Ohrožení Evropy Maďary v historii

08.04.2026

V historii Evropy existovalo několik období, kdy kočovné národy představovaly vážnou hrozbu pro její usazené obyvatelstvo. Jedním z takových období bylo i ohrožení Evropy Maďary.

Kromě Maďarů sužovali Evropu i jiní kočovníci. Dalším významným kočovným etnikem byli např. Avaři, usadivší se v Uherské nížině a v jejím okolí od poloviny 6. století do počátku 9. století. Před nimi to byli Hunové s nejmocnějším vládcem Attilou, který pustošil prakticky celou Evropu na konci starověku.

Jmenovaná kočovná etnika měla mnoho stejných rysů. Pocházeli z rozsáhlých stepních oblastí Asie. Orientované obyvatelstvo Evropy, které bylo relativně bohaté, bylo pro tyto kmeny vítaným cílem. A také cílem poměrně bezbranným. Cílem nájezdů byla kořist, získání stravy a případná otrocká práce podrobeného obyvatelstva.

Tato kočovná etnika měla díky svým vojsky a jejich způsobem boje v určitých ohledech převahu. Spoléhali se na rychlé koně a krátké luky s dostatečnou zásobou šípů. Jejich taktika spočívala v ostřelování ze vzdálenosti, které trvalo dlouho, až se nepřátelská sestava rozpadla. Jejich způsob boje jim umožňoval snadno ovládat rozsáhlé krajiny, jelikož zaručovala bojovníkům značnou mobilitu a moment překvapení.

V 9. a 10. století se Evropa ocitla v největším nebezpečí od dob stěhování národů. Evropané měli silné cítění, že nastává očekávaný druhý příchod Krista a s ním spjatý konec světa. Evropu nesužovali jen kočovníci. Například Normané terorizovali pobřeží a díky řekám i vnitrozemí Francie a Anglie, ale i dalších zemí. Jižní Evropu ohrožovala arabská vojska přinášející muslimskou víru pro „nevěřící psy“.

Čtěte také: Ohrožení Evropy Maďary

Příchod Maďarů a jejich expanze

Maďarů vstoupili do Uherské nížiny pod vedením vůdce Arpáda na přelomu 9. a 10. století. Jejich nájezdy představovaly hrozbou pro celou západní, střední, ale i jižní Evropu. Maďaři podnikali loupeživé výpravy, aby zde získaly pleněním prostředky k obživě a obohacení.

Vzhledem k nebezpečí, které představovali, se evropské státy snažily maďarským nájezdům zabránit.

Bitva na Lechu (955)

Bitva na Lechu se odehrála v polovině desátého století jihovýchodně od bavorského města Augsburg. V létě roku 955 se vydalo maďarské vojsko na další výpravu údolím Dunaje směrem do Bavorska.

Východofrancký král Oto I. si uvědomoval hrozbu a shromáždil armádu, která by zabránila Maďarům proniknout hlouběji do jeho říše. Jeho vojska tvořily francké sbory doplněné pomocným sborem českého spojence Boleslava I. Velitelem českých oddílů byl pak pravděpodobně jeden z Boleslavových synů. Sám český kníže Boleslav I. se bitvy na Lechu osobně nezúčastnil, neboť se potýkal s maďarskými útoky v oblasti Moravy. Před bitvou složil Ota slib sv. Vavřinci, v němž slíbil, že pokud zvítězí nad Maďary, založí biskupství v Merseburgu. To mělo být oporou pro christianizaci slovanských kmenů a upevnění moci ve střední Evropě. Ovšem v roce 955 byly starosti Oty zcela jiné.

Počet mužů bojujících na obou stranách bývá interpretován značně odlišně. Odhady hovoří o 8 000 mužích na německé straně a 20 000-100 000 jezdců na maďarské straně. Ovšem jde pouze o velmi hrubé odhady. Zda jde o nadsazení počtu nepřátelských sil, jak bývalo místy zvykem, se již nedozvíme.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Bitva na Lechu mohla být pro spojené síly Oty ztracena ještě dříve než začala. Východofrancký král Oto I. švábské mezi nimiž se nacházel i panovník. Maďarská taktika ostřelování ze vzdálenosti se jim stala osudnou, vykrvácel v záplavách šípů. Podobně dopadly i blížící se švábské jednotky. Poté Ota nařídil frontální útok proti zbylým Maďarům před svou první linií. V boji muže proti muži pak měly německé jednotky jednoznačnou převahu. zaneprázdněných Maďarů ve svém týlu. jezdectvo, svírané u tábora ze dvou stran, bylo brzy rozprášeno.

Bitva skončila těžkými ztrátami na obou stranách, ovšem maďarská armáda byla prakticky zdecimována. Ztráty utržené v bitvě se značně liší, stejně jako počty mužů nastoupených k bitvě. Jejich ztráty však vyšplhaly především při ústupu.

Bitva na Lechu byla jen první z několika srážek, které decimovaly maďarské vojsko. Do jejich domoviny se vrátila pouze velmi malá část bojovníků.

Důsledky bitvy na Lechu

Drtivá porážka maďarského vojska v bitvě na Lechu znamenala konec dalších nájezdů. Pro samotné Maďary znamenala bitva také významný předěl v dějinách. V důsledku porážky museli opustit kočovný způsob života a relativně rychle přešli k životu zemědělskému. To umožnilo vzniknout uherský stát, jenž se stal důležitou součástí středoevropského prostoru. Českému království pak byl tento útvar často protivníkem jakož i spojencem.

Porážka Maďarů znamenala pro český stát možnost dalšího rozkvětu bez častého zkázonosného plenění.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

tags: #ohrožení #Evropy #Maďary #historie