Ohrožení Správnosti Vyrovnání: Analýza Rozhodnutí Nejvyššího Soudu

Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného O. K. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 11. 2018, sp. zn. 10 To 63/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 T 6/2018.

Rozsudek Městského Soudu v Praze

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2018, sp. zn. 56 T 6/2018, byl obviněný O. K. uznán vinným v bodech 1. a 2. zločinem pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku, kterých se dopustil:

1. po přesně nezjištěnou dobu několika let do března 2017, v bytě na adrese XY, který užíval společně se svou přítelkyní M. P.
2. v přesně nezjištěné době, nejméně od března 2016 do 16. 4. 2017.

Za tyto trestné činy byl obviněný odsouzen podle § 187 odst. 2 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Rovněž bylo rozhodnuto o tom, aby nezletilým uhradil nemajetkovou újmu v penězích.

Zamítnutí Odvolání Vrchním Soudem

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací odvolání obviněného usnesením ze dne 6. 11. 2018, sp. zn. 10 To 63/2018, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

Dovolání Obviněného

Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal obviněný s odkazem na § 265b odst. 1 písm. g) l) tr. ř. dovolání, jímž vytýkal, že odvolací soud potvrdil skutkové závěry soudu prvního stupně, ačkoliv jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy, a ve vztahu k oběma bodům výroku o vině poukázal na nesprávnost právního posouzení jako přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 tr. zákoníku.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Obviněný namítal, že jemu za vinu kladené činy nelze posoudit jako přečin ohrožení výchovy dítěte podle § 201 tr. zákoníku, protože závěr o tom, že byl spáchán tento přečin, nevyplývá z důkazů před soudem provedených a ani v rozsudku nejsou popsány důvody vztahující se k této právní kvalifikaci, což svědčí o nezákonnosti napadených rozhodnutí.

Podle obviněného k právní kvalifikaci podle § 201 tr. zákoníku chybí relevantní úvahy ohledně jeho zavinění, které se musí vztahovat na všechny znaky trestného činu, obzvlášť když ho lze spáchat jak úmyslně, tak i z nedbalosti.

Pro právní kvalifikaci podle § 201 tr. zákoníku nejsou podle výsledků provedeného dokazování dostatečná skutková zjištění, která nebyla v napadených rozhodnutích uvedena a neplynou ani z jejich odůvodnění. Proto skutek specifikovaný v rozsudku soudu prvního stupně soudy nesprávně posoudily jako trestný čin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 tr. zákoníku.

Vyjádření Nejvyššího Státního Zastupitelství

Nejvyšší státní zastupitelství v písemném vyjádření (§ 265h odst. 2 tr. ř.) prostřednictvím u něj působícího státního zástupce uvedlo, že dovolání obviněného nelze vyhovět. Ke kritickému postoji k rozhodnutí č. 26/2010 Sb. rozh. tr. státní zástupce uvedl, že se jedná o věc podstatně odlišnou, nikoliv o „velice podobný případ“, jak uváděl obviněný.

Státní zástupce považoval za naplněné i „konkrétní okolnosti případu“, které plynou přímo z popisu skutku, v němž je uvedeno, že šlo o dvě dívky ve věku méně než 12 a méně než 15 let, doba závažných sexuálních praktik trvala několik let.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Rozhodnutí Nejvyššího Soudu

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou podle § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.).

Podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

O důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možné dovolání opřít, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

Obviněný výhrady proti právní kvalifikaci zaměřil výhradně proti právnímu posouzení přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku, protože tvrdil, že na základě skutku, jak je v bodech 1. a 2. popsán, nelze dojít k závěru, že jsou naplněny všechny jeho znaky, s nimiž se soudy dostatečně nevypořádaly, a zejména pokud jde o subjektivní stránku, nerespektovaly zásady, které je třeba dodržet, aby o vině obviněného nevznikaly pochybnosti, protože nebylo prokázáno, že u poškozených mohly nastat nebo nastaly následky spočívající v ohrožení jejich výchovy, především ohledně toho, zda se jednalo o svádění k nemravnému životu.

Těmto výhradám nebylo možné přisvědčit, protože soud prvního stupně uvedenému právnímu posouzení věnoval potřebnou pozornost a v bodech 78. až 81. posuzoval, zda obviněný naplnil uvedenými činy i znaky přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 tr. zákoníku, a dospěl k závěru, že tím, že obviněný přiměl obě nezletilé děti mladší patnácti let k opakovaným pohlavním stykům, jeho jednání vedlo k jejich pohlavní nevázanosti a lze ho považovat za svádění k nemravnému životu.

Čtěte také: Pracovní rizika

Nejvyšší soud správnost obviněným vytýkané právní kvalifikace posuzoval na podkladě skutkového stavu, jenž byl zjištěn soudem prvního stupně, a dodává, že jimi učiněná skutková zjištění zásadně nemůže změnit, a to jak na základě případného doplnění dokazování, tak ani v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů.

Podle výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně Nejvyšší soud shledal, že čin, jímž byl obviněný uznán vinným v bodech 1. a 2., obsahuje popis sexuálních aktivit, jimiž obviněný na nezletilých dívkách realizoval své sexuální praktiky za účelem vlastního uspokojení a ukojení sexuálního pudu, jakož i jejich zapojení do této aktivity, např. při masturbaci jeho pohlavního údu, vymezena je doba, která představovala několik let u AAAAA a období jednoho roku u nezletilé BBBBB.

Přečin Ohrožování Výchovy Dítěte

Přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že ho svádí k zahálčivému nebo nemravnému životu, podle odstavce 3 písm. a) je spáchá ze zavrženíhodné pohnutky a podle odstavce 3 písm. b) pokračuje v jeho páchání pod delší dobu. Tato skutková podstata, proti níž obviněný dovolání zaměřil, předpokládá jednak ohrožení rozumového, citového nebo mravního vývoje dítěte, k němuž dojde tím, že pachatel dítě k takové mu životu svádí.

Pro posouzení správnosti právní kvalifikace posuzovaného jednání obviněného je třeba poukázat na obecné vymezení základních pojmů. Nemravným se rozumí život, který je veden v rozporu se základními morálními pravidly, mimo rámec slušnosti, spořádaného života, řádných rodinných a sexuálních vztahů.

Ohrožení rozumového, citového nebo mravního vývoje spočívá v tom, že si dítě osvojuje v důsledku jednání pachatele škodlivé návyky, povahové rysy, popř. získává sklony a zájmy, které zpravidla vedou (aniž musí vést v daném případě) k jeho morálnímu úpadku a k neschopnosti usměrňovat způsob svého života v souladu s obecnými morálními zásadami občanské společnosti.

Trestní odpovědnost pachatele je proto nutná tam, kde v důsledku pachatelova působení vzniklo reálně nebezpečí, že dítě zpravidla po delší dobu bylo vystaveno svádění k nemravnému životu. Musí jít o trestné jednání trvající po delší dobu, během níž pachatel vedl poškozenou k pohlavní nevázanosti, resp. k návyku na ni, a tím také k nemravnému životu.

tags: #ohrozeni #spravnosti #vyrovnani #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Důležitost Zkráceného Hlášení Ovzduší
• Ekologické praní vlny: Recenze a postřehy
• Tipy pro výběr koše na bioodpad
• Výrobní ekologický program
• Výběr trekových holí