Ohrožení žen chudobou v České republice: Statistická analýza a faktory

30.11.2025

Obyvatelstvo v Evropě stárne, rodí se málo dětí a zvyšuje se věk dožití. Ženy žijí déle než muži. V České republice porodnost klesla pod 1,6 dítěte na jednu ženu, což je pod hranicí prosté reprodukce. Muži se dožívají průměrného věku 76 let, ale ženy 82 let.

Průměrný starobní důchod u mužů je 13 000 korun, u žen 10 000 korun. Ženy jsou tedy podstatně víc ohrožené chudobou ve stáří. Rozdíl mezi výdělkem mužů a žen (gender pay gap) je 22 procent - druhý největší v Evropě. Za námi je už jen Estonsko. Náklady na výchovu jednoho dítěte do dospělosti se odhadují na 1 - 1,5 milionu korun. Každé druhé manželství se rozpadá.

Důsledky a dopady chudoby na mladé ženy

Podle sociologického šetření, které pro Charitu ČR a Českou biskupskou konferenci (ČBK) realizovala agentura Median, je v Česku ohrožen chudobou a sociálním vyloučením každý pátý obyvatel ve věku 18-30 let (přesně 22 %). Výrazně víc chudých v tomto věku je mezi ženami (27 %) než mezi muži (18 %). Souvisí to s nižšími příjmy žen, jejich větší ekonomickou závislostí na rodině či partnerovi při studiu nebo péči o děti.

Významné pro prevenci chudoby u mladých lidí v ČR je podle průzkumu získání maturity, která statisticky výrazně snižuje riziko propadu do chudoby. Nejvíce ohrožena je skupina mladých lidí bez maturity, jejichž rodiče také nemají maturitu (každý druhý).

Důležité jsou z hlediska rizika chudoby i zkušenosti získané v mládí a rané dospělosti. Ty pozitivní subjektivně pomáhají chudobu lépe překonávat. Častějším průvodním znakem mladých ohrožených chudobou je, že se jejich rodina několikrát zadlužila, že pocházejí z neúplné rodiny a že se často stěhovali. Jako kritická se pak jeví zkušenost se ztrátou bydlení. Méně ohrožení častěji absolvovali víceleté gymnázium a jejich rodiny je podporovaly ve studiu a cestování. Dědičnost chudoby přitom není absolutní a ne všichni, kteří trpěli materiální deprivací kolem 12 let, ji zažívají i v dospělosti.

Čtěte také: Chudoba v Česku: případ samoživitelek

Role rodiny a vzdělání v prevenci chudoby

Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím chudobu mladých v České republice je podle výsledků rodina, konkrétně její finanční situace a chování. Následují vlastní vzdělání a zaměstnání. Lépe se ohrožení chudobou brání širší typy rodin (široká, s oběma rodiči). Obecně je vyšší podíl lidí ohrožených chudobou v domácnostech s malým počtem členů.

„Vidíme, že fungující rodina je nejúčinnější prevencí chudoby a pádu do dluhových pastí u mladých lidí. Dobré rodinné zázemí je pro start do samostatného života klíčové jak z hlediska formování osobnosti a motivace ke vzdělání, tak z pohledu hmotné a finanční podpory,“ říká Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.

Finanční gramotnost a spotřební chování

Téměř tři čtvrtiny mladých chudých však mají problém vyjít s příjmy a rozdíl nastává i v případě nenadálého výdaje ve výši 10 tisíc korun, který nezvládnou. Pokud se tato situace zkombinuje s horším finančním zázemím rodiny nebo dokonce s absencí rodinného zázemí, je tato skupina mnohem náchylnější k předlužení. Liší se také spotřební chování: polovina mladých chudých pociťuje namísto radosti ze středně velkého nákupu (například nových bot) obavy, že kvůli němu nebude schopna zaplatit například potraviny.

V dospělosti zažívají mladí ohrožení chudobou stejné problémy, jaké měli jejich rodiče, a to i v podobné míře. Častěji zakoušejí neplánované zadlužení, ztrátu bydlení či práce, narození dítěte, nebo osobní zkušenost s násilím. Naopak pozitivní zkušenosti jsou pro obě skupiny obdobné.

Solidarita a pomoc v komunitě

Ohrožení chudobou znají častěji někoho chudého (65 %), polovina z nich má takového člověka v rodině nebo mezi nejbližšími přáteli; v 10 % případů se jedná o partnera. Z mladých ne-chudých zná někoho chudého každý druhý a o někoho blízkého se jedná ve 30 % případů. Téměř polovina mladých, kteří mají ve svém okolí někoho ohroženého chudobou, svému vrstevníkovi ve finanční nouzi zkoušela pomoci.

Čtěte také: Srovnání míry chudoby v ČR

„Ochota mladých pomáhat potřebným v rodině i mezi vrstevníky je dobrou zprávou,“ komentuje zjištění Stanislav Přibyl.

Příčiny chudoby a role státu

Nejčastějšími příčinami chudoby jsou podle mladých Čechů faktory na straně jednotlivce (vlastní pohodlnost, neochota pracovat, vzdělávat se či závislost), velkou roli ale podle nich hraje i špatné rodinné zázemí a některé systémové nedostatky (exekuce a drahé bydlení). Chudým podle mladých dostatečně pomáhá jen rodina a blízké okolí, zejména stát by podle nich měl pomáhat víc, než tomu je.

Všechny skupiny respondentů se shodují na tom, že nejdůležitější v boji proti chudobě je předcházení zadlužení, dostupné bydlení a podpora pracovního uplatnění. Neziskové organizace by se podle všech mladých lidí měly zaměřit na pracovní (62 %), právní a občanskou pomoc (52 %).

Míra ohrožení příjmovou chudobou

Hlavním evropským indikátorem odvozovaným z příjmů domácností je míra ohrožení příjmovou chudobou. V roce 2023 se ohrožení příjmovou chudobou týkalo v absolutním počtu přibližně milionu (1 020 561) obyvatel České republiky, přičemž míra ohrožení příjmovou chudobou meziročně mírně klesla na hodnotu 9,8 %. Pokles způsobilo zejména to, že v roce 2022 rostly rychleji příjmy nízkopříjmovým domácnostem než domácnostem středněpříjmovým.

V roce 2023 klesla míra ohrožení příjmovou chudobou u většiny sledovaných typů domácností. Výjimku však tvořily neúplné rodiny s dětmi, kde žije pouze jeden rodič s jedním nebo více dětmi. U tohoto typu domácnosti došlo k meziročnímu nárůstu ohrožení příjmovou chudobou z 30,8 % na 33,0 %. Další dlouhodobě ohroženou skupinu tvoří jednotlivci starší 65 let, u nichž však nastal naopak pokles počtu osob ohrožených příjmovou chudobou z 37,8 % na 33,3 %. Hlavním důvodem byla zmiňovaná valorizace důchodů.

Čtěte také: Data o chudobě v ČR

Celková míra ohrožení příjmovou chudobou v roce 2023 dosahovala 9,8 %, ženy však byly příjmovou chudobou ohroženy v 11,6 % případů, zatímco muži pouze v 7,9 %. Důchodci (tedy jednotlivci starší 65 let žijící sami) jsou příjmovou chudobou ohroženi v 33,3 % případů. Nicméně ohrožení příjmovou chudobou se týká 37 % žen důchodkyň, zatímco muži důchodci jsou příjmovou chudobou ohroženi pouze ve 22,7 % případů.

Zatímco osoby se základním vzděláním nebo výučním listem jsou příjmovou chudobou ohroženy lehce nadprůměrně (14,7 %), u středoškolsky vzdělaných osob (s maturitou nebo s VOŠ) hodnoty příjmové chudoby dosahují 6,4 %. Osob s vysokoškolským titulem se potom příjmová chudoba týká pouze ve 3 % případů.

Děti žijící v neúplné rodině, tedy v domácnosti pouze s jedním rodičem, jsou ohroženy příjmovou chudobou v 35,5 % případů. Naproti tomu v úplné rodině s oběma rodiči je ohroženo příjmovou chudobou pouze 8,5 % dětí. Avšak se zvyšujícím se počtem dětí v domácnosti roste ohrožení dětí příjmovou chudobou i v úplných rodinách.

Subjektivní vnímání příjmů

Z osob ohrožených příjmovou chudobou uvedla téměř polovina (49,2 %), že se svými příjmy vychází s velkými obtížemi, 22,4 % z nich vychází s příjmy s obtížemi a 11 % jen s menšími obtížemi.

Srovnání s Evropskou unií

Chudobou nebo sociálním vyloučením bylo loni v ČR ohroženo 11,3 procenta obyvatel, což je nejméně z celé Evropské unie. V celé EU bylo loni chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 93,3 milionu lidí, tedy 21 procent populace, což je oproti roku 2023 o 0,3 procenta méně.

Podíl Čechů ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením loni podle Eurostatu činil 11,3 procenta, což je nejméně z celé EU. Následovalo Slovinsko (14,4 procenta), Nizozemsko (15,4 procenta) Polsko (16 procent) a Irsko (16,7 procenta). Největší podíl ohrožené populace mělo naopak Bulharsko (30,3 procenta), Rumunsko (27,9 procenta), Řecko (26,9 procenta) a Španělsko a Litva (v obou případech shodně 25,8 procenta).

Chudobou nebo sociálním vyloučením byly loni v celé EU podle Eurostatu více ohroženy ženy (21,9 procenta) než muži (20 procent). Velmi významným faktorem byla také zaměstnanost, u nezaměstnaných bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 66,6 procenta obyvatel, zatímco u zaměstnaných to bylo 10,9 procenta.

Výdaje na bydlení

Celkové výdaje domácností za bydlení na jaře 2024 činily v průměru 8 869 Kč měsíčně. Oproti předchozímu roku to představuje nárůst o 6,7 %. Podíl výdajů za bydlení na čistém příjmu domácnosti se ale meziročně prakticky nezměnil a činil v průměru 16,6 %.

Podíl osob, které se ocitly pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou v roce 2024, meziročně mírně klesl na hodnotu 9,5 %. Vůbec nejvíce se z tohoto ohrožení vymanily domácnosti tvořené jednotlivcem starším 65 let. Těch byla v roce 2023 ohrožena více než třetina, zatímco v roce 2024 jich bylo necelých 19 %. Naopak u domácností s dětmi došlo k nárůstu podílu osob ohrožených příjmovou chudobou z 10,3 % na 12,0 %.

Meziročně došlo k nepatrnému snížení míry materiální a sociální deprivace na hodnotu 6,1 %. Tento indikátor udává podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit pět a více ze třinácti sledovaných položek. Nejčastěji si domácnosti nemohly dovolit pořídit nový nábytek za opotřebovaný, zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 15 600 korun nebo týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti.