Ohrožené druhy zvířat Asie: Seznam a ochrana

V předposledním díle tě zavedeme do daleké Asie a řekneme si něco o v současnosti nejohroženějších zvířatech, jejichž šance na zachování druhu jsou mizivé. Najdou se mezi nimi ale i ta zvířata, která se během let podařilo zachránit a vědci si tak na své konto mohou připsat další úspěchy.

Nejohroženější druhy Asie

Podle zprávy předložené na jednání je i nadále pětina všech dosud známých druhů rostlin a živočichů ohrožena vyhynutím. Nejvyšší ztráty na biodivezitě byly v posledních letech zaznamenány v jihovýchodní Asii.

Celkem 791 živočišných a rostlinných druhů je vedeno jako vyhynulých, 63 z nich se ve volné přírodě už nevyskytuje. Kriticky ohroženo je 3565 druhů.

Panda velká (Ailuropoda melanoleuca)

Panda, jedno z nejoblíbenějších zvířat na světě, žije převážně v hornatých oblastech Číny a patří mezi ohrožené druhy. Je ovšem pravdou, že v minulosti hrozilo její vyhubení, Čína však přijala přísná bezpečností opatření a pandy se pomalu stávají méně ohroženým druhem, než tomu bylo před lety. Opatření souvisí nejen s pytláctvím, ale i s prostředím, ve kterém pandy žijí. Panda se během let stala mezinárodním symbolem pro ohrožená zvířata a pro přírodní rezervaci Wolong, která tvoří útočiště pro velké množství těchto roztomilých zvířátek.

Slon indický (Elephas maximus indicus)

Slon indický je největší žijící suchozemský tvor v Asii a zároveň jediný zachovaný druh, který pochází z rodu Elephas a je tím pádem považován za poměrně vzácný druh slona - v České republice je hned několik zoologických zahrad, které chovají slona indického. Zachování rodu je u slonů velmi složité, protože je náročné najít dva věkově stejně staré slony.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Slon indický není v jistém ohledu pro člověka nebezpečný a útočí jen minimálně. Ve volné přírodě se často stává cílem lovců, kteří slony loví převážně kvůli obchodu se slonovinou - zubovina sloních klů.

Tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae)

Tygr sumaterský je kriticky ohrožený druh, který žije na ostrově Sumatra. V současné době se odhaduje, že v Sumatře zbývá posledních asi 400 kusů tohoto nádherného zvířete. Tygr sumaterský je velký samotář, nevyhledává skupiny a je velmi rychlý, na čemž se podílí hlavně jeho stavba těla a nízká hmotnost - maximálně 170 kilogramů. Pro své nádherné zbarvení se bohužel často stává objektem pytláků.

Velkou výhodou je, že tygr se dlouhého věku dožívá v zajetí a lze pro něj vytvořit dobré podmínky pro život v zoologických zahradách, kde se tygrů sumaterských nachází i několik stovek.

Delfín indočínský

Delfín indočínský se v současné době vyskytuje ve dvou poddruzích - čínský bílý delfín a honkongský růžový delfín. Pro každého z nich je typické zbarvení, které nese i jeho název. Oba dva poddruhy se řadí mezi kriticky ohrožené a víc než lov ze strany lidí se na životech delfínů podepisuje stav znečištěných vod. Podle posledních odhadů žije asi 80 delfínů v Pearl River. Delfín totiž dokáže žít jak v oceánu, tak i ve sladkých vodách.

Kareta pravá

Kareta pravá je kriticky ohroženou mořskou želvou, která se vyskytuje hned v několika oceánech světa podle toho, který rozeznáváme druh a poddruh. Karety tráví většinu svého dlouhého života v otevřených vodách, vyhledávají otevřené oceány a jen minimální množství karet se výjimečně nachází v lagunách nebo v blízkosti korálových útesů. Spatřit karetu ovšem není nemožné, ale je to velmi náročné, protože karety mají nejraději prostředí velmi hluboko v oceánu. Ani hluboké vody oceánů nedokáží karety zachránit před lovci, kteří jsou jejich největším nepřítelem.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Velký problém představuje hlavně Čína a Japonsko, kde jsou karety pravé loveny v obrovském množství a to nejen díky jejich krunýřům, ale hlavně pro maso.

Orangutan sumaterský

Orangutan sumaterský rovněž patří mezi kriticky ohrožené druhy a podle posledních průzkumů je orangutan jeden z mála v Asii, který nemá velkou naději do budoucna. Orangutan sumaterský žije jen na ostrově Sumatra v Indonésii a v současné době je považován za nejvzácnějšího orangutana na světě - překonal dokonce i orangutana bornejského, který je rovněž ohroženým druhem. Poměrně dobře se osvědčilo chování orangutana sumaterského v zajetí, jednoho má dokonce i zoo v Praze a to přímo v pavilonu Indonéská džungle.

Saola (Pseudoryx nghetinhensis)

Vlajkovým druhem kampaně EAZA se stala saola - téměř mystické zvíře, které bývá nazýváno asijským jednorožcem. Byla popsána v roce 1993 v centrálním Vietnamu a ve 20. století patřila k nejúžasnějším zoologickým objevům. Saola je navíc mnohem ohroženější druh. Vyskytuje se jako endemit v pohoří Annamite v Laosu a Vietnamu.

Od doby objevení poklesl její status v Červeném seznamu na kriticky ohrožený převážně v důsledku intenzivního lovu. Vzhledem ke skrytému způsobu života a nedostatku investic do její ochrany není v současnosti známá velikost populace saoly. Zůstávají pouze odhady o velikosti populace mezi 10 až 400 kusy.

Projekty na ochranu ohrožených druhů

Již dva roky Zoo Zlín provozuje finanční sbírku na ochranu zvířat ve volné přírodě pojmenovanou 4Nature. Její princip spočívá v zakoupení vstupného nebo roční karty 4Nature, které obsahují i ochranářský příspěvek. Zakoupením vstupného 4Nature lidé na sbírku pro ochranu zvířat v divočině věnovali za rok 2019 přes 1 milion Kč.

Čtěte také: Pracovní rizika

Nejvyšší sumu, 522 270 Kč, lidé věnovali na ochranu saoly, kriticky ohroženého kopytníka z jihovýchodní Asie. Zoo Zlín od roku 2015 spolupracuje s pracovní skupinou Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) Saola Working Group na ochraně saoly v jedné z nejdůležitějších oblastí jejího výskytu, v Xe Sap National Protected Area v jižním Laosu.

Peníze ze sbírky 4Nature za rok 2018 pomohly k nákupu vybavení (např. GPS, baterie, motorky) pro protipytlácké hlídky ve zmiňované rezervaci. „Částka přes půl milionu Kč za rok 2019 bude využita pro nákup a provoz monitorovacího kamerového systému a také jako finanční výpomoc při stavbě záchranného a chovného centra v národním parku Bach Ma National Park ve Vietnamu,“ upřesnil ředitel zoo Roman Horský.

Hrozby pro ohrožené druhy v Asii

IUCN/SSC uvedla, že velká zvířata v Asii jsou ohrožena díky kombinaci faktorů - zejména ilegálnímu lovu a obchodování a ztrátě životního prostředí.

Faktory prostředí se považují za nejvážnější hrozby, po nich následuje nebezpečí invazních druhů. Živočichové jsou loveni pro obchodování k několika účelům. Se surovou kůží se obchoduje po staletí a Evropa byla kdysi hlavním trhem pro obchodování s asijskými druhy, převážně se skvrnitými/pruhovanými kočkami k výrobě luxusního oblečení. Poptávka po surové kůži vedla k masivnímu poklesu vyder na většině území jihovýchodní Asie.

Živá zvířata jsou prodávána na trhu s domácími mazlíčky, zvláště různí plazi a ryby. Velmi velká, nebezpečná zvířata jsou lovena pro trofeje, jako např. hlavy a rohy divoce žijících kopytníků. Některé druhy jsou loveny pro medicínské účely - extrakty živočichů jsou používány do tabletek a lektvarů.

Největší množství živočichů žijících v jihovýchodní Asii je pronásledováno kvůli obchodu s masem z divokých zvířat. Věří se totiž, že takové maso předává svému konzumentu sílu.

Obchodování se zvířaty velmi vzrostlo v posledních třiceti letech a během tohoto období došlo také ke změnám v popularitě jednotlivých druhů. Tato skutečnost není podmíněna nějakým módním trendem, ale tím, že některé druhy zaznamenaly během tohoto období masivní úbytek a není možno je nadále lovit, proto je vystřídaly druhy jiné.

Městské populace jihovýchodní a východní Asie už pravděpodobně po přírodních produktech nedychtí více, než místní venkovské obyvatelstvo - finanční prostředky jim prostě na ukojení jejich přání vystačí. Opak je pravdou pro jihovýchodní a východní Asii. I v méně bohatých částech této oblasti spotřebovávají námezdní dělníci na venkově, kteří mají potravy dostatek, velkou část své mzdy na zvěřinu, a to dokonce stejného druhu.

Dopady nadměrného lovu

Poptávka po obchodování s divoce žijícími zvířaty má zničující efekty na život v jihovýchodní Asii z několika důvodů:

1. Hlavní trhy jsou geograficky relativně blízko sebe a jsou (částečně i proto) velmi silně svázány s místní ekonomikou. Spíše než jihovýchodní Asie jako celek je pravděpodobně Čína hlavním stimulem v lovu a obchodování se zvířaty.
2. Průměrná hustota zalidnění je v jihovýchodní Asii mnohem větší než kde jinde na světě, a proto se neustále zmenšují odlehlé plochy původního prostředí. Velmi málo částí jihovýchodní Asie jsou vzdáleny více jak několik dní cesty pěšky od nejbližších vesnic, hlavních cest nebo splavných řek.
3. Politická podpora ochrany životního prostředí je v jihovýchodní Asii nevyvážená a na některých místech stále nedostačující.
4. Zakořeněná víra lidí, že dost není nikdy dost.

Mnohý z vesničanů tvořících většinu z těch, kdo v této oblasti „sklízejí“ zvěřinu, má možná pocit, že tak vysoká rychlost spotřebovávání zvířat z jeho lesa není právě vhodná, cítí se však bezmocný na to, aby s tím něco udělal.

Ztráta přirozeného prostředí

Zaměříme-li se na lov za účelem obchodu, je zde nebezpečí opomenutí jiných hrozeb, které některé z druhů této oblasti ženou stále více na pokraj vyhynutí. Zcela oprávněně zde nabývá velkého významu ztráta přirozeného prostředí. Procento území jihovýchodní Asie, které ve velké míře pokrývalo přirozené prostředí před 150 lety, bylo mnohem vyšší než dnes. Úbytek je obzvláště závažný od roku 1960, a zatímco v některých oblastech se zdá nepravděpodobné, že by se zde prales ještě někdy kácel v nějaké větší míře, jinde se rychlým tempem mění obrovské oblasti na produkční plantáže plodin.

U většiny typů lesa však nicméně existuje dostatečný počet a rozložení chráněných území pro přežití stanovišť a zvěře zde žijící, pokud bude lov pod kontrolou. Ve většině zemí jihovýchodní Asie je procento přírodních nebo přírodě blízkých stanovišť ještě stále vyšší - a většinou mnohem vyšší - než ve většině evropských zemí.

Co je v případě přirozeného prostředí nejznepokojivější, je „syndrom prázdného lesa“. Toto označení se začalo razit v 80. letech 20. století, kdy se na základě průzkumů postupně zjišťovalo, že stále ještě zbývají rozsáhlé plochy málo zničených stanovišť, jsou však z velké části zbavené zvěře citlivé na vliv lovu.

Mokřady

Co je daleko závažnější: stanoviště jiného typu než jsou lesy, jako křovinaté a travnaté krajiny či mokřady se těší velice malé a v některých oblastech v podstatě nulové míře ochrany. Jsou území, na něž ti, kdo rozhodují o jejich účelu, pohlížejí jako na cosi neužitečného, pro co je problém najít dřevinu, která zde poroste a dá této pustině smysl.

tags: #ohrožené #druhy #zvířat #Asie #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Zajímavosti a tipy na výlety ve Vlčkové
• Eva Lišková a její vliv na Ekologii Práce
• Více o systematické biologii, ekologii a sociologickém myšlení
• Recept na ekologický prací prášek
• Jak efektivně vyprat špinavé prádlo