Od začátku dobře vypsaná veřejná zakázka a pečlivě zvážená kritéria výběru zhotovitele projektových a inženýrských prací jsou předpokladem toho, aby nedocházelo k nesmyslnému mrhání veřejných financí.
Co mají společného justiční areály v Praze a Brně, Národní centrum duševního zdraví v Klecanech či most ve Vilémově na Havlíčkobrodsku? Ve všech případech se jedná o stavby realizované na základě veřejné zakázky, které svojí kvalitou ani zdaleka nedopovídají vynaloženým veřejným prostředkům.
Kdyby na začátku těchto realizací stála dobře vypsaná veřejná zakázka a byla pečlivě zvážena kritéria výběru zhotovitele projektových a inženýrských prací, nemuselo k nesmyslnému mrhání veřejných financí vůbec dojít.
Kvalita přitom není pouze zástupným estetickým problémem. Kromě budoucích vícenákladů vzniklých provozem může její nedostatek přinést i ohrožení života, jak dokazuje zřícení vilémovského silničního mostu během jeho rekonstrukce, při níž zemřeli čtyři lidé. Pojem „neriziková cena“ zde nabývá na větší naléhavosti, než kdy dříve.
ČKA i ČKAIT se společně s ostatními profesními komorami zřízenými zákonem nedávno staly oficiálním připomínkovým místem v rámci legislativního procesu a mají tak lepší možnosti participovat na přípravě zákonů, které se jejich činnosti týkají.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Jako pozitivní v tomto směru vnímáme, že nově připravovaný zákon o zadávání veřejných zakázek (ZVZ), jenž by měl vejít v účinnost začátkem příštího roku, opouští hledisko nejnižší ceny ve prospěch zohlednění kvalitativních kritérií.
Předseda ČKA Ivan Plicka dodává: „Vládou schválená Politika architektury a stavební kultury ČR počítá i s opětovným zavedením honorářových řádů do naší legislativy. To by mimo jiné vedlo i ke stanovení ceny stavby i ceny projektových prací, pod které je už rizikové jít. Příkladem je aktuálně připravovaná novela zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Věříme, že naše úsilí přispěje především k ochraně spotřebitele - a tím jsme v případě veřejných zakázek my všichni.“
„Současná legislativa upravující veřejné zakázky je pro města a obce, zejména pak ty malé, které nemají dostatečný aparát, velmi složitá. Připravovaný právní předpis má zohlednit zkušenosti měst a obcí, celý proces zadávání zjednodušit a zadavatelé by neměli být zatěžování zbytečnou administrativou,“ popisuje pohled samospráv předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl a doplňuje: „Jsme proto rádi, že Ministerstvo pro místní rozvoj těmto praktickým podnětům měst a obcí naslouchá. Chystaný zákon se proto snaží kromě nezbytného sladění tuzemské legislativy s evropskými směrnicemi také o kultivaci zadávání, včetně záměru vyloučit dodavatele, který předchozí zakázku na stavbu zkazil nebo nedokončil, a hlásí se do další zakázky na její dostavbu.“
V souvislosti s připravovaným ZVZ ČKA A ČKAIT navrhují zavedení tzv. kalkulačního vzorce, který dokáže rozpoznat mimořádně nízkou nabídkovou cenu, za níž není možné získat kvalitní projekt.
ČKA i ČKAIT také navrhují zpřísnění postihu těch účastníků řízení, kteří se do něho přihlásí s mimořádně nízkou nabídkovou cenou, tedy to, aby takoví účastníci byli zadavatelem z účasti vyloučeni, nedokáží-li jimi předloženou cenu uspokojivě vysvětlit. Cesta za stanovením nerizikové ceny je však značně trnitá.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Předseda ČKAIT Pavel Křeček upozorňuje na řadu mýtů, které na stavebním trhu figurují: „Ve společnosti je zakotveno několik floskulí. Mezi nejzávažnější patří, že projektanti navrhují drahé stavby, aby měli vysoké honoráře, protože čím dražší stavba, tím vyšší honorář projektanta. Nebo také to, že závazný honorář je kartelovou dohodou prosazovanou Komorami. Slýcháme i to, že nízká cena nevadí, že naopak vede ke zlepšení situace na trhu. Nic z toho není pravda, je nyní na nás, abychom se pokusili veřejnosti objasnit, jak je tomu ve skutečnosti.“
Výraznou pomoc při vypisování veřejných zakázek poskytují architekti a inženýři zadavatelům již nyní. Na konci roku 2014 na společné tiskové konferenci obě Komory nabídly veřejné správě zpracování manuálu pro veřejné zakázky, který bude obsahovat jasnou definici rozsahu a obtížnosti stavebních a projektových prací, a zároveň - v případě projektových prací - i jejich časovou a finanční náročnost. O manuál následně projevilo velký zájem Ministerstvo pro místní rozvoj a aktuálně obě Komory jednají o jeho zadání tak, aby bylo možné vypracovaný dokument následně zařadit například do systému prováděcích předpisů k novému ZVZ.
Praktickým výstupem spolupráce obou komor je také vytvoření on-line Programu pro stanovení předpokládané hodnoty projektových činností. Aplikace ve formě „kalkulačky“ je dostupná na webových stránkách obou Komor (www.cka.cz, www.ckait.cz). ČKA i ČKAIT si od její existence slibují zavedení systému kvalitního a odborného výběru zhotovitele veřejné zakázky.
Rozpoznání dobře sestavené nabídky účastníků výběrového řízení obě stavovské organizace považují za zcela klíčové, neboť dokáže včas odhalit na první dojem výhodnou nabídku, která však později naroste o vícenáklady, jež mnohdy převyšují i plánovanou cenu celé realizace.
Aplikace stanoví potřebnou hodinovou dotaci nezbytnou pro projektové činnosti architektů a inženýrů podle typu, kategorie obtížnosti a předběžné ceny pozemní a krajinářské stavby. Je vhodná jak pro veřejné zakázky, tak pro privátní investice. Hodnoty hodinové dotace přitom odpovídají nutné časové náročnosti pro vypracování úplné, proveditelné a bezpečné projektové dokumentace stavby nebo její části v souladu s příslušnými právními předpisy (například stavební zákon, související závazné předpisy, technické normy atd.).
Čtěte také: Pracovní rizika
Program nabízí možnost výběru kategorie náročnosti stavby nebo její části, zahrnutí honoráře hlavního projektanta do celkového rozpočtu, zadání průměrné hodinové sazby projektové kanceláře apod. Aplikaci bez nutnosti jakékoliv registrace může používat kdokoliv - jak soukromý, tak veřejný investor.
Všechny výrobky uváděné na trh musí být podle zákona bezpečné a nesmí ohrozit zdraví spotřebitele. Výrobky uváděné na trh musí být bezpečné v tom smyslu, že za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek nepředstavují po dobu stanovenou výrobcem či po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí nebo představují pouze minimální nebezpečí.
Domnívají-li se, že výrobek nesplňuje stanovené požadavky na bezpečnost, musí bez zbytečného odkladu výrobek uvést do souladu s požadavky, případně jej stáhnout z trhu či oběhu. V případě stažení výrobku z oběhu z důvodu jeho bezpečnosti musí hospodářský subjekt nabídnout spotřebiteli účinný, bezplatný a včasný prostředek nápravy, a to alespoň dva z těchto tří: opravu výrobku staženého z oběhu, jeho výměnu či náhradu hodnoty odpovídající přinejmenším ceně staženého výrobku.
Spotřebiteli přísluší i další prostředky nápravy. Pokud se spotřebitel setká s nebezpečným výrobkem, může vůči prodávajícímu uplatnit reklamaci výrobku nebo podat podnět ke kontrole u orgánu dozoru. Dále má spotřebitel možnost uplatnit u výrobce, případně jiného podnikatele v rámci dodavatelského řetězce, náhradu škody způsobenou nebezpečným výrobkem.
V případě, že škoda byla způsobena vadou výrobku, může spotřebitel uplatnit právo na její náhradu podle zvláštních ustanovení, kdy se nevyžaduje zavinění škůdce. Při uplatnění tohoto režimu se škoda hradí v částce převyšující 500 EUR dle kursu vyhlášeného Českou národní bankou v den, v němž škoda vznikla; není-li tento den znám, pak v den, kdy byla škoda zjištěna.
Nejpozději do roku 2021 měly jednotlivé státy Evropské unie ve svých zákonech definovat „zranitelného zákazníka“ a uvést, jak konkrétně ho ochrání na trhu s energiemi. Minulá česká vláda to ale neudělala - a ta současná připravila příslušná pravidla až od poloviny letošního roku.
Unijní směrnice dala členským státům volnou roku v tom, jak si zranitelného zákazníka stanoví. Uváděla, že je takto možné označit lidi se zdravotním znevýhodněním, seniory, zákazníky žijící v energetické chudobě, ale i třeba ty, kterým energetická chudoba hrozí. České ministerstvo průmyslu a obchodu se nakonec rozhodlo ochránit pouze zdravotně znevýhodněné osoby.
Na konci loňského roku prosadilo novelu energetického zákona, na jejímž základě teď vláda ve svém nařízení upřesnila, koho se pomoc státu bude týkat.
„Definici zranitelného zákazníka jsme zavedli v rámci novely energetického zákona Lex OZE II. Nyní nařízením specifikujeme, za jakých podmínek je možné tento institut uplatnit. Zjednodušeně se jedná o situaci, kdy osoby ve svém bydlišti používají zdravotnické prostředky nezbytné pro základní životní funkce, které potřebují nepřetržitou dodávku elektřiny,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
K úzké skupině občanů míří i minimální ochrana. „V případě problémů s placením záloh za energie tyto zákazníky nařízení ochrání před rychlým omezením dodávek elektřiny,“ uvádí ministerstvo. Zranitelní zákazníci budou mít nárok na zajištění návaznosti dodávek elektřiny po dobu tří měsíců. Lidé s tímto statutem zároveň získají nárok na bezplatné upozornění v případě neplnění platebních povinností a na bezplatné informování o omezení dodávek.
Tedy pokud budou v prodlení s platbou za energie a dodavatel je bude urgovat, nebude jim za opakovanou výzvu, která je běžně zpoplatněna několika stokorunami, nic účtovat. „Budou mít také právo na uzavření smlouvy o dodávce energií. Nemůže se tedy stát, že by s ním nikdo nechtěl smlouvu podepsat,“ doplňuje Vošáhlík.
Podle odhadů ministerstva by se měl statut zranitelného zákazníka týkat zhruba 10 tisíc lidí. A to konkrétně těch, kteří pro terapii nebo kompenzaci onemocnění používají:
Podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha je česká definice zranitelného zákazníka ta nejužší možná. „Nereaguje na ohrožení energetickou chudobou, ale pouze na ohrožení života a zdraví odpojením od elektřiny. A řeší jen ochranu před odpojením. Neřeší nijak dopady cen ani jiné sociální aspekty,“ říká Koželouh.
Odkazuje na právní analýzu sdružení Frank Bold pro Hnutí Duha, která doporučila zvážit zavedení příspěvku na energie zranitelným zákazníkům. Dále doporučila, aby tito zákazníci měli zajištěno, že jim dodavatelé nabídnou nejvýhodnější cenové tarify. A navrhla také zakázat odpojení těchto zákazníků z distribuční soustavy v případě, že jsou na dodávce energií životně závislí a u ostatních skupin (senioři a nízkopříjmové domácnosti) zakázat odpojení alespoň po dobu zimních měsíců.
Právníci uvádějí příklady z jiných zemí. „Například Slovensko se orientuje výhradně na ochranu zdravotně znevýhodněných zákazníků, což však nestačí, ohrožená skupina lidí je daleko širší. Francie zranitelnost zákazníka odvozuje výhradně z jeho ekonomické situace. Na pomezí mezi těmito přístupy stojí Irsko, které v definici zohledňuje jak zdravotní znevýhodnění zákazníka, tak i jeho věk a s tím potenciálně spojenou ekonomickou zranitelnost,“ upřesňuje Koželouh.
Nejširší definici přijala Itálie. „Zranitelnost zákazníků tam může vyplývat jak z jejich ekonomické situace, zdravotního stavu, přechodného i trvalého, specifických geografických podmínek, z vyššího věku, a případně i z kombinace více ze zmíněných kritérií,“ říká Koželouh.
Pro získání statutu zranitelného zákazníka stačí potvrzení od lékaře, které lidé předají svému dodavateli elektřiny.
„Potvrzení o splnění podmínek vydává praktický lékař nebo lékař, který prostředek pro terapii či kompenzaci zákazníkovi předepsal. Potvrzení je platné po dobu dvou let ode dne jeho vyhotovení, případně dobu kratší, stanoví-li tak lékař na základě zdravotního stavu zranitelné osoby,“ vysvětluje René Neděla, který je na ministerstvu průmyslu a obchodu vrchním ředitelem energetiky a jaderných zdrojů.
Upozorňuje, že lidé budou moci zvláštní práva využívat jen v místě svého bydliště.
Zjednodušeně řečeno nekalá obchodní praktika je jednání podnikatele, které jednak nedosahuje potřebné míry profesionality, kterou byste mohli od podnikatele rozumně očekávat, a zároveň výrazně ovlivňuje (nebo přinejmenším může ovlivnit) vaše rozhodnutí o tom, zda si něco koupíte.
Takové praktiky zahrnují klamavé konání, klamavé opomenutí a agresivní obchodní praktiky. Obchodní praktiky, které se považují za nekalé za všech okolností, jsou uvedeny v příloze č.
Ovšem nejen to, klamavá může být i praktika obsahující pravdivou informaci, pokud je ta informace poskytnuta takovým způsobem, že vás může uvést v omyl, a mohli byste tak učinit rozhodnutí o koupi, které byste jinak neučinili. V zákoně je stanoveno, čeho se takový omyl musí týkat.
Podnikatel se může dopustit klamavé praktiky i v tom případě, pokud nějakou důležitou, pro vaše rozhodnutí potřebnou, informaci záměrně neuvede, anebo zapomene uvést, a může to mít vliv na to, zda si zboží či službu objednáte.
Za klamavou praktiku je třeba považovat například televizní reklamu, ve které je zvýrazněna cena služby bez DPH, zatímco cena, která DPH zahrnuje, je menším písmem a nezřetelně připojena. Ten, komu je reklama určena, má omezený čas na to, aby si stihl přečíst vše. Je tak pravděpodobné, že si všimne pouze ceny bez DPH.
Praktika je agresivní tehdy, když na vás podnikatel vyvíjí nátlak, obtěžuje vás nebo k něčemu nutí, a to celé směřuje k tomu, abyste si koupili určitou věc nebo objednali službu.
V přílohách k zákonu o ochraně spotřebitele je uveden seznam konkrétních praktik, které jsou vždy nekalé. Např. pokud podnikatel jako přednost své nabídky vyzdvihuje práva, která spotřebiteli vyplývají přímo ze zákona (například možnost vrátit zboží do 14 dnů bez udání důvodu u smluv uzavřených přes internet), dopustí se nekalé praktiky.
Podnikatel má povinnost vás řádně informovat o vlastnostech zboží, které nabízí. Pokud to nesplní, porušuje tím zákon. V případě závažného porušení této povinnosti se podnikatel může dopustit nekalé praktiky, za což mu hrozí přísnější postih. To by nastalo v případě, kdy by nesprávná informace mohla ovlivnit vaše rozhodnutí o tom, zda si věc koupíte.
Krom toho, že by mohla být podnikateli v takové situaci uložena pokuta, můžete zakoupené zboží, pokud nemá uváděné vlastnosti, reklamovat. Spotřebitel má v případě, že se na něm podnikatel dopustil nekalé obchodní praktiky, právo na odstoupení od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo požádat o přiměřené snížení ceny. Tato práva však nelze využít ve všech případech. Vždy je nutné posoudit jakou povahu a závažnost nekalá praktika prodejce má/měla.
Pokud podnikatel nabízí zboží za akční cenu, měl by zajistit dostatečné množství zboží s ohledem na délku akce, povahu zboží, rozsah reklamy a výši slevy.
Ne. V některých obcích je navíc podomní a pochůzkový prodej zakázaný. V takovém případě by vás podomní prodejci neměli navštívit ani jednou.
Ne. Podnikatel nemůže učinit nabídku přímo tím, že by Vám zaslal zboží. Takový způsob nabídky je obtěžující a představuje agresivní obchodní praktiku.
Zneužívající jsou taková ujednání, která zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele. Taková ujednání jsou zakázaná a nepřihlíží se k nim. V občanském zákoníku jsou vyjmenována ujednání, která jsou vždy zneužívající.
Podnikateli, který se dopustí nekalé obchodní praktiky, hrozí postih od příslušného dozorového orgánu. v oblasti reklamy se postupuje podle zákona č.
Reklama je prezentace zboží nebo služby, která souvisí s činností podnikatele a má za cíl podpořit odbyt těchto výrobků nebo služeb.
Nabídka musí být vždy určitější než reklama. U reklamy stačí, že propaguje určitý výrobek či službu, zatímco nabídka již musí být natolik konkrétní, aby mohla být bez dalšího přijata a tím došlo ke koupi věci nebo objednání služby. Zákon předpokládá, že návrh podnikatele dodat zboží nebo poskytnout službu za určenou cenu učiněný reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží je nabídkou. Pokud ji přijmete, tak okamžikem, kdy se o tom podnikatel dozví, je smlouva uzavřena.
Ano. Pokud je reklama dostatečně určitá, aby obsahovala náležitosti pro nabídku ke koupi zboží nebo objednání služby, je závazná (neuvede-li přímo v ní podnikatel jinak).
tags: #ohrozeni #zivota #ochrana #spotrebitele