Ohrožení staveb stromy a doporučené vzdálenosti

01.10.2025

Většina z nás se dívá na les jako na zdroj odpočinku a klidu a bydlení u lesa považuje za velmi romantické. Prvé rozčarování zpravidla přináší skutečnost, že pokud nemáme les na severní straně od domu, tak nám les menší či větší část dne stíní.

Následuje zjištění, že prakticky každoročně musíme vyčistit okapové žlaby od listí a jehličí, neboť se nám jinak ucpou. O listí, které je nutné na zahradě shrabávat ani nemluvě. A když přijde silnější vítr, jehož následkem začnou na pozemek, případně i na nemovitost, pokud stojí v těsné blízkosti lesa, padat v lepším případě větve, v horším celé stromy, dojde vlastník takovéto nemovitosti k rozhodnutí, že s tím je třeba něco dělat.

A tak vyrazí na „lesy“ (za revírníkem, na lesní správu), nebo píše přímo na ředitelství. Následně je velice nemile překvapen, neboť teprve nyní se zpravidla dozví, že dle zákona „jsou vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa.

Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů (nikoliv revírník, lesní správa či ředitelství lesů), pokud není podle zvláštních předpisů příslušný jiný orgán státní správy lesů. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa je povinen provedení opatření strpět“.

Přesto, že ze zákona není povinností LČR řešit tuto situaci, snažíme se vlastníkům nemovitostí v případech, které nejsou technicky náročné, pomoci. Poté, co lesní správa obdrží písemnou žádost vlastníka nemovitosti o řešení situace, jde do terénu věc prověřit místně příslušný revírník. Pokud na místě shledá, že skutečně od některých stromů nebezpečí hrozí, jejich odstraněním lesní správa neporuší žádné ustanovení lesního zákona a jejich pokácení je možné pomocí běžně používaných technologií, tak se lesní správa snaží situaci vyřešit v co nejkratší době. Bohužel musíme konstatovat, že takových případů je menšina.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Ve většině případů je situace taková, že buď ohrožená nemovitost je v těsné blízkosti stromu, nebo plot zahrady je postaven prakticky až ke kmenům stromů, případně v této části zahrady stojí králíkárna, kůlnička nebo něco jiného, takže je ztížen až znemožněn přístup k takovému stromu a už vůbec není možné ho bezpečně pokácet obvyklým způsobem. Tyto stromy je nutné likvidovat postupným odřezáváním od vršku z vysokozdvižné plošiny, nebo v horším případě pomocí specialistů lezců, kteří takto odřezávají strom uvázáni na laně, takže se cena za odstranění nebezpečného stromu může - vzhledem k vysokému riziku při jejich zpracovávání - vyšplhat i na několik desítek tisíc korun. V těchto případech, kdy nejsme schopni běžnými technologiemi nebezpečné stromy zpracovat, odkazujeme vlastníky lesa v souladu se zákonem na místně příslušný orgán státní správy, na který se mají obrátit se žádostí o rozhodnutí.

Ochranné pásmo lesa je 50 metrů od hranice lesa. Každoročně se lesní správa zamítavě staví k několika desítkám žádostí o povolení umístění stavby ve vzdálenosti pod 50 metrů od hranice lesa. Přesto se značnému množství stavitelů podaří přes orgány státní správy tuto hranici prolomit. I když v posledních letech orgány státní správy tuto hranici posouvají maximálně tak, aby postavenou nemovitost neohrožovaly vzrostlé padající stromy, zůstávají druhotné problémy - vlastník oplotí svůj pozemek téměř až na kmeny stromů, případně si v této části svého pozemku postaví králíkárnu, kůlničku nebo jen obyčejnou houpačku, čímž si nevědomky do budoucna připravuje nemalé komplikace.

Minimalizace problémů spojených s růstem stromů

Minimalizovat možné problémy, spojené s přibývajícím růstem stromů, můžete už při jejich samotném sázení. Pokud zvolíte ideální vzdálenost od plotu, nebudou vaše stromy a keře zasahovat kořeny a větvemi do pozemku vašich sousedů. Musíte brát ohled i na to, jak hodně keř nebo strom vyroste, aby sousedovi příliš nestínil.

Podle občanského zákoníku by vysoké stromy, tedy stromy dorůstající více než 3 metry, měly být vysazeny od plotu minimálně 3 metry. Pro výsadbu stromů u plotu volte stromy s méně agresivními kořeny, aby jejich kořenový systém nebyl tak náročný na prostor.

Túje jako živý plot

Chcete mít na své zahradě větší soukromí a chystáte se vysadit kolem plotu túje? Důvodem jejich obliby je elegantní vzhled, stálezelená barva a rychlý růst, který majiteli zajistí soukromí. Mají ovšem i své mínusy. „Nejlepší čas pro výsadbu tújí je v březnu a dubnu, a pak na začátku podzimu. Pokud ale zvolíte kontejnerové tújky, můžete je vysazovat po celou sezónu. Záleží na tom, jakou odrůdu zvolíte.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Pokud plánujete výsadbu živého plotu, nevztahuje se na něj stavební zákon, jak si někteří mylně myslí. „Pravomoc stavebního úřadu se na živé ploty nevztahuje, protože živý plot není stavbou,“ vysvětlil web Bezplatná právní poradna. „Živý plot vysazený z nižších stromků či keřů musí být minimálně 1,5 metru od hranice pozemku souseda. V případě, že plánujete porost vyšší než 3 metry, minimální vzdálenost od plotu bude rovněž 3 metry. U volně rostoucího živého plotu je třeba počítat se šířkou 2-3 metry i víc.

Mít dobré vztahy se svými sousedy je vždycky výhra. A víte, jak je to s plody a listím, z větví, zasahujících k sousedům? „Podle občanského zákoníku plody spadlé na cizí pozemek náležejí vlastníkovi tohoto pozemku. Sousedova jablka spadlá na váš pozemek jsou tedy vaše, to ovšem platí i o spadlém listí. Na dobré vztahy se sousedy myslete i při umístění kompostu, který by také neměl být hned u plotu.

Sousedské spory a legislativa

Sousedské vztahy jsou někdy složité. Padá vám ze stromů od sousedů listí na zahradu? Vadí vám jeho vzrostlé keře, které stíní zahrádce, která je nedaleko od společného plotu (rozhrady)? Bojíte se, že velké stromy při silných poryvech spadnou na váš dům? Vadí nám sousedova nepokosená zahrada? Jakým způsobem tyto neshody řeší legislativa? Vůbec není pravdou, že si na svém pozemku můžeme dělat to, co se nám zlíbí. Na spoustu těchto otázek nám dokáže odpovědět Občanský zákoník (zák.č.89/2012 Sb.) , který upravuje oblast sousedský práv v ustanoveních § 1013-1023 NOZ. Tato úprava se vztahuje výslovně k vlastnictví pozemku.

Pro stromy v blízkosti společných hranic pozemků různých vlastníků platí zvláštní režim, kdy upravuje problematiku:

odstranění přesahujících větví a kořenů sousedním vlastníkem. Soused musí souseda nejprve vyzvat, aby přerůstající části odstranil, teprve pokud tak neučiní, má vlastník sousedního pozemků právo odstranit převisy a porosty sám. To však jen v případě, že sousedův strom skutečně vadí (např. stíní do oken).
Soused může dokonce požadovat, má-li pro to vážný důvod, zasáhnout preventivně a požadovat odstranění stromu.
omezení výsadby stromů u hranice pozemků. Některé stromy mohou představovat pro sousední nemovitost potencionální nebezpečí.

„Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle plné výšky 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.“ Toto nelze použít, jeli na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu. Pro vše co může rušit a vadit platí:

Čtěte také: Pracovní rizika

sousedská práva, která omezují výkon individuálních vlastnických práv.
Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise)vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) vmíře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Může se například jednat i o vnikání zvířat na cizí pozemek. Speciálním zákonem je pak například upraven chov zvířat a pěstování rostlin.
u spadaného listí ze stromů platí - vmíře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.
plody spadané ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku.
nesekaná tráva a plevel po celý rok - pozemek je třeba udržovat v takovém stavu, aby nedocházelo k obtěžování majitelů sousedních pozemků (viz. výše - imise). Dále zde platí, že majitel zapleveleného pozemku má povinnost odstraňovat plevely, což je stanoveno v zákoně o rostlinolékařské péči ( §3 zákona č.326/2004 Sb.) Za neudržování pozemků může obecní úřad obce s rozšířenou působností uložit pokutu.

Abychom se vyvarovali případným nepříjemnostem, musíme své pozemky udržovat v řádném stavu, nesmíme v žádném případě nad míru přiměřenou závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Ten kdo je rušen, se může u soudu domáhat zákazu činnosti, která jej obtěžuje. Je-li žaloba důvodná, soud nařídí sousedovi, aby se zdržel protiprávních zásahů do žalobcova vlastnictví.

Nový občanský zákoník přistupuje k celé záležitosti okolo určování hranic pozemku s velkou mírou důrazu, který klade na selský rozum občanů. Paragrafy, které se tímto problémem najdete ve 3. Mezi novinky patří určování hranice pozemků, kde nejsou jasné a nebyly ani v minulosti. To se týká především zemědělských a lesních pozemků, kde hranice samovolně přecházejí a tvoří spíše celek. V těchto případech výměru pozemku určuje soud podle poslední tzv. pokojné držby, jak uvádí paragraf 1028. Případy, kdy Váš soused nebo vy sami využíváte část pozemku, která je podle geodetického výměru je nebo není Vaše, jsme se již věnovali v článku Vydržení pozemku.

V případě, že se chystáte sázet stromy v blízkosti hranice pozemku, mějte na paměti, že podle paragrafu 1017 Nového občanského zákoníku Vám může soused v této činnosti zabránit, pokud má rozumný důvod. Mezi obecná pravidla, která platí pro vysazování stromů v okolí hranic parcel, patří například vzdálenost stromu 3 metry od hranice v případě, že je strom vyšší než 3 metry. Pro menší stromy platí odstup 1,5 metru. Výjimkou jsou sady, lesy a chráněné či památné stromy.

Tabulka doporučených vzdáleností stromů od hranice pozemku: