Ohrožení přehrady Oroville v USA a bezpečnostní rizika

Pravidla správné praxe (technická pravidla, doporučená praxe) jsou nedílnou součástí systému zabezpečení bezpečnosti, nejen v Evropě ale i v USA. V USA toto pravidlo může Národní normalizační úřad dokonce převzít a prohlásit jako národní normu.

Tento dokument poskytuje doporučení (nikoli požadavky) na jednotlivá zařízení. Přinášíme ukázku a výběr z pravidel "Doporučená praxe" týkající se parních elektráren, elektráren se spalovací turbínou a elektráren s motorem s vnitřním spalováním.

1-2 Účel 1-2.1 Tento dokument je připraven jako vodítko pro ty, kteří se zabývají projektováním, konstrukcí, provozem a ochranou tepelných (tj uhelných, plynových nebo olejových) nebo alternativních (tj. na komunální pevný odpad, palivo získávané z odpadu, biomasu, pneumatiky a jiné hořlaviny) parních elektráren, elektráren se spalovací turbínou a elektráren s motorem s vnitřním spalováním a vysokonapěťových stejnosměrných měníren proudu.

1-2.2 Tento dokument uvádí doporučení k požární prevenci a požární ochraně pro bezpečnost stavebního a provozního personálu, fyzické celistvosti částí provozů a pokračující provoz těchto zařízení.

1-2.3 Zakazovat nové technologie nebo alternativní uspořádání není záměrem žádného prohlášení uvedeného v tomto dokumentu.

Čtěte také: Studie o dopadech přehrady na Labi

1-4 Definice 1-4.30 Mělo by se. Naznačuje doporučení nebo něco, co je míněno jako rada, nikoli jako požadavek.

Manipulace s palivem - uhlí

5-4 Manipulace s palivem - uhlí 5-4.1 Skladování 5-4.1.1 Skládky uhlí podléhají požárům způsobeným samovolným zahřátím uhlí. Uhlí, které je nejnáchylnější k samovolnému zahřátí, je uhlí s vysokým obsahem pyritu a s vysokou vnitřní vlhkostí a obsahem kyslíku, jako je málo kvalitní uhlí. Smíchání uhlí s vysokým obsahem pyritu s uhlím s vysokou vlhkostí a obsahem kyslíku zvyšuje samovolné zahřátí.

Potlačení a kontrola prachu

5-4.3* Potlačení a kontrola prachu 5-4.3.1 Uhelný prach vytvořený manipulací s uhlím představuje nebezpečí požáru a výbuchu, které by mělo být kontrolováno jedním z následujících způsobů: (1) Sběrný systém prachu (2) Systém na potlačení prachu (3) Venkovní otevřená stavba.

5-4.3.2* Tam, kde jsou instalovány sběrné systémy nebo systémy na potlačení prachu za účelem zabránění nebezpečné koncentraci prachu, by měly být zavedeny vhodné elektrické a mechanické blokády, aby se zabránilo chodu zauhlovacího systému předtím, než se spustí a poběží zařízení na kontrolu prachu.

5-4.3.3 Systémy na potlačení prachu se většinou skládají ze sprchových systémů používajících vodu nebo povrchově aktivní činidla nebo obojí, aby se snížila tvorba prachu při manipulaci s uhlím. V místech nebo blízko míst, kde se uhlí přesouvá z jednoho dopravníku na jiný, jsou většinou instalovány vodní sprchy.

Čtěte také: Přehrada Labe: Ekologické důsledky

5-4.3.4 Pro informace o sběrných systémech prachu instalovaných pro nakládání s hořlavým prachem, viz NFPA 91 Norma pro výfukové systémy pro vedení par, plynu, mlhy a nehořlavých pevných částic. Další doporučení pro snížení pravděpodobnosti výbuchu a požáru z uhelného prachu jsou následující: (1) Ventilátory pro prachové sběrače by měly být instalovány za sběrači, aby přišly do styku pouze s čistým vzduchem. (2) Pro informace o prachových sběračích ústících ven, viz NFPA 68 Směrnice pro odvětrání deflagrací. Systémy na potlačení výbuchu mohou být instalovány pro sběrné systémy prachu, které nemohou být bezpečně vyvedeny ven. (Viz NFPA 69 Norma pro systémy prevence výbuchu.) (3) Sběrné koše prachu by se měly vyprázdnit před zastavením systémů na odvod prachu, aby se snížila pravděpodobnost vzniku požáru sběračů ze samovolného zahřátí v prachovém koši. (4) Prachové koše by měly být vybaveny detekcí vysokého stavu a ohlašovacím signálem.

5-4.3.5 Čistící metody, jako je razantní zametání prachu nebo jeho sfukování parou nebo tlakovým vzduchem by se neměly používat, protože tyto metody mohou vytvořit výbušnou atmosféru. Upřednostňované metody čistění jsou za použití vhodných přenosných nebo stabilních vysavačů typu, který byl schválen pro lokality s nebezpečím prachu, nebo nízkotlakých vodních sprch a hadic.

Napájecí čerpadla kotle

5-5.3 Napájecí čerpadla kotle 5-5.3.1 Pokrytí parou poháněných napájecích čerpadel kotlů by mělo zahrnovat potrubí mazacího oleje, ložiska a zásobníky oleje. Mělo by se uvážit náhodné vypuštění vody na uložení ložisek a horké turbinové části. V případě nutnosti mohou být tyto oblasti chráněny kryty a obalovou izolací s kovovými plášti. Elektrická napájecí čerpadla kotle poháněná motorem, pro která platí rizika z mazacího nebo hydraulického oleje, mohou vyžadovat ochranu v závislosti na množství oleje, tlaku oleje nebo vystavení jinému zařízení.

5-5.3.2 Rizika z hydraulického a mazacího oleje související s napájecími čerpadly kotle, která jsou poháněna parní turbinou, by měla být ochráněna v souladu s 5-7.4.1. Použití schváleného ohnivzdorného mazadla a hydraulické kapaliny může odstranit potřebu požárních systémů.

5-5.3.3 Pro zásobníky oleje parou poháněných napájecích čerpadel kotlů by měla být instalována obezdívka nebo odvodnění nebo obojí v souladu s Oddílem 3-6.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Dodatek A - vysvětlující materiál

Dodatek A není součástí doporučení tohoto dokumentu NFPA, je zahrnut pouze pro informativní účely. Tento dodatek obsahuje vysvětlující materiál očíslovaný tak, aby korespondoval s příslušnými odstavci textu.

A-1-4.2 Schváleno Státní asociace pro požární ochranu neschvaluje, nekontroluje ani neosvědčuje žádné instalace, postupy, zařízení nebo materiály; stejně tak neschvaluje ani nehodnotí zkušební laboratoře. Při stanovování přijatelnosti instalací, postupů, zařízení nebo materiálů může příslušný úřad zakládat přijatelnost na splnění NFPA nebo jiných vhodných norem. Při neexistenci těchto norem může uvedený úřad požadovat důkaz o správné instalaci, postupu nebo použití. Příslušný úřad může také odkazovat na výčet nebo praxi označování organizace, která se zabývá ohodnocováním produktů a je tím pádem v pozici stanovit, zda jsou splněny normy vhodné pro stávající produkci uvedených položek.

A-1-4.3 Příslušný úřad Výraz „příslušný úřad“ se používá v dokumentech NFPA v široké míře, neboť jurisdikce a schvalovací agentury se liší stejně tak, jako jejich odpovědnosti. Tam, kde je prioritou bezpečnost veřejnosti může být příslušný úřad federální, státní, místní nebo jiné regionální oddělení nebo jednotlivec jako je velitel hasičského sboru; vedoucí organizace požární prevence, pracovního oddělení nebo zdravotního oddělení; stavební vedoucí, inspektor elektro nebo jiní se zákonnou pravomocí. Pro účely pojištění může být příslušným úřadem zástupce oddělení pojistné kontroly, organizace pro hodnocení nebo jiné pojišťovací společnosti. V mnoha případech přebírá roli příslušného úřadu vlastník majetku nebo jeho jmenovaný zástupce; ve vládních zařízeních může být příslušným úřadem velící důstojník nebo představitel ministerstva.

A-1-4.25 Schválený Prostředky pro stanovení schváleného zařízení se mohou lišit pro každou organizaci zabývající se ohodnocením výrobku; některé organizace neuznávají zařízení za schválené pokud není tak označeno. Příslušný úřad by měl využívat systém používaný výčtovou organizací ke stanovení schváleného výrobku.

A-3-3.2 Je všeobecně uznáváno, že kotelny a strojovny chráněné v souladu s tímto dokumentem splňují záměr normy NFPA 101Ž Norma pro ochranu životaŽ z hlediska dodatečných šířících vzdáleností pro provozy plně vybavené sprinklerovými systémy. NFPA 101 povoluje další prostředky způsobu východu pro průmyslové prostory s pobytem lidí a se zvláštním účelem. V těchto oblastech lze povolit, aby byly vybaveny stabilními průmyslovými schody, stabilními žebříky (viz ANSI A1264.1 Bezpečnostní požadavky pro pracovní podlaží a jímkové otvory, schody a kolejové systémy, a ANSI A14.3 Norma pro bezpečnostní požadavky pro stabilní žebříky) nebo různými prostředky pro chůzi (viz NFPA 101). Příklady těchto prostor zahrnují úzké můstky, podlažní prostory, nebo zvýšené plošiny, které jsou instalovány pro údržbu a revizi instalovaného zařízení. Prostory uvnitř zařízení a strojů jsou vyňaty z požadavků NFPA 101. Příklady těchto prostor zahrnují, ale nikoli pouze, vnitřky následujících zařízení a strojů: (1) Kotle (2) Pračky plynu (3) Mlýny (4) Prostory spalovacích turbin (5) Chladící věže (6) Zásobníky, sila a násypky (7) Napínací konce kladek dopravníků (8) Elektrostatické odlučovače

A-5-4.3 Rizika uhelného prachu. Riziko jakéhokoli uhelného prachu se vztahuje ke snadnému vznícení a vážnosti následného výbuchu. Důlní úřad Ministerstva vnitra USA vypracoval rozhodovací stupnici za základě malých stupnicových zkoušek, která je velmi užitečná po měření potenciálního rizika výbuchu různých uhelných prachů. Zápalná citlivost je funkcí zápalné teploty a minimální teploty vznícení, zatímco výbušnost se zakládá na údajích připravených Důlním úřadem. Zkušební výsledky se zakládají na standardním uhelném prachu z oblasti Pittsburgh odebraném v koncentraci 0,5 uncí na stopu krychlovou. Ukazatel výbušnosti je produktem zápalné citlivosti a závažnosti výbuchu. Tato metoda umožňuje ohodnocení relativních rizik různých uhelných prachů. Pokud jsou uhelná sila provozována s nízkými zásobami, existuje potenciál pro to, aby se vznášející se uhelný prach dostal do výbušného rozsahu. Jako u samovolného zahřátí, i výbušný rozsah a potenciál výbuchu se zakládají na výše uvedených proměnných.

A-5-6.5 Požární škodní průběh v pračce plynu. V pračkách plynu s plastovou výstelkou nebo plastovou výplní došlo minimálně ke třem velkým požárům. Společné pro ně byly následující faktory: (1) K požáru došlo během odstávky (2) Požár byl okamžitě detekován (3) Požár byl způsoben řezáním a svařováním (4) Rychlé šíření požárů znemožnilo přístup do vnitřku pračky plnu, což způsobilo, že ruční hašení bylo neúčinné. Následující jsou krátká shrnutí doposud oznámených škod: Požár č. 1. Pračka plynu měla 36 stop (11 m) v průměru a byla 139 stop (42 m) vysoká. Pračka plynu obsahovala dvě části polypropylenového obalu: jedna část byla 4 stopy (1,2 m) silná a jedna část byla 3 stopy (1 m) silná. Část silná 3 stopy (1 m) byla odstraněna v době požáru. Obě vrstvy obalu dosahovaly podél celého průměru věže. Externí dodavatel prováděl opravy na otočné lopatce v horní části pračky. Přes horní část výplně byla položena svařovací plachta. Jiskry od svařování propadly přes dřevěnou pracovní plošinu a zapálily polypropylenový obal o 30 stop (9 m) níže. Požár byl okamžitě detekován. Personál elektrárny reagoval okamžitě a dodržoval předem stanovené postupy. Zaměstnanci spustili mlžné vodní sprchy a poté uzavřeli přístupové dveře a výstupní hradítko, aby byla pračka oddělena. Zaměstnanci elektrárny použili 1 1/2 palcovou (3,8 cm) hadici vně kanálu. Hašení provedla veřejná hasičská jednotka. Celkové trvání požáru bylo dvě minuty. Škoda na majetku byla odhadnuta na USD 5 000 000,- a odstávka trvala 41 dnů. Požár č. 2. V jedné budově byly čtyři pračky plynu. Pračky byly 30 stop x 30 stop x 80 stop (9 m x 9 m x 24 m). Pračky mají velké množství plastových obalů a mají výstelku. Na jedné z praček se prováděla údržba. Personál plánoval provést opravu na výstelce v blízkosti horní části pračky. Oprava zahrnovala řezání a svařování. Horký kov padal dolů uvnitř pračky. Ve spodní části pračky byl zpozorován malý požár, který se rychle šířil a vypálil výstelku a obal. Požár se propálil přes expanzní spoj v horní části pračky a šířil se přes ochoz s poškozením konstrukční oceli budovy v oblasti nad pračkou. Škoda na majetku byla odhadnuta na USD 7 000 000,- a odstávka trvala asi osm měsíců. Důvodem byla nutnost výměny pláště. Požár č. 3. V jedné budově byly tři absorpční věže. Věže byly 40 stop x 65 stop x 185 stop (12,1 m x 19,7 m x 56 m). Pračky měly gumový nástřik a měly polypropylenové eliminátory zamlžení. Pracovníci se v odvodním kanálu jedné z praček snažili utěsnit malé dírky v kanálu. Na ochranu expanzního spoje se používala plastová plachta. Jiskry ze svařování zapálily plast. Požár byl okamžitě detekován. Na hašení požáru byly použity přenosné hasící přístroje. Požár se rychle rozšířil na dřevěné lešení. Hasiči elektrárny zasahovali, ale vzhledem k hustému kouři nemohli vstoupit do kanálu. Požár se rozšířil na polypropylenový eliminátor zamlžení a na gumovou výstelku v pračce plynu. Teplo z požáru bylo odvětráno do budovy, čímž se zřítila střecha. Pračka byla zničena. Škoda na majetku byla odhadnuta na USD 42 000 000,-. Elektrárna byla ve výstavbě a její dokončení se požárem zpozdilo o dva roky.

A-5-7.3.6 U některých turbogenerátorů, které používají princip ochranného potrubí, končí ochranné potrubí pod krytem stroje, kde napájecí a vratné potrubí vede ke dvojicím ložisek. Tato místa jsou zranitelná z hlediska prasknutí doprovázených únikem oleje v případě nadměrných vibrací stroje a měla by být chráněna.

A-6-5.2.1 Pokud dojde k vzplanutí, palivové ventily by se měly uzavřít co nejdříve (pokud možno za méně než 1 sekundu), aby se zabránilo hromadění nespáleného paliva ve spalovací komoře. Škodní průběh dokazuje, že k požárům nebo výbuchům došlo v systémech, kde k uzavření přívodu paliva nedošlo během 3 sekund.

10-1.1 Publikace NFPA National Fire Protection Association (Národní asociace pro požární ochranu), 1 Batterymarch Park, P.O. Box 9101, Quincy, MA 02269-9101.

Radar v České republice a bezpečnostní rizika

Představuje radar pro ČR zvýšené bezpečnostní riziko? Ano, radar zvyšuje ohrožení ČR a představuje dokonce větší nebezpečí než umístění samotných antiraket. Radary jsou jedním z prioritních terčů prvního úderu. Cílem je oslepit protivníka a znemožnit mu navádět prostředky obranného systému. Antirakety bez radaru nelze použít.

Navíc je radar snáze zničitelný než antirakety v podzemních dobře chráněných silech. Rusko již varovalo, že na radar v České republice zamíří své rakety. Je třeba si ale uvědomit, že s největší pravděpodobností by se radar stal cílem útoku pouze v případě rozsáhlejšího konfliktu mezi jadernými mocnostmi, který by měl pro celé lidstvo natolik devastující účinky, že je otázkou, zda by současná civilizace přežila.

Vládní koordinátor Tomáš Klvaňa uvedl, že Česká republika ochranu samotného radaru řeší. „V mírových dobách českou protivzdušnou obranou, v krizích pak protivzdušnou obranou NATO pomocí mobilních systému Patriot a Thaad, (jenž ale ještě není operačně nasazen - pozn.

Přehrada Oroville a povodňové riziko

Informace o ohrožení kalifornské přehrady Oroville se staly letos v únoru jednou z hlavních zpráv našich médií. Obsah a způsob vyjadřování různých osob k mimořádné události, která se stala v únoru na americké přehradě Oroville, vyvolal pozornost našich odborníků. Od roku 1997 i na našich přehradách prošly extrémní povodně a způsobily různá poškození, která správci vodních děl museli zvládnout a následně urychleně sanovat.

Po 10. únoru 2017 se v našich médiích objevily zprávy o hrozící katastrofě nejvyšší přehrady v USA. Mluvilo se o poškození přelivu, kde se objevily kaverny v betonu v části skluzu pod přelivem ovládaným hrazením, o výmolech v dalším - nouzovém - přelivu, dokonce o díře v přehradě a také o evakuaci téměř 200 000 obyvatel v potenciálně ohroženém území pod vodním dílem. Zprávy byly doprovázeny atraktivními záběry roztříštěného vodního proudu, který zahaloval přehradu v pozadí.

Podrobné konkrétní informace o průběhu událostí na přehradě Oroville v kritických dnech povodně u nás nejsou zatím k dispozici. Jistě budou později dostupné, možná, že je přivezou delegáti z USA na výroční zasedání Mezinárodní přehradní asociace (ICOLD) letos v létě v Praze, jehož pořadatelem je Český přehradní výbor.

Je třeba zdůraznit některé skutečnosti. Mezi ně patří především povodňové extrémy na řekách v USA. Ukázalo se totiž, že ani sledování průtokového režimu po desítky let nemůže vyloučit překvapení v podobě výskytu povodně, která až řádově překračuje svými parametry dosud zaznamenané velké povodně. Proto došlo k zásadní změně v metodice odhadu povodňových extrémů. Od statistické extrapolace se přešlo na odhad pravděpodobné maximální srážky na dané povodí a odpovídajícího povodňového odtoku. Tato změna vedla k podstatně větším nárokům na kapacity pojistných zařízení přehrad, nová metodika však byla přijata jako závazná s tím, že vlastníci, respektive správcové tisíců vodních děl jsou povinni do stanoveného termínu provést nezbytné úpravy tak, aby byly splněny celostátně stanovené požadavky.

Ani taková úprava zřejmě nemůže zcela vyloučit závažné havárie na přehradách při zvlášť mimořádných povodních, a proto na tato opatření v případě ohrožení navazuje státní systém zvládání krizových situací, nejen povodňových. Pro Kalifornii je dostatek vody základem prosperity z hlediska hospodářského i společenského rozvoje státu. Proto byl v průběhu let vybudován velký počet přehrad (více než 20 % z celkového počtu významných přehrad v USA, přičemž rozloha státu Kalifornie je necelých 5 % celkové rozlohy USA).

Tak došlo k vytvoření významné zásoby vody v nádržích, budovaných převážně v neobydlených horských údolích. Stát Kalifornie byl investorem zatím nejvyšší přehrady v USA. Přehradu Oroville vysokou 235 m nechal vybudovat na řece Feather. Obecně bylo toto vodní dílo považováno za velmi přínosné. Podařilo se vytvořit nádržní objem 4,63 miliard m3 (zhruba šest objemů nádrže Orlické přehrady). V roce 1968, kdy bylo dílo uvedeno do provozu, ještě nebyla k dispozici nová metodika s výrazně vyššími nároky na pojistná zařízení přehrad.

S jistým časovým odstupem je možno na internetu najít množství fotografií i některé další informace, které kritickou situaci na vodním díle vcelku dobře charakterizují. Žádná „díra v přehradě“ se nevyskytla. Porucha v betonu na odpadním skluzu od přelivu není nijak výjimečná. Dynamické účinky rychle proudící vody vedou k tlakovým pulzacím, které jsou schopny vymlít i relativně kvalitní podloží pod objektem skluzu. Velký význam má přitom načítající se trvání průtoku vody v průběhu let. Porucha nemusí být dlouho patrná, objeví se náhle. Za extrémních povodní je rovněž nutno počítat s tím, že přepadající voda obsahuje splavené tuhé materiály, které přispívají ke komplikacím, např.

Jelikož přeliv se skluzem na vodním díle Oroville je mimo vlastní přehradní těleso, zřejmě by ani jeho velké poškození neohrozilo vlastní přehradu. Totéž platí o použitém nouzovém přelivu. Jelikož jde o hrazený přeliv, bude odborně poučné, jak v průběhu povodně obsluha díla manipulovala s uzávěry a co ji k příslušným operacím vedlo.

Odtokové poměry na našich řekách jsou značně odlišné od těch v USA i jinde ve světě (včetně extrémních hydrologických situací), společné je však úsilí o minimalizaci rizik, zvláště ve vztahu k ochraně lidských životů. Pro bezpečnost našich přehrad obecně (i za povodní) má zásadní význam systém péče o bezpečnost přehrad, rozvíjený u nás od 60. let 20. století v souladu s celosvětovými trendy. I díky aktivním mezinárodním kontaktům našich odborníků se dospělo k efektivnímu uspořádání, které se opírá o primární zodpovědnost správců (vlastníků) vodních děl, spoluodpovědnost pověřených specialistů a dozor státní správy. Vše má oporu ve vodním zákoně, navazujících vyhláškách i platných normách.

Ve vztahu k bezpečnosti přehrad za povodní byla již po roce 1990 připravena nová metodika, obsahující výrazně náročnější požadavky na pojistná zařízení vodních děl. K jejímu prosazení do praxe mj. přispěly nové zkušenosti z extrémní povodně v roce 1997 a dalších. Postupně byla podle nových pravidel přehodnocena všechna významná vodní díla a v případě potřeby připravena a realizována modernizační opatření, často ve velkém rozsahu. V těchto aktivitách správcové vodních děl pokračují, někdy však narážejí na nepochopení u představitelů obcí, popř. dalších institucí, jichž se připravovaný projekt dotýká. Nejčastější námitkou je, že tak velké povodně na daném vodním toku jsou přehnané apod. Zřejmě je obtížné přesvědčit laickou veřejnost o rizicích, která přinášejí extrémní hydrologické jevy, včetně nutnosti jim preventivně čelit.

tags: #ohrožení #přehrady #USA #bezpečnostní #rizika

Oblíbené příspěvky:

• Hotely v okolí hranic
• Evropské směrnice
• Vztah k životnímu prostředí v ČR
• Inspirativní nápady pro ekoworkshop
• Emise VOC a životní prostředí