Vodní eroze ohrožuje více než 50 % výměry orné půdy v rámci ČR. Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost pozemku v kombinaci s délkou pozemku po spádnici, dále vegetační pokryv, vlastnosti půdy a její náchylnost k erozi, uplatněná protierozní opatření a v neposlední řadě častý výskyt přívalových srážek, které střídá období sucha. Tyto faktory ovlivňují míru eroze vždy ve vzájemné kombinaci.
Ministerstvo zemědělství schválilo novou metodiku hodnocení erozního ohrožení půdních bloků. Odborníci Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy a pozemkových úřadů, které jsou součástí Ministerstva zemědělství, dva roky podrobně mapovali erozní události v různých částech České republiky. Zjistili, že na některých půdních blocích dochází opakovaně k erozi, přestože tyto lokality nejsou zařazeny do mapy erozního ohrožení.
„Dvouletý podrobný průzkum prokázal, že současná mapa lokalit mírně nebo silně ohrožených erozí potřebuje aktualizaci a doplnění. Nová pravidla plně navazují na současnou legislativu týkající se zásad správné zemědělské praxe v oblasti erozí. Podle schválené metodiky bude i jednotlivá událost důvodem pro zařazení do jedné ze dvou kategorií ohrožení (MEO - mírně erozně ohrožené, SEO - silně erozně ohrožené). Zcela nové lokality se automaticky zařadí do nižší kategorie mírně erozně ohrožených.
Od okamžiku zařazení půdního bloku do mírně nebo silně erozně ohrožených bude mít hospodařící zemědělec povinnost zavést příslušná protierozní opatření, jako např. plochy silně (SEO) a mírně (MEO) erozně ohrožených půd a stanoveny požadavky na způsob pěstování vybraných hlavních plodin.
„Usilujeme o to, aby byla metodika projednána do konce letošního roku a aby platila od počátku roku příštího. Nejde jen o ochranu majetku, který je náhlými erozními událostmi zničen nebo poškozen. Jde i o ochranu samotné půdy, která je pro nás i pro příští generace nenahraditelná. Přitom podle odhadů eroze každoročně zničí půdní fond v hodnotě čtyř miliard korun.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Geoportál SOWAC-GIS je tematicky zaměřen na ochranu půdy, vody a krajiny České republiky. Je provozován Výzkumným ústavem monitoringu a ochrany půdy, v. v. i. Cílem geoportálu je transfer nejaktuálnějších výsledků vědy a výzkumu do praxe. Nabízí informace v podobě mapových projektů a specializovaných aplikací.
Mapové projekty jsou obsahově zaměřeny především na prezentaci aktuálních i historických informací o půdě, vodě a krajině v podobě map, grafů a tabulek. Specializované aplikace zase nabízí nástroje pro podporu rozhodování v oblasti obecné ochrany zemědělské půdy, protierozní ochrany a optimalizace využití zemědělské půdy.
WMS neboli webová mapová služba (web map service) umožňuje sdílení prostorových dat ve formě rastrových výstupů v prostředí internetu. Tyto služby pracují na principu klient-server, kdy klient (GIS software) pošle požadavek na server a výsledně jsou mu vrácena obrazová data, zobrazující tematické geografické informace nebo mapovou kompozici.
Obrazová data mohou být poskytována v různém formátu (jpeg, tiff, png) a souřadném systému dle specifikace konkrétní služby. Prohlížecí WMS služby na geoportálu VÚMOP, v.v.i. zpřístupňuje desítky mapových vrstev a detailní informace o erozních událostech včetně fotogalerie.
Mapové podklady pro hodnocení rizik větrné eroze jsou nově dostupné na našem Geoportálu. Klimatická data představují vrstvy rizika výskytu přísušků a kritických povětrnostních podmínek. Vyzkoušejte si aplikaci Řízení rizika větrné eroze.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Jednotlivé stupně ohrožení se dají stanovit i pomocí map BPEJ. klasifikace. dělí půdy do 6 kategorií ohrožení: mírně ohrožené, půdy ohrožené, půdy silně ohrožené a půdy nejohroženější. této stupnice spadají půdy v celém území do první kategorie tj. kategorie (bez ohrožení).
Nicméně zde je vhodné stanovit hranici od kdy je eroze významná. přípustnou mez eroze. přípustnou ztrátu půdy u mělkých půd s mocností do 30 cm 1 t.ha-1 za rok, u středně hlubokých půd s mocností 30 - 60 cm 4 t.ha-1 za rok, u hlubokých půd s mocností nad 60 cm 10 t.ha-1 za rok. Další klasifikaci najdeme na stránkách Ministerstva ŽP.
Tab. RKPVVE je velmi náročná. Provést převod mezi požadovanými jednotkami je velmi obtížnou záležitostí. (např. m3). To je však obtížně určitelné. je velmi zavádějící. Navíc zde vstupuje další faktor.
hodnoty eroze (postup uveden výše) se mohlo přikročit k jejich prezentaci. ni byly zvoleny dva typy výstupů. Tato kombinace nám zaručuje více pohledů na dosažené výsledky. můžeme například určit prostorové rozložení eroze či její velikost. zhruba podá stručné vysvětlení velikosti eroze resp. odlišnou povahu vizualizovaných dat oproti svahovým deformacím.
vyjádřeny vektorovou vrstvou a na většině území se nevyskytují. a jejich kombinací, aniž bychom přišli o přehledné znázornění hlavního tématu. vyjádřena pomocí hodnot obsažených ve vypočítaných rastrech. Raster znázorníme škálou barev. barvy nebo spojitou stupnici více barev. běžná u vizualizace svahových deformací je zde hůře aplikovatelná. výsledné prezentace a dosažený výstup není příliš kvalitní. (např. landuse, geologie).
Čtěte také: Pracovní rizika
rastru (s průsvitným pozadím) tvořeného vhodnými znaky (např. kategorii les, symbol trávy pro kategorii louka). toto řešení není optimální. znehodnocení vizualizace hlavního tématu. vyjádřené v jediném intervalu stupnice). individuální, záleží na zvoleném měřítku či struktuře použitého rastru. často hodnotu diametrálně se lišící a spadající do jiného intervalu stupnice. zde využití stínovaného reliéfu (viz níže).
dat je situace u obou typů vizualizovaných procesů stejná. typem zhotovených výstupů jsou 2D mapy. v příslušných jednotkách. barevnou škálou. byl použit stínovaný reliéf, který vnáší do jinak 2D mapy prostorový vjem. tmavší). Myslím, že je to však přijatelná chyba. k záměně jednotlivých intervalů legendy. Obr. znázornění barev a výslednou kvalitu prezentace. reliéfu, (dole) používá stínovaný reliéf. vyjádření pro jednotlivé intervaly stupnice. výslednou intenzitu barev. stretched).
bez ztráty půdy - sedimentace je nemožné. kategoriemi zde totiž není lidské oko z obrázku schopno přesně určit. rastru ve 3D je jeho přeložení přes zhotovený DMR (TIN) viz obr. barev). není příliš velká, protože neobsahuje řadu dalších doplňujících údajů. obr. 35 zachycující stejné území). získat tak stejné výsledky. k vytvoření atraktivnějšího vjemu. Obr. Obr. Obrázek zachycuje stejné území jako obr. problém. Ovšem až na jednu výjimku, kterou jsou plochy s ornou půdou. jsou téměř beze ztrát.
eroze je druh pokryvu zemského povrchu. větrné erozi. výrazně přispívají ke snížení tohoto rizika. stát názorným dokladem tohoto faktu. dosáhneme připojením dalších podkladových dat. připojení vrstevnic (viz obr. 36). DMR není v tomto případě příliš vhodné). interval vrstevnic a měřítko vizualizace. Obr. víc (viz obr. 37). Obr. svahových deformací. velmi omezené. k potlačení znázornění hodnot eroze.
zemědělské půdy v České republice. V aplikaci najdete aktuální data, ale i jejich vývoj až od roku 2011. Vše přehledně a na jednom místě. Prozkoumejte více než 15 specializovaných mapových vrstev. Analyzujte libovolné území od krajů až po katastry. Mapy a statistiky obsahují odborné vysvětlení metodiky a interpretace dat.
Graf zobrazuje ohroženost zemědělské půdy ČR vodní erozí, vyjádřené v tunách ztráty půdy na hektar za rok. Přibližně 53 % půdy je ohroženo velmi slabě (méně než 2 t · ha-1 · rok-1), zatímco 8 % půdy je ohroženo extrémně (více než 20,1 t · ha-1 · rok-1).
Graf zobrazuje míru ohrožení zemědělské půdy větrnou erozí. 30 % zemědělské půdy je ohroženo větrnou erozí. a silně ohrožené. Graf znázorňuje rozdělení zemědělské půdy podle požadované míry protierozní ochrany. nebezpečných plodin nebo použití půdoochranných technologií (hodnoty pod 0,1). a lze podle nich stanovit vhodný způsob hospodaření, od běžného zemědělství až po nutné zatravnění.
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství a hlavním přírodním zdrojem. Je ovšem ohrožena mnoha faktory, kde řada z nich může být vyvolána činností člověka. V loňském roce bylo v Česku dle portálu k monitoringu eroze zaznamenáno přes pět set erozních událostí, což je více než dvojnásobek oproti roku 2023. Podle ekologů je tento nárůst způsoben výskytem extrémních srážek či zranitelností krajiny a působí škody za miliardy korun. I proto stát vyzývá obce i zemědělce k zavádění preventivních opatření.
Vodní eroze půdy je přírodní proces, při němž dochází k rozrušování půdního povrchu působením vody, transportu půdních částic na jiné místo a jejich následnému usazování.
Rozlišit lze erozi normální (geologickou) a zrychlenou (takovou, k níž došlo vlivem působení člověka). Zatímco geologická eroze probíhá přirozeně, postupně přetváří reliéf území a je v souladu s půdotvorným procesem, zrychlená eroze naopak smývá půdní částice v takovém rozsahu, že nemohou být nahrazeny půdotvorným procesem, jelikož ten probíhá mnohem pomaleji.
Vodní erozi nelze zcela eliminovat. Je ovšem možné ji výrazně omezit, a umožnit tak trvalé využívání půd k pěstování zemědělských plodin.
Hlavním důsledkem vodní eroze je zmenšení mocnosti půdního profilu a ochuzení zemědělské půdy o její nejúrodnější část (ornici). Snižuje se ale třeba také prostupnost půdy pro vodu a dochází k přímému poškozování pěstovaných rostlin a ztrátám osiv, sadby, hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, čímž se snižují hektarové výnosy.
Vodou unášené půdní částice a na nich vázané látky (například zbytky hnojiv) zanášejí vodní toky a akumulační prostory nádrží. Snižují také průtočnou kapacitu toků, vyvolávají zakalení povrchových vod a zhoršují podmínky pro vodní organismy. Kromě vodní eroze existuje také věterná eroze půdy či eroze způsobená táním sněhu.
Nejen riziko eroze půdy, ale i pravděpodobnost náhlých lokálních záplav či ztráty retence vody v krajině roste dle resortu zemědělství vlivem faktorů, jako jsou změny klimatu, intenzivní hospodářství a historické zásahy do krajiny. Ty byly do značné míry spojeny s obdobím komunistického režimu, který do krajiny zasahoval výrazně silněji a masivněji, než se tomu dělo kdy dříve.
V důsledku těchto změn mizely strouhy, meze, polní cesty, remízky i potůčky. To vše s cílem meliorace (soubor opatření vedoucí ke zlepšení úrodnosti půd).
I vlivem toho má tuzemsko výrazné problémy s vodní erozí. Ta přitom způsobuje značné škody na veřejném i soukromém majetku, ať už jde o poškození silnic, zanesení pozemků, či znečištění vodních útvarů. Vlivem snižování úrodnosti ale kvůli erozi ztrácí hodnotu i samotná půda.
Ministerstvo zemědělství upozorňuje, že při silných přívalových srážkách může dojít k rychlému odtoku vody z polí, splachu ornice, zanesení kanálů a propustků i ohrožení zastavěných částí obcí. Možností je i přiložit fotografii. Úřad následně provede terénní šetření, rámcově zaznamená typy škod, pořídí dokumentaci a událost vloží do systému Monitoringu eroze zemědělské půdy.
SPÚ zároveň upozorňuje, že erozní událost může nahlásit kdokoliv (včetně fyzických osob). Po tomto zaevidování dostává informace jak obec, tak také zemědělec, ministerstvo zemědělství i některé další orgány. Nahlášením erozní události obec podle resortu pomáhá chránit půdu a krajinu.
Erozním událostem lze předcházet pomocí prevence, která se ovšem netýká jen obcí, ale i zemědělců. Opatření mohou být různého charakteru. Manuál pro obce upozorňuje na možnost požádat o pozemkové úpravy. O jejich zahájení může kromě obce požádat místně příslušnou pobočku SPÚ také vlastník zemědělských pozemků. Digitální a informační agentura však upozorňuje, že v rámci daného katastru pozemkové úpravy dosud nesměly proběhnout.
Podle resortu jsou tyto úpravy „unikátním nástrojem pro systémové řešení a ochranu daného území“. Hlavními výstupy jsou majetkoprávně vypořádaný plán opatření, nová digitální katastrální mapa a samotné realizace opatření v krajině.
Pozemkové úpravy mohou pomoci s budováním technických a biotechnických opatření proti vodní erozi. Mezi tato opatření lze zařadit třeba příkopy, mokřady, průlehy, polní cesty, ochranné hrázky a nádrže, terasy či protierozní meze. Zavedení těchto opatření může mít řadu pozitivních efektů, jako je lepší ochrana obce před povodněmi, omezení eroze, zadržování vody v krajině či zpřístupnění krajiny občanům.
Riziko eroze lze ovšem snížit také pomocí vysazování keřů a stromů. Tento postup volí třeba jihomoravští vinaři. Například Spolek Velkobílovičtí vinaři vysadil za milion korun mezi vinohrady čtyřicet stromů a keřů. Vznikl tak vinařský park na cestě ke kapli na Hradišťku, která je jedním z nejnavštěvovanějších míst v obci Velké Bílovice.
Zavádění podobných opatření může napomáhat i legislativa. Od července loňského roku platí novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která obsahuje mimo jiné osvobození všech evidovaných ekologicky významných krajinných prvků od daně z nemovitých věcí. Od 1. července letošního roku musí zemědělci rovněž plnit nová pravidla pro hospodaření na erozně ohrožené půdě, takzvaný standard DZES 5. Tato pravidla rozdělují půdu v Česku do tří kategorií podle míry ohrožení, a to na silně ohroženou a mírně ohroženou s vysokým a nízkým rizikem.
Aby mohli zemědělci zakládat porosty na půdě prvních dvou kategorií, musí použít alespoň jednu půdoochrannou technologii z metodické příručky ministerstva zemědělství. Požadavky na technologie bude kontrolovat Státní zemědělský intervenční fond. V současnosti je příručka koncipovaná pouze pro vysetí ozimých plodin. Na podzim bude podle resortu nahrazena komplexní metodikou, která pokryje postupy pro všechny kategorie plodin.
Ministerstvo chce k ochraně půdy především motivovat, ke kontrole a případnému krácení dotací se míní uchýlit až v případě skutečné eroze. stavu (DZES) řešena standardem DZES 5. Motivací pro plnění podmínek DZES zemědělci je vyplácení dotací.
Introskeletová eroze (ISE) je definována jako převážně vertikální propadávání a proplavování organických i anorganických půdních částic mezerami mezi skeletem do spodin zvětralinového pláště - do dutin mezi kameny a balvany na suťových stanovištích. Při postupující ISE dochází ke ztenčování a ztrátě půdního profilu a k následnému vystupování kamenitých a balvanitých sutí. Z těchto důvodů je problematice ISE věnována značná pozornost již od 80. let.
Z geologického hlediska byl největší potenciál ISE shledán na žulách, granodioritech, dioritech a syenitech. Z hlediska půdních typů a subtypů procesy ISE hrozí nejvíce na litozemích a rankerech, méně již na pararendzinách, podzolu humusovém drnovém, kryptopodzolu rankerovém a nejméně na kambizemi rankerové.
V lesích na území ČR je ISE potenciálně ohroženo 57 369 ha, tj. 2,2 % půd všech lesů.
Vodní eroze je v současné době považována za jeden z nejvýznamnějších degradačních faktorů zemědělské půdy, kterým každoročně dochází k ochuzení půdy o její nejúrodnější svrchní vrstvu, škodám na majetku či zanášení vodních útvarů. Mezi preventivní opatření lze zahrnout nastavení dotačního systému pro zemědělce, kterým jsou stanovena pravidla hospodaření na zemědělské půdě, která by měla vést k omezení degradace půdy.
Dalším preventivním nástrojem je zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZOZPF), kterým je stanoven zákaz způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním přípustné míry jejího erozního ohrožení. Míra erozního ohrožení zemědělské půdy vodní erozí se stanoví na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy.
Míra erozního ohrožení se zjišťuje prostřednictvím elektronické aplikace Protierozní kalkulačka. Přípustnou míru erozního ohrožení zemědělské půdy, postup jejího výpočtu v Protierozní kalkulačce a opatření ke snížení erozního ohrožení stanoví prováděcí právní předpis - vyhláška č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí (protierozní vyhláška). Ta stanovuje maximální přípustnou míru erozního ohrožení na hodnotu 9 tun/ha/rok pro hluboké a středně hluboké půdy a na hodnotu 2 tuny/ha/rok pro mělké půdy.
V souladu se ZOZPF má vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinnost provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo jejímu ohrožení erozí (§ 3c odst. Samotný mechanismus protierozní vyhlášky a z něj vyplývající možnost uložit opatření k nápravě závadného stavu, případně sankci za porušení zákazu způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním přípustné míry jejího erozního ohrožení, je navázán na případy opakovaných erozních událostí evidovaných v elektronické aplikaci Monitoring eroze.
Monitoring eroze je společným projektem Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP), který slouží k hlášení, evidenci a vyhodnocování erozních událostí. Jak již bylo zmíněno výše, aby mohl být aplikován postup podle protierozní vyhlášky, tzn. povinnost zemědělce plánovat hospodaření v Protierozní kalkulačce, musí být nejprve na dané zemědělské půdě v Monitoringu eroze evidována opakovaná erozní událost.
První erozní událost evidovaná v Monitoringu eroze spouští mechanismus podle ust. § 3c odst. 2 ZOZPF - tedy povinnost v případě vzniku závadného stavu činit bezodkladná opatření k jeho nápravě. Pokud realizovaná opatření nebudou dostatečná a dojde k opakované erozní události evidované v Monitoringu eroze, dochází ke spuštění mechanismu podle ust. § 3c odst. 3 - tedy v tuto chvíli orgán ochrany zemědělského půdního fondu uloží původci závadného stavu opatření k nápravě, kterým je v případě eroze povinnost vypracovat plán opatření ke snížení erozního ohrožení a povinnost postupovat podle něj. Bližší podrobnosti k tomuto kroku jsou uvedeny v protierozní vyhlášce.
Plán opatření ke snížení erozního ohrožení se vypracovává v Protierozní kalkulačce a obsahuje opatření ke snížení erozního ohrožení za účelem nepřekročení přípustné míry erozního ohrožení posuzované plochy. Plán opatření slouží pro účely hodnocení erozního ohrožení a výběr vhodných opatření ke snížení erozního ohrožení. Pokud zemědělský subjekt hospodaří podle plánu opatření, má se za to, že nedochází k překročení přípustné míry erozního ohrožení.
Jak bylo uvedeno výše, evidence erozní události v Monitoringu eroze hraje zcela zásadní roli v možnosti aplikovat následná opatření předpokládaná ZOZPF. Nahlásit erozní událost může kdokoliv, tedy státní správa, samospráva i veřejnost. Pokud se tedy kdokoliv setká s erozní událostí, je třeba se obrátit na místně příslušnou pobočku SPÚ, případně přímo na pověřeného pracovníka SPÚ. V případě požadavku SPÚ mohou být také zpracovány podrobnější analýzy jednotlivých erozních událostí ze strany VÚMOP. Pověřený pracovník následně provede terénní rekognoskaci a zjištěné informace zanese prostřednictvím webového portálu Monitoringu eroze zemědělské půdy do databáze.
tags: #ohrožení #erozí #ČR #mapa