Management rizik: Komplexní průvodce

V dnešním dynamickém a komplexním světě, kde se neustále zvyšuje technické vybavení, roste i potřeba zajištění bezpečnosti v mnoha ohledech. Proto je důležité věnovat pozornost managementu rizik, který se zabývá zjišťováním, hodnocením a minimalizací nebezpečí a nežádoucích důsledků v různých oblastech.

Co je to management rizik?

Managementem rizik při práci je myšlen proces usměrňování, tedy řízení, rizik na pracovištích zaměstnavatele. Jeho oficiálních definic je několik. V praxi však vystačíme s informací, že zahrnuje vyhledání rizik, hodnocení rizik a stanovení opatření k jejich odstranění nebo k omezení jejich působení. A to už jsou činnosti, které po zaměstnavateli zákoník práce v § 102 požaduje. Je tedy možné uvést, že zákoník práce po zaměstnavateli požaduje provádění managementu rizik při práci.

Risk management, česky zacházení s riziky, je oblast řízení projektů i procesů, která se zabývá zjišťováním a hodnocením jejich nebezpečí a nežádoucích důsledků. Disciplína zvaná řízení rizik se zabývá navzájem provázanými činnostmi, které se snaží zamezit nebo zmírnit výskyt rizik nebo nemilých překvapení.

Charakteristika managementu rizik

Charakteristika managementu rizik je systémový nástroj obsahující posuzování rizik a regulování rizik (stanovení a provedení opatření, včetně opětovného hodnocení míry rizika). Posuzování rizik tvoří analýza rizik, která se skládá z identifikace nebezpečí (proces zjišťování, zda existuje nebezpečný činitel a definování jeho charakteristik [zdrojů rizik]) a z odhadu rizika (odhad četnosti výskytu a analýza následků), a dále hodnocení rizik (vyhodnocení rizik při práci).

Analýza rizika musí být prováděna přímo na jednotlivých pracovištích zaměstnavatele, neboť při ní musí být zohledněna na pracovištích existující úroveň míry rizika (zaměstnavatelem již přijatá a realizovaná opatření atd.). Zaměstnavatel je povinen na základě ustanovení § 102 odst. 3 zákoníku práce "soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Aby systém managementu rizik byl funkční a efektivní a dal celkovému managementu určitou přidanou hodnotu, musí vlastní realizační proces managementu rizik procházet logickými kroky pod vedením zkušeného manažera rizik a podle jasně nastavených pravidel.

Kroky v procesu managementu rizik:

1. Stanovení kontextu managementu rizik.
2. Identifikace rizik.
3. Analýza rizik.
4. Vyhodnocení přijatelnosti rizik.
5. Mitigace rizik.

Analýza a hodnocení rizik

Při zahájení každého projektu je důležité stanovit rizika spojená s tímto projektem a nezapomínat, že každý projekt je jedinečný. Než se s projektem začne, je třeba vyhodnotit rizika spojená se špatně definovaným cílem. Důležité je propojení projektu s jinými projekty, včetně časových návazností. Následuji rizika spojená s lidmi, s jejich nedostatečnou kvalifikací a zkušenostmi.

Výsledky identifikace rizik je potřeba analyzovat a určit priority jejich řešení. Pokud máme známá rizika, která nám vyšla z předchozí identifikace, již můžeme tato rizika hodnotit a přisuzovat jim patřičný význam. Detailní rozpracování všech variant řešení jednotlivých rizik a jejich hodnocení. Přiřazení řešení rizik odpovědným osobám.

Abychom se na rizika dokázali připravit a následně je řídit a dále sledovat, je potřeba vytvořit plán rizik jako součást plánu projektu. V tabulce musí být uvedeno: riziko, váha rizika, jeho pravděpodobnost a jeho hodnota. Dále zde musí být stanoveno preventivní opatření, pokud riziko nastane, jaké kroky podniknout k jeho odstranění nebo minimalizaci. Důležité je také určit odpovědnou osobu spojenou s provedením preventivního opatření. Určení krizového scénáře je další důležitou součástí tabulky plánu rizik.

Během jakéhokoli projektu se mohou objevit další rizikové události a proto musejí být rizika stále monitorována. Nikdy nemůžeme určit a rozpoznat všechna rizika a pravděpodobnost, se kterou mohou nastat, proto je důležité abychom stále identifikovali nová rizika a přehodnocovali rizika, která byla již dříve rozpoznána.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Metody analýzy rizik

• Vyhotovení kontrolního seznamu - systematická kontrola předem stanovených podmínek a opatření.
• Bezpečnostní kontrola (safety audit) - postup hledání potenciálně možné nehody či provozního problému. Je používán připravený seznam otázek a matice pro skórování rizik.
• Analýza stromu událostí - sledování průběhu procesu na základě dvou událostí - příznivé a nepříznivé.
• Analýza lidské spolehlivosti - posouzení vlivu lidského činitele na výskyt nehod, havárií apod. či jejich dopadů.

Možnosti snížení rizika (Mitigace rizik)

Mitigace rizik spočívá v návrhu a následné realizaci opatření pro snížení rizika. Existují čtyři obecné možnosti jak riziko snížit: vyhnutí se riziku, transfer, retence a redukce. Vhodnost každého nástroje vždy záleží na dané situaci a riziku samotném, nicméně obecně jsou jednotlivé z možností vhodnější pro určité kombinace pravděpodobnosti vzniku a velikosti dopadů.

Transfer rizika je proces formálního či neformálního přenesení finančních dopadů konkrétního rizika z jedné entity na jinou, přičemž domácnosti, komunity, organizace či stát získá prostředky od jiné strany v případě výskytu katastrofy výměnou za předchozí, průběžné či kompenzační sociální či finanční výhody. Transfer rizika např. ve formě pojištění je nejvhodnější implementovat pro rizika, charakterizovaná vysokým dopadem a nízkou pravděpodobností.

V případě rizik s vysokým dopadem a vysokou pravděpodobností je vhodné se danému riziku vyhnout, nebo jej redukovat. V případě redukce rizika je nutné dobře vyhodnotit možnost snížení velikost nebo pravděpodobnost vzniku dopadu na přijatelnou úroveň a náklady na její provedení.

Rizika, která jsou charakterizována velkou pravděpodobností a malým dopadem, se nejlépe řeší pomocí prostřednictvím retence a redukce. Vysoká pravděpodobnost s nízkým dopadem není nákladově vhodná pro transfer rizika, proto je vhodnější zvolit retenci rizika, nebo redukci rizika, která dále sníží velikost dopadů.

Většinu rizik nelze zcela odstranit - absolutní bezpečnost (bezrizikovost) neexistuje. V případě některých rizik pak náklady na jejich redukci jsou tak velké, že jejich vynaložení by bylo neefektivní. Proto je nutné pracovat s konceptem tzv. přijatelného rizika, tedy s mírou rizika, kterou je připraven přijmout každý ohrožený jednotlivec nebo společnost.

Čtěte také: Pracovní rizika

Tabulka: Přehled možností snížení rizika

Prevence rizik při práci

Prevence rizik je mnohými zaměstnavateli vnímána pouze jako jednorázová záležitost (provedení vyhledání a vyhodnocení rizik při práci). Přitom se jedná o soustavný proces, který má na jejich pracovištích zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky. Prevence rizik, tedy zajištění BOZP, nikdy nemůže být zcela dokonalá, tedy bez nedostatků (neexistuje bezpečná pracovní činnost ani pracoviště, pouze více či méně nebezpečná).

Vždy je co zlepšit. Zaměstnavatel by se nikdy neměl spokojit s jejím současným stavem a měl by neustále hledat nedostatky a možná řešení jejich odstranění. To mu může napomoci nejen v prevenci rizik, ale, jak dokládají příklady z praxe, též při dosažení vyšší úrovně kvality jeho výrobků nebo poskytovaných služeb.

tags: #ohrožení #management #rizik

Oblíbené příspěvky:

• Zdroje energie šetrné ke klimatu
• Problémy a příležitosti EV
• Tescoma odpadkové koše: Co si o nich myslíme?
• Co jsou NKP?
• Papírová lepicí páska