké výživné bude jeden rodič přispívat druhému na výživu dítěte. O této úpravě rozhoduje pouze soud. Každá dohoda, která není schválená soudem, nemá právní platnost a do budoucna může znamenat zbytečné hádky a rozepře.
OSPOD se stává v tomto případě již zmíněným opatrovníkem dítěte. Jeho úkolem je zjišťovat názor dítěte a pokusit se objektivně hodnotit celou situaci a sledovat nejlepší možný zájem dítěte. Tento názor a zhodnocení předává soudu. Samozřejmě je ideálním řešením, pokud jsou schopni rodiče dohodnout se na tom, jak bude péče o dítě dále vypadat. V takovém případě OSPOD hodnotí, zda není tato dohoda v přímém protikladu proti zájmu dítěte. Dohoda rodičů znamená ušetření dítěte zbytečných tahanic, nepříjemného rodinného prostředí a času tráveného na OSPOD.
V opačném případě (kdy se rodiče nedohodnou) je soud povinen zkoumat veškeré skutečnosti, včetně názoru dítěte.
„OSPOD přišel od okresního soudu návrh matky na úpravu výchovy a výživy k 12-leté dceři. Matka ve svém návrhu, který podala u soudu, sděluje, že s manželem se rozešli a již dva měsíce spolu nebydlí. Nejsou schopni se dohodnout ani na základních věcech. Manžel má mít milenku. Matka ve svém návrhu chce svěřit dceru do výhradní péče a stanovit styk dcery s otcem o víkendech jednou za 14 dní. Otec ve svém návrhu popisuje, že je matka emočně labilní a z tohoto důvodu se s ní rozešel. Nemá důvěru, že by se matka o dceru mohla starat. Sám je finančně dobře zajištěn a navrhuje proto svěření dcery do jeho výhradní péče.
Soud ustanovil OSPOD opatrovníkem pro řízení, ve kterém bude rozhodovat o úpravě poměrů a žádá ho před prvním soudním jednáním o prošetření poměrů a provedení pohovoru s dívkou, zjištění jejího názoru. Sociální pracovnice si oba rodiče pozvala a snažila se jim vysvětlit možnost dohody, která by byla pro všechny strany nejlepší možností. To rodiče odmítli a trvají si na svém návrhu. Při pohovoru s nezletilou je vidět strach z toho, co má říct. Nechce ublížit rodičům. Sociální pracovnice navštívila matku i otce v jejich domácnostech, aby zjistila, v jakých podmínkách aktuálně bydlí a dále s nimi mluvila o možnostech a nutnosti zklidnění situace. Oběma rodičům doporučila podporu psychologa a párovou terapii.
Rodiče mají zákonem definované povinnosti vůči dítěti. Tyto povinnosti nazýváme rodičovskou odpovědností (§ 858 zákona č. 89/2012), dále zde je vyživovací povinnost (§ 910 až § 919 tamtéž). Rodičovská odpovědnost shrnutě řečeno rodičům nakazuje starat se o dítě tak, aby psychicky a fyzicky nestrádalo a mohlo se vyvíjet bez velkých a nepřekonatelných překážek (§ 6, písm. a), č. 2 a 3.
OSPOD má povinnost zabývat se dětmi, jejichž rodiče svou rodičovskou odpovědnost neplní nebo jinak ohrožují zdravý vývoj dítěte. Co to znamená zdravý vývoj dítěte? Jednoduše jeho vývoj, který neohrožují překážky a situace, které by mohli poškodit zdraví nebo psychickou stránku. Dítě má kde bydlet, má kde spát, má co jíst, může chodit do školy a učit se. Žije v rodině, která respektuje základní morální normy společnosti a tyto normy dítěti předává. Pokud toto není splněno a dítě je z pohledu společenských norem ohroženo, je povinností OSPOD takové dítě chránit a snažit se udělat vše proto, aby se situace změnila a stabilizovala.
OSPOD má svá práva a povinnosti, která je dobré znát. Aby mohl OSPOD s rodinou pracovat, musí mít možnost s rodinou a dítětem mluvit. Z tohoto důvodu má právo si OSPOD předvolávat na jednání rodiče a děti. Na toto předvolání je povinnost se dostavit a s OSPOD spolupracovat. Znamená to, že je rodič povinen sociálnímu pracovníkovi odpovídat na dotazy týkající se projednávané věci, i soukromého charakteru (kde bydlí, s kým bydlí, kde pracuje) a na žádost předložit různé listiny, které jsou pro OSPOD důležité.
Jedním ze základních práv OSPOD je právo jednat s dítětem o samotě bez přítomnosti rodičů. Toto právo je dáno OSPOD z pochopitelného důvodu, aby případný názor dítěte nebo jiné věci, které OSPOD potřebuje zjistit, nebyly ovlivněny tím, že vedle něj sedí rodič a kouká na to, jestli dítě řekne to, co si přeje. S tím souvisí i právo OSPOD na návštěvu dítěte ve škole nebo školce, kde s ním může také hovořit bez přítomnosti dalších osob.
Dalším právem OSPOD je provádět šetření v místě bydliště, škole a dalších zařízení, a to bez předchozí domluvy. Prakticky to znamená, že OSPOD má právo na vstup do domácnosti bez předchozího ohlášení. Toto právo je dáno OSPOD z toho důvodu, aby mohl prošetřovat, v jakém prostředí děti žijí a zda mají veškeré podmínky nutné ke zdravému vývoji.
Pro OSPOD je nezbytné shromažďovat informace i z jiných zdrojů, než jen od rodiny. Z tohoto důvodu má OSPOD možnost vyžádat zprávy od institucí a odborníků, kteří s dítětem pracují (škola, lékař apod.).
Není jen právem, ale i povinností OSPOD. Při řešení případů sociální pracovníci spolupracují s odborníky, kteří mohou s rodinou pracovat a pomoci jí při řešení těžkostí. V případech soudních řízení, má povinnost na žádost soudu psát zprávy k těmto jednáním. V situacích, kdy OSPOD vyhodnotí, že je dítě ohroženo na zdraví nebo vývoji má povinnost zajistit jeho bezpečí a další vývoj. V případě, že je to nezbytné a dítě je přímo ohroženo na zdraví má povinnost podat návrh k soudu na vydání opatření (předběžného opatření), které takové bezpečí zajistí.
Vyhodnocování potřeb rodiny a dítěte, společně s individuálním plánem dává OSPOD návod na další kroky, jak s rodinou pracovat. OSPOD má přitom povinnost dělat maximum pro to, aby zachoval rodinu a stabilizoval její funkce.
OSPOD má povinnost rodiče informovat o všech krocích, které dělá. Stejnou povinnost má podle zákona i u dětí starších 12 let. Ty jsou definicí zákona již dostatečně staré, aby mohly vyjádřit na projednávané věci svůj názor (§ 8, odst. 3). S tím souvisí i právo rodiče na nahlédnutí do spisové dokumentace, pokud o to požádá.
Každý se může obrátit na OSPOD a žádat o jeho pomoc. Každá taková pomoc musí být poskytována zdarma a bez ohledu na věk, rasu a náboženské vyznání. O pomoc může požádat každý, kdo zjistí, že se v jeho okolí děje něco špatného.
Aby mohl sociální pracovník nějaké kroky činit, musí k tomu mít oprávnění. Takové oprávnění mu dává zákon. Ten zároveň vymezuje mantinely, za kterých může OSPOD zahájit sociálně-právní ochranu dítěte a tím navazující práci:
Jednání sociálních pracovníků by mělo být pro rodinu co nejvíc otevřené a transparentní. Základní úlohou sociálních pracovníků je poskytovat sociální poradenství, a to zdarma, bez ohledu na pohlaví, věk, vyznání, rasu. Klient by měl být vždy informován, nehledě na to, na jaké strany barikády stojí, jaká má práva a možnosti ve své situaci. OSPOD by mu měl vysvětlit možné další kroky, které sám může učinit, jak...
Pokud rodiče podávají žádost o uznání výhrady svědomí či víry, je nutno počítat i s jejím zamítnutím a s následným odvoláním a případně žalobou. Přičemž soudy mohou skončit až v době, kdy jejich dítě bude již školou povinné. Nezbývá však, než se situaci postavit a změnu vydobýt alespoň pro další děti. Rozalio je připraveno pomoci rodičům s každým krokem a podpořit je v tom, aby to dotáhli co nejdále.
Tip: Domluvte si s vedením zařízení (ředitelkou či ředitelem) schůzku a proberte situaci osobně. Je dobré vedení MŠ osobně ujistit, že přijetí vašeho dítěte je možné, a poskytnout návod, jak se s tím vypořádat, aby bylo chráněno před případnou pokutou.
Důležité body při podávání žádosti:
Zbavení rodičovské odpovědnost představuje nejsilnější zásah do rodičovské odpovědnosti, neboť v tomto případě je jí rodič zcela zbaven. Soud ke zbavení rodičovské odpovědnosti přistoupí, pokud rodič svou rodičovskou odpovědnost nebo její výkon soustavně zanedbává či zneužívá, a to závažným způsobem. Nejedná se tak o ojedinělý exces rodiče, ale o opakovanou činnost.
Soud ke zbavení rodičovské odpovědnosti přistoupí tam, kde není možné dítě dostatečně ochránit např. Za zneužívání se považuje především jakékoliv trýznění dítěte, jeho fyzické napadání, svádění k nemorálnímu životu, obecně ohrožení jeho tělesného a duševního vývoje. Rodič svou rodičovskou odpovědnost zneužívá tak, že dochází k újmě dítěte (majetkové či nemajetkové), ale rodič jedná ve svůj prospěch. Pokud se rodič dopustil toho, že své dítě používá v trestné činnosti, protože ví, že jeho dítě není trestně odpovědné, nebo pokud spáchal trestný čin proti svému dítěti (např.
Je-li jeden rodič zbaven rodičovské odpovědnosti, druhý ji přebírá v plném rozsahu.
Situace po rozchodu nebo rozvodu rodičů často vyvolává napětí ohledně péče o děti a úpravy kontaktu. Pokud dojde ke sporu a není možné se rychle dohodnout, může být řešením předběžné opatření. Tento nástroj slouží k dočasné úpravě styku dítěte s jedním z rodičů, dokud soud nerozhodne ve věci samé. Je důležité, aby návrh byl konkrétní, věcný a doložený.
Pokud si nejste jisti, jak návrh správně sepsat, vyhledejte vzor na vydání předběžného opatření, ale pozor - každý případ je individuální. Použití obecného vzoru bez úprav podle vaší konkrétní situace může vést k zamítnutí návrhu.
V rodinných věcech soud rozhoduje o předběžném opatření bezodkladně - zákon stanoví lhůtu do 7 dnů od podání návrhu.
tags: #ohrožení #dítěte #formulář #soud #vzor