Ohrožení státního tajemství jako trestný čin v České republice

Trestní zákon chrání lidově demokratickou republiku, její socialistickou výstavbu, zájmy pracujícího lidu a jednotlivce a vychovává k dodržování pravidel socialistického soužití.

Ústava 9. května ukládá v § 30 odst. 1 všem občanům zachovávat ústavu i zákony a ve všem svém jednání dbát zájmů státu. Jedním z významných zájmů státu je ochrana státního tajemství, t. j. všeho, co v důležitém zájmu republiky, zejména v zájmu politickém, vojenském nebo hospodářském má býti utajeno před nepovolanými osobami (§ 75 odst. 6 tr. zák.).

Zvýšenou trestní odpovědnost pak mají ty osoby, které se dovídají o skutečnostech tvořících státní tajemství při svých pracovních úkolech nebo proto, že zaujímají určitou funkci či postavení. Jde o okruh osob, jimž je nutno, právě vzhledem k povaze jejich úřední činnosti, služebního či pracovního zařazení, skutečnosti tvořící státní tajemství přímo svěřit. Tyto osoby, které mají takto přímý vztah ke státnímu tajemství, mají v důsledku toho také zvláštní povinnost je ochraňovat a utajovat.

Proto trestní zákon stanoví vyšší trestní sazby v § 88 odst. 2 písm. b) tr. zák. i v § 86 odst. 3 písm. b) tr. zák. Z průzkumu soudních rozhodnutí a z dotazů soudů, jakož i na základě judikatury nejvyššího soudu vyplývá, že není jednotně vykládáno ustanovení § 88 odst. 2 písm. b) tr. zák. V zájmu zajištění jednotnosti soudního rozhodování a tím upevnění socialistické zákonnosti při výkladu těchto ustanovení vydává plenum nejvyššího soudu podle § 26 zák. č. 66/1952 Sb. směrnice pro výklad ustanovení § 88 odst. 1 alinea 2, odst. 2 písm. b) tr. zák.

Takovéto prohlášení má s hlediska kvalifikace podle § 88 odst. 2 písm. b) tr. zák. právní význam jen ohledně skutečností, které tvoří v podniku státní tajemství (§ 75 odst. 6. tr. zák.). Zvýšená odpovědnost plynoucí z tohoto prohlášení se nevztahuje na všechny skutečnosti tvořící státní tajemství, které se pachatel v podniku jen náhodně doví, neboť povinnost uchovávat státní tajemství ve smyslu § 88 odst. 2 písm. b) t r. zák.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Ke zdárnému plnění pracovních úkolů bude třeba, aby pracovník znal určité skutečnosti tvořící státní tajemství. Teprve když při svých úkolech je seznámen se skutečnostmi tvořícími státní tajemství, nabývá prohlášení podepsané v obecné formě konkretního obsahu a tím zakládá pro pracovníka výslovně uloženou povinnost uchovávat státní tajemství ve smyslu § 88 odst. 2 písm.

Trestný čin bude kvalifikován podle § 88 odst. 2 písm. b) prvý případ tr. zák., vyzradí-li pachatel skutečnosti tvořící státní tajemství, k nimž má přímý vztah, t. j. které musel poznat, nebo o nichž se musel dovědět v důsledku svého pracovního a služebního zařazení. Tím právě je dána zvláštnost okolností, která pro svou důležitost zvyšuje nebezpečnost činu nebo pachatele pro společnost (§ 75 odst. 4 tr. zák.).

Není-li splněna tato podmínka a nejsou-li dány podmínky ani pro zvláště přitěžující okolnost podle § 88 odst. 2 písm. a), c), d) tr. zák., jde o trestný čin podle § 88 odst. 1 alinea 2 tr. zák. Tak na př.: doví-li se zaměstnanec náhodně z rozhovoru v továrně množství denně vyrobených kusů zboží, jehož výroba je státním tajemstvím, a pak to vyzradí osobě nepovolané, dopustí se trestného činu podle § 88 odst. 1 alinea 2 tr. zák.

Naproti tomu zaměstnanec, který sestavuje hlášení o počtu vyrobených kusů a tato čísla vyzradí osobě nepovolené, dopustí se téhož trestného činu za zvláště přitěžujících okolností podle § 88 odst. 2 písm. b) prvý případ tr. zák. Zvláště přitěžující okolnost podle § 88 odst. 2 písm. b) tr. zák. Tato kvalifikace bude dána vyzrazením každé skutečnosti tvořící státní tajemství, která spadá do oboru pachatelovy působnosti, ať se o této skutečnosti dověděl jakkoliv. (Na př.

Význačné nebo vedoucí postavení nezbytně vyžaduje, aby takový pracovník se při výkonu své funkce seznamoval se skutečnostmi tvořícími státní tajemství i mimo obor své působnosti. Proto také i vyzrazení těchto skutečností, pokud se o nich dověděl při výkonu své funkce, zakládá kvalifikaci podle § 88 odst. 2 písm. b) prvý případ tr. zák. (na př.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Tytéž zásady platí i při posuzování trestných činů zaměstnanců veřejných úřadů a ústavů, kteří se dopustili vyzrazení státního tajemství, s nímž se seznámili při plnění úkolů svého pracoviště nebo v důsledku svého významného postavení.

Zvláštní vztah odůvodňující kvalifikaci podle § 88 odst. 2 písm. b) prvý případ tr. zák. je rovněž dán jen k tomu státnímu tajemství, které pachatel musel poznat při výkonu své vojenské služby nebo o němž se musel dovědět při plnění svých služebních povinností.

Pokud jde o zvláště přitěžující okolnost uvedenou v § 88 odst. 2. písm. b) druhý případ tr. zák.

Trestného činu ohrožení státního tajemství podle § 90 tr. zák. se dopustí i ten, kdo v oznámení o ztrátě listiny obsahující státní tajemství úmyslně nepopíše listinu takovým způsobem, aby bezpečnostní orgán oznámení přijavší mohl dát včas podnět příslušnému orgánu státní správy k event. učinit příslušná protiopatření.

Nejde o dobrovolné oznámení ve smyslu § 64 odst. 1 písm. b) tr. zák., jestliže pachatel vyjevil ztrátu listiny obsahující státní tajemství teprve při svém výslechu v přípravném řízení (§ 93 tr. ř.) pro trestný čin ohrožení státního tajemství podle § 89 tr.

Čtěte také: Pracovní rizika

Možnost, že štátni tajemství se stalo známým cizí moci (§ 89 tr. zák.).

Nejde o účinnou lítost podie § 64 odst. 1 písm. b) tr. zák., jestliže pachatel, který z nedbalosti ztratil listinu obsahující státní tajemství (§ 89 tr. zák.), při oznámení věci prokurátoru nebo orgánu národní bezpečnosti úmyslně zatajil pravou povahu listiny, takže prokurátor nebo orgán národní bezpečnosti nemohl dát neprodleně podnět u příslušného orgánu státní správy k event.

Obviněný oznámil na oddělení veřejné bezpečnosti, že mu byla téhož dne večer mezi 19. a 21. hodinou z auta, jež bylo na parkovišti ponecháno otevřené a bez dozoru, odcizena v jeho nepřítomnosti neznámým pachatelem starší aktovka, v níž se nacházel spis označený jako „Tajný“, který obsahoval pokyny o zatemňovací službě CO (obviněný přitom neuvedl, zda tyto pokyny se týkaly jen národního podniku, kde byl zaměstnán, či zda měly širší dosah).

Když byl obviněný (podle § 93 tr. ř.) vyslýchán okresním prokurátorem, uvedl, že pokyny o zatemňování byly označeny jako „Důvěrné“ (tedy ne jako „Tajné“) a že se převážně týkaly zatemnění oken jednotlivých objektů, a dále doznal, že v odcizené aktovce se nacházel také spis týkající se délky doby základní vojenské služby nebo vojenského cvičení, kterýžto spis obdržel v zalepené obálce na potvrzení na poradě jistého ministerstva.

Na obviněného podal okresní prokurátor v Praze žalobu pro trestný čin ohrožení státního tajemství podle § 89 tr. zák. Lidový soud trestní v Praze zprostil obviněného žaloby z důvodu uvedeného v § 162 písm. d) tr. ř. Dospěl totiž k názoru, že sice spis o době trvání základní vojenské služby, resp. vojenského cvičení obsahoval státní tajemství, kdežto spis o zatemňování neobsahoval státní tajemství, že odcizení aktovky bylo umožněno nedbalostí obviněného a dále, že státní tajemství se stalo známým zloději aktovky a mohlo se stát známým také cizí moci.

Podle názoru lidového soudu však zanikla trestnost činu naznačeného v § 89 tr. zák. účinnou lítostí podle § 64 odst. 1 písm. b) tr.

tags: #ohrožení #státního #tajemství #trestný #čin

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická pyramida
• Význam chování živočichů
• Odpadkové koše pro děti s potiskem zvířat
• Analýza Zákoníku Práce
• Cíle Polabského sdružení ochránců přírody