Ohrožení tajgy a lesů mírného pásu

Biosféra tvoří část krajinné sféry, která zahrnuje veškerý život na Zemi. Biosféru lze tedy označit za živý obal Země. Součástí biosféry je rostlinstvo (flóra) zahrnující asi 90 % veškeré živé hmoty, živočišstvo (fauna) i mikroorganismy. Stáří života na Zemi se odhaduje na 3,7 miliardy let. Vzhledem k různému vývoji zemského povrchu a rozdílným přírodním podmínkám se život vyvíjí v různých oblastech odlišně - například oblasti v okolí rovníku mají mnohem větší počty živočišných i rostlinných druhů, než oblasti v okolí zemských pólů.

Nejvýznamnějšími faktory, které ovlivňují výskyt života na Zemi, jsou klimatické podmínky (teplota, vlhkost), orografické podmínky (příjem tepelného a světelného záření ze Slunce, množství vody) a typ půdy (určuje dostupnost minerálů a organických živin). Na planetě Zemi se v rozmístění živých organismů uplatňují určitá pravidla, jež se označují jako zákonitosti horizontální pásmovitosti, a výšková stupňovitost vegetace. Na základě výše zmíněných pravidel lze vymezit rozsáhlé geografické oblasti nazývané (geo)biomy. Pokud daný (geo)biom odpovídá zeměpisné šířce, ve které se nachází (např. tropický deštný les v tropickém podnebném pásu), označuje se jako zonální biom. Pokud (geo)biom neodpovídá svým charakterem zeměpisné šířce, označuje se jako azonální (příkladem jsou vysoká pohoří v tropickém pásu - např. Kilimandžáro na 3° j.š., kde na vrcholu leží tzv. věčný sníh).

V současnosti je největším ohrožením pro život na Zemi paradoxně jeden z živých organismů - člověk.

Tajga

Představte si obrovský, nekonečný les, který obepíná severní část naší planety jako zelený šál. Tomuto lesu se říká tajga. Je to místo, kde jsou zimy neuvěřitelně dlouhé a mrazivé a léta naopak krátká. Proto zde rostou hlavně jehličnaté stromy jako smrky a borovice, které jsou odolné a nemusí na jaře ztrácet čas rašením nových listů. V tomto drsném, ale krásném světě žijí zvířata, která se umí vyrovnat s mrazem a sněhem - velcí losi, medvědi, vlci a chytří rysi s velkými tlapami, aby se nebořili do sněhu.

Tajga, známá také jako severský jehličnatý les nebo boreální les, je biom, který se vyznačuje převahou jehličnatých lesů. Tvoří rozsáhlý pás obepínající severní polokouli pod tundrou a je největším suchozemským biomem na Zemi. Název "tajga" pochází z ruštiny (тайга) a původně označoval neprostupný, bažinatý jehličnatý les na Sibiři. Tajga tvoří souvislý pás na severní polokouli, typicky mezi 50. a 70. stupněm severní šířky.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Klima v tajze

Klima v tajze je drsné a silně kontinentální:

• Dlouhé, mrazivé zimy: Zimy trvají 6 až 8 měsíců s průměrnými teplotami hluboko pod bodem mrazu, často klesajícími k -40 °C, na Sibiři i pod -60 °C.
• Krátká, mírná a vlhká léta: Léta jsou krátká, trvají jen 1 až 3 měsíce. Teploty se mohou vyšplhat až k 20 °C, někdy i výše.
• Nízké srážky: Celkový roční úhrn srážek je relativně nízký, obvykle se pohybuje mezi 200 a 750 mm.

Vegetace tajgy

Vegetace tajgy je přizpůsobena chladnému klimatu, kyselým půdám a krátkému vegetačnímu období:

• Modřín (Larix): Jediný významný opadavý jehličnan v tajze. Jeho jehlice na podzim žloutnou a opadávají.
• Podrost v hustých jehličnatých lesích je často chudý kvůli nedostatku světla.
• Mechové patro: Je velmi dobře vyvinuté. Mechy (zejména rašeliník) a lišejníky.

Fauna tajgy

Živočichové tajgy musí být přizpůsobeni dlouhým zimám a nedostatku potravy. Adaptace savců zahrnují hustou srst, velké tlapy pro pohyb na sněhu. Ptačí fauna je v létě bohatá díky migraci mnoha druhů, které zde hnízdí. Stálí ptáci: Tetřev hlušec, tetřívek obecný, datel černý, křivka obecná (specializovaná na semena jehličnanů), různé druhy sýkor a sovy. Kvůli nízkým teplotám je diverzita obojživelníků a plazů velmi malá.

Půdy a voda v tajze

Půdy v tajze, známé jako podzoly, jsou typicky kyselé a chudé na živiny. Pomalu se rozkládající jehličí vytváří silnou vrstvu surového humusu (tzv. mor), ze které se kyselými průsaky vyplavují minerály do hlubších vrstev půdy. To zanechává charakteristickou vybělenou (popelavou) vrstvu pod povrchem. Tajga je také charakteristická obrovským množstvím povrchové vody. Nízký výpar a přítomnost nepropustných vrstev (včetně permafrostu v severnějších částech) vedou ke vzniku rozsáhlých jezer, řek, mokřadů a rašelinišť. V severních částech tajgy se vyskytuje permafrost - trvale zmrzlá půda. Permafrost brání vsakování vody, což vede k zamokření půdy a vzniku rozsáhlých bažin.

Význam tajgy

Tajga je pro člověka významným zdrojem surovin. Tajga je největší suchozemskou zásobárnou uhlíku na světě. Váže ho v biomase stromů a především v půdě a rašeliništích. Přirozené lesní požáry, obvykle zažehnuté bleskem, jsou klíčovým ekologickým faktorem v tajze.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Lesy mírného pásu

Jeden z nejdůležitějších biomů na světě se střídáním 4 ročních období. Do lesa patří složka rostlinná, živočišná, ale i abiotická, tedy neživá část, která vytváří prostředí pro živé organismy. Za les je považován porost, ve kterém stromy dosahují výšky alespoň pěti metrů a podíl korun stromů v porostu je alespoň 25%. Pro všechny typy lesů mírného pásu je charakteristické dostatečné množství srážek během vegetačního období, teplá léta a chladné zimy. Zimní teploty zpravidla klesají pod bod mrazu, proto jsou mnohé stromy adaptovány na zimní chlad a sucho právě opadem listí. Některé rostliny přečkávají zimní období v podzemních orgánech.

Ohrožení a ochrana lesů

Stromů a lesů v české krajině už dvě století přibývá. Přesto mnoha druhům živočichů, rostlin a hub, které na stromech žijí, hrozí vyhynutí. Potřebují totiž stromy osluněné, staré nebo poškozené, například s dutinami. Jenže takových je v přírodě málo a mizí rychleji, než vznikají. Ochránci přírody, arboristé a přírodovědci proto vzali do rukou motorové pily a vznik dutin ve zdravých stromech výrazně urychlili. Podrobně pak sledovali, jaké zásahy jsou nejvhodnější.

„Dříve stromy běžně zraňoval dobytek, oheň při vypalování pastvin i pravidelné osekávaní větví na otop či krmivo pro dobytek. To vznik dutin urychlovalo. Stromy rostly roztroušeně v zemědělské krajině a lesy byly světlé. I oslabené stromy tak měly šanci na dlouhý život,“ říká Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim. „V dnešních hustých lesích stromy mezi sebou tvrdě soutěží o světlo a vodu. Staří a oslabení jedinci proto mají problém přežít i v rezervacích. Mimo les je světla dost, ale stromů málo.

Stromové dutiny potřebuje spousta druhů hmyzu, hub, ptáků i netopýrů. Dutých stromů dnes vzniká méně, ale mizí rychleji než dřív. Organizmy, které je potřebují, proto rychle ubývají. Z některých poranění prýští sladká míza, která láká mnoho hmyzu včetně sršní nebo ohrožených brouků roháčů. Míza ostatně chutná i lidem, v Kanadě z ní vyrábějí javorový sirup.

„Jednou z možností, jak těmto ohroženým druhům pomoci, je veteranizace stromů, tedy cílené zásahy, které chybějící dutiny a další vhodná stanoviště na stromech vytvoří nebo urychlí jejich vývoj. Před půl stoletím s ní začali ochranáři v Severní Americe, používá se i v Austrálii pro vzácné vačnatce a ptáky. S veteranizací začal tým přírodovědců a ochránců přírody v národním parku Podyjí a ve středních Čechách. Do kmenů několika desítek mladých dubů vyřezali dva typy dutin nebo z části kmene odstranili kůru.

Čtěte také: Pracovní rizika

„Poškozené stromy přitahovaly mnohem více brouků než stromy nepoškozené, mezi nimi i řadu ohrožených druhů, například roháče obecného. „Hlavní je samozřejmě sledovat, jak se budou zranění dále vyvíjet. Už teď je ale jasné, že jde o jednoduchý způsob, jak podpořit řadu ohrožených druhů a biodiverzitu v lesích obecně.

„Ano, řezání do kmenů živých stromů v národním parku působí zvláštně,“ říká Martin Škorpík ze Správy Národního parku Podyjí. „Zásahy ale směřujeme na stromy, které nejsou biologicky ani jinak cenné a byly by stejně odstraněny například při těžbě nebo probírkách,“ vysvětluje Martin Škorpík. Navíc je podle něj třeba si uvědomit, že stromy po tisíce let usilovně poškozovali sekerami a ohněm už naši předkové a dlouho před nimi spousta velkých zvířat, která člověk většinou vyhubil.

tags: #ohrožení #tajgy #a #lesů #mírného #pásu

Oblíbené příspěvky:

• Nika v Kulturní Ekologii
• Regionální pracoviště Východní Čechy
• Příčiny znečištění moře
• Baltské pobřeží Polska
• Recyklace v ČR