Ohrožené Druhy Ptáků v Evropě: Seznam a Ochrana

I přes nezpochybnitelné ochranářské úspěchy je v Evropě každý pátý ptačí druh ohrožený vyhynutím. Hlavními příčinami jsou intenzivní zemědělství, ztráta vhodného prostředí i pronásledování člověkem.

Po seznamech z let 1994, 2004 a 2015 se jedná o čtvrté vyhodnocení stavu ptactva v Evropě od asociace ochranářských organizací BirdLife International. Červený seznam nabízí nezávislé zhodnocení rizika vyhynutí pro všechny druhy ptáků přirozeně se vyskytující v Evropě.

Díky tomu, jak ptáci rychle a citlivě reagují na změny ve svém prostředí, nám ukazují, v jakém stavu se naše životní prostředí nachází a jaká je udržitelnost lidského počínání v krajině. Příkladem může být je intenzivní zemědělství a s ním související úbytek ptáků zemědělské krajiny. Ubývající ptáci tu jako indikátor ukazují, že intenzivní zemědělství je dlouhodobě neudržitelné a provází ho úbytek biodiverzity, tzn.

Červený Seznam Ptáků Evropy

Mezinárodní organizace BirdLife International, kterou v Česku zastupuje Česká společnost ornitologická, zveřejnila nový Červený seznam ptáků Evropy. Stupeň ohrožení podle kritérií IUCN je určován několika kategoriemi - od kategorie vyhynulých přes střední stupně ohrožení až po kategorii označující takové druhy, které nejsou téměř, či vůbec ohroženy. Publikace je základem evropské ochrany ptáků v nejbližších letech.

Hlavní zjištění Červeného seznamu ptáků:

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

• 18 % ze všech 451 hodnocených druhů je ohroženo v zemích Evropské Unie. Z těchto 82 druhů je 11 kriticky ohrožených (nejvyšší možná úroveň ohrožení), 16 ohrožených a 55 druhů zranitelných.
• 13 % ze všech 533 hodnocených druhů je ohroženo v celé Evropě. Celoevropsky tedy 67 druhů, z nich 10 je kriticky ohrožených. Mezi nimi se nachází například keptuška stepní, koliha tenkozobá nebo buřňák baleárský.
• 18 dalších druhů je uvedeno v kategorii ohrožených a dalších 39 zranitelných.

Příklady Ohrožených Druhů

Krkavcovitý pták havran polní se v porovnání s Červeným seznamem z roku 2015 přesunul z kategorie málo dotčený (LC) do kategorie zranitelný (VU). Stává se tedy ohroženým druhem. S výrazným úbytkem populace se potýkají havrani především v Rusku (ale nejenom tam!), kde žije třetina evropské populace.

BirdLife International jako příčinu poklesu evropské populace havranů uvádí pronásledování ze strany člověka a ničení hnízdních kolonií. Dalším příkladem ohrožených druhů, které se přesunuly z kategorie málo dotčený (LC) do kategorie zranitelný (VU), jsou bekasina otavní a vodouš rudonohý, tedy bahňáci, kteří k životu potřebují podmáčené louky a mokřady.

Kvůli změnám v tradičním hospodaření, které jsou spojené s ničením a zánikem luk a mokřadů, tito bahňáci ubývají. Volání pět peněz křepelky polní se z evropské krajiny ozývá stále méně.

Důvodem je, kromě výše zmíněného intenzivního zemědělství, také masivní a neudržitelný lov křepelek v oblasti Středozemního moře. V některých státech je tato praktika stále legální. Obrovským problémem je ale nelegální lov, kdy střelci zabíjejí ptáky pouze pro jejich krutou zábavu.

Dalších 35 druhů (6 %) je téměř ohroženo (NT). 5 druhů je regionálně vyhynulých (RE). Na seznamu jsou ale i dobré zprávy. Např. luňák červený přechází díky soustavné ochranářské práci z kategorie téměř ohrožený (NT) do málo dotčený (LC).

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Pozitivní Změny

• Zlepšení v Evropě: celkem 20 druhů bylo dříve považováno za tzv. regionálně ohrožené. Nyní jsou tyto druhy klasifikovány jako v Evropě málo dotčené (ačkoli některé z nich stále patří mezi celosvětově ohrožené druhy). Do této kategorie patří pelikán kadeřavý, polák malý, dytík úhorní, luňák hnědý, poštolka jižní, káně bělochvostá, rybák černozobý, potáplice severní nebo drop velký.
• Dalších 25 druhů je sice stále v Evropě ohroženo, ale méně než před deseti lety, a tak mohly být přesunuty do nižší kategorie ohrožení.

IUCN a Ochrana Přírody

Červený seznam ohrožených druhů IUCN je nejobsáhlejší světový zdroj informací o stavu rostlinných a živočišných druhů z hlediska jejich ochrany. Je založen na objektivním systému zhodnocení rizika vyhynutí druhů.

Druhy jsou rozděleny do kategorií založených na různých kritériích včetně populačních trendů, velikosti a struktury populace a geografickém rozšíření. Červený seznam IUCN není jen registr jmen v jednotlivých kategoriích. Je to zároveň ucelený přehled informací o hrozbách pro jednotlivé druhy, jejich ekologických nárocích, prostředí ve kterém žijí a informací o tom, co je třeba udělat, abychom zabránili jejich vyhynutí.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) je celosvětově nejstarší a největší environmentální sdružení více než 1400 vládních i nevládních organizací a téměř 16 000 dobrovolných vědců a expertů ve více než 160 zemích. IUCN sídlí v Glandu, blízko švýcarské Ženevy.

Invazní Druhy Papoušků v Evropě

Nejen Španělsko nebo Velká Británie se potýkají s invazními druhy papoušků. V celé Evropě žije volně celkem 11 druhů papoušků, které lze označit za invazní. To znamená, že se dokázali přizpůsobit životu ve volnosti a úspěšně se rozmnožují, přičemž konkurují původním druhům ptáků a způsobují škody v zemědělství.

Nejnovější statistiku zveřejnili zástupci projektu ParrotNet v odborném časopise NeoBiota. Podle jejich slov však nelze ve všech případech jednoznačně potvrdit, že papoušci vyloženě škodí. „Většina zpráv o škodách je dosud spojena s nejrozšířenějšími a místy přemnoženými alexandry malými a mníšky šedými,“ citoval vědce web Phys.org.

Čtěte také: Pracovní rizika

Podle studií z jejich původních domovin tito papoušci pravidelně způsobují velké škody v zemědělství, ale v Evropě dosud nedošlo k tak vážným ztrátám jako v Jižní Americe nebo Jižní Asii. Významnějším problémem v Evropě je konkurence původním druhům ptáků, s nimiž papoušci soupeří o hnízdní dutiny a potravu.

„Je však všeobecně známo, že invazní papoušci mohou způsobovat škody,“ říká Dr. Diederik Strubbe z ekologického oddělení Gentovy Univerzity v Belgii. „Známý je příklad vinice v Surrey (Velká Británie), kde alexandři malí způsobili škodu rovnající se ztrátě tisíců lahví vína. Ve španělské Seville stejný druh papouška ohrožuje místní populaci netopýrů tím, že je vypuzuje ze stromů, jejichž ovocem se netopýři živí.“ Podle Strubbeho jsou však takové vážné škody spíše výjimečné.

Autoři průzkumu navrhují přísnější regulaci zaměřenou na předcházení vzniku nových populací invazních papoušků v Evropě. Požadují také lepší informovanost veřejnosti o dopadech, jaké mohou nastat při vypuštění nepůvodních druhů papoušků do přírody.

Evropané by podle nich měli například používat ptačí krmítka, do nichž se papoušci nemohli dostat a přes zimu by tak měli nouzi o potravu. To by vedlo ke snižování stavu jejich populací ve velkoměstech. „Jako vědci zdůrazňujeme, že nejlepším způsobem, jak bojovat proti invazním druhům, je zabránit jejich vypouštění a šíření,“ konstatuje Jim Groombridge z Durrellova Institutu ochrany přírody a ekologie v britském Kentu.

Pro velké a zavedené populace papoušků v Evropě však podle Groombridge neexistuje žádné zázračné řešení. „K nalezení nákladově efektivních a přijatelných metod pro zabránění škod páchaných papoušky je zapotřebí více aplikovaných výzkumů,“ dodává.

Ochrana Ptactva v České Republice

Vybraným vzácným a ohroženým druhům rostlin, živočichů a hub poskytuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zvláštní, přísnější ochranu. Zákon zajišťuje také ochranu tzv. evropsky významných druhů vyplývající ze Směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a Směrnice Rady č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků.

Podle míry ohrožení jednotlivých druhů jsou stanoveny tři kategorie ochrany - druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Ochrana zvláště chráněných druhů se vztahuje na jednotlivé jedince, jejich vývojová stádia a části i sídla a deklarována je rovněž ochrana jejich biotopu, zakotvena také ochrana mrtvých jedinců, jejich částí nebo výrobků z nich.

Ze zákonných zákazů lze udělit výjimku, a to za podmínek a z důvodů stanovených v zákoně. Podmínkou pro udělení výjimky je doložení jiného veřejného zájmu převažující nad zájmem ochrany přírody (daného druhu), nebo zájem ochrany přírody. Každý druhý rok je povinností ČR reportovat vydané výjimky ze zákazů Evropské komisi skrze systém HABIDES+.

V roce 2024 byl Parlamentu ČR předložen návrh komplexní novely zvláštní druhové ochrany se záměrem je zajištění účinnější ochrany druhů postavené především na ochraně jejich prostředí, jejich biotopů, a současně změny umožňující větší uplatnění nástrojů aktivní péče o vzácné a ohrožené druhy.

Ptačí Oblasti Natura 2000

Ptačí oblasti (PO) jsou jedním ze dvou typů chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. Jsou vymezovány zejména za účelem ochrany druhů ptáků, uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně volně žijících druhů ptáků 2009/147/ES („směrnice o ptácích“).

V této směrnici jsou uvedeny druhy, které jsou ohrožené vyhynutím nebo citlivé vůči specifickým změnám na stanovišti, případně druhy s málo početnými populacemi, prostorově omezeným místním rozšířením nebo vyžadující zvláštní pozornost z důvodu specifického charakteru jejich stanoviště v rámci území členských států Evropské unie. Požadavky směrnice jsou včleněny do zákona o ochraně přírody a krajiny.

V současné době je v České republice vymezeno 42 ptačích oblastí, které zaujímají plochu 717 404 ha (9 % ČR). Jednotlivé ptačí oblasti jsou v České republice vymezovány vždy pro konkrétní ptačí druhy z přílohy I směrnice o ptácích (nebo v několika málo případech i jako významná tahová či zimní shromaždiště) samostatně formou nařízení vlády, ve kterých jsou specifikovány činnosti, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.

Efektivita Druhové Ochrany

Je-li druhová ochrana efektivní, mělo by se to na vývoji populací chráněných druhů výrazně projevit. Tuto jednoduchou hypotézu lze i jednoduše otestovat, pakliže máme ovšem data o změnách velikosti populací za vhodné časové období.

Ideálně začne sledování jejich početnosti už v době, kdy zkoumané druhy ochrany ještě nepožívají, a pokračuje i dostatečně dlouho poté, co se začaly chránit. Nejlépe je mít paralelně podchycen populační vývoj i druhů nechráněných, abychom mohli zhodnotit, nakolik jsou zjištěné změny skutečně důsledkem ochranářského úsilí a do jaké míry pouze odrážejí obecné trendy.

Nicméně výhody přeci jenom převažují. Prakticky u všech druhů ptáků na světě je znám odhad globální velikosti populace a areál rozšíření, které jsou zásadní pro ocenění míry ohrožení.

Klíčovým krokem před samotnou druhovou ochranou je totiž rozpoznání, které druhy ochranu vlastně potřebují a které nikoliv. Pro tento účel se vychází z dlouhodobých dat o jejich populačním vývoji.

Nejvyšší autorita v hodnocení těchto dat je Světový svaz ochrany přírody (IUCN), jehož odborníci připravují tzv. Červené seznamy celosvětově ohrožených druhů. Tyto seznamy rozdělují druhy do kategorií různě urgentního ohrožení na základě jasných kvantitativních kritérií, která mohou být z globální úrovně převedena na škálu kontinentální.

Kategorie Ochrany v EU

Evropská Unie aplikuje přísnější ochranu pro CITES druhy, ale i pro další ohrožené druhy vyskytující se na území EU či druhy, které by mohly ohrozit ekologickou stabilitu a u kterých chce zabránit jejich dovozu na své území.

Členské země EU proto mají vlastní seznamy CITES druhů, kde jsou druhy rozděleny do příloh A, B, C a D:

• A - druhy CITES I + některé druhy CITES II
• B - druhy CITES II + některé CITES III + druhy ohrožující ekologickou stabilitu
• C - druhy CITES III
• D - neCITES druhy, u nichž EU monitoruje dovoz na své území

Aktuální informaci, zda jsou konkrétní druh nebo skupina chráněné úmluvou CITES, najdete např. 338/97 ze dne 9. sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. L 384, 31/12/1982 str.

tags: #ohrožené #druhy #ptáků #Evropa #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Aktuální stav znečištění ovzduší
• Nový systém odvozu odpadu v Chebu
• Potřebujete změřit emise? Zjistěte, co je k tomu potřeba.
• Jak kompostovat zbytky jídla
• Celoživotní vzdělávání v oblasti ekologie a pedagogiky