Ohrožení ovzduší a vodstva v České republice

20.03.2026

Na konci listopadu vyšla Zpráva o životním prostředí České republiky 2022. Jedná se o komplexní dokument, který shrnuje poznatky o stavu a vývoji jednotlivých složek životního prostředí, vlivu hospodářských sektorů, nástrojích politiky, dopadech současného stavu na lidské zdraví a ekosystémy a o stavu životního prostředí v mezinárodním kontextu.

Zpráva říká, že současné masivní usychání lesů je “důsledek spolupůsobení sucha, nevhodné druhové skladby, velké rozlohy stejnověkých porostů, imisní zátěži apod.

Zpráva jasně ukazuje, že se změna klimatu stala také rozbuškou (nikoli hlavní příčinou) pro masivní hynutí českých lesů, kde byly v minulosti nevhodně vysázeny smrky. Ty potřebují vlhčí a chladnější klima než bylo, je a bude na většině území ČR.

Znečištění ovzduší

Přetrvávající spalování fosilních paliv (zejména uhlí a ropných paliv) v kombinaci s nepříznivými rozptylovými podmínkami způsobilo, že loni bylo znečištěním ovzduší zasaženo 68 % obyvatel (oproti roku 2016, kdy to bylo 59 %). V roce 2017 bylo vyhlášeno 39 smogových situací (oproti pěti v roce 2016) a vlivem prachu v ovzduší předčasně zemřelo 5 700 lidí (v roce 2016 to bylo “jen” 4 300 předčasných úmrtí).

Hlavními zdrojem prachu v ovzduší jsou domácí kotle a kamna na uhlí (primární prach) a uhelné elektrárny a teplárny (hlavně prach vznikající v atmosféře z plynného znečištění) [1], někde však nejvíce obtěžuje automobilová doprava či průmyslové podniky. Celkově znečištění ovzduší zabíjí v ČR až 11 000 lidí ročně [2].

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:“Je na čase vrhnout se opravdu vážně na řešení znečištění ovzduší, které zabíjí řádově více víc lidí, než dopravní nehody. Vyšší energetická daň z uhlí pro domácnosti je nutný krok k motivaci opouštět toto špinavé palivo a zároveń k získání financí na výměnu kotlů. Peníze se lidem vrátí. Uhelné elektrárny musí být zase nuceny splnit nové evropské limity, bez výjimek. “

Hnutí DUHA vyzvalo dopisem ministra životního prostředí, ministryni financí a ministryni průmyslu a obchodu, aby prosadili férové zpoplatnění (zvýšení energetické daně) uhlí pro lokální topeniště (teplárny již nyní platí čím dál dražší emisní povolenky). Tím by motivovali domácnosti uhlí opouštět a získali i další prostředky pro financování kotlíkových dotací. Peníze by tak vrátili lidem zpět ve formě moderních kotlů na čistší paliva.

Stav vodstva

Kvalita povrchových vod se od roku 2000 výrazně zlepšila, avšak v krátkodobém trendu stagnuje a nedaří se dále snižovat míru znečištění. Kvalita vody je i nadále hodnocena na většině úseků vodních toků III. třídou (znečištěná voda).

Dopady na lesy a zemědělství

Zdravotní stav lesů se oproti roku 2000 i oproti 2010 výrazně zhoršil. Nemocných je 74 % jehličnanů a 39 % listnáčů.

Změna klimatu také umocňuje nejen problémy lesů, ale také zemědělské krajiny. Ohrožení erozí půdy je nyní větší než v roce 1990, 2000 i 2010. Kvalita zemědělské půdy se od roku 2000 nezvyšuje a používáme více pesticidů než na začátku tisíciletí.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Pozitivní je naopak rostoucí plocha ekologického zemědělství - výměra od roku 2000 vzrostla více než trojnásobně (na 520 tis. ha) a tvoří již více než 12 % celkové zemědělské plochy. Stále však jde jen o ostrovy v krajině ovládané průmyslovým zemědělstvím.

Ostatní trendy

V roce 2017 opět vzrostla železniční doprava - o 7,4 procent proti roku 2016 (kdy zase vzrostla o 6,6 % oproti roku 2015).
Spotřeba surovin na produkci 1000 Kč HDP byla 37,3 kg, což znamená pokles již o téměř 40 % oproti roku 2000.
Energetická náročnost ekonomiky klesla za stejné období o téměř 30 %.
Česká republika dosáhla jen 11% podílu ve výrobě obnovitelných zdrojů energie a rozvoj nadále stagnuje.
Podobně recyklace komunálních je na úrovni 38 %, stále převažuje skládkování. V obou těchto důležitých oblastech hluboko zaostáváme za západní Evropou.

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.

„Typicky by se to týkalo s největší pravděpodobností meteorologů, hydrologie a pracovníků kvality ovzduší,“ jmenuje Rieder. Důvodem jsou podle něj úspory v minulých letech, kdy už Český hydrometeorologický ústav ořezal náklady na platy a personál na nezbytné minimum. „Nyní by to šlo už do odborných pozic.“

„Znečištěné ovzduší, hynoucí lesy či vysychající krajina - všude tam se nešetrné nakládání s přírodou spojuje se změnou klimatu a nastává krize.

Čtěte také: Pracovní rizika

tags: #ohrozeni #ovzdusi #a #vodstva #v #ceske