Ohrožení přírody Adršpašsko-Teplických skal turisty

Mohutné davy turistů nejsou v naší přírodě nic nového. Česká společnost začala overturismus vnímat jako problém zhruba po roce 2000, kdy návaly motorizovaných turistů začaly omezovat životy v obcích a tyto události začaly plnit mediální prostor.

Známé se stalo opakované uzavírání silnic od hraničních přechodů s Polskem poblíž Adršpašsko-Teplických skal, které se zejména o exponovaných víkendech stávaly prakticky neprůchozími. Od té doby však nápory turistů na českou krajinu ještě mnohonásobně zesílily a první konflikty na sebe nenechaly dlouho čekat.

Dopady masové turistiky

Ikonickým místem rostoucích problémů jsou šumavská jezera, kde turisté porušují snad všechny zásady ohleduplnosti k přírodě. V přísně chráněném jezeře se koupou, vstupují na led a zanechávají odpadky. V létě 2020 správa Krkonošského národního parku nechala oplotit část vrcholu Sněžky, neboť lidé nemotorně sešlapávali vzácný biotop. Turistů na vrchol přichází až deset tisíc za den.

Zásadní změnu v davovém chování turistů přineslo zkoncentrování turistických atraktivit do několika málo horských středisek. Ještě v nedávné minulosti byly v mnoha horských obcích drobné lyžařské vleky. Klima i ekonomická situace se však vyvíjely a po mnoha z nich zůstaly pouhé trosky. Naopak velká a z klimatického hlediska výhodně umístěná střediska se dále rozvíjela a ta okolní menší pohlcovala. Investice směřovaly zejména do zkapacitnění lanovek a rozšíření sjezdovek.

Aby střediska vydělávala i v létě, prosadila se lanová centra a bikeparky. Posledním počinem ve stále se rozrůstajícím průmyslovém odvětví byla stavba stezek v korunách stromů a posléze stezek v oblacích. Přesto, že odborníci upozorňovali na blížící se problémy, stavby těchto kapacitních rozhleden se již nepodařilo zastavit a tak jsme se mohli v roce 2016 dočíst, že „…se odehrává něco, co nikdo nečekal. Stezka se stavěla kvůli stabilizaci návštěvnosti, byli jsme jen zimním střediskem.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Podobné problémy začaly na beskydských Pustevnách. K problémům s parkováním se přidalo obrovské množství odpadu, který návštěvníci rozptylovali po širokém okolí. V letmém přehledu nesmíme opomenout ani Lysou horu. V roce 2015 otevřel Klub českých turistů na nejvyšším vrcholu Beskyd rekonstruovanou Bezručovu chatu. O rok později otevřela o pár metrů vedle monumentální chata Emil Zátopek - maraton. Objekt nabízí kromě běžných služeb i bowling.

Od roku 2005 jezdí navíc na vrchol pravidelná autobusová linka. Lysá hora se stala tréninkovým kopcem, na který doslova vybíhají denně až tisíce osob. Stezky jsou zdrojem disperze obrovského množství odpadu, který lidé trousí třeba nechtěně, když si šáhnou do zadní kapsy od kalhot pro kapesník. Později odpoledne se z vrcholu táhne větší množství přiopilých lidí, kteří po cestě odhazují plastové kelímky v okamžiku, kdy dopili poslední pivo.

Jak jsem uvedl na příkladech, situace v turistických střediscích není příznivá ani z hlediska udržitelnosti ochrany přírodního prostředí, ani z hlediska jistého turistického komfortu. Přestože mnoha lidem musí být zákonitě pohyb v davu nepříjemný, turisté stále více vyhledávají ta stejná místa. Hledání příčin takového sociálního fenoménu je poměrně komplikované:

• Marketingová past. Mnoho centralizovaných středisek má dnes propracovaný systém reklamy, která má za úkol konstantně udržovat vysokou návštěvnost. K takovým kampaním přistupují překvapivě také sociální sítě krajů.
• Neznalost a nezkušenost. Mnoho lidí, kteří se nevěnují pravidelně turistice a nedisponují podrobnými mapami, zkrátka neví, kam zamířit.
• Fear of missing out syndrom. Strach z toho, že něco důležitého propásneme, popisují psychologové z on-line prostředí sociálních sítí.
• Příroda jako kulisa. Zatímco v dřívějších dobách měli lidé z divoké přírody respekt a před túrou se zapisovali do sešitu pro případ potřebné pomoci, dnes se pouští do lesů a hor jako do spektakulárních kulis, v nichž je dovoleno vše.

Výsledkem bude stále narůstající počet konfliktů mezi ochranou přírody, samosprávami a turisty. Předvoje takových konfliktů se už delší dobu projevují na soukromých pozemcích, přes které po dlouhé roky vedly tradiční turistické trasy. Mediálně známý je případ uzavření Smetanovy vyhlídky u Prahy se zdůvodněním hromadění odpadu a bezohledného parkování na loukách. Na úpatí Lysé hory musel Klub českých turistů přesunout zelenou značku ze Zlatníku, neboť procházela původním zemědělským dvorem. Cesta na vrchol se tak prodloužila o 1 km.

Pokud bychom blíže zkoumali chování jedinců v davu, zjistíme, že pokud počty lidí na daném místě překročí kritickou masu, mění se jejich chování ve stylu: „Už tady odhodilo odpadky plno lidí přede mnou, tak ty mé už tomu neuškodí; Už tady parkuje na té louce 5 aut, tak já se jenom přidám; Touhle zkratkou přes rezervaci jde docela dost lidí, tak já se přidám také“.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Řešení problému zkoncentrovaného davu chovajícího se jako slon v porcelánu se zatím nalézt nepodařilo. Bylo by zřejmě zapotřebí lepší edukace společnosti a pěstování jistých základních hodnot, které naše společnost po určitou dobu považovala za samozřejmé díky dnes již chybějícímu přirozenému strachu z divoké přírody.

Omezení přístupu z důvodu ochrany přírody

Na Broumovsku je kvůli zahnízdění chráněných sokolů stěhovavých do poloviny června omezený přístup do některých míst ve skalních městech. V Teplických skalách jde o úsek prohlídkového okruhu v blízkosti Chrámových stěn, včetně modré turistické značky. Druhou uzavřenou oblastí je Frýdlantská vyhlídka na hoře Ostaš, průchod kolem vyhlídky je možný, informovali na webu zástupci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko.

"Obě omezení budou v platnosti do vyvedení mláďat, tedy přibližně do poloviny června. Prosíme o respektování těchto omezení, tito kriticky ohrožení ptáci potřebují klid pro hnízdění," řekl ČTK zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka. Ptáky podle něj ruší například hlasitý průchod lidí přímo pod hnízdem, které pak s přestávkami opouštějí.

Populace sokolů stěhovavých se v posledních letech v Česku mírně rozrůstá, část hnízdění je však stále neúspěšná. Platí to i pro Broumovsko, kde v posledních letech ve skalních oblastech hnízdí ročně okolo osmi párů. Většina hnízd je v oblasti Adršpašsko-teplických skal. Na Broumovsku se sokoli začali znovu objevovat v 90. letech.

Dopravní problémy a přelidněnost

Okolí turisticky atraktivního skalního města u Adršpachu bylo ve čtvrtek plné většinou polských turistů. Po silnicích se pomalu posouvala auta a řidiče přepadala nervozita. Místní lidé si stěžovali, že parkující vozy překážely na chodnících.

Čtěte také: Pracovní rizika

Policie musela před polednem přibližně na dvě hodiny uzavřít vjezd do Česka přes hraniční přechod Zdoňov, který je od Adršpachu vzdálený asi pět kilometrů. Odkláněla také auta na příjezdu do Adršpachu od Teplic nad Metují. Nápor turistů polevil kolem druhé hodiny, kdy byl znovu otevřen i hraniční přechod.

Řešením každoročních dopravních kolapsů by podle místostarosty Adršpachu Miloše Zahrádka (Adršpach-naše obec) mohlo být rozšíření místních parkovišť. „Žádali jsme Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) o výjimku na parkování na těchto plochách, které by se nám v těchto dnech hodily, ovšem CHKO nám nevyšla nijak vstříc,“ řekl.

Šéf CHKO Broumovsko Petr Kuna nepovažuje rozšiřování parkovišť za dobrý nápad. „Domníváme se, že zvýšením kapacity parkovišť by utrpěla jak příroda, tak i ten návštěvnický zážitek,“ myslí si.

Ke skalním městům ročně zavítá až 300 tisíc lidí. Nejvíc je jich v letních měsících, kdy jimi projdou až čtyři tisíce turistů každý den. Adršpašské skály se sousedními Teplickými skalami tvoří nejvýznamnější pískovcovou plošinu Polické pánve v Broumovské vysočině. Obě skalní města jsou svojí rozlohou 1803 hektarů největší národní přírodní rezervací v Česku.

Podobnou, i když ne tak palčivou situaci řeší také v národním parku České Švýcarsko. I tam pravidelně v letních měsících míří stovky tisíc turistů. Nejhorší situace byla v Hřensku začátkem července, kdy v Německu začaly prázdniny. Dostupných 517 parkovacích míst se tehdy zaplnilo už v deset hodin dopoledne.

Nárůst počtu turistů měří správci parku pomocí 18 speciálních sčítačů ve skalách. „V těch nejznámějších oblastech, kterými jsou Pravčická brána nebo soutěsky Kamenice, odhadujeme, že za tuto sezonu by jich mohlo být třeba i o sto tisíc víc než v loňském roce,“ varuje tiskový mluvčí národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.

Správci obou skalních oblastí už situaci vyhodnotili jako neúnosnou a vyzývají turisty, ať svou návštěvu buď odloží, nebo zvolí raději cestu vlakem či autobusem.

O návštěvnosti Adršpašsko-teplických skal se letos na jaře zmínila i Asociace cestovních kanceláří. Podle ní budou muset některé české památky v budoucnu regulovat počty turistů, protože dosahují rekordních hodnot a návštěvnost stále stoupá.

tags: #ohrožení #přírody #Adršpašsko-Teplických #skal #turisty

Oblíbené příspěvky:

• Seznam UNESCO a francouzské památky
• Zhodnocení klimatického summitu
• Význam ADR pro odpady
• AVE Odpady Třebíč: Podrobný pohled
• Uhlí Ledvice - aktuální cena