Vliv faktorů na výnosy pšenice a ekologické zemědělství

Jednou z nezbytných znalostí v zemědělství je, že odrůda je základní výnosový faktor, který má až 50% vliv na konečný výnos.

Ekologické zemědělství a výnosy pšenice

České ekologické zemědělství má v průměru oproti zahraničí velmi malé výnosy. Například výnosy pšenice jsou u nás na 59% výnosu oproti konvenčnímu zemědělství, ale ve světě je to až 80%. To je do značné míry zapříčiněno nevhodnými osivy.

Podle Petra Konvaliny z Jihočeské univerzity, který prezentoval výsledky průzkumu aktuální situace v oblasti nabídky a poptávky použití osiv v ČR, zemědělci pěstují málo plodin „ideálních“ pro EZ jako je pohanka (2%) nebo žito, naopak převládá oves (23%), pšenice, triticale a ječmen, které nejsou z hlediska pěstebních nároků pro podmínky EZ ideální.

Nárůstu orné půdy v EZ neodpovídá rozloha množitelské plochy, které je pouze 750 ha (rok 2010). Tyto množitelské plochy by mohly pokrývat cca 20% rozlohy potřebné pro pěstování ekologických osiv u nás, ale to pouze za předpokladu, že by všechna osiva byla následně uznána a certifikována.

Bohužel bývá ve výsledku certifikováno jen kolem 25% osiv z ekologických množitelských ploch. Většina ekologických zemědělců má o bioosiva zájem, preferují však osiva jiná, zejména kvůli nabídce, ceně a dopravní vzdálenosti.

Čtěte také: Réva v ekologickém zemědělství

V současné době se u nás v EZ používají jako osiva certifikované ekologické odrůdy, konvenční nemořená osiva a tzv. farmářská osiva. Z průzkumu Jihočeské univerzity vyplynulo, že se z 63% používají konvenční nemořená osiva, 32% sortimentu jsou farmářská osiva a pouze 5% ekologická osiva.

U farmářského osiva se nejčastěji provádějí 3 přesevy, ale objevuje se až 16 přesevů, vhodný je však maximálně jeden přesev.

Vliv hnojení a povětrnostních podmínek na výnos pšenice

Změny klimatu mají významný dopad na zemědělskou produkci. Pro zajištění praktických a účinných strategií pro zemědělce je nezbytné komplexní porozumění změnám počasí v zemědělství na orné půdě. Cílem našeho výzkumu bylo zkoumat interakci různých hnojiv s faktory prostředí, prozkoumat jejich vliv na výnos pšenice a reakci odrůd, optimalizovat hnojení dusíkem (N) s využitím vojtěšky jako předchozí plodiny a doporučit optimální dávku N na základě aktuálních povětrnostních podmínek.

Byl zkoumán dlouhodobý pokus zahrnující 15 sezón (1961-2022), kde po vojtěšce následovala pšenice s různými dávkami N. Naše výsledky ukázaly, že průměrná teplota v Čáslavi se zvyšuje o 0,045 °C ročně, výrazněji od roku 1987. Kromě toho mírně poklesl úhrn srážek o 0,247 mm, ale ne významně. Průměrné listopadové teploty se postupně zvyšují, což pozitivně ovlivňuje výnos zrna pšenice. Červencové srážky negativně ovlivnily výnos zrna pouze v letech s mimořádnými srážkami. Navíc nové odrůdy pšenice (Contra, Mulan, Julie) měly statisticky významně vyšší výnos než staré odrůdy (Slavia).

Efektivní hospodaření s dusíkem v různých klimatických podmínkách je nezbytné pro podporu růstu rostlin a snížení ztrát N v prostředí. Optimální dávka N byla stanovena na 65 kg/ha N, což vedlo k průměrnému výnosu 9,1 t/ha po vojtěšce jako předplodině. Vojtěška snižuje potřebu hnojení N a přispívá k udržitelnému konvenčnímu zemědělství.

Čtěte také: Zemědělství v ČR a klimatické změny

Vliv hnojení kejdy a minerálních hnojiv na půdu

Obsah biologicky dostupných forem fosforu (P) a draslíku (K) v půdě je nezbytný pro správné fungování agroekosystémů. Cílem této studie bylo zjistit vliv kejdy prasat (PS) a minerálních hnojiv NPK na frakce fosforu (P) a draslíku (K) v půdě, vztah mezi těmito frakcemi a základními agrochemickými vlastnostmi půdy a výnosy plodin.

Výzkumný materiál byl získán z dlouhodobého pokusu založeného v roce 1955 v Praze-Ruzyni, Česko. Byl analyzován vliv dvou konstantních faktorů: aplikace hnoje (kontrola, PS) a různých dávek NPK hnojiv (N1P1K1, N3P2K2 a N4P2K2). Byl prokázán významný vliv hnojení na základní půdní vlastnosti, včetně celkového půdního uhlíku a dusíku. Hnojení PS a NPK také významně ovlivnilo obsah vodorozpustných a středně labilních frakcí P a K. Tyto frakce pozitivně korelovaly s rostlinám dostupným P a K (Mehlich 3). Nejlepší variantou hnojení, která vedla k největšímu zvýšení výnosu, bylo použití PS a minerálních hnojiv na úrovni N3P2K2.

Dlouhodobá aplikace hnojiv a kontaminace půdy stopovými kovy

Jedním z cílů udržitelné zemědělské produkce je zabránit kontaminaci půdy prvky definovanými jako stopové kovy (SK). Cílem této studie bylo posoudit dlouhodobý vliv používání prasečí kejdy (PK) a minerálních hnojiv NPK na obsah kadmia (Cd), mědi (Cu), olova (Pb) a zinku (Zn) v půdě.

V devítiletém střídání plodin byla PK použita pouze třikrát před okopaninami. Na pozemcích s PK i bez ní byly aplikovány stejné čtyři úrovně dávek NPK (N1P1K1, N3P2K2, N4P2K2). Vzorky půdy byly odebrány brzy na jaře z ornice (0-0,3 m) a podorničí (0,3-0,6 m). V půdě byly stanoveny tři formy SK: pseudototální (Aqua regia); biologicky dostupné (Mehlich 3) a snadno biologicky dostupné (mobilní) formy (1 M NH4NO3).

Testované faktory neměly významný vliv na obsah Cd, Cu a Pb bez ohledu na analyzovanou formu a hloubku půdy. Aplikace PK významně zvýšila obsah biologicky dostupných forem Zn bez ohledu na rok a obsah pseudototalitního Zn pouze v roce cukrové řepy, tj. po aplikaci hnoje. Zvyšující se dávky NPK zvyšovaly obsah mobilního Zn v ornici, zejména na parcelách s PK. Na parcelách hnojených NPK byla rovněž pozorována tendence ke kumulaci mobilních forem Cd a Pb. Dlouhodobá aplikace vysokých dávek NPK tak může zvyšovat riziko kontaminace potravního řetězce těmito kovy.

Čtěte také: Možnosti zlepšení výnosů pšenice v ekologickém zemědělství

Vliv počasí, hnojení a předplodin na výnos pšenice ozimé

V tomto příspěvku je prezentována sekvence (1979-2022) dlouhodobého pokusu založeného v Lukavci v roce 1956 (Česká republika), zaměřená na vliv počasí, různých způsobů hnojení dusíkem (N) (kontrola, PK, N1PK, N2PK a N3PK) a předplodin (obilniny, luskoviny a olejniny), na výnos zrna pšenice ozimé. Na lokalitě dlouhodobého pokusu se výrazně měnilo počasí. Zatímco trend průměrné teploty se výrazně zvýšil, srážky se dlouhodobě výrazně neměnily.

Čtyři vztahy mezi počasím a výnosem zrna byly vyhodnoceny jako významné: (a) průměrná teplota v únoru (r = -0,4), (b) srážky v únoru (r = -0,4), (c) v březnu (r = -0,4) a (d) v květnu (r = 0,5). Vývoj výnosu u všech ošetření hnojivy se zvyšoval, včetně nehnojené kontroly. Ošetření N3PK poskytlo nejvyšší průměrné výnosy zrna, zatímco nehnojená kontrola měla výnosy nejnižší. Při porovnání předplodin byly nejvyšší výnosy sklizeny, když pšenice následovala po luskovinách. Naopak obilniny byly z hlediska výnosu zrna vyhodnoceny jako nejméně vhodná předplodina.

Vliv prostředí, odrůdy a hnojení na výnos a stabilitu ječmene jarního

Stabilitu a výnos zrna ječmene ovlivňuje několik faktorů, jako jsou klimatické podmínky, hnojení a různé odrůdy ječmene. V dlouhodobém pokusu v Praze v České republice, založeném v roce 1955, jsme analyzovali vývoj počasí a vliv počasí, hnojení (celkem 10 ošetření) a různých odrůd ječmene na výnos a stabilitu zrna. Celkem bylo hodnoceno 44 sezón. Trendy průměrných, minimálních a maximálních teplot od roku 1953 do roku 2023, stejně jako délka slunečního svitu od roku 1961 do roku 2022, vykazovaly statisticky významný nárůst. Trend ročních srážek od roku 1953 do roku 2023 nebyl významný, ale změny srážek byly zaznamenány prostřednictvím sezónních indexů koncentrace srážek.

Nehnojená kontrola a chlévský hnůj (FYM) poskytovaly nejnižší průměrné výnosy. Minerální hnojiva (NPK) a FYM+NPK zvýšily výnos zrna v rozmezí od 4,9 t ha-1 do 5,5 t ha-1. Byly zjištěny tři významné korelace mezi povětrnostními podmínkami a výnosy: (1) červnové srážky (r = 0,4), (2) minimální teplota v červenci (r = 0,3) a (3) délka slunečního svitu v květnu (r = -0,5).

Tabulka: Vliv NPK hnojení a kejdy prasat na výnos

tags: #vynosy #psenice #ekologie #faktory

Oblíbené příspěvky:

• Stabilizátory Paliva
• Ekologická likvidace nábytku
• Ekologický Dopad EET Kotoučků
• Moravská Třebová: klimatické podmínky
• Plán odpadového hospodářství obce