Ohrožení subtropických krajin faktory

29.03.2026

Klimatické změny představují vysoce komplexní problém 21. století.

Důkazy, které potvrzují, že se zemské podnebí otepluje, jsou podle Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) „nesporné“.

Za poslední století byl získán nespočet empirických dat ukazujících na zvyšující se teplotu vzduchu i oceánů, zvedající se hladiny moří, tající vysokohorské ledovce a ztenčující se sněhovou pokrývku.

Objevily se nové trendy spočívající ve vyšším výskytu extrémních výkyvů počasí, jako jsou např. delší období sucha, vlny veder, ničivější hurikány a povodně nebo změny v rytmu a intenzitě srážek.

Očekávané negativní dopady těchto změn dále zhoršují obavy spojené se zabezpečením dostatku potravin, pitné vody a energie, zejména v tropických a subtropických oblastech.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Uvedené skutečnosti působí jako další stresové faktory na ekonomiky a obyvatelstvo rozvojových zemí a mohou zapříčinit masivnější migraci a/nebo ozbrojené nepokoje.

V dlouhodobějším horizontu znamená stoupající hladina moře a tání vysokohorských ledovců, jež jsou zásobárnou pitné vody, velké nebezpečí pro rozvoj celých regionů a subkontinentů.

Jedním z charakteristických rysů klimatických změn je asymetrické rozšíření negativních dopadů mezi různými zeměmi a regiony.

Zatímco k emisím skleníkových plynů přispěly nejvíce industrializované země, jak v absolutním množství, tak v přepočtu na jednoho obyvatele, negativními jevy a dopady jsou a budou zasaženy převážně země rozvojové.

Je tomu tak kvůli jejich geografické poloze, nízkému příjmu, omezené institucionální kapacitě a vysoké míře závislosti ekonomiky na sektorech citlivých na změny podnebí, jako je např. zemědělství.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Náklady na materiální a institucionální zvládání klimatických změn mohou výrazně zvýšit nestabilitu některých rozvojových zemí, protože jejich vlády se s těmito problémy nedokážou vypořádat.

Důvodů pro tato tvrzení existuje mnoho.

V prvé řadě jde o konflikty vyplývající ze zostřeného konkurenčního boje o přístup ke ztenčujícím se přírodním zdrojům.

Úbytek plochy orné půdy a pitné i užitkové vody je nejzávažnějším dopadem klimatických změn.

S tím je spojen pokles produktivity v zemědělství, který zhoršuje dostupnost potravin v nejchudších zemích světa a přispívá k celosvětovému růstu cen základních zemědělských komodit.

Čtěte také: Pracovní rizika

Regionální příklady dopadů klimatických změn

Podívejme se na některé regionální příklady.

V severní Africe se vlivem častějších a dlouhotrvajících období sucha, nedostatku vody a rozšiřování pouštních oblastí počítá se zmenšením orné půdy až o 75 % do roku 2020.

Blízký východ čekají obrovské problémy s dodávkami pitné vody.

Až dvě třetiny arabského světa jsou závislé na vodních zdrojích mimo své území.

Přitom se uvádí, že dodávky vody Izraeli by mohly v průběhu tohoto století klesnout o 60 %.

Podobná čísla platí pro Irák, Sýrii, Saúdskou Arábii a další.

Dopady na Českou republiku

Výše uvedené problémy se přímo dotýkají České republiky, která bude v souvislosti s nimi čelit snížení bezpečnosti dodávek energetických zdrojů.

Velká část světových zásob fosilních paliv se nachází v oblastech poznamenaných politickou nestabilitou, kterou dopady klimatických změn ještě zintenzivní.

Tento jev může zpětně vést k větším problémům se zajištěním energie a k zostřenému konkurenčnímu boji o přírodní zdroje.

OSN předpokládá, že do roku 2020 budou na světě miliony osob migrujících kvůli dopadům klimatických změn.

Přitom migrace velkého počtu obyvatel představuje další riziko konfliktů v tranzitních a cílových zemích.

Zejména EU a spolu s ní ČR musí očekávat zvláště silný migrační tlak z rozvojových zemí.

Se 12 tunami na obyvatele a rok je ČR přímo odpovědná za negativní dopady měnícího se podnebí v rozvojových zemích.

Nemůže proto zavírat oči před problémy, které se odehrávají za našimi hranicemi.

Možnosti řešení

Nevládní organizace sdružené v rámci tzv.

Finančními prostředky pomoci chudým zemím, aby se lépe vyrovnaly se suchem, šířením chorob nebo častějším výskytem extrémních výkyvů počasí. Každoročně musí jít o peníze v řádu miliard korun nad rámec současného závazku, že Česká republika bude na oficiální rozvojovou spolupráci poskytovat 0,33 % HDP.
Mezinárodní společenství připravuje novou smlouvu, jež naváže na Kjótský protokol potom, co s koncem roku 2012 vyprší lhůta k jeho splnění.
Stát by měl podniky účinně motivovat k inovacím a investicím do vysoce efektivních, čistých technologií. Rozhýbe tak důležitý trh, perspektivní průmyslová odvětví a vytvoří nová pracovní místa. Průmysl potřebuje pro své investice dlouhodobou perspektivu.

Vliv klimatických změn na živočichy

Odvěké změny klimatu z velké části určují osud mnoha živočišných druhů.

Toto stěhování probíhá dodnes.

V řádu desítek let klimatické podmínky na Zemi nejsou zdaleka stabilní.

Aktuálně se na většině míst otepluje; k tomu přibývá extrémních výkyvů počasí.

Konkrétně v Evropě stále mírnější zimy střídají stále teplejší a sušší léta.

Globální oteplování se stalo obrovským politickým, ekonomickým i ekologickým tématem.

Není proto divu, že se stále častěji skloňuje i v souvislosti s ornitologií.

Aktuálně můžeme být svědky zajímavých změn rozšíření mnoha druhů živočichů, včetně ptáků.

Ti, jelikož mají křídla, mohou pružně reagovat na sebemenší komplikace či příležitosti v zavedeném životním cyklu.

Jejich novodobá evoluce tedy probíhá velmi rychle- často v řádu pouhých pár generací!

Mnohé tažné druhy migrují jinam a jinudy (např. pěnice černohlavá), nebo nemigrují vůbec (např. rehek domácí).

Nápadně se mění také areály hnízdního výskytu, o kterých se dnes budeme bavit podrobněji.

Česká republika má ke sledování těchto změn doslova strategické umístění.

V centru Evropy se totiž nacházíme na hranici rozšíření mnoha „chladnomilných“ i „teplomilných“ druhů.

Co se týče samotné teploty, ptáci jsou mimořádně odolní.

Teplokrevní živočichové s tuhou kůží a hustým peřím několika vrstev, jenž mohou dle libosti stahovat či roztahovat (a tím pohotově imitovat lidské vrstvy oblečení od trika po zimní bundu).

Svá vejce a mláďata zahřívají vlastním tělesným teplem z hnízdních nažin.

Stovky druhů jsou schopné úspěšně vysedět vejce za mrazivého počasí: takoví otužilci jsou i mezi našimi ptáky (např. hrdlička zahradní, křivka obecná, volavka popelavá, některé kachny a sovy).

Mnoho navíc migruje napříč podnebnými pásmy: stejné vlaštovky a lejskové, kteří hnízdí ve Skandinávii, o půl roku později přeletí Saharu!

Ptáci jako skupina jsou snad ze všech vyšších forem života nejlépe přizpůsobeni kolísání teplot a zvládání teplot extrémních.

Díky tomu se i jednotlivé druhy obvykle dobře adaptují se změny teplot.

tags: #ohrožení #subtropických #krajin #faktory