Ohrožení pozemků ve svahu: Prevence eroze půdy

Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství a hlavním přírodním zdrojem. Je ovšem ohrožena mnoha faktory, kde řada z nich může být vyvolána činností člověka. V loňském roce bylo v Česku dle portálu k monitoringu eroze zaznamenáno přes pět set erozních událostí, což je více než dvojnásobek oproti roku 2023. Podle ekologů je tento nárůst způsoben výskytem extrémních srážek či zranitelností krajiny a působí škody za miliardy korun. I proto stát vyzývá obce i zemědělce k zavádění preventivních opatření.

Vodní eroze a její dopady

Vodní eroze půdy je přírodní proces, při němž dochází k rozrušování půdního povrchu působením vody, transportu půdních částic na jiné místo a jejich následnému usazování. Vodní eroze je definovaná jako komplexní proces, zahrnující rozrušování půdního povrchu, transport a sedimentaci uvolněných půdních částic působením vody.

Rozlišit lze erozi normální (geologickou) a zrychlenou (takovou, k níž došlo vlivem působení člověka). Zatímco geologická eroze probíhá přirozeně, postupně přetváří reliéf území a je v souladu s půdotvorným procesem, zrychlená eroze naopak smývá půdní částice v takovém rozsahu, že nemohou být nahrazeny půdotvorným procesem, jelikož ten probíhá mnohem pomaleji. Vodní erozi nelze zcela eliminovat. Je ovšem možné ji výrazně omezit, a umožnit tak trvalé využívání půd k pěstování zemědělských plodin.

Hlavním důsledkem vodní eroze je zmenšení mocnosti půdního profilu a ochuzení zemědělské půdy o její nejúrodnější část (ornici). Snižuje se ale třeba také prostupnost půdy pro vodu a dochází k přímému poškozování pěstovaných rostlin a ztrátám osiv, sadby, hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, čímž se snižují hektarové výnosy.

Vodou unášené půdní částice a na nich vázané látky (například zbytky hnojiv) zanášejí vodní toky a akumulační prostory nádrží. Snižují také průtočnou kapacitu toků, vyvolávají zakalení povrchových vod a zhoršují podmínky pro vodní organismy. Kromě vodní eroze existuje také věterná eroze půdy či eroze způsobená táním sněhu.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Faktory ovlivňující vodní erozi

Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost pozemku v kombinaci s délkou pozemku po spádnici a výskytem erozně nebezpečných srážek, dále vegetační pokryv, vlastnosti půdy a její náchylnost k erozi a uplatněná protierozní opatření. Tyto faktory ovlivňují míru eroze vždy ve vzájemné kombinaci. Dalším zásadním faktorem zvyšujícím náchylnost k eroznímu poškození je snížená kvalita půdy (např. vlivem degradačních faktorů) a zejména pak nedostatek organické hmoty v půdě.

Na základě více než desetiletého sběru dat o reálných erozních událostech evidovaných v rámci „Monitoringu eroze zemědělské půdy“ lze lépe identifikovat příčiny vodní eroze v ČR. Data z monitoringu eroze jsou každoročně vyhodnocena a publikována na dvou úrovních. A to zpracování celého souboru dat a proběhlého roku. Výsledky ročního zhodnocení jsou významně ovlivněny meteorologickými a klimatickými podmínkami v rámci roku/vegetačního období. Ve výsledcích se projevuje zejména rozložení srážek, a to jak v čase, tak v rámci ČR. Vliv tohoto faktoru nesouvisí přímo jen s výskytem a rozložením erozně nebezpečných dešťů, ale např.

Nejrizikovější plodiny a období

Z pohledu pěstovaných plodin jsou reálně nastalé erozní události nejzastoupenější na plodinách kukuřice, řepka ozimá, brambory, obilniny. U všech uvedených plodin je nejrizikovější období zejména od přípravy půdy do zapojení porostu. Toto období může být velmi krátké, avšak pokud se potkává s vysokým zastoupením erozně nebezpečných dešťů, roste i počet erozních událostí (typicky řepka ozimá). Zvýšené riziko vzniku erozní události trvá v průběhu celého vegetačního období zejména u širokořádkových plodin (kukuřice).

V rámci dlouhodobého sledování reálných erozních událostí se v poslední době významně projevuje vliv tzv. akcelerátorů eroze - nejčastěji kolejové řádky a zhutnění na souvratích. Obdobně se erozní rizika zvyšují v místech častějšího otáčení zemědělské techniky na souvratích, ale také v rozích pozemku, či při objíždění trvalých přirozených překážek, nacházejících se ve vnitřním prostoru půdních bloků (remízky, solitérní dřeviny, technická zařízení, sloupy elektrického vedení apod.).

Pro efektivní návrh komplexních opatření, řešících ochranu půdy, environmentální dopady a ekonomiku vstupů, je možné provést optimalizaci vnitřní části půdních bloků (PB) či jeho dílu (DPB), kterou poté vnímáme jako produkční plochu (PP). Ostatní plochy vzniklé na půdním bloku poté chápeme jako tzv. environmentálně-technické plochy (ETP). Cílem optimalizace je vytvoření stabilních produkčních ploch, určených pro pěstování tržních plodin v rámci půdních bloků a jejich dílů.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Na erozně ohrožených plochách musí být preferováno umístění enviromentálně-technických ploch kolmo na odtokové linie v místech vypočtené maximální délky odtokové linie.

Protierozní opatření

Základním prvkem v protierozní ochraně půdy jsou taková opatření, která umožní produktivní využívání půdy při minimalizaci rizika vzniku eroze. Opatření spočívají v ochraně půdy před účinky dopadajících kapek erozně nebezpečného deště, podpoře vsaku vody do půdy, omezení unášecí síly vody a soustředěného povrchového odtoku, zpomalení, zachycení a bezpečném odvedení povrchového odtoku na zájmovém dílu půdního bloku. Soustředěný povrchový odtok je potřeba bezpečně odvést do vodoteče nebo jiného místa, kde již nemůže způsobit přímou škodu a je třeba zachytit smytou zeminu.

Úzce souvisejí s optimalizací využívání půdy v krajinném prostoru. Může se jednat o návrhy v rámci pozemkových úprav nebo o systémy hospodaření na půdě, které mají protierozní funkci. Jsou založena na minimalizaci období, kdy je půda bez vegetačního pokryvu a na zvýšení drsnosti povrchu půdy. Jedná se o opatření, která chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy erozně nebezpečné plodiny (kukuřice, brambory, cukrová řepa, slunečnice, čirok apod.) svým vzrůstem nebo zapojením nedostatečně kryjí půdu.

Agrotechnická opatření

• Ochranné obdělávání (Conservation Tillage)
• Zakládání porostu do ochranné plodiny, meziplodiny nebo rostlinných zbytků
• Zakládání porostu do mělce zpracované půdy
• Pásové zpracování půdy (strip-till)
• Zakládání porostu s pomocnou plodinou
• Zakládání porostu s podsevem
• Vrstevnicové obdělávání
• Hrázkování, důlkování u brambor

Technická a biotechnická opatření

• Příkopy a průlehy (mělké, široké, často zatravněné příkopy s mírným sklonem proti okolnímu svahu)
• Zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku
• Polní cesty s protierozní funkcí
• Ochranné hrázky
• Ochranné nádrže
• Terénní úrovnávky
• Terasy a protierozní meze
• Asanace erozních výmolů a strží

Legislativní pomoc a povinnosti

Zavádění podobných opatření může napomáhat i legislativa. Od července loňského roku platí novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která obsahuje mimo jiné osvobození všech evidovaných ekologicky významných krajinných prvků od daně z nemovitých věcí. Od 1. července letošního roku musí zemědělci rovněž plnit nová pravidla pro hospodaření na erozně ohrožené půdě, takzvaný standard DZES 5. Tato pravidla rozdělují půdu v Česku do tří kategorií podle míry ohrožení, a to na silně ohroženou a mírně ohroženou s vysokým a nízkým rizikem.

Aby mohli zemědělci zakládat porosty na půdě prvních dvou kategorií, musí použít alespoň jednu půdoochrannou technologii z metodické příručky ministerstva zemědělství. Požadavky na technologie bude kontrolovat Státní zemědělský intervenční fond. V současnosti je příručka koncipovaná pouze pro vysetí ozimých plodin. Na podzim bude podle resortu nahrazena komplexní metodikou, která pokryje postupy pro všechny kategorie plodin.

Čtěte také: Pracovní rizika

Ministerstvo chce k ochraně půdy především motivovat, ke kontrole a případnému krácení dotací se míní uchýlit až v případě skutečné eroze.

Historické zásahy do krajiny a jejich vliv

Nejen riziko eroze půdy, ale i pravděpodobnost náhlých lokálních záplav či ztráty retence vody v krajině roste dle resortu zemědělství vlivem faktorů, jako jsou změny klimatu, intenzivní hospodářství a historické zásahy do krajiny. Ty byly do značné míry spojeny s obdobím komunistického režimu, který do krajiny zasahoval výrazně silněji a masivněji, než se tomu dělo kdy dříve. V důsledku těchto změn mizely strouhy, meze, polní cesty, remízky i potůčky. To vše s cílem meliorace (soubor opatření vedoucí ke zlepšení úrodnosti půd).

I vlivem toho má tuzemsko výrazné problémy s vodní erozí. Ta přitom způsobuje značné škody na veřejném i soukromém majetku, ať už jde o poškození silnic, zanesení pozemků, či znečištění vodních útvarů. Vlivem snižování úrodnosti ale kvůli erozi ztrácí hodnotu i samotná půda.

tags: #ohrozeni #pozemku #ve #svahu #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Problémy s emisemi u Fabia 1.4 TDI
• Jak třídit odpad v Mohelnici
• Co je CIM Ministerstvo emise ovzduší?
• České stanovisko k válce v Gaze
• Co jsou environmentální daně?