Ohrožení Evropské Unie v Současnosti


15.03.2026

Evropská unie čelí v současnosti mnoha výzvám, které ohrožují její bezpečnost, stabilitu a prosperitu. Mezi nejvýznamnější patří terorismus, hybridní hrozby, ekonomické výzvy a migrační krize.

Terorismus jako Závažná Hrozba

V roce 2014 vydala evropská agentura EUROPOL výroční zprávu, ve které informuje veřejnost o teroristických a extremistických hrozbách pro Evropskou unii. Co se týká teroristických útoků, tak v roce 2013 jich proběhlo v Evropě několik desítek. V jejich důsledku zemřelo sedm lidí. Nejčastěji byly tyto útoky spojovány se separatistickým terorismem ve Velké Británii, Francii nebo ve Španělsku. V souvislosti s terorismem bylo během roku 2013 zadrženo 535 osob, z toho nejvíc ve Španělsku.

Nicméně Evropská unie v současné době slouží fundamentalistickým teroristickým organizacím především jako místo pro rekrutování nových členů a shánění financí. Určitým impulzem k nárůstu teroristických hrozeb se stalo takzvané Arabské jaro. Obzvlášť znepokojivou se začala stávat situace v Sýrii. Jedná se o vážnou hrozbu pro evropskou bezpečnost, neboť mezi bojovníky tohoto teroristického státu je již více než 3000 občanů EU. Islámský stát se tak stává jednou z nejzávažnějších teroristických hrozeb dneška. Hlavní otázkou pro výbor zůstává, co si počít s navrátivšími se bojovníky.

Mnozí z bojovníků Islámského státu v jeho řadách nevydrží věčně a chtějí se vrátit domů. Členské státy EU již nyní zavádějí takzvaný PNR systém (systém hraniční kontroly cestujících), který by měl na základě aktualizovaných databází zachytit podezřelé osoby na hranicích Evropské unie nebo Schengenského prostoru. Beztrestným návratům bojovníkům Islámského státu musí Evropská unie zabraňovat. Není možné, abychom tyto lidi mezi sebou tolerovali.

Problematika boje proti terorismu má v rámci Evropské unie vysokou prioritu. V posledních letech, kdy došlo v EU hned k několika tragickým událostem (zejm. ve Francii, Belgii), je posilována unijní politika prostřednictvím legislativních i jiných opatření. Došlo například ke zřízení Evropského centra boje proti terorismu v rámci Europolu, jednotky pro potírání závadného obsahu na internetu EU IRU, přijetí směrnice o jmenné evidenci cestujících (PNR), směrnice o terorismu, apod.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Česká republika považuje unijní aktivity v rámci boje proti terorismu za klíčové. Obecně ČR podporuje intenzivnější spolupráci a výměnu informací mezi bezpečnostními službami ČS, a to jak na úrovni EU, tak i v rámci jiných platforem. V roce 2016 zavedla ČR systém stupňů ohrožení terorismem. Bezprostředně po teroristických útocích v Bruselu počátkem roku 2016 byl v ČR vyhlášen první stupeň ohrožení terorismem, který i nadále trvá.

Hybridní Hrozby a Bezpečnostní Rizika

Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a až 2000 až 3000 kybernetickým útokům denně. „Stojíme před nebezpečím války, jakou zažili naši dědové,“ varoval Sikorski. Před blížící se válkou varuje i Severoatlantická aliance a rozvědky různých zemí.

„Cíl nepřítele je prostý. Varšava nicméně zareagovala rezolutně na dosavadní ruské provokace, řekl Sikorski a připomněl, že loni nechal uzavřít dva poslední ruské konzuláty v zemi. V důsledku značná část ruských diplomatů opustila Polsko, zbývající ztratili právo na volné cestování po zemi. Varšava také na úrovni Evropské unie přispěla k omezením pohybu ruského diplomatického personálu. „Nenechme se zmást ruskou propagandou. Rusko nebylo a není neporazitelné,“ zdůraznil podle listu Gazeta Wyborcza.

V reakci na ruské hybridní akce Polsko posílilo spolupráci se spojenci a podporuje další země v regionu, například Moldavsko, které se chtějí stát součástí Západu, ale zatím jsou v dosahu ambicí Moskvy.

Ekonomické Výzvy a Budoucnost EU

Evropská unie se přijetím dalších deseti zemí rozšířila plošně, počtem obyvatel (o 74,1 mil.) i výší hrubého domácího produktu (podle údajů za rok 2002 z 9 172 mld. eur na 9 615 mld. eur).

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Hrubý domácí produkt na občana, pokud bychom jej měřili podle parity kupní síly, klesl z 23,3 tis. eur na 21,4 tis. eur. Pro srovnání: v USA v tutéž dobu činí 32,7 tis. eur. Produktivita práce na jednoho zaměstnaného se snížila o více než 7 % (měřeno podle parity kupní síly národních měn v roce 2002). Otevřenost ekonomiky E-25, měřená podílem vývozu a dovozu na HDP, se snížila, protože obchod mezi zeměmi E-15 a přistoupivšími zeměmi přestal být zahraničním, ale stal se vnitřním obchodem.

Trh práce se v EU změnil především tím, že rozšířením Unie se zároveň zvýšila nezaměstnanost z 8 na 9 % (údaje za rok 2003), zatímco v USA činila 6 %. Podíl zaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 let rozšířením EU klesl z 64,3 % na 62,9 % (v USA činí 72,1 %).

Z dlouhodobého hlediska by ovšem podle představy většiny evropských ekonomů i politiků mělo rozšíření vést k rychlejšímu ekonomickému růstu i vzestupu blahobytu. Evropská centrální banka nicméně podotýká, že "výhody pravděpodobně nebudou mít všechny země, regiony a hospodářská odvětví" (měsíční zpráva z května 2004). Zároveň dodává, že vliv na další vývoj budou mít hospodářské politiky vlád starých i nových zemí Unie.

Za další motor budoucího ekonomického růstu Unie se vydává vědecký a technický vývoj. Na vývoj a výzkum se v roce 2001 v E-15 vydávala 2 % HDP, v dnešní E-25 to je 1,9 %, zatímco v USA 2,7 % HDP a v Japonsku 3,1 % HDP.

Ekonomický růst EU bude bržděn nedostatkem kapitálu a lidí v produktivním věku, jakož i změnou věkové struktury obyvatelstva ve prospěch starších ročníků, které jsou náročnější jak na náklady na zdravotnictví, tak především na starobní a sociální důchody.

Čtěte také: Pracovní rizika

Pokud chce v budoucnosti zajistit svoji bezpečnost a stabilitu, bude muset v průběhu příštích let proměnit sama sebe a zároveň převzít větší díl zodpovědnosti za vývoj ve světě. Zatím není vůbec jisté, zda toho bude schopna.

V posledních letech narůstá i společné poznání, že pokud se Evropa nebude chtít podílet na řešení podobných krizových pochodů ve světě, doplatí jenom dalším nárůstem nelegální migrace a všech s tím spojených negativních jevů.

Jak rychle se dokáže Evropská unie pětadvaceti států shodnout na potřebě zasáhnout i třeba vojensky, proti potencionálnímu ohrožení sama sebe. Zatím nemá ani dostatečnou vojenskou sílu a technologie a vstup do jakéhokoliv většího konfliktu by si bez podpory Spojených států musela rychle rozmyslet.

Budoucnost evropského kontinentu by se měla budovat na základě EU, a ne troskách unie.

Tabulka: Srovnání ekonomických ukazatelů EU a USA

Ukazatel EU (E-25) USA
Hrubý domácí produkt na občana (parita kupní síly) 21,4 tis. eur 32,7 tis. eur
Nezaměstnanost (2003) 9 % 6 %
Podíl zaměstnaných osob (15-64 let) 62,9 % 72,1 %
Výdaje na výzkum a vývoj (2001) 1,9 % HDP 2,7 % HDP

tags: #ohrožení #Evropské #unie #současnost

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]