Ohrožení vodní erozí, dlouhodobá ztráta půdy a prevence

Vodní eroze je definovaná jako komplexní proces, zahrnující rozrušování půdního povrchu, transport a sedimentaci uvolněných půdních částic působením vody. Samotný proces eroze půdy je procesem přírodním, který nelze zcela zastavit.

Normální eroze neustále přetváří reliéf území, je přirozená, probíhá postupně a z hlediska lidské generace je prakticky nepozorovatelná, je v souladu s půdotvorným procesem.

Vodní eroze ohrožuje více než 50 % výměry orné půdy v rámci ČR. Na převážné ploše erozí ohrožených půd však není prováděna žádná systematická ochrana zabraňující dalším ztrátám.

Právě z tohoto důvodu se Příručka zabývá především ochranou zemědělské půdy před tímto typem eroze, zmiňuje nicméně i některé další specifické typy eroze, které dosud nejsou z hlediska ochrany půdy tak běžné.

Podrobněji také uvádí informace o erozi větrné, která ohrožuje více než 10 % výměry orné půdy v ČR a ochrana před jejím působením je ve světě i v ČR relativně dobře prozkoumána a existují propracované metodiky navrhování protierozních opatření.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Dalším procesem, zapříčiňujícím pohyb půdy ve směru svahu, je eroze orbou. Někdy je zmiňována i eroze sněhová, tzv. nivální. Eroze působená skutečně čistě sněhem je vzhledem k zanedbatelné kinetické energii dopadajících vloček nulová.

Erozi však může reálně působit jednak sesun půdních vrstev, způsobený ujetím vrchní přemokřené vrstvy půdy po vrstvě spodní, ještě zmrzlé při pomalém jarním tání. Tento proces se týká především horských poloh s velmi strmými svahy, které jsou v podstatě vždy trvale zatravněny, tímto jevem se však Příručka nezabývá.

Druhým typem eroze působené sněhem je eroze způsobená rychlým táním sněhu. V ČR však dosud neexistovala spolehlivá metoda pro kvantifikaci eroze způsobené táním sněhu, komplexně je řešena v simulačním modelu EROSION 3D, zjednodušená metoda postavená na principech USLE je nově představena Prof. Tomanem v nové metodice (Toman In Janeček a kol., 2012).

Posledním procesem, který je možno pro úplnost přidat do výčtu typů eroze je eroze sklizňová, spočívající ve ztrátě půdy z pozemku spolu se sklízenou plodinou. I tento proces dosud nebyl v ČR výrazněji hodnocen i přesto, že v Evropě bylo prokázáno, že ztráty půdy například při sklizni cukrovky mohou dosahovat hodnot srovnatelných s intenzivní vodní erozí. Hlavní vliv na míru ztráty půdy má v tomto případě způsob sklizně, vlhkost půdy a její vlastnosti.

Díky intenzifikaci zemědělské výroby v minulosti jsou v Česku největší půdní bloky v Evropě, což průběh vodní eroze podporuje. Navíc byly při scelování pozemků ve velkém rušeny hydrografické a další krajinné prvky (například polní cesty nebo rozptýlená zeleně apod.), které zrychlené erozi účinně bránily.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Jsou-li tato fakta přehlížena při plánování osevních postupů, zpracování půdy a dalších operacích, může docházet k intenzivní vodní erozi. Nejkritičtější částí roku je v této souvislosti období od června do srpna.

Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost pozemku v kombinaci s délkou pozemku po spádnici, dále vegetační pokryv, vlastnosti půdy a její náchylnost k erozi, uplatněná protierozní opatření a v neposlední řadě častý výskyt přívalových srážek, které střídá období sucha. Tyto faktory ovlivňují míru eroze vždy ve vzájemné kombinaci.

Hlavním důsledkem vodní eroze je zmenšení mocnosti půdního profilu a ochuzení zemědělské půdy o její nejúrodnější část (ornici). Snižuje se ale třeba také prostupnost půdy pro vodu a dochází k přímému poškozování pěstovaných rostlin a ztrátám osiv, sadby, hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, čímž se snižují hektarové výnosy.

Vodou unášené půdní částice a na nich vázané látky (například zbytky hnojiv) zanášejí vodní toky a akumulační prostory nádrží. Snižují také průtočnou kapacitu toků, vyvolávají zakalení povrchových vod a zhoršují podmínky pro vodní organismy.

V extrémních případech mohou být v důsledku vodní eroze půdy způsobeny vážné škody na stavbách a dalším majetku v blízkosti erozí postiženého pozemku.

Čtěte také: Pracovní rizika

Kromě vodní eroze existuje také věterná eroze půdy či eroze způsobená táním sněhu.

Nejen riziko eroze půdy, ale i pravděpodobnost náhlých lokálních záplav či ztráty retence vody v krajině roste dle resortu zemědělství vlivem faktorů, jako jsou změny klimatu, intenzivní hospodářství a historické zásahy do krajiny.

Ty byly do značné míry spojeny s obdobím komunistického režimu, který do krajiny zasahoval výrazně silněji a masivněji, než se tomu dělo kdy dříve. V důsledku těchto změn mizely strouhy, meze, polní cesty, remízky i potůčky. To vše s cílem meliorace (soubor opatření vedoucí ke zlepšení úrodnosti půd).

I vlivem toho má tuzemsko výrazné problémy s vodní erozí. Ta přitom způsobuje značné škody na veřejném i soukromém majetku, ať už jde o poškození silnic, zanesení pozemků, či znečištění vodních útvarů. Vlivem snižování úrodnosti ale kvůli erozi ztrácí hodnotu i samotná půda.

Ministerstvo zemědělství upozorňuje, že při silných přívalových srážkách může dojít k rychlému odtoku vody z polí, splachu ornice, zanesení kanálů a propustků i ohrožení zastavěných částí obcí. Možností je i přiložit fotografii.

Úřad následně provede terénní šetření, rámcově zaznamená typy škod, pořídí dokumentaci a událost vloží do systému Monitoringu eroze zemědělské půdy.

SPÚ zároveň upozorňuje, že erozní událost může nahlásit kdokoliv (včetně fyzických osob).

Po tomto zaevidování dostává informace jak obec, tak také zemědělec, ministerstvo zemědělství i některé další orgány. Nahlášením erozní události obec podle resortu pomáhá chránit půdu a krajinu.

Erozním událostem lze předcházet pomocí prevence, která se ovšem netýká jen obcí, ale i zemědělců. Opatření mohou být různého charakteru. Manuál pro obce upozorňuje na možnost požádat o pozemkové úpravy. O jejich zahájení může kromě obce požádat místně příslušnou pobočku SPÚ také vlastník zemědělských pozemků.

Podle resortu jsou tyto úpravy „unikátním nástrojem pro systémové řešení a ochranu daného území“. Hlavními výstupy jsou majetkoprávně vypořádaný plán opatření, nová digitální katastrální mapa a samotné realizace opatření v krajině.

Pozemkové úpravy mohou pomoci s budováním technických a biotechnických opatření proti vodní erozi. Mezi tato opatření lze zařadit třeba příkopy, mokřady, průlehy, polní cesty, ochranné hrázky a nádrže, terasy či protierozní meze.

Zavedení těchto opatření může mít řadu pozitivních efektů, jako je lepší ochrana obce před povodněmi, omezení eroze, zadržování vody v krajině či zpřístupnění krajiny občanům.

Riziko eroze lze ovšem snížit také pomocí vysazování keřů a stromů. Tento postup volí třeba jihomoravští vinaři. Například Spolek Velkobílovičtí vinaři vysadil za milion korun mezi vinohrady čtyřicet stromů a keřů.

Opatření organizačního charakteru:

• Optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku či erozní parcely
• Vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění
• Pásové pěstování plodin

Agrotechnická opatření zahrnují:

• Setí/sázení po vrstevnici
• Ochranné obdělávání (bezorebné setí, setí/sázení do mulče, setí/sázení do mělké podmítky, setí do ochranné plodiny, setí s podplodinou)
• Hrázkování, důlkování
• Plečkování, dlátování, podrývání
• Setí kukuřice do úzkého řádku
• Pásové zpracování půdy

Technická a biotechnická opatření zahrnují:

• Příkopy a průlehy (mělké, široké, často zatravněné příkopy s mírným sklonem proti okolnímu svahu)
• Zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku
• Polní cesty s protierozní funkcí
• Ochranné hrázky
• Ochranné nádrže
• Terénní úrovnávky
• Terasy a protierozní meze
• Asanace erozních výmolů a strží

Od července loňského roku platí novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která obsahuje mimo jiné osvobození všech evidovaných ekologicky významných krajinných prvků od daně z nemovitých věcí.

Od 1. července letošního roku musí zemědělci rovněž plnit nová pravidla pro hospodaření na erozně ohrožené půdě, takzvaný standard DZES 5. Tato pravidla rozdělují půdu v Česku do tří kategorií podle míry ohrožení, a to na silně ohroženou a mírně ohroženou s vysokým a nízkým rizikem.

Aby mohli zemědělci zakládat porosty na půdě prvních dvou kategorií, musí použít alespoň jednu půdoochrannou technologii z metodické příručky ministerstva zemědělství. Požadavky na technologie bude kontrolovat Státní zemědělský intervenční fond.

V současnosti je příručka koncipovaná pouze pro vysetí ozimých plodin. Na podzim bude podle resortu nahrazena komplexní metodikou, která pokryje postupy pro všechny kategorie plodin.

Ministerstvo chce k ochraně půdy především motivovat, ke kontrole a případnému krácení dotací se míní uchýlit až v případě skutečné eroze.

Nastavená protierozní ochrana v České republice je řešena na základě dlouhodobého průměrného smyvu a cílí pouze na ochranu udržitelnosti zemědělské produkce.

Novela je reakcí na dlouhodobý trend je sucho, extrémní projevy počasí a rostoucí počet situací, kdy se půda z polí „stěhuje“ buď vodou do toků a nádrží, nebo větrem do obcí a na komunikace.

MŽP uvádí, že větrná eroze představuje závažný problém především na jižní Moravě a v Polabí, kde vířící prach při polních pracích často připomíná „téměř saharskou bouři“.

tags: #ohrožení #vodní #erozí #dlouhodobá #ztráta #půdy

Oblíbené příspěvky:

• Příprava na jaro se psem
• Ohrožení Britannicu: Hlubší pohled
• Detailní přehled počasí v Mikulově
• Plány ochrany před povodněmi
• Recenze knihy Příhody matky přírody