Klimatický Summit v New Yorku: Zhodnocení a Perspektivy

23. září se v New Yorku konal klimatický summit, který svolal generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Smyslem summitu bylo prošlapat cestu závazné dohodě, kterou by měly státy přijmout příští rok. Dá se už nyní říci, jestli byl klimatický summit přínosem?

Klimatolog Ladislav Metelka, který nyní působí u coby národní kontaktní osoba pro Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), je k výsledkům celkově spíš skeptický. „Takových ‚dohod, že se dohodneme‛ tady už bylo v minulých letech víc. I to odhodlání, že je třeba s tím něco dělat,“ říká a dodává, že ona odhodlání většinou skončila v okamžiku, kdy se mělo rozhodovat o procentech snížení emisí pro jednotlivé státy.

Na současných snahách mu vadí, že se rovnou mluví o snižování emisí skleníkových plynů. Možná by bylo lepší se nejprve dohodnout na datu, kdy přestanou emise růst, a teprve pak začít jedna o snižování, myslí si Ladislav Metelka. Jako paralelu dává příklad Montrealského protokolu, který reagoval na poškozování ozonové vrstvy. „Nedávno se objevily informace o regeneraci ozonové vrstvy. Je to celkem jasný doklad toho, že Montrealský protokol zafungoval. Ale ani ten Montrealský protokol při svém podpisu v roce 1987 problém ničení ozonové vrstvy neřešil, jen mírně oddálil,“ vysvětluje Ladislav Metelka. Státy se tenkrát dohodly na maximu toho, na čem byly schopny se dohodnout, to všichni vzali jako "strop". A smlouvu pak dál postupně zpřísňovali pomocí dodatků.

Podle Metelky by bylo lepší, aby státy státy podepsaly alespoň nějaké minimální závazky k redukci emisí skleníkových plynů. „Něco je lepší než nic. Příliš vysoký strop je pořád lepší než žádný strop.

Klimatolog Radim Tolasz působí na Českém hydrometeorologickém ústavu. Podle něho měl Pan Ki-munův klimatický summit jediný smysluplný výsledek. Totiž že se o vlivu člověka na klima chvíli jednalo na vysoké politické úrovni. Nedostatkem klimatického summitu v New Yorku bylo, že se ho nezúčastnila Čína, Indie, Rusko, významní hráči v klimatickém vyjednávání.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Vědec Alexander Ač pracuje pro CzechGlobe, Centrum výzkumu globální změny AV ČR připomíná, že už v roce 1992 se svět zavázal, že udrží koncentraci skleníkových plynů na takové úrovni, která zamezí nebezpečné interakci člověka s klimatem. Poznatky klimatologů od té doby pokročily do té míry, že vrcholní zákonodárci se zavázali zamezit oteplení o více jak 2 °C oproti předprůmyslové éře. I když s přibývajícími poznatky je i tento cíl je stále více v rozporu s "bezpečnou" hranicí oteplení, zdá se, že i tato hranice nám utíká.

„Navzdory Kyotskému protokolu a prakticky každoročním globálním konferencím o klimatu, koncentrace skleníkových plynů neustále rostou rekordním tempem. Není tedy důvodu pro mnoho optimistický pohled do budoucna,“ říká Alexander Ač. Problém vidí Ač v tom, že některé státy zřejmě nebudou ochotny přihlásit se k omezení emisí skleníkových plynů. Například indický ministr pro energetiku se nechal slyšet, že prioritou pro jeho zemi je řešení chudoby, a navzdory masivní podpoře obnovitelných zdrojů bude sehrávat zásadní roli při získávání energie uhlí a jeho využití by mělo rapidně růst.

Rapidní růst emisí zřejmě bude pokračovat i v Číně, která je fabrikou světa a v emisích na obyvatele už překročila i Evropskou unii. „V takovém případě lze těžko čekat nastartování udržitelného a globálního poklesu emisí skleníkových plynů,“ komentuje to Alexander Ač. I podle Ače se prostě příští rok v Paříži ukáže, zda se představitelé zemí dokáží dohodnout.

„A pokud se tam nedomluví opravdu závazné a právně vymahatelné cíle (například forma uhlíkové daně) pro globální snižování emisí, oteplení o více jak 2 °C už nebude v žádném případě možné zabránit,“ říká Alexander Ač. Není to podle něho konec světa, nicméně mnohé nezvratné změny podnebí se projeví s mnoha negativními dopady na miliony lidí. Podle poslední ekonomické analýzy, jejíž spoluatorem je Nicolas Stern, má svět na nastartování poklesu emisí nanejvýše 15 let. „Aby k tomu došlo, musí se závazná opatření přijmout prakticky okamžitě. Uvidíme tedy příští rok,“ říká Alexander Ač.

Na zahájení summitu lídrů minulý týden generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že to bude znamenat „okamžité zastavení globálních emisí, jejich výrazné snížení v tomto desetiletí, urychlení odklonu od fosilních paliv, omezení metanu a ochranu lesů a oceánů“. Ve stejném projevu zdůraznil, jak důležité je uznat „morální selhání“ a „smrtelnou nedbalost“ v tom, že se nepodařilo zajistit, aby globální teplota nevzrostla o 1,5 stupně.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Účast na konferencích COP se neustále snižuje. Jednou ze skupin, kterou summity COP bez výjimky přitahují, jsou lobbisté za fosilní paliva. List Guardian na začátku tohoto měsíce informoval, že více než 5 000 lobbistů zastupujících zájmy ropných, plynárenských a uhelných společností mělo v uplynulých čtyřech letech přístup k jednání o klimatu, což jim umožnilo zmařit plány klimatických aktivistů. Při rozhodování o ukončení používání fosilních paliv by světoví lídři měli být nanejvýš obezřetní.

V New Yorku začíná týden světové diplomacie. Do sídla OSN míří většina šéfů vlád a států z celého světa. Mottem 80. zasedání Valného shromáždění OSN je Lépe společně (Better Together). V pondělí bude připomínkou 80. výročí vzniku OSN zahájena série summitů k tématům udržitelnosti, změny klimatu, genderové rovnosti a dalším. V úterý 23. září začíná Všeobecná rozprava států, na které vystoupí 98 hlav států a více než 50 šéfů vlád. Podle dlouhé tradice ji zahájí Brazílie následovaná hostitelskými USA.

Klimatický summit, který v noci na dnešek skončil v americkém New Yorku, ukázal, že Evropská unie zatím není schopna přijmout roli světového klimatického lídra a zavázat se k ambicióznímu plánu na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, přestože drtivá většina členských zemí o něj usiluje.

Světoví lídři se v New Yorku sešli poté, co miliony převážně mladých lidí stávkovaly ve 160 zemích světa za ochranu klimatu a požadovaly po politicích rychlé řešení klimatické krize. Na začátku politického setkání vystoupila s emotivním projevem šestnáctiletá švédská studentka Greta Thunberg, která stojí za vznikem hnutí Fridays For Future.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres vyzval země Evropské unie, aby šly příkladem a udělaly vše pro to, aby zabránily zvýšení globální teploty nad 1,5 stupně Celsia, a předešly tak devastujícím projevům změn klimatu. Příležitost na summitu promluvit dostali jen představitelé a představitelky zemí, které mají konkrétní plány na razantní snížení emisí skleníkových plynů, rychlý útlum spalování fosilních paliv, dosažení uhlíkové neutrality a poskytování financí rozvojovým zemím.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

V žádné z těchto oblastí nemá Česká republika čím přispět do diskuze, proto nebyl k řečnickému pultíku pozván premiér Andrej Babiš, který českou delegaci vedl. S inspirativním projevem zde naopak vystoupila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která představila plán na konec těžby a spalování uhlí na Slovensku do roku 2023 a zvýšení příspěvků Slovenska na klimatická opatření v rozvojových zemích.

Zatímco česká vláda téměř osamoceně blokuje plán na uhlíkovou neutralitu EU do roku 2050, řada evropských zemí - včetně Německa, Francie, Španělska, Nizozemí, Portugalska, Slovinska, Švédska, Finska a Dánska - veřejně podpořila výrazné zvýšení klimatických cílů EU pro rok 2030. Francie podporuje snížení emisí o 55 % oproti roku 1990, Dánsko dokonce má národní cíl snížení o 70 procent. Celkově však summit nepřinesl výsledky, které od politických lídrů požaduje rostoucí klimatické hnutí. Řada světových politiků nadále místo klimatu a bezpečné budoucnosti chrání především fosilní průmysl a na něm založenou ekonomiku.

“Svět vzhlíží k Evropě jako k potenciálnímu lídrovi v oblasti ochrany klimatu, ale EU zatím jen šoupe nohama na místě. Miliony lidí vyšly do ulic, vědci přinesli důkazy o hrozivých následcích změn klimatu, když vlády nebudou jednat, a dopady klimatických změn v posledních letech pociťujeme na vlastní kůži. “Pařížská dohoda počítá s tím, že bohatší státy, jako je Česko, pomohou zemím globálního Jihu se zvládáním dopadů změny klimatu. A sousední Slovensko se na summitu k této odpovědnosti ústy své prezidentky přihlásilo. Česká delegace vedená premiérem ale do New Yorku jela s prázdnýma rukama. O nové výši našeho příspěvku do Zeleného klimatického fondu ještě vláda ani nezačala jednat. Prosazujeme, aby nejpozději do prosince tohoto roku vláda schválila plán pomoci rozvojovým zemím.

“Zatímco státy jako Francie či Slovensko se na summitu zavázaly k navýšení evropských klimatických závazků do roku 2030 či k brzkému odstavení uhelných elektráren, Česká republika nepřišla s žádným novým návrhem, jak bude klimatickou krizi řešit. “Přestože velká část světových politiků opět nepředstavila opatření nutná pro efektivní snižování skleníkových plynů, je jasné, že pod drobnohledem veřejnosti již nebudou moci nadále vystupovat jako slaboši a spojenci fosilního průmyslu.

“Česká republika by mohla rozhýbat obnovitelné zdroje energie, srazit zbytečný vývoz elektřiny a do roku 2030 pozavírat všechny uhelné elektrárny. To jsou exaktně propočítané možnosti. Místo toho musíme sledovat neustálé výmluvy, že u nás to nejde a že se musí snažit někdo jiný. Přitom energetickou soběstačnost našich obcí a domácností a zdravý vzduch za nás nikdo vyřešit nemůže.

Ačkoli největší pozornost byla věnována mladé švédské aktivistce Gretě Thunbergové, klimatický summit v New Yorku nebyl zdaleka jen o ní. Největší světoví emitenti skleníkových plynů sice nepředložili plány pro rychlejší dekarbonizaci svých ekonomik, přesto ale někteří světoví hráči nová klimatická opatření představili. Celkem 65 zemí vyjádřilo svůj záměr zpřísnit a vylepšit své klimatické plány do konce příštího roku. Co se týče závazků Evropy, ta přislíbila, že alespoň 25 % rozpočtu poputuje právě na klimatická opatření. Francie prohlásila, že neuzavře žádnou obchodní dohodu se zeměmi, jejichž politika je v rozporu s Pařížskou dohodou. Například Slovensko se pak zavázalo k zastavení podpory uhelných dolů v roce 2023 a po vzoru Německa plánuje dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. Rusko poté konečně ratifikovalo Pařížskou dohodu. Dle některých komentátorů nejde ze strany Ruska ani tak o klimatické „osvícení“, jako o ekonomické zájmy. Indie zvýší výkon v bezemisních zdrojích ve svém mixu na 175 GW do roku 2022, její dlouhodobější cíl je pak 450 GW instalovaného výkonu v OZE. I další asijské státy jako například Indonésie a Pakistán oznámily zvýšení svých závazků týkajících se politiky ochrany klimatu.

Zástupci 102 měst se zavázaly ke klimatické neutralitě v roce 2050, ke stejnému cíli pak míří 93 firem, jejichž zástupci se summitu účastnili. Závazek týkající se klimaticky neutrální mezinárodní lodní dopravy v roce 2030 potvrdili největší hráči v této oblasti. Na summitu vystoupila řada zástupců občanských společností či sdružení států, kteří přislíbili realizaci široké škály opatření, od příspěvků na zalesňování, po financování nových výzkumných programů.

Nejnovější vědecké hodnocení stavu světového klimatu od Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) opět zdůraznilo, že je třeba bezodkladně jednat. Škody způsobené klimatickou krizí jsou již rozsáhlé a celosvětové emise skleníkových plynů zůstávají na rekordní úrovni. Obyvatelé zemí, které jsou za klimatickou krizi nejméně odpovědné, se již potýkají s dopady změny klimatu a potřebují bezodkladnou pomoc, aby se dokázaly adaptovat a vyrovnat se se ztrátami a škodami. S cílem urychlit klimatická opatření na straně vlád, firem, finančních institucí, místních samospráv a občanské společnosti svolává generální tajemník OSN na 20. září 2023 do sídla OSN v New Yorku Summit klimatických ambicí (Climate Ambition Summit).

Od vedoucích představitelů vlád (zejména velkých producentů emisí) se očekává, že předloží aktualizované NDCs (vnitrostátně stanovené příspěvky) do roku 2030 (jak bylo dohodnuto v Glasgow); aktualizované závazky pro čistou emisní nulu; plány energetické transformace se závazkem nepoužívat žádné nové uhlí, ropu a plyn; plány postupného ukončování využívání fosilních paliv; ambicióznější cíle v oblasti obnovitelných zdrojů; závazky pro Zelený klimatický fond a plány v oblasti adaptace a odolnosti.

Od lídrů z firem, měst, regionů a finančních institucí se očekává, že předloží plány pro tranzici, které budou v souladu se standardy důvěryhodnosti podporovanými OSN a uvedenými ve zprávě „Integrity Matters„, kterou nechal vypracovat generální tajemník OSN. Tento standard pro dobrovolné závazky k čisté emisní nule je jediným existujícím standardem, který je plně v souladu s omezením globálního oteplení na 1,5 °C.

Kdyby všichni Češi zcela teoreticky přestali jezdit autem a jíst maso, roční emise skleníkových plynů by v Česku klesly asi o desetinu. Snižování spotřeby a další změny na osobní úrovni všech lidí mají sice nezanedbatelný význam, zásadní je ale role státu a rychlý přechod k udržitelné energetice, teplárenství či dopravě. Česko se zavázalo chránit své obyvatele tím, že bude plnit vědci doporučené klimatické cíle.

Klimatické závazky plynou primárně z Pařížské dohody, ve které se země světa usnesly, že chtějí udržet člověkem způsobené oteplení planety výrazně pod dvěma stupni Celsia, ideálně pod jedním a půl. „Zatím plníme cíle Pařížské dohody,“ uvedl pro Radiožurnál ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL.

„Česko vychází jako poměrně bohatá země, která hodně využívala fosilní paliva. To znamená, vliv na oteplování, když bychom ho přepočítali třeba na osobu, je poměrně významný. Jsme země, která si může dovolit rychle dekarbonizovat, měnit technologie na výrobu elektřiny, tepla, měnit průmysl. To neděláme a politici o tom mlčí. Když bychom si význam dohody vzali jako nějaký závazek, tak se Česko na tom nepodílí, tak nějak se vezeme,“ říká šéf projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.

V sídle OSN v New Yorku v pondělí začal summit udržitelnosti a ve středu bude i první summit klimatických ambicí. Srážek je stejně, ale kvůli globálnímu oteplování se vypařují. Česko na summitu zastupuje prezident Petr Pavel, který dostal pověření od vlády. „Věci, které jsou v tom mandátu obsaženy, vycházejí z dříve schválených dokumentů. Tam prakticky není nic nového,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Podle ministra životního prostředí Hladíka ale Česko na summit do New Yorku s novými ambicemi jede. Jsou tam mimo jiné už prý i prvky z připravovaných aktualizací strategických klimatických dokumentů, které má vláda v následujících měsících schvalovat. Mimo jiné se Česko na summitu prý i samo za sebe poprvé zaváže k zmíněnému dosažení uhlíkové neutrality, tedy stavu, kdy do atmosféry nebude vypouštět žádné skleníkové plyny způsobené lidskou činností - nebo je bude umět odebrat.

„K závazkům, se kterými pan prezident jede, se Česká republika zatím takto akcentačně nepřihlásila. Když se podívám do politiky ochrany klimatu nebo současné platné koncepci, tam nemáme nulu v roce 2050. K tomu se teprve formálně na úrovni České republiky schyluje. Vytváříme nyní energeticko-klimatický plán, z toho bude politika ochrany klimatu a k tomuto směřujeme,“ uvedl ministr Hladík.

„Uhlí nemůžeme používat ani o minutu déle, než je potřeba. Řešení tu jsou. Záleží jenom na ministerstvu a vládě, jak k nim bude přistupovat, jestli se bude kroutit a snažit se vytěžit uhlí co nejdéle, anebo řekne, že má řešení a jsme schopni podstoupit kroky, aby se uhlí už netěžilo, abychom dál neohrožovali budoucnost dalších generací,“ hodnotí Lukáš Skála za studentskou organizaci Friday For Future klimatické ambice Česka i světa a samozřejmě hlavně jejich naplňování. Důležité v tomto ohledu budou následující měsíce - nejen rozhodnutí o dolu Bílina, ale také to, jaká bude finální podoba zmíněných strategických dokumentů, které určí směřování české energetiky a dalších sektorů klíčových pro klima.

V newyorském sídle OSN začíná klimatický summit, který svolal její šéf António Guterres. Doufá, že světoví vůdci na vrcholné schůzce představí nová opatření zaměřená na snížení emisí. Greta Thunbergová: Všichni si k nám mladým chodíte pro naději. Jak se opovažujete?

V 16 hodin středoevropského času začal v americkém New Yorku klimatický summit zemí OSN. Česko reprezentuje premiér Andrej Babiš. Mezinárodní dárci uvolní 500 milionů dolarů (asi 11,8 miliardy korun) na ochranu deštných pralesů, včetně těch amazonských, ve kterých už několik měsíců zuří rozsáhlé požáry. Na summitu se krátce objevil také americký prezident Donald Trump. Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že její země zdvojnásobí příspěvek do fondu OSN na pomoc méně rozvinutým zemím v boji s klimatickými změnami.

Se svým projevem na klimatickém summitu vystoupila už i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. "Bez ohledu na to, jestli jsme malá nebo velká země, dělejme konkrétní kroky," vyzvala ve svém příspěvku."Je mi ctí, že jsem mohla reprezentovat naši zemi jako jednu z mála v našem regionu," řekla po skončení novinářům. "Měla jsem možnost vystoupit v té první části klimatického summitu a ze zákulisních informací vím, že je to jednak díky tomu jaké cíle jsem za Slovensko mohla prezentovat, ale prý také zaujal můj osobní příběh. Moje aktivity předtím, než jsem se stala prezidentkou," prozradila Čaputová, která před kandidaturou působila jako enviromentální právnička."Donalda Trumpa jsme tam zaznamenali na velmi kraťoučkou chvíli, byl tu jen pár minut na začátku summitu.

"Ledovce tají, kvůli suchu vznikají lesní požáry, pouště se rozšiřují, bouře jsou mnohem silnější a více smrtící," zmínil Guterres a směrem ke státníkům vzkázal, že lidé chtějí vidět "konkrétní činy".

Na klimatickém summitu OSN právě hovoří šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová."Pokud selžete, nikdy vám neodpustíme," vzkázala přihlížejícím světovým lídrům."Svět se probouzí a přichází změna, ať se vám to líbí, nebo ne.

V newyorském sídle OSN začal v pondělí klimatický summit, na který přijel i český premiér Andrej Babiš. K diskusi o ambiciózních plánech na snižování emisí se ale nepřipojí. "Přijel jsem hlavně na Valné shromáždění OSN," řekl na místě novinářům. Globální problémy nejsou jen klima."Summit svolal generální tajemník OSN António Guterres, který vyzval, aby světoví lídři představili své závazky a plány na efektivní snížení emisí. Babiš vystoupit neplánoval."Dneska je klima velký hit a každý o tom mluví. Já tomu rozumím, ale je potřeba, jak řekl generální tajemník Guterres, aby ty státy, které tady dnes promluví, k tomu něco udělaly," prohlásil Babiš před samotným zahájením summitu.

Generální tajemník OSN António Guterres před summitem vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány transformace energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Mezinárodní společenství by mělo do roku 2030 snížit emise o 45 procent a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Motto pondělní konference OSN zní "Závod, který můžeme vyhrát; závod, který musíme vyhrát". Podle Guterrese bude jednodenní konference "o činech, nikoli o slovech".

tags: #klimatický #summit #New #York

Oblíbené příspěvky:

• Dotace na ekologii od MPO
• Ukládání odpadu v Smolině
• Informace o autobusovém nádraží Vimperk
• Emise cenných papírů
• Czech minister supports nuclear energy