Přehrada na Labi: Ohrožení a Studie

Do okresního města se sjedou odpůrci i zastánci pěčínské přehrady - megalomanského díla, které chce Povodí Labe postavit v Orlických horách na říčce Zdobnici. Místní obyvatelé jsou razantně proti stavbě a dávají to jasně najevo. Petici proti přehradě podepsaly již dva tisíce lidí.

Starosta Zdobnice Petr Novotný uvedl: "Využijeme všech prostředků, aby se nestavělo," s tím, že na diskuzi přijdou kromě obyvatel dotčených lokalit i rekreanti a chalupáři. Podle odpůrců přehrady by její stavba nenávratně zničila velmi vzácnou lokalitu, ale také ztrpčila život místním lidem.

„Musely by se měnit cesty, některá obydlí místních by se ocitla pod vodou. Kolem přehrady je navíc plánováno stometrové ochranné pásmo, do kterého by se mohlo jen s povolenkou.

Podle krajinného ekologa Martina Hanouska někteří z chalupářů dokonce uvažují o zadání oponentní studie. „Chceme oslovit lidi z ostatních zájmových skupin a spolků, kteří s přehradou nesouhlasí.

Studie a revitalizace v povodí Labe

V prosinci roku 2013 zadal státní podnik Povodí Labe zpracování studie s názvem „Projekt péče o stromy, Orlice Hradec Králové“. Studie je vypracována na břehové porosty toku Orlice v úsecích protipovodňové hráze Bratří Štefanů, Klapák až jez v Malšovicích, Klapák až Malšova Lhota (levý břeh) a Orlický most až Klapák.

Čtěte také: Přehrada Labe: Ekologické důsledky

V rámci první etapy byla provedena lokalizace stromů, štítkové označení stromů, zjištěny dendrometrické údaje (taxon, výška stromu, průměr kmene, průměr koruny atd.) a byl vyhodnocen havarijní stav stromů. Toto mapování probíhalo v měsíci lednu 2014. V druhé etapě byly zpracovány bonitační parametry (fyziologická a biomechanická vitalita stromu a perspektiva stromu), zkompletována fotodokumentace jednotlivých stromů či skupin a zpracován návrh pěstebního opatření (etapizace zásahů včetně jejich naléhavosti). Toto hodnocení bylo prováděno v květnu 2014.

V této studii je podrobně zhodnoceno 582 stromů rostoucích samostatně či ve skupinách na ochranných hrázích ve všech výše uvedených úsecích. U každého stromu je navržena technologie pěstebního opatření.

Podle „Metodiky posouzení stavu břehových porostů v intravilánech měst a obcí“ budou s využitím všech dat a informací ze studie Jaroslava Kolaříka posouzeny břehové porosty na ochranných hrázích. Prvním kriteriem bude možné ohrožení života a zdraví obyvatel při pohybu po hrázích za běžných podmínek z hlediska zdravotního stavu stromů. Druhým kriteriem bude ohrožení funkce ochranných hrází nevhodně rostoucími porosty, zmenšení průtočného profilu atd. při povodňových průtocích.

Následně bude zpracován detailní návrh pěstebních a systémových opatření v členění na bezodkladná, střednědobá a koncepční dlouhodobá opatření. Tento návrh bude předložen veřejnosti a Magistrátu města.

Závažnost problematiky břehových porostů a možného ohrožení života a zdraví obyvatel nám příroda opět ukázala ve čtvrtek dne 29.5.2014, kdy kolem 16 té hodiny došlo v relativním bezvětří za vydatného deště v lokalitě loděnice u ramene „Sejkorky“ nad Malšovickým jezem v Hradci Králové k pádu vrby bílé (Salix alba). Při tomto pádu nebyl naštěstí nikdo zraněn a nedošlo k žádné škodě na majetku.

Čtěte také: Ohrožení Oroville: Analýza

Revitalizace odstaveného ramene Tůň u Hrobic - cílem akce je zlepšení přírodních podmínek v rámci péče o přírodní památku Tůň u Hrobic. Labe, Semonice, revitalizace ramene v ř. km 1009,7 - jedná se o revitalizaci stávajícího odstaveného labského ramene. Labe, Řečany nad Labem, revitalizace ramene Votoka - revitalizace ramene Votoka spočívá v obnově vodní plochy vytvořením 16 ks vesměs periodických tůní.

Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL)

Dne 8. října 1990 byla v Magdeburku podepsána za účasti ministrů životního prostředí České a Slovenské Federativní Republiky, Spolkové republiky Německo a zástupce Evropského společenství „Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe“ (MKOL). Připomínáme si tak 30 let její činnosti zejména na úseku ochrany vod, povodňové ochrany, ochrany před havarijním znečištěním a v posledních letech i na úseku ochrany před suchem a nedostatkem vody v rámci celého mezinárodního povodí Labe.

Od začátku roku 2017 je prezidentem MKOL Petr Kubala, který v současnosti patří mezi osobnosti nejvýrazněji ovlivňující vodohospodářský obor u nás. Třicáté výročí již vybízí k bilancování; MKOL se nejprve soustředil na odstranění znečištění Labe, později na snížení nebezpečí povodní. Ano, koncem osmdesátých let 20. století patřilo Labe k nejvíce znečištěným řekám v Evropě.

V prosinci 2000 vstoupila v platnost Rámcová směrnice o vodách, která pro česko-německou spolupráci v povodí Labe přinesla nové podněty. Ochrana před povodněmi představuje významnou oblast činnosti MKOL již od poloviny devadesátých let 20. století.

Nejprve byly zpracovány analýzy hydrologických aspektů vzniku povodní a jejich předpovědi, z kterých vycházela Strategie povodňové ochrany v povodí Labe z roku 1998. V roce 2001 bylo provedeno zmapování stávající úrovně povodňové ochrany v povodí Labe. Mezinárodní koordinace a vzájemná spolupráce v povodí Labe při implementaci evropské Povodňové směrnice z roku 2007 se uskutečňují pod zastřešením MKOL.

Čtěte také: Více o odpadkových koších a okolí přehrady

V této souvislosti bylo v roce 2011 provedeno předběžné vyhodnocení povodňových rizik v povodí Labe, v roce 2013 byly zveřejněny mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik a v prosinci 2015 zveřejněn první Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Labe.

Dle mého názoru tedy Mezinárodní komise pro ochranu Labe za dobu své třicetileté existence významně přispěla ke zlepšení kvality vody a ke zvýšení ochrany vod v celém mezinárodním povodí Labe. Třicet let činnosti MKOL se vyznačuje rovněž vynikající a úspěšnou česko-německou spoluprací.

Snažíme se směrovat členské státy MKOL, aby v rámci své administrativy využívaly výstupy a doporučení MKOL v těch oblastech, které jsou pro naši činnost relevantní. Jak říká Evropská vodní charta z roku 1968, hospodaření s vodními zdroji by se mělo provádět v rámci přirozených povodí, a ne v rámci politických a správních hranic, včetně toho, že voda nezná administrativně správních hranic a jako společný zdroj vyžaduje mezinárodní spolupráci.

Možná vás to překvapí, ale povodí Labe patří ve střední Evropě k oblastem s nejméně dostupnými vodními zdroji na jednoho obyvatele. Proto je v celém povodí věnována velká pozornost bilancím vodního režimu a z toho odvoditelným případným změnám vodních toků a jejich využívání. V rámci MKOL jsou již od devadesátých let minulého století společně vyhodnocovány hydrologické charakteristiky Labe a jeho významných přítoků.

Velká pozornost je věnována analýzám mimořádných situací, tedy nyní i suchému období od roku 2014. Vzhledem k tomu, že se v povodí Labe nachází více než 300 vodních nádrží s objemem nad 0,3 mil. m3, jejichž celkový objem přesahuje 4 mld. m³, je posuzování vlivu vodních děl významnou součástí těchto analýz.

Vyhodnocení minulých let s výskytem sucha dokládají, že vodní díla významně zmírnila dopady sucha, mimo jiné na vodní a na vodu vázané ekosystémy, díky nadlepšování průtoků. Například v polovině srpna 2018 se průtoky v hraničním profilu pohybovaly okolo 80 m3.s-1, přičemž bez nadlepšování průtoků z vodních nádrží by byl průtok pouze poloviční.

Jednou z priorit MKOL je řešení ovlivnění říčního kontinua, limitující distribuci sedimentárního materiálu podélným profilem Labe, protože na ní přímo závisí vznik a dynamika říčních náplavů. MKOL se problematikou sedimentů z hlediska hydromorfologie začala intenzivněji zabývat v souvislosti s naplňováním Rámcové směrnice o vodách. K dosažení dobrého ekologického stavu vod totiž přispívá pokud možno přirozená a lidskou činností neovlivněná morfologie toku.

V roce 2014 zveřejnila MKOL svoji Koncepci pro nakládání se sedimenty, která se vedle problematiky kvality sedimentů z hlediska obsahu znečišťujících látek zaměřuje také na hydromorfologické aspekty sedimentů. Zde Koncepce jmenuje hlavní příčiny neuspokojivého stavu Labe z hydromorfologického hlediska a doporučuje, aby jejich odstranění nebo snížení bylo přednostně bráno v úvahu při návrhu konkrétních opatření.

Pro přírodní biotopy a druhy svým výskytem vázané na vodní toky je zásadní možností migrace. Řada strategických dokumentů obsahuje plány zprostupňování migračních překážek na tocích. Například dolní úsek Berounky je rozčleněn jedenácti jezy, z nichž šest je migračně neprostupných a pět je opatřeno rybími přechody. První rybí přechody se zde objevily cca před deseti lety, a to ve třech po sobě jdoucích profilech - od Berouna do Nižboru. V roce 2015 byl migračně zprostupněn první jez od soutoku s Vltavou, jez Černošice. Realizace technického rybího přechodu byla součástí rozsáhlé akce na rekonstrukci jezu.

Letos jsme dokončili zprůchodnění profilu Řevnice, kde jsou hotové dva rybí přechody. Vlastní výstavbu komplikuje několik faktorů. Jedním z nich, ale zcela zásadním, je složité a zdlouhavé vypořádávání majetkoprávních vztahů s vlastníky pozemků dotčených stavbou. Další omezující podmínkou je existence stávajících platných povolení k nakládání pro jiné uživatele v daném profilu, tedy potenciální nedostatek průtoku vody pro plánovaný rybí přechod.

Opakovaně zdůrazňujete, že pro zmírňování dopadů povodní a sucha je třeba současně využívat oba hlavní přístupy, tedy obnovu vodozádržných schopností krajiny a akumulaci ve vodních nádržích. Ano, toto neustále zdůrazňuji a je to dle mne zcela logický a zcela nezbytný přístup, který jako jediný dokáže zmírnit negativní dopady obou zmiňovaných hydrologických extrémů.

Státní podnik Povodí Vltavy, z pozice správce povodí, se do takovýchto projektů výrazně zapojuje. Ve smyslu potřeby zvýšení retence vody v krajině a zlepšení jakosti vody jsme zadali u odborných organizací zpracování projektu „Příprava listů opatření typu A lokalit plošného zemědělského znečištění pro plány dílčích povodí“. Dalším příkladem je zpracování studie přírodě blízkých opatření zaměřených mimo jiné na retenci vody v krajině, snížení eroze atd. v povodí Rakovnického potoka, ve vazbě na komplexní řešení problematiky sucha v povodí Rakovnického potoka.

Za éry socialismu bylo upraveno tisíce kilometrů drobných vodních toků. Dnes zde ve velkém probíhaji renaturační procesy. Úpravy koryt vodních toků sahají do středověku, tak jak člověk osídloval krajinu. K nejintenzivnějšímu „zkrácení vodních toků“ či k jejich napřimování došlo v období od druhé poloviny 19. století do poloviny 20. století. Nejedná se tedy výhradně o činnosti prováděné v období čtyřiceti let socialismu, a tudíž i „náprava“ tohoto stavu není jednoduchá a vždy plně realizovatelná.

Ještě bych v této souvislosti podotkl, že doposud řešíme zejména revitalizace vodních toků, a pokud se týká renaturace vodních toků (samovolné přírodní procesy), tak nám k tomuto otevírá prostor teprve novela vodního zákona, která by měla být účinná od ledna 2021.

Podle evropského plánu obnovy přírody do roku 2030, má být dosaženo dobrého stavu povrchových vod také revizí nastavení minimálních průtoků a povolení odběrů povrchových a podzemních vod. K případné revizi minimálních zůstatkových průtoků je nutno v podmínkách České republiky přistupovat velmi obezřetně. Já osobně bych do stávajícího nastavení systému nezasahoval.

Vycházím z úvahy, že v souvislosti se současným využíváním minimálních průtoků nadlepšování průtoků ve vodních tocích pod vodními nádržemi, je stabilizované ve vazbě na vodní a na vodu vázaný ekosystém, na povolené limity vypouštění vyčištěných odpadních vod, zajištění odběrů vody z vodního toku, komunikace hladin podzemních vod v nivách s hladinou ve vodním toku, kvalitou vody atd., atd.

V případě, kdy do tohoto v podstatě ustáleného systému zasáhneme, bude sice v určitém období situace pro vodní a na vodu vázaný ekosystém, i pro další účely, které jsem právě zmínil, lepší z hlediska velikosti průtoku, ale zkrátí se doba, po kterou může být ten průtok zachován.

Pokud někde jsou problémy, jako že jsou, a je potřeba je řešit, tak si myslím, že na to již máme dostatečné legislativní nástroje. Kdyby příslušné instituce řádně vymáhaly naplňování podmínek povolení nakládání s vodami a v případech jejich nedodržování uplatnily opatření, která jim legislativa umožňuje, možná by ani nebyla potřeba příprava nového nařízení vlády týkajícího se problematiky minimálních zůstatkových průtoků.

Nová studie českých i zahraničních vědců popisuje riziko, kterému jsou vystaveny naše ryby. Klimatické změny mohou značně změnit to, kde se v řekách ryby vyskytují. Vlivem změn klimatu a užívání krajiny do roku 2050 dojde k významným změnám ve složení společenstev ryb v říční síti, vyplývá to ze studie vědců z České zemědělské univerzity v Praze a Leibniz-Institute of Freshwater Ecology and Inland Fisheries.

V této studii byly zkombinovány modely současného výskytu ryb v povodí Labe s možnostmi jejich šíření ve fragmentované říční síti pod vlivem předpokládaných změn klimatu a užívání krajiny v roce 2050. V důsledku těchto změn dojde ke ztrátě 24 až 94 říčních kilometrů vhodného životního prostředí jednotlivých druhů, přičemž reakce na změnu prostředí se bude mezidruhově lišit. Například druhy ryb žijící v nížinných tocích se budou přesouvat směrem po proudu, zatímco ryby z pramenných oblastí se budou přesouvat dále proti proudu.

Model šíření naznačuje, že prostředí vhodné pro jednotlivé druhy se bude posouvat příliš rychle na to, aby jednotlivé druhy ryb dokázaly změny kompenzovat migrací. Velké druhy ryb budou omezeny zejména migračními překážkami, zatímco druhy menší než 20 centimetrů budou limitované omezenými migračními schopnostmi.

Ředitelství vodních cest ČR probudilo již dva roky spící myšlenku nových vodních děl na Labi - Malého Března a Prostředního Žlebu. Od nesouhlasného stanoviska ministerstva životního prostředí k plánu postavit přehradu v Malém Březně uplynuly už více než dva roky. Tehdejší ministr životního prostředí Jiří Skalický (ODA) tak učinil v červnu 1997.

V roce 1997 byla investorem společnost HydroČEZ, letos požádalo na Městském úřadu v Děčíně o zahájení územního řízení Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC). Místo vysokých hrází v Malém Březně, které navrhoval HydroČEZ, hovoří dnes ŘVC o tzv. "pohyblivých jezech". Cílem úprav má být "zlepšení plavebních podmínek" v úseku Labe od Střekova ke státní hranici, což znamená vzdutí hladiny až na ponor 1,4 m. V tomto úseku je totiž Labe "pouze" regulováno, čili tu hladina kolísá. To na několik měsíců v roce vylučuje možnost přepravy nákladů po vodě a znamená to značné ztráty pro lodní přepravce.

Nejčastějším argumentem loďařů je, že pokud budou moci plout celoročně, budou konkurovat relativně ekologickou lodní dopravou přepravě po silnici. "To je nesmysl," oponuje Marian Páleník z Přátel přírody. "Konkurovat silniční dopravě nikdy nemohou. Její výhodou je rychlost, které lodní doprava nikdy nedosáhne.

Problém, na který upozorňují zejména ekologické organizace, ale i profesionálové ze Správy CHKO Labské pískovce, je zejména v tom, že na tomto úseku Labe žije řada ohrožených druhů živočichů a rostlin. "Takovým příkladem je třeba drobnokvět pobřežní," říká Šárka Tomanová z děčínské pobočky Dětí Země. Drobnokvět roste na štěrkopískových pobřežních náplavách podél řeky.

V živočišné říši je takovým symbolem sporu bobr evropský. Jedna z jeho mála populací na českém území žije právě zde. "Kdyby se v civilizované zemi objevil ve městě bobr," říká Marian Páleník, "stal by se z něj symbol, atrakce pro turisty.

Podle Pavla Bendy ze Správy CHKO Labské pískovce je skutečně ve vlivu případných staveb na životní prostředí problém. "Správa ještě nemohla zaujmout definitivní stanovisko," vysvětluje Benda, "protože investor nám dosud nedodal zdaleka kompletní dokumentaci projektu. Například ve studii EIA naprosto chybí biologické hodnocení, které je pro nás pochopitelně prakticky nejdůležitější."

Podle ing. Bendy došlo v posledním návrhu ŘVC, který má pracovní název "varianta 1999", k výraznému kompromisu směrem k požadavkům ochrany přírody oproti původním návrhům ze 70. let. "Absurdní je, že rada městského zastupitelstva v Děčíně souhlasila se stavbou, i když kompletní EIA nemohla mít k dispozici," říká Šárka Tomanová z Dětí Země.

ŘVC slibuje umělé udržování kolísání hladiny, aby se přiblížilo co nejvíce při-rozenému režimu řeky. Podle Tomanové ale takové opatření s velkou pravděpodobností nepomůže. "Vypustíte-li z hráze v noci vodu, aby klesla hladina a přes den ji necháte zase stoupnout, bude to k ničemu.

Všichni oponenti investičního záměru ŘVC ovšem upozorňují na nebezpečí, že "varianta 1999" není cílovým stavem, o který investorovi jde. "Už slyším ty argumenty - když už to stojí, investujeme několik málo dalších prostředků a zvedneme tak hladinu na 2,8 m.

S alternativním řešením "zlepšení plavebních podmínek" na tomto úseku Labe přišel ing. Jaroslav Kubec, dnes už bývalý zaměstnanec ŘVC. Podle něj, by se celý problém mohl řešit pomocí tzv. "prahové varianty". Zjednodušeně řečeno jde o to, že na úseku Střekov - státní hranice klesá dno Labe v průměru o 45 cm na 1 km koryta řeky. To je téměř dvakrát prudší sklon, než na německé straně na úseku státní hranice - Magdeburg (25 cm/1 km).

Problém, který z toho vyplývá je, že v korytě dané šíře na české straně proudí voda příliš rychle na to, aby mohla získat požadovanou hloubku, či výši hladiny 1,4 m. Zpomalením proudu vody by se hladina zvedla a zároveň by zůstalo zachováno přirozené kolísání hladiny.

Podle návrhu ing. Kubce by se na dně řeky v určitých rozestupech postavily jakési nízké prahy, mezi nimiž by se postupně zmenšila dosavadní rychlost klesání dna a tak by se tok řeky zpomalil. Navíc je podle Kubcových výpočtů "prahová varianta" výrazně levnější. "Naše maximum jsou 3 mld. korun," říká ing. Kubec. Oficiální údaj o výši nákladů na vybudování "varianty 1999" zní 6,3 mld. korun. "To není určitě konečná částka. Můj odhad je 7 mld., možná dokonce až 10 mld. korun," říká Kubec.

Podle ing. Kubce ŘVC podlehlo tlaku Ministerstva dopravy a spojů ČR (MDS), které je zřizovatelem ŘVC. "Variantu 1999 prosazuje pouze pan ředitel, odborní pracovníci ŘVC se s ní nikdy neztotožnili," tvrdí ing. Podle MDS však Kubcova varianta není zdaleka tak ekologická, jak její autor říká. Z vyjádření, které nám poskytl tiskový odbor MDS, vyplývá, že prohrábkami dna by se narušil biotop některých živočichů a struktura dna, navíc by prý Kubcovo řešení vedlo ke zúžení koryta a k růstu počtu zabahněných ploch.

tags: #přehrada #na #labi #ohrožení #studie

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické sítě Natura 2000
• Příčiny a důsledky znečištění podzemních vod
• Odpady v baseballu
• Jitka Abrahámová: onkologická cesta
• Stanoviště sekty v Far Cry 5