Trestní zákoník České republiky se zabývá různými formami ublížení na zdraví, a to jak úmyslnými, tak i z nedbalosti. Tento článek se zaměřuje na trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti, jeho definici, příklady a související právní aspekty.
Ublížení na zdraví je definováno jako způsobení takového zdravotního stavu (onemocnění, poranění), který znamená porušení normálních tělesných nebo duševních funkcí a znesnadňuje nikoli na krátkou dobu výkon obvyklé činnosti nebo má nepříznivý vliv na obvyklý způsob života poškozeného a zpravidla vyžaduje lékařské ošetření.
Mezi obvyklé projevy takto přechodně změněného zdravotního stavu náleží déle trvající bolesti, nevolnost, horečky, omezení pohybu až upoutání na lůžko, oslabení funkce smyslových orgánů, nespavost, nechuť k jídlu a podobně. Ublížením na zdraví je také podstatné zhoršení zdravotního stavu poškozeného v důsledku jednání pachatele. To, že došlo ke změnám zdravotního stavu musí být objektivizováno lékařskými zprávami nebo znaleckými posudky.
Trestněprávní praxe se sjednotila na názoru, že se z hlediska následku jedná o trestný čin, pokud byla poškozenému způsobena porucha na zdraví, jež ztížila jeho obvyklý způsob života nebo výkon obvyklé činnosti po dobu 7 a více dnů. Jednání pachatele může být posouzeno jako trestný čin i v případě kratší doby poruchy na zdraví. Rozhodující je způsob jednání, motiv a zda prokazatelně hrozila závažnější újma, než byla způsobena.
V případě méně závažného následku může být jednání pachatele posouzeno jako přestupek proti občanskému soužití podle § 7 odstavce 1b) Zákona č. 251/ 2016 Sb. o některých přestupcích.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
V případě, že mezi pachatelem a poškozeným existuje vztah příbuzenský, nebo příbuzenskému obdobný (například druh - družka), je nutno aby poškozený podle § 163 trestního řádu dal souhlas s trestním stíháním podezřelého (pachatele). Tento souhlas může poškozený vzít zpět, a to až do doby než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. Výslovně odepřený souhlas však nelze znovu udělit. Poškozený je povinen se ve lhůtě stanovené orgánem činným v trestním řízení (nejdéle do 30 dnů) vyjádřit, zda s trestním stíháním ve smyslu § 160 trestního řádu souhlasí. Po marném uplynutí uvedené lhůty již souhlas udělit nelze.
Souhlasu poškozeného však není třeba, pokud:
Aby bylo možno jednání pachatele trestného činu Ublížení na zdraví podle § 146 tr. zákoníku kvalifikovat podle přísnějšího ustanovení § 145 tr. zákoníku, nepostačuje pouze následek těžké újmy, ale musí být prokázáno, že pachatel měl skutečně v úmyslu svým jednáním těžkou újmu způsobit, případně byl s takovým následkem srozuměn (úmysl eventuální). V případě že těžká újma na zdraví nebo smrt poškozeného byla nedbalostním následkem trestného činu v základní skutkové podstatě, užije se speciální ustanovení uvedené v § 146 tr. zákoníku, odstavec 3, a v případě smrti poškozeného v odstavci 4.
Co trestní zákoník považuje za těžkou újmu je možno nalézt v ustanovení jeho § 122 odst. 2. Jedná se o:
Trestní oznámení může být podáno jak osobou fyzickou, tak i osobou právnickou, zastoupenou statutárním vedoucím organizace. Při podezření, že došlo k trestnému činu Ublížení na zdraví v praxi například oznamuje službukonající lékař rychlé záchranné služby.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
V případě tohoto trestné činu je možno trestní oznámení podat jak útvaru služby pořádkové (uniformované) policie, tak služby kriminální policie a vyšetřování.
Pokud přichází v úvahu utajení podoby a totožnosti oznamovatele - svědka, podle § 55 odstavec 2 tr. řádu, pak je nezbytné aby to oznamovatel navrhl v okamžiku prvního kontaktu s policejním orgánem. Na utajení nemá svědek právní nárok. O utajení svědka rozhodne v prvním stupni policejní orgán a po případném přezkoumání ve druhém stupni definitivně rozhodne státní zástupce.
Podávat trestní oznámení přímo na státním zastupitelství je odůvodněno v případě nutnosti, aby byla věc státním zástupcem dozorována již od okamžiku, kdy vyšla najevo. Státní zastupitelství věc se závaznými pokyny postoupí příslušnému policejnímu orgánu a postup policejního orgánu přezkoumává.
Pokud o to oznamovatel trestného činu výslovně požádá a je to zaznamenáno do protokolu o trestním oznámení, musí být podle § 158 odst. 2 tr. řádu do jednoho měsíce od podání oznámení vyrozumět o učiněných opatřeních.
V případě tohoto trestného činu je nezbytná těsná spolupráce poškozeného s orgány činnými v trestním řízení při dokazování, a to především včasným vyhledáním lékařského ošetření s vyžádáním podrobné zprávy o zdravotním stavu, případně provedením fotodokumentace úrazových změn na těle oběti. Jedná se o důležité podklady pro pozdější znalecké zkoumání v oboru soudního lékařství.
Čtěte také: Pracovní rizika
Ten kdo byl trestným činem poškozen na svých právech (majetkových, morálních a jiných), nebo na jehož úkor se pachatel trestného činu bezdůvodně obohatil, stává se podle českého trestního práva jednak stranou v trestním řízení s právy vymezenými ustanoveními § 43 až § 51a trestního řádu a současně se může za vymezených podmínek na pachateli domáhat náhrady škody nemajetkové újmy, nebo vydání bezdůvodného obohacení ve škodním řízení.
Co se týká práv v trestním řízení, poškozený má právo nahlížet do spisu a činit návrhy na doplnění dokazování, může se zúčastnit hlavního líčení a sjednávání dohody o vině a trestu a veřejného zasedání, ve kterém se jedná o odvolání nebo o schválení dohody o vině a trestu, a před skončením trestního řízení se k věci vyjádřit. Poškozený musí být o svých právech poučen orgánem činným v trestním řízení již v průběhu prvního procesního úkonu.
Pokud je poškozený v trestní věci současně svědkem, může policejní orgán v přípravném řízení odmítnout jeho žádost o nahlédnutí do spisu. Poškozený se v takovém případě může domáhat toho, aby státní zástupce postup policejního orgánu přezkoumal. Pokud policejní orgán stanovil termín prostudování spisu obviněným, pak také poškozený má právo nahlédnout do spisu a nemůže mu být odmítnuto.
Aby soud v rozsudku ve škodním (adhezním) řízení rozhodl o tom, že odsouzený je povinen nahradit poškozenému újmu kterou mu způsobil, musí být splněny především následující podmínky:
V případě poškozených trestným činem ublížení na zdraví, pokud jsou výdělečně činní, je důležité, aby orgánům činným v trestním řízení předložili důkaz o konkrétní majetkové újmě. U zaměstnanců to bude potvrzení zaměstnavatele o rozdílu mezi průměrným platem a vyplacenou dávkou na základě nemocenského pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné předloží potvrzení finančního úřadu.
Co se týká případů kdy nebyl zjištěn pachatel nebo případů odškodnění za bolest nebo za ztížení společenského uplatnění viz Zákon č. 45/2013 Sb. Zákon o obětech trestných činů.
§ 153 Šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti:
Jednáním pachatele musí být vždy nutně způsobeno bezprostřední nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé lidské nemoci. Co do objektivní stránky skutkové podstaty těchto trestných činů je dále důležité slovní spojení „u lidí“.
Podle judikatury je „trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci podle ustanovení § 152 trestního zákoníku ohrožovacím trestným činem a dopustí se jej ten, kdo úmyslně způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí.
Na místě trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti podle ustanovení § 153 trestního zákoníku jde o nedbalostní ohrožovací trestný čin, postačí přitom i nedbalost nevědomá.
V praxi si lze snad mnohem lépe než trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci spáchaný v jeho úmyslné formě[8] představit tento trestný čin spáchaný z nedbalosti. Ačkoli je to mnohdy obtížné a každý jeden případ je vždy nezbytné posuzovat individuálně, podle jeho nejmenších zvláštností, vzhledem k tomu, v jaké míře a nakolik podrobně je veřejnost v současné době informována o stavu, vývoji a opatřeních týkajících se COVID-19, se lze přitom domnívat, že dovodit závěr o nedbalostní formě zavinění v daném případě by ze strany orgánů činných v trestním řízení jistě nebylo příliš obtížné.
Lidé by tak měli jednoznačně dodržovat veškerá mimořádná opatření s aktuálním stavem související a k momentální situaci přistupovat velmi odpovědně, když v opačném případě se mohou vystavovat mj. trestněprávní odpovědnosti.
V případě, že jste se dopustili trestného činu, určitě vás budou zajímat především trestní sazby. Za těžké ublížení na zdraví můžete dostat trest odnětí svobody na tři až 10 let. U ublížení na zdraví jsou tresty mírnější. V základní formě se jedná o trest odnětí svobody na 6 měsíců až tři roky. V případě, že byste ublížením na zdraví způsobili poškozenému těžkou újmu, můžete dostat 2 roky až 8 let v chládku.
Poškozený se na vás jako na pachateli může také domáhat náhrady škody za ublížení na zdraví. Občanský zákoník specificky stanovuje, že máte jakožto škůdce povinnost odčinit újmu poškozeného peněžitou náhradou. V případě, že vznikla poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného (např. ztráta možnosti sportovat), máte povinnost ji odčinit peněžitou rentou. Dále musíte uhradit také náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost. Poškozený přitom může požadovat i zálohu na tyto náklady. Pokud dojde ke smrti poškozeného nebo závažnému ublížení na zdraví, máte povinnost peněžně odškodnit také duševní útrapy manžela, rodičů, dětí nebo jiné osobě blízké.
tags: #ohrozeni #na #zivote #z #nedbalosti #paragraf