Problematiku zplodin hoření řeší požární věda a požárně technické inženýrství již více než 50 let. Z literatury je stále patrná intenzivní snaha výzkumných pracovišť exaktně stanovit toxickou vydatnost plynných zplodin hoření materiálů a materiálových výrobků (stavebních hmot/výrobků, hmot/výrobků vnitřního vybavení staveb nebo součástí elektrických zařízení) jako toxickou složku jejich požárního nebezpečí. Mnoho druhů materiálů a výrobků bylo testováno různými zkušebními metodami.
V uplynulých desetiletích byly vyvinuty různé modely simulující vznik plynných zplodin hoření (ZH) v laboratoři v různých stádiích skutečných požárů, toxický účinek ZH na člověka expozicemi laboratorních zvířat, celkovou toxickou vydatnost spalin. V současné době je patrná shoda vyjadřovat celkovou toxickou vydatnosti plynných zplodin hoření materiálů pomocí předpovědi hodnot Letální koncentrace 50 (LC50) a/nebo Inhibiční koncentrace 50 (IC50), jako množství materiálu v gramech na 1 m3 prostoru zakouřeného požárem, které musí shořet, aby se docílil efekt mortality/imobility u 50 % zkušebních zvířat exponovaných vznikajícím kouřem/plynnými zplodinami hoření po určitou dobu.
Pojem „toxická vydatnost“ byl odvozen z pokusů na zvířatech, zejména na krysách. Předpokládá se, že smrtelná expoziční dávka (LD) krys se blíží této dávce pro člověka. Vyjadřuje se pomocí expozičních dávek, které usmrtí 50 % krys vystavených účinku zplodin hoření za stanovených podmínek. Smrtelná expoziční dávka závisí na expoziční koncentraci a době jejího působení. Expoziční doba se obvykle vyjadřuje v minutách. Koncentrace konkrétního plynu (složky zplodin hoření) se vyjadřuje buď objemovými nebo hmotnostními jednotkami, často v ppm, μl/l, nebo v mg toxikantu na gram látky, u zplodin hoření přímo v gramech hmotnostního úbytku spáleného materiálu na 1 m3 zamořeného prostoru.
Udušení je hlavní příčinou smrti při požárech. Dusivá látka je toxická látka vyvolávající hypoxii (úbytek kyslíku dodávaného tkáním nebo jimi využívaného), což vede ke snížení aktivity centrální nervové soustavy se ztrátou vědomí a nakonec ke smrti. Účinky těchto toxických látek závisí na akumulovaných dávkách, tj. jak na koncentraci, tak na době působení. S rostoucí dávkou roste závažnost účinků. Celková frakční účinná dávka FED (viz ISO 13344, tab. Základní princip posuzování složky toxického nebezpečí, která se týká dusivých látek, bere v úvahu expoziční dávku každé toxické látky, tj. integruje stanovenou plochu pod každou křivkou koncentrace-čas.
Jako matematický model výpočtu FED se v praxi často aplikuje/publikuje model N-plynů (viz ISO 13344, tab. č. 6), vypracovaný Státním úřadem normalizace a technologie USA, resp. Purserův model FED [13], a ISO 13344,(viz tab. č. 6 v 1. dílu článku) podle rovnice (3) pro výpočet celkové FED při koncentraci oxidu uhličitého ve spalinách pod 1 % obj. Pokud je [CO2] ≤ 5 % obj., je m = − 18 a b = 122 000. když faktory VCO2 a a jsou tabelovány stejně jako číselné hodnoty LC50-30minutové (viz ISO 13344, tab. č. 6, 1. díl) a tab. č. 7, [AGi] je koncentrace dusivého kyselého plynu, např.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Následující rovnici (6) odvodil Purser [13] využitím hodnot LC50 odvozených pro potkany Levinem a kol., Kaplanem a Hartzellem (viz ISO 13344, tab. Hodnoty 30minutové LC50 jsou uvedeny v tab. Tab. č. 8 Hodnoty 30min LC50 pro krysy [ISO 13344, tab. Tab. U kyanovodíku dávka vyvolávající imobilitu není konstantní, ale mění se v závislosti na objemovém zlomku [13]. kde XHCN je průměrný objemový zlomek HCN přes časový přírůstek Δt [ISO 13571, viz tab.
Řada publikovaných prací prokázala mj., že tvorba zplodin hoření (chemické složení a množství kouře) pro stejnou látku/materiál silně závisí na podmínkách tepelného rozkladu/hoření, zejména na teplotě a přístupu vzduchu, viz např. [12], a IEC 60695, viz tab. č. 6 v 1. dílu článku. Dráždění smyslů a/nebo horních cest dýchacích stimuluje nervové receptory v očích, nosu, krku a horních cestách dýchacích. Účinky, které se zdají záviset pouze na koncentraci, vedou k neustálému svědění v očích a k silným bolestem způsobujícím celkové obtíže v horních cestách dýchacích. Základní princip posuzování té složky analýzy toxického nebezpečí, která se týká dráždivých plynů, bere v úvahu pouze koncentraci každé dráždivé látky.
Norma ČSN EN 45545-2:2013+A1:2015 [viz tab. č. 6 v 1. dílu článku] specifikuje mj. kkonstanta vypočítaná způsobem stanoveným výše uvedenou ČSN EN 45545-2:2013+A1:2016, viz 1. díl článku, tab. 6). Tato norma též specifikuje hodnoty RK plynů, viz následující tab.
Zkoušky ze 70. a 80. let prováděné na pokusných zvířatech za účelem zjištění, zda existují potenciální interakce mezi jednotlivými složkami/toxikanty ZH, a zda jsou ve ZH běžně přítomny tzv. suprajedy, prokázaly mj., že existují pouze mírné interakce mezi těmito složkami a že přítomnost suprajedů není běžná. To umožnilo další hodnocení toxické vydatnosti směsí ZH realizovat s dostatečnou přesností na základě chemické analýzy ZH a toxikologických dat jednotlivých složek dříve naměřených na zvířatech.
Neobvykle vysoká toxicita se vztahuje k výrobkům, u nichž se uplatňují toxické účinky obvykle se při požárech nevyskytující (tj. jiné než dušení nebo dráždění). Výrobky s neobvykle vysokou toxicitou ZH nejsou považovány za významné při požárech. Extrémní toxická vydatnost naznačuje, že toxicita výrobků na jednotku hmotnosti je mnohem větší než toxicita obvyklých zplodin hoření. Do současné doby nebyl zaznamenán příklad požáru, v němž by nebezpečí bylo důsledkem extrémní toxické vydatnosti.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Takumi Tkasuga [21] popisuje výsledky studie tvorby dibenzo-p-dioxinů (PCDDs), dibenzofuranů (PCDFs), polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs), polychlorfenolů (PCPhs), polychlorbenzenu (PCBzs), dále benzenu, toluenu, xylenu (BTX), oxidu uhelnatého (CO) spalováním granulátu z polyethylenu (PE), polyethylentereftalátu (PET), nylonu, novinového papíru, polypropylenu (PP), akylonitril-butadien-styrenu (ABS) a polyvinylchloridu (PVC) v proudu vzduchu v křemenné trubici o průměru 25 mm a délce 1000 mm, umístěné v elektr. peci s teplotou 900 °C.
Specifické riziko představují, jak již bylo uvedeno výše, retardéry hoření na bázi bromu (např. polybromované difenylethery (PBDF), hexabromcyklododekan (HBCD), bromované bisfenoly (např. TBBP-A), které se užívaly/užívají u plastů (pro speciální určení) ke snížení jejich zapalitelnosti (běžnými zdroji zapálení), k docílení samozhášivosti (po odstranění působení vnějšího zdroje zapálení) a snížení hořlavosti (např.
Směrnice o stavebních výrobcích (CPD - Construction Products Directive) vstoupila v platnost v členských státech Evropské unie (EU) v prosinci 1991. Hlavním účelem CPD bylo odstranit technické překážky obchodu pro výrobce výrobků v rámci Evropy, a to vývojem a přijímáním evropských technických specifikací (harmonizované normy pro výrobky a evropská technická schválení), a umožnit tak výrobcům výrobků prodávat své výrobky v celé Evropě splněním jednotné společné evropské technické specifikace uznané a přijaté všemi členskými státy, testovat a dodržovat různé vnitrostátní normy v každém členském státě. Tuto směrnici nahradilo Nařízení evropského parlamentu a rady CPR (Construction Products Regulation) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stav. výrobků na trh s upřesněními v Nařízeních komise EU č. 568/2014 a č. 574/2014.
Klasifikace pocházející z těchto zkušebních metod jsou začleněna do stavebních předpisů členských států EU a používají se jako nástroje pro regulaci úrovní požární bezpečnosti v budovách a v jejich okolí v případě požáru. S ohledem na závažnost problematiky EU komise nechala vypracovat studii s cílem vyhodnotit potřebu regulace v rámci nařízení (EU) č. 305/2011 o toxicitě kouře generovaného ze stavebních výrobků při požárech. Oslovila dotazníky 32 členských států EÚ a řešení se zúčastnilo 17 evropských organizací.
Rozhovory ukázaly, že chybí jasná definice terminologie, např. Inženýrství požární bezpečnosti, zranění a usmrcení osob. Požární předpisy: Členské státy uznávají, že všechny kouře jsou toxické a že mají řadu vlastních předpisů na ochranu obyvatelstva. Statistika týkající se požáru: Typ a formát shromážděných údajů se v jednotlivých členských státech liší a v současné době nejsou shromažďovány statistické údaje o toxicitě kouře, a proto nelze hodnotit účinnost možných opatření.
Čtěte také: Pracovní rizika
Odpovědi na dotazník ukázaly, že právní předpisy na úrovni EU byly považovány za pozitivní. Větší využití stávajících právních předpisů a alternativních bezpečnostních přístupů však bylo také považováno za důležité pro případný dopad jakýchkoli dodatečných právních předpisů. Právní základ: Podle odpovědi respondenti se domnívají, že by se omezily výhody z regulace specificky pro toxicitu kouře ze stavebních výrobků. Účinky na uvádění stavebních výrobků na trh: Existuje obecná shoda, že regulace toxicity kouře ze stavebních výrobků by mohla zvýšit jejich náklady a potenciálně odstranit některé výrobky z trhu.
Systém požárního testování a klasifikace, který byl v roce 1990 zaveden směrnicí o stavebních výrobcích (CPD) a později nařízením o stavebních výrobcích (CPR) v roce 2011, nemá přesný mechanismus specifikující, jak budou výrobky reagovat na skutečné požáry. Průmysl stavebních výrobků se rychle rozvíjí, takže je velmi důležité, aby systém požárního testování a klasifikace držel krok s reálnými riziky ve stavbách. CPR netestuje a nespecifikuje toleranční limity pro toxické nebezpečí kouře se smrtelnými následky od požáru.
Hasiči jsou znepokojeni zvyšujícími se intenzitami kouře při požárech budov. Musí se klást větší důraz na prevenci toxicity a korozivity kouře pro požární bezpečnost budov a životního prostředí.
Pokud zjistíte, že došlo k požáru v panelovém domě, měl byste okamžitě přivolat pomoc, a to zavoláním na tísňovou linku 150, popřípadě 112. Pokud hoří přímo v bytě, ve kterém se nacházíte, a je to zároveň možné, měl byste se pokusit požár uhasit. K tomu lze využít například přenosné hasicí přístroje. Je ale důležité nepřeceňovat své síly, pokud se hašení požáru nedaří, je třeba rychle varovat ostatní, odejít pryč z bytu a zavřít za sebou dveře, aby se oheň nešířil dál do domu.
Jestliže požár vznikne na chodbě nebo je chodba již natolik zakouřená, že je nemožné po ní odejít na volné prostranství, měl byste zavřít dveře, utěsnit je například vlhkým ručníkem, případně prostěradlem, aby kouř nepronikal rychle dovnitř bytu, a dále na sebe upozorňovat přijíždějící hasiče, kteří budou provádět evakuaci osob z objektu. A to například máváním pomocí bílého ručníku.
Pokud nemohu opustit byt z důvodu zakouření únikové cesty, musím zajistit, aby mě projevy požáru, tedy kouř a teplo, neohrožovaly. Tím mohu získat čas do příjezdu hasičů. Proto se doporučuje dveře neotvírat a utěsnit je, aby se zplodiny z hoření v bytě ke mně nedostaly po co nejdelší dobu, a nedošlo tak k přímému ohrožení. Případné otevření okna může mít za následek vznik komínového efektu, kdy se zplodiny hoření budou dostávat do "nezasaženého" bytu a podobně. Rovněž na balkoně může být člověk ohrožen zplodinami hoření a padajícími hořlavými předměty.
Z hlediska požární bezpečnosti jsou hotely charakteristické především tím, že jejich návštěvníci objekt dobře neznají a především v nočních hodinách může být jejich informování o vzniklém požáru komplikované. Z tohoto důvodu jsou hotely vybaveny řadou protipožárních zařízení, která mají za úkol detekovat požár, vyhlásit požární poplach, popřípadě i řídit evakuaci. Dále v těchto objektech bývá vyškolený personál, který je seznámen s tím, jak při požáru postupovat. Hotely mají navíc zpracovanou dokumentaci požární ochrany, kde je požární bezpečnost řešena.
Pokud dojde k požáru, tak člověk, který na ně není trénovaný, jedná ve velké panice. Je důležité zachovat klid a rychle reagovat na danou situaci. Zamyslet se nad tím, co mohu v dané chvíli udělat tak, abych ochránil sebe a pomohl ostatním. Nejdůležitější je přivolat pomoc a poté se řídit pokyny zasahujících hasičů. Často se ale stává, že lidé pokyny hasičů nerespektují, a tím komplikují celý průběh zásahu.
Použití vlastních lan se nedoporučuje, toto řešení je velmi nebezpečné a pro spoustu osob, například pro starší lidi nebo děti, v praxi i neproveditelné. K evakuaci osob v panelových domech jsou určeny především únikové cesty. U nižších paneláků, zpravidla do výšky 22,5 metru, hasiči mohou evakuovat osoby jak vnitřní únikovou cestou, tak pomocí výškové techniky. Je velmi důležité, aby příjezdové cesty k domu nebyly ucpané a požární technika se k nim dostala, což platí i u nástupních ploch pro požární techniku.
Z hlediska normových požadavků bývají panelové domy vybaveny vnitřními hydranty nebo jsou ve společných prostorech umístěny přenosné hasicí přístroje. Tyto prostředky musí být samozřejmě schváleného typu pro použití v ČR a musí být minimálně jednou ročně ověřena jejich provozuschopnost. Na trhu je dnes už i řada ručních hasicích prostředků, které nepodléhají žádné pravidelné kontrole, ale těmi uhasíte jen malý začínající požár.
Jedním z požadavků na stavby je jejich požární bezpečnost. V České republice musí být požární bezpečnost staveb prokázána požárněbezpečnostním řešením nebo obdobným dokumentem. Projektant musí už v návrhu stavbu navrhnout tak, aby odolala účinkům požáru, byla zajištěna možnost včasné evakuace osob a umožňovala zásah jednotek požární ochrany.
Požadavky na panelové domy z hlediska požární bezpečnosti nejsou u všech objektů stejné, záleží na tom, kdy byly domy postaveny. Bezpečnostní předpisy totiž neplatí zpětně. Přísnější požadavky se zavádí až rekonstrukcí. Zákon o požární ochraně stanovuje požadavky na zajištění požární bezpečnosti fyzickým i právnickým osobám a jejich plnění je případně kontrolováno v rámci výkonu státního požárního dozoru. Je však třeba upozornit na skutečnost, že s ohledem na ústavně zaručené právo nedotknutelnosti obydlí nemůže hasičský záchranný sbor kraje provádět kontroly bytových jednotek občanů.
Mezi věcné prostředky požární ochrany patří prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky). Pokud je jimi objekt vybaven, neváhejte je v případě potřeby využít.
V bytových domech by měly být chodby, schodiště, únikové cesty a východy volné k evakuaci osob, materiálu či vedení hasebního zásahu. V těchto objektech by měly být umístěny např. funkční a snadno dostupné hasicí přístroje, zařízení pro zásobování požární vodou (např. nástěnné hydranty) apod.
Základní povinnosti v oblasti požární ochrany stanoví zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb a další právní předpisy.
Pamatujte, že investovat do zabezpečení své domácnosti z hlediska požární ochrany se zcela jistě vyplatí. Chráníte si tak nejen svůj život a zdraví, ale i majetek, případný požár totiž dokáže snadno způsobit mnohem větší škody než jsou stokorunové investice do hasicího přístroje nebo „hlásiče požáru.“ Uvědomte si, že požár ve vaší domácnosti vás může nejen zabít nebo zranit, ale také připravit o vaše věci.
Další informace o tom, jak předejít vzniku požáru u vás doma a jak svou domácnost vybavit „hlásiči požáru“ a přenosnými hasicími přístroji naleznete také na www.mvcr.cz/hasici/vyhlaska.
Evakuace osob při požáru je nepříjemná situace, do které se nemusíte nikdy v životě dostat. Ale pokud už se do ní dostanete, určitě je lepší být připraveni a situaci řešit s rozvahou a chladnou hlavou. Právě racionální počínání si při evakuaci vám může zachránit život.
Pokud vyvstane důvod k evakuaci osob při požáru, vůbec na nic nečekejte a nejkratší únikovou cestou a nouzovým východem opusťte objekt. Vrátit se do objektu můžete kdykoliv. O tom, jak se v objektu vyhlašuje evakuace, by vás měla informovat dokumentace požární ochrany, konkrétně požární poplachové směrnice a požární evakuační plán.
Pokud v objektu vykonáváte pracovní činnosti jako “dodavatel”, měl by vás provozovatel objektu o podrobnostech evakuace obeznámit (písm. g), odst. (1), § 103, Zákoníku práce). Každý zaměstnavatel je povinen přijmout opatření pro případ evakuace zaměstnanců (odst. (6), § 102, Zákoníku práce). Přitom správný postup, pokud slyšíte požární poplach, je jen jediný.
Mezi úkoly preventivní požární hlídky patří v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob. Vhodná úniková cesta je vždy ta nejkratší a současně bezpečná možná. Únikové cesty dnes musejí být značeny. Značení se provádí pomocí fotoluminiscenčních tabulek a často také v kombinaci s nouzovým osvětlením.
Pokud vidíte, že se po vaší únikové cestě valí kouř nebo na ní šlehají plameny, zvolte jinou! Nikdy se nesnažte probíhat přes zakouřený prostor! Pokud je pro objekt zpracován požární evakuační plán, pak je v tomto plánu určeno i shromaždiště evakuovaných osob. Pokud ale budete v ohrožení, rozhodně nebudete přemýšlet nad tím, kde se shromáždit. Zkrátka se pokuste co nejrychleji a bezpečně opustit objekt. Jakmile budete v bezpečí, nikam neutíkejte. Zůstaňte v dosahu.
Vždy však dbejte na svou vlastní bezpečnost. Počítejte s tím, že k hořícímu objektu mohou přijíždět velkou rychlostí těžká hasičská vozidla. Nestůjte jim v cestě. Současně buďte od objektu dostatečně vzdálení, abyste nebyli ohroženi zplodinami hoření, odletujícími částmi případně výbuchem. Pokud máte pocit, že shromaždiště je v nebezpečném a požárem ohroženém prostoru, opusťte jej a vzdalte se do bezpečí. Počítejte také se změnou směru větru.
Při reálném požáru, téměř všechny materiály hoří značně nedokonale. Uvolňují obrovské množství kouře a při požáru vznikají toxické látky, jedy a ultrajedy. Každý nádech kouře může být tak velmi nebezpečný. Už pár nádechů může způsobit značné motání hlavy, ztrátu orientace a zejména kašlání. Kašlání způsobí, že se po kašli zhluboka nadechnete a tím vdechnete ještě více a více kouře. A kašlete znovu a znovu.
Průměrný, netrénovaný člověk vydrží bez dechu přibližně něco přes minutu. Klid vystřídá stres a fyzická námaha. Je potřeba běhat, často něco otevírat. Z něco málo přes minutu času se tak rázem stane jen pár sekund a člověk se musí nadechnout. Toto se velmi často podcení. V kouři začnou pálit a slzet oči, člověk ztratí orientaci. Navíc je zde i riziko poškození plic kouřem. Ať už jeho teplotou nebo toxicitou. Od kouře je potřeba držet se co nejdál.
Evakuační výtah musí být označen bezpečnostním značením “Evakuační výtah”, a to v kabině výtahu a vně na dveřích výtahové šachty. Dostatečný může být prakticky libovolný “zkrat” elektroinstalace objektu, který způsobí výpadek elektrického proudu a tím i zastavení výtahu. Výtah se tak může začít chovat zcela nevyzpytatelně. V lepším případě se jen zastaví mezi podlažími v tom horším vás dopraví do hořícího podlaží. Také nezapomínejte na to, že výtahová šachta je vlastně obrovským komínem. Pokud pod vámi prohoří některé z výtahových dveří, pak už nic nebrání, aby masa horkého vzduchu proudila směrem vzhůru, k vám. Běžné výtahy rozhodně nejsou z nehořlavých materiálů a ani odolné teplu. Na vyproštění od hasičů také nemůžete příliš spoléhat. Obecně řečeno ale, na výtahy raději zapomeňte!
Osoba nebo osoby uvízlé v hořícím objektu. Jak se zachovat? nepanikařte (i když je pro paniku ta pravá chvíle, ničemu nepomůže. dejte hasičům vědět, ve které místnosti se nacházíte (to uděláte tak, že okno z vnějšku označíte. Není vhodné přivírat např. kusy oděvu do okna. výskok z okna je až tou nejzazší variantou, vždy čekejte až do úplně poslední chvíle. Věřte, že hasiči dělají maximum proto, aby vás zachránili.
Ideálním způsobem, jak vyskočit z okna je zavěsit se za parapet za ruce a mírně se odrazit od stěny, abyste se při pádu nezachytili o části objektu. Dopadnout se snažte na obě nohy současně. Chodidla spojte k sobě. V kolenech nohy mírně pokrčte. Stejně tak v kyčlích. Ihned po pádu se pokuste o tzv. “parakotoul”, kdy se po hraně jedné nohy a následně i boku těla přes loket a rameno zhoupnete do kotoulu.
Statistické údaje jednoznačně dokládají, že požáry v soukromých domácnostech mají nejtragičtější následky. Každý rok při nich zemřou desítky lidí, zraněny jsou další stovky osob a způsobené škody dosahují stamilionů korun.
V roce 2007 došlo v domácnostech k celkem 2 652 požárům, při nichž zemřelo 58 osob (44,6 % ze všech úmrtí při požárech) a dalších 473 bylo zraněno (46,2 %). Přitom požáry v domácnostech činily jen 11,8 % (2652) z celkového počtu požárů, majetkové škody způsobené požáry v domácnostech dosáhly hodnoty 335, 7549 mil. Kč (nejvíce v historii). V posledních pěti letech při požárech v domácnosti přišlo o život 351 osob (51,6 % ze všech usmrcených při požárech) a dalších 473 bylo zraněno (44,2 % ze všech zraněných při požárech).
Na požárech v domácnosti má lví podíl lidská neopatrnost. Mezi nejčastější příčiny těchto požárů patří nedbalost při kouření nebo zacházení s otevřeným ohněm v domácnostech - ať již se jedná o zapomenuté jídlo na sporáku, nevhodně odložené nedopalky cigaret, svíčky ponechané bez dozoru v blízkosti hořlavé látky nebo užití benzínu při zapalování kamen. Jednou z příčin vysokého počtu úmrtí při požárech je také neopatrnost lidí při vytápění svých domovů. Při provozu topidel lidé ne vždy dodržují potřebná bezpečnostní pravidla, mnohdy zanedbávají údržbu topidel a kouřovodů.
Domácnosti jsou v dnešní době doslova přeplněny vybavením z materiálů, které se snadno vznítí a rychle hoří, přičemž dochází k úniku velkého množství vysoce toxického kouře (např. čalouněný nábytek, matrace, bytové textilie). Vysoký počet požárů v objektech pro bydlení obecně souvisí i s tím, že se lidé cítí doma v bezpečí a podceňují drobné nehody, byť i ty mohou vést ke vzniku požáru. I nevhodně odložená cigareta či svíčka ponechaná na okamžik bez dozoru dokáže proměnit byt v hořící past naplněnou toxickými zplodinami hoření. Nebezpečí může plynou i z běžných činností v domácnosti jako je hra dětí, vaření, kutilství apod.
Mezi nejčastější příčiny vzniku požárů v domácnostech patří:
Z Vaší domácnosti se může v okamžiku stát zakouřená a rozžhavená smrtící past. To, zda se i Vy stanete obětí, záleží hlavně na Vás.
tags: #ohrozeni #osob #zplodinami #horeni #prevence