Znečištění vody je problém, který se dotýká všech typů vodních prostředí. Naše společnost však dělá pravý opak a znečištění vody se čím dál více skloňuje v médiích, má totiž závažné následky a měli bychom se mu snažit vyhnout.
Co tedy znečišťuje vodu? Města a obce, průmyslové závody, objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby… Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod, ale i odpad z domácností a továren.
Největší problém u zemědělství je fakt, že zemědělský sektor je největším spotřebitelem globálních sladkovodních zdrojů. Zemědělství a živočišná výroba využívá přibližně 70 procent zásob povrchové vody na Zemi. Po celém světě je zemědělství hlavní příčinou degradace vody.
Ve Spojených státech je zemědělské znečištění hlavním zdrojem kontaminace v řekách a potocích, druhým největším zdrojem v mokřadech a třetím největším zdrojem v jezerech. Rovněž významně přispívá ke kontaminaci ústí řek a podzemních vod. Pokaždé, když prší, splachují se hnojiva, pesticidy a živočišný odpad z farem, s čímž unikají i patogeny a viry do našich vodních cest. Znečištění živinami způsobené přebytkem dusíku a fosforu ve vodě nebo ve vzduchu je celosvětově největší hrozbou pro kvalitu vody a způsobuje především rozkvět řas, z nichž mnohé mohou být nebezpečné.
Použitá voda se nazývá odpadní voda. Vychází z našich dřezů, sprch a toalet i z komerčních, průmyslových a zemědělských činností. Termín také zahrnuje odtok dešťové vody, ke kterému dochází, když srážky přinášejí do našich vodních cest silniční soli, olej, mastnotu, chemikálie a úlomky z nepropustných povrchů.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
OSN uvádí, že více než 80 procent světových odpadních vod proudí zpět do životního prostředí, aniž by byly čištěny nebo znovu použity; v některých nejméně rozvinutých zemích dosahuje toto číslo až k 95 %. Ve Spojených státech zpracovávají čistírny odpadních vod denně zhruba 34 miliard galonů odpadní vody. Podle odhadů některých odborníků však stárnoucí a snadno přemožené systémy čištění odpadních vod, s kterými v současnosti lidstvo pracuje, také každoročně uvolňují jen v USA více než 850 miliard galonů nezpracované odpadní vody.
Na titulních stránkách mohou dominovat velké skvrny, ale spotřebitelé představují drtivou většinu znečištění ropou v našich mořích, včetně ropy a benzínu, které denně kapají z milionů osobních a nákladních automobilů. Kromě toho téměř polovina z odhadovaného 1 milionu tun ropy, která se každoročně dostane do mořského prostředí, nepochází z úniků tankerů, ale z pozemních zdrojů, jako jsou továrny, farmy a města.
Na moři tvoří úniky tankerů asi 10 procent ropy ve vodách po celém světě, zatímco pravidelná provozování odvětví námořní dopravy - prostřednictvím legálních i nelegálních vypouštění - přispívá asi jednou třetinou. Radioaktivní odpad je jakékoli znečištění, které emituje záření nad rámec toho, co je přirozeně uvolňováno prostředím. Radioaktivní odpad může přetrvávat v životním prostředí po tisíce let, což činí jeho ukládání velkou výzvou. Náhodné uvolnění nebo nesprávná likvidace kontaminantů ohrožují podzemní vody, povrchové vody a mořské zdroje.
Protože znečištěná voda, zvláště pokud se konzumuje pravidelně, může mít velmi vážné důsledky pro naše zdraví.
Dnes už si bez servítek můžeme přiznat, že znečištění vody zabíjí. Ve skutečnosti podle jistých studií způsobilo v roce 2015 1,8 milionu úmrtí. Znečištěná voda způsobuje ale i nemoci. Nebezpečná voda každoročně způsobí onemocní přibližně jedné miliardě lidí. A komunity s nízkými příjmy jsou nepřiměřeně ohroženy, protože jejich domy jsou často nejblíže nejvíce znečištěným průmyslovým oblastem.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Vodou přenosné patogeny ve formě bakterií a virů způsobujících choroby z lidského a zvířecího odpadu jsou hlavní příčinou nemocí z kontaminované pitné vody. Mezi nemoci šířené nebezpečnou vodou patří cholera, giardia a tyfus. Dokonce i v bohatých zemích náhodné nebo nezákonné úniky ze zařízení na čištění odpadních vod, stejně jako odtok z farem a městských oblastí, přispívají k šíření škodlivých patogenů. I plavání může představovat riziko. Čím dál méně vod je totiž vhodných ke koupání.
Aby se zdravé ekosystémy mohly rozvíjet, spoléhají na složitou síť zvířat, rostlin, bakterií a hub - které všechny přímo či nepřímo interagují. Poškození kteréhokoli z těchto organismů může způsobit řetězový efekt a narušit celé vodní prostředí. Když znečištění vody způsobí rozkvět řas v jezeře nebo mořském prostředí, šíření nově zavedených živin stimuluje růst rostlin a řas, což zase snižuje hladinu kyslíku ve vodě.
Tento nedostatek kyslíku, známý jako eutrofizace, dusí rostliny a zvířata a může vytvářet „mrtvé zóny“, kde jsou vody v podstatě bez života. V určitých případech mohou tyto škodlivé květy řas také produkovat neurotoxiny, které ovlivňují divokou zvěř, od velryb po mořské želvy. Chemické látky a těžké kovy z průmyslových a komunálních odpadních vod také kontaminují vodní toky.
Ochrana povrchových a podzemních vod je zakotvena v zákoně č. 254/2001 Sb. (vodní zákon). Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, jako ohrožené a nenahraditelné složky životního prostředí a přírodní zdroje, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů, pro zachování vodních zdrojů a předejití stavu nedostatku vody a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství.
Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha.
Čtěte také: Pracovní rizika
Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu.
Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání je stavebník povinen podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním odpadních vod kanalizací k tomu určenou. Není-li kanalizace v místě k dispozici, odpadní vody se zneškodňují přímým čištěním s následným vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních. V případě technické neproveditelnosti způsobů podle vět první a druhé lze odpadní vody akumulovat v nepropustné jímce (žumpě) s následným vyvážením akumulovaných vod na zařízení schválené pro jejich zneškodnění.
Následující tabulka shrnuje vybrané historické havárie, které vedly ke znečištění vodních toků na území dnešní České republiky.
| Rok | Popis události | Důsledky | Původce |
|---|---|---|---|
| 1964 | Únik kyanidů do řeky Jihlavy | Rozsáhlá otrava ryb v délce 60 km | n. p. Tona Jihlava |
| 1966 | Únik čpavkových vod do řeky Bečvy | Totální úhyn ryb v Bečvě, otrava kaprů v sádkách | n. p. Přerovské chemické závody |
| 1967 | Úhyn ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky (vysoká koncentrace kyanidů) | Četné závady v provozech závodu a na provizorní neutralizační stanici | n. p. Tatra Kopřivnice |
| 1969 | Únik 225 t melasy do Chrudimky a Labe | Úhyn ryb až po hranice s okresem Praha - východ | n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim |
| 1970 | Havárie na Chodovském potoce a Ohři (únik fenolů) | Ohrožen vodárenský odběr na Ohři v Radošově | n. p. KVHU Vřesová |
| 1970 | Havárie na Rakovnickém potoce (únik Dubacidu) | Vysoká pěnivost na ČOV Rakovník, pěna až 3 m vysoká | n. p. Rakona Rakovník |
| 1972 | Únik mazutu v Mariánských Lázních | Kontaminace potoka a bažiny, ruční sběr mazutu | Nezjištěno |
| 1972 | Destrukce nádrže na močůvku ve Vlčicích | Totální úhyn ryb v potocích až po soutok s Labem (17 km) | Plemenářský podnik Vlčice |
| 1972 | Letecký postřik fungicidem Dithane, únik do řeky Osoblahy | Úhyn ryb, zasaženo bylo 8 km řeky. | Slovair Bratislava, středisko Holešov |
| 1972 | Znečištění kanalizace kyselinou chlorovodíkovou | Únik HCL do okolního terénu a blízké kanalizační vpusti. | n. p. STZ Ústí nad Labem |
| 1973 | Znečištění řeky Ohře | Problémy se zásobováním pitnou vodou v Karlových Varech. | Chemické závody Sokolov, n. p. |
| 1973 | Únik mořírenské kaly s obsahem kyanidů do řeky Ostravice | Úhyn ryb v Ostravici v délce 17 km | n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek |
| 1975 | Únik čpavku z chladícího okruhu | Úhyn ryb na řece Bělé. | Jatky Jeseník |
| 1975 | Únik 12 400 l motorové nafty do rybníka Jordán | Díky včasné realizaci sanačních prací nebyl dlouhodobě ohrožen odběr pitné vody z Jordánu. | ČSD v Táboře |
| 1975 | Únik kapalného hnojiva do toku Lutonínka. | Úhyn ryb v délce toku 3 km. | Podhájí (okres Zlín) |
| 1976 | Úplný úhyn ryb v úseku pod Táborem až po Bečice. | Úplný kyslíkový deficit | Město Tábor |
| 1976 | Únik alkalicko kyanidové lázně do Odolenovického potoka a následně do řeky Jizery. | Úhyn ryb na toku Jizery v délce 11 km | n. p. Šroubárna Turnov |
| 1978 | Únik fenolu ze zásobníku do Vltavy. | Úhyn ryb, omezení provozu vodárny Vaňov. | Spolana Neratovice, n. p. |
| 1979 | Únik 33, 5 t leteckého petroleje do potoka Senice a dále do Vsetínské Bečvy | Byly zastaveny vodárenské odběry Vsetín, Jablůnka, Valašské Meziříčí a krátkodobě i Hranice a Přerov. | Ústí u Vsetína |
| 1979 | Únik mědící kyanidové lázně do řeky Bečvy. | V úseku 7 km došlo k totálnímu úhynu ryb, po nezbytnou dobu byl odstaven odběr vody pro Valašské Meziříčí. | n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm |
| 1980 | Dosud největší ropná havárie z ropovodu na území ČR. | Celkový únik byl později vyčíslen na 6 000 t ropy. | Bartoušov |
| 1980 | Vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a mědi do Červeném potoce a Litavce | totálnímu úhynu ryb v Červeném potoce a Litavce. | n. p. ALBA Hořovice |
| 1981 | Vypuštěním nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a zinku do řeky Ohři | mimořádnému úhynu ryb v řece Ohři. | n. p. Šroubárna Žatec |
| 1982 | Dopravní nehoda autocisterny vojenského útvaru Líně a linkového autobusu | Asi na jeden týden byl odstaven vodárenský odběr pro Rokycany z potoka. | Holoubkov a Svojkovice, okres Rokycany |
| 1982 | Protržení hráze odkaliště S - 4 sever | Odhad množství uniklého popílku byl cca 15 000 t. | Spolana Neratovice |
| 1982 | Intenzívní znečištění Čertovky (Vltava, Praha) ropnými látkami. | Odhad uniklého množství byl 5 000 - 10 000 l. | Francouzské velvyslanectví na Velkopřevorském náměstí |
| 1982 | Havarijní únik kejdy | Uniklá kejda se rozlila na okolní terén, kde v okruhu do 100 m vytvořila vrstvu 10 až 20 cm tužšího podílu, kanalizací unikla do říčky Olešky. | JZD Horka u Staré Paky |
| 1982 | Únik mědící lázně (12 m 3 lázně s obsahem 684 kg mědi a 696 kg kyseliny sírové) | Došlo ke zhoršení provozu ČOV Mladá Boleslav, k hromadné otravě ryb v Jizeře a po nezbytnou dobu i k odstavení odběru Pražských vodáren. | n. p. AZNP Mladá Boleslav |
| 1983 | Rozsáhlé znečištění Lipenské nádrže (Horní Planá) ropnými látkami. | Odhad uniklého LTO byl asi 7 m3. | n. p. LIRA Horní Planá |
tags: #ohrozeni #vodnich #toku #priciny #a #dusledky