Uhelné elektrárny a znečištění životního prostředí v České republice

Tuzemským uhelným elektrárnám zvoní hrana, což pro zdejší elektrizační soustavu znamená problém k řešení. I těm nejefektivnějším tuzemským uhelným elektrárnám se za pár let přestane ekonomicky vyplácet fungování.

Češi loni dýchali i díky odklonu od uhlí čistší vzduch. Množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí loni oproti předchozímu roku až na výjimky kleslo, vyplývá z dat Integrovaného registru znečišťování.

Největšími znečišťovateli loňského roku jsou v Česku uhelné elektrárny. Podle Arniky se na předních místech žebříčku největších znečišťovatelů opět umístily uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice, dalším nejvýznamnějším znečišťovatelem je pak chemička Spolana Neratovice. Vypouštějí velké množství skleníkových plynů, rakovinotvorných látek, prachových částic a taky toxické rtuti.

Lukáš Hrábek za Greenpeace ČR uvedl, že emise skleníkových plynů i nebezpečných toxických látek nejvýrazněji klesly u uhelných elektráren.

Ekologové nicméně upozorňují na to, že uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice jsou stále největší znečišťovatelé toxickou rtutí, protože mají rozsáhlé výjimky z emisního limitu.

Čtěte také: Studie o znečištění v ČR

Elektrárna Počerady vypustila v emisích do ovzduší, vody a půdy 306 kilogramů rtuti a jejích sloučenin, oproti předchozímu roku jde o pokles o 23 procent.

Celkové množství vypuštěné rtuti meziročně kleslo z 2231 kilogramů na 1593 kilogramů, což ekologové považují za dobrou zprávu. Přesto je Česko podle nich významným znečišťovatelem rtutí.

Největším zdrojem emisí skleníkových plynů je podle žebříčků Elektrárna Počerady, vypustí více než čtyři miliony tun. Meziroční snížení činí 20 procent. Na druhém místě s 3,5 milionu tun jsou Elektrárny Tušimice, které vypustily o pět procent více skleníkových plynů.

Nejvíce rakovinotvorných látek vypouští chemička Spolana Neratovice, a to 34 811 kilogramů, meziročně o téměř deset procent méně. Ekologové tvrdí, že Spolana zlepšila svou výrobní technologii, proto znečišťuje méně.

Elektrárna Chvaletice roční objem emisí rtuti výrazně snížila, a to zhruba o 200 kg na rok.

Čtěte také: Uhelné elektrárny v Německu a emise

Podle mluvčího chvaletické elektrárny Petra Duška bývají žebříčky sestavované aktivisty zavádějící, nerespektují prý výši výroby za dané období.

Zavedení nových evropských limitů pro znečištění z velkých spalovacích zařízení donutilo uhelné elektrárny upravit provoz a instalovat filtry a další technologie na snížení emisí. Omezení produkce znečištění z největších zdrojů přitom nastalo díky účasti nevládních organizací - expertní skupiny Frank Bold, ekologických organizací Hnutí DUHA a Greenpeace ČR a místních spolků jako Zelená pro Pardubicko, Zastavme elektrárnu Chvaletice, Zdraví pro Most či MY Litvínov - ve správních řízeních, která se musejí vést o každé výjimce z emisních limitů.

Velkými úspěchy v ochraně životního prostředí jsou řešení elektráren Prunéřov II a Počerady [2], kde byl na návrh nevládních organizací stanoven emisní strop a závazné ukončení provozu po jeho vyčerpání. V případě Počerad došlo k redukci budoucích emisí rtuti o 30 % a záruce, že další emise už vypuštěny nebudou. Elektrárna Ledvice zase získala jen kratší výjimku a musí rychleji snižovat emise rtuti, což omezí vypuštění této toxické látky o 156 kilogramů [3].

I v případě elektrárny Chvaletice došlo díky účast nevládních organizací ke zkrácení požadované výjimky 8 na 6 let (do 18. 8.

„Správní řízení o výjimkách z emisních limitů musí být vedena v souladu s evropským i českým právem, což znamená, že jakákoliv výjimka musí být řádně odůvodněná a nesmí vést k nepřiměřenému ohrožení zdraví lidí či životního prostředí.

Čtěte také: Nové Biotopy v Sokolovsku

„O půl tuny méně toxické rtuti se dostane do životního prostředí díky práci nevládních organizací. A to počítám jen uhelné elektrárny Počerady a Ledvice. Snížení limitů, zkrácení výjimek a emisní stropy jsme prosadili i u dalších zařízení, takže Češi a Česky budou žít ve zdravějším prostředí. Úplné odstranění zdravotních rizik a ochrana klimatu, však vyžadují úplné odstavení uhelných elektráren, které bezemisní být nemohou nikdy.

„Když se kdysi schválily nové emisní limity, čekali jsme, že provozovatelé uhelných elektráren buď nainstalují nové filtry, aby je plnily, nebo si požádají o výjimku do doby, než filtry nainstalují. Počítali jsme s tím, že se přihlásíme do správních řízení a do srpna roku 2021, kdy nové limity měly začít platit, bude vše vyřešené. Netušili jsme ale, že si budou provozovatelé žádat o výjimky opakovaně, nebo že jim úřady povolí výjimky na samé hraně zákonnosti nebo dokonce v rozporu se zákonem jako u elektrárny Počerady. Handrkování s úřady a provozovateli se tak protáhlo na mnoho let.

Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce.

Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují mimo jiné evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji.

Naopak na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu.

Mezi největší znečišťovatele patří podle prezentovaných dat hlavně provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje.

Elektrárna Chvaletice vypustila v porovnání s rokem 2022 téměř o polovinu méně rtuti.

Vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh tvrdí, že by pomohlo odstavení největších zdrojů. Podle jejich analýzy by emise oxidu uhličitého klesly o více než šest milionů tun a neohrozilo by to dodávky elektřiny ani tepla.

Společnost Deza Valašské Meziříčí patřící do holdingu Agrofert množství rakovinotvorných látek prý navýšila víc než o polovinu, a umístila se tak na druhém místě v žebříčku. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský oponoval, že množství karcinogenních látek vypouštěných Dezou do ovzduší splňuje všechny zákonné limity a za posledních dvacet let kleslo o více než 85 procent. Společnost podle něj používá nejlepší dostupné technologie a dbá na ochranu životního prostředí. „I při loňském nárůstu daném výkyvy ve výrobě jsme celkově na poloviční hodnotě oproti situaci před pěti lety,“ uvedl Heřmanský.

Podle Petra Duška, který mediálně zastupuje elektrárny Chvaletice a Počerady patřící do skupiny Sev.en, „bývají veškeré žebříčky sestavované aktivisty silně zavádějící, protože většinou nerespektují výši výroby za dané období, čímž poněkud zkreslují jakákoliv meziroční srovnání“. Uhelné elektrárny jsou podle Sev.en stále nenahraditelné kvůli vyrovnávání výkyvů, které způsobují obnovitelné zdroje energie.

„Aktivity neziskových organizací v oblasti životního prostředí jsou jistě chvályhodné, na druhou stranu však paradoxně směřují přímo proti ochraně ovzduší. Podle posledních informací provozovatele soustavy ČEPS se totiž v návaznosti na útlum uhlí do zmíněných služeb výkonové rovnováhy zapojují provozovatelé dieselagregátů,“ konstatoval Dušek. Poukázal také na to, že do elektráren Chvaletice a Počerady vlastník investoval miliardy korun na ekologizaci jejich provozu a snaží se i o snížení emisí rtuti.

Podle mluvčího skupiny Orlen Unipetrol, do níž Spolana patří, Pavla Kaidla, je v první řadě nezbytné zdůraznit, že výrobní procesy v neratovickém podniku podléhají přísné kontrole a splňují veškeré normy a emisní limity. „Spolaně se také daří dopady výrobní činnosti na životní prostředí dlouhodobě snižovat. V Česku je ale jediným výrobcem důležité chemické látky zvané kaprolaktam, což se vzhledem k charakteru používaných surovin a chemických látek logicky odráží na jejím postavení v daném žebříčku,“ vysvětlil Kaidl.

Spolana v minulých letech ukončila výrobu chloru pomocí amalgámové elektrolýzy a z areálu odvezla zbytkovou rtuť k ekologickému zpracování. Zprovoznila rovněž teplárnu na zemní plyn, která nahradila teplárnu spalující hnědé uhlí. Klesly tím emise oxidu siřičitého o 99 procent, emise prachu a oxidů dusíku o devadesát procent a emise oxidu uhelnatého o šedesát procent.

Na meziročním snížení emisí se podle Jindřicha Petrlíka ze spolku Arnika významně podílí formaldehyd. Zatímco v roce 2022 provozy vypustily přes třicet tisíc kilogramů formaldehydu, loni to bylo osm tisíc. Jde o nejnižší množství od roku 2004.

Za takzvaného skokana roku označili ekologové největšího výrobce polystyrenu v ČR Synthos Kralupy. Za loňský rok zvýšil množství vypuštěného styrenu o více než sto procent.

Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Arnika sestavuje žebříčky dvacet let a vychází z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede ministerstvo životního prostředí.

Vedle emisí oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů jsou zodpovědné za největší množství toxických těžkých kovů vypouštěných do ovzduší, a to včetně rtuti.

Na nejvyšších místech v žebříčku znečišťovatelů za rok 2022 figurují hlavně provozy z Ústeckého, Pardubického, Středočeského a Moravskoslezského kraje. Za nejvýznamnějšího lze označit uhelnou hnědouhelnou elektrárnu Chvaletice patřící společnosti Sev.En Energy vlastněné miliardářem Pavlem Tykačem. Na dalších místech jsou Spolana Neratovice a elektrárna Počerady.

Celkové množství většiny škodlivých látek vypouštěných do životního prostředí se podle dat v Integrovaném registru znečišťování mírně snížilo. Špatnou zprávou však je, že zůstalo na vyšší úrovni, než tomu bylo za ohlašovací rok 2020.

Zmíněná elektrárna Chvaletice vypustila do ovzduší více než dvojnásobné množství arsenu a o 70 procent více rtuti oproti předchozímu roku a je největším zdrojem těchto dvou látek v Česku.

„Nad poklesem vykázaných emisí toxických látek průmyslovými provozy bychom letos mohli jásat, musel by být ale daleko výraznější. To by ovšem musely státní instituce postupovat daleko důrazněji vůči zdrojům toxických látek, jakým je elektrárna Chvaletice,“ říká projektový vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika Jindřich Petrlík.

Elektrárna Chvaletice přitom stále znečišťuje na základě výjimek, které posvětilo ministerstvo životního prostředí ještě za ministra Richarda Brabce (ANO) a vlády bývalého premiéra Andreje Babiše. Například těch rtuťových bylo jedenáct.

„Kdyby výjimku neměla, tak by emise rtuti byly několikanásobně nižší. Podobně je to s arsenem, který narůstá, protože elektrárna teď spaluje méně kvalitní uhlí z Lomu Vršany namísto Lomu ČSA,“ dodává Petrlík.

Devět z deseti největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší představují uhelné elektrárny a teplárny (na prvním až devátém místě). Na prvním místě je elektrárna Chvaletice následovaná elektrárnou Počerady (obě patří Sev.En Energy) a elektrárnami Prunéřov a Ledvice (obě ČEZ). Pokud by čtyři největší znečišťovatelé dodrželi v roce 2022 emisní limit platný od srpna 2021, pak by vypustili o 60 procent méně této toxické látky.

„Stejně jako u několika jiných škodlivých látek se na první místo dostala elektrárna Chvaletice ze skupiny Sev.En Energy miliardáře Pavla Tykače, když oproti předchozímu roku vypustila o 70 procent více této toxické látky. Ukazuje se, že proklamovaná ekologizace této elektrárny není nic než klamavá reklama. Přitom český export elektřiny v roce 2022 byl trojnásobný oproti výrobě Chvaletic, takže nadměrně znečišťující elektrárna vůbec není pro zajištění energie pro české spotřebitele potřebná, myslí si energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Spolana Neratovice předala loni v odpadech téměř sedm tun rtuti, což je sice desetkrát méně než za rok předchozí, ale ukazuje se, že se stále vypořádává s dědictvím výroby chloru s pomocí rtuti, která v ní probíhala několik desetiletí. Amalgámová elektrolýza pro výrobu chloru, největší zdroj rtuti, byla ve Spolaně ukončena již v roce 2017, odpadu s obsahem rtuti z této výroby se však společnost zbavovala ještě v minulém roce.

Celkové množství dioxinů v hlášeních do Integrovaného registru znečišťování meziročně narostlo především kvůli zvýšení u několika spaloven odpadů, konkrétně Termizo Liberec a tří spaloven nebezpečných odpadů firmy Suez CZ (dnes Recovera ze skupiny Veolia). Třinecké železárny množství dioxinů v odpadech sice meziročně snížily, ale v žebříčku zůstaly na prvním místě.

Šest z deseti největších zdrojů skleníkových plynů představují uhelné elektrárny. Na prvním místě skončila elektrárna Počerady, na druhém elektrárna Chvaletice.

Emise skleníkových plynů meziročně nejvíce zvýšily elektrárny Počerady a Chvaletice, přičemž elektrárna Počerady o více než 700 tisíc tun a elektrárna Chvaletice o více než 1,1 milionu tun za rok. Celkově však množství ohlášených skleníkových plynů mírně pokleslo.

„Snížení emisí skleníkových plynů je bohužel v Česku stále zanedbatelné. Nové zdroje čisté energie se téměř nestavějí a stále zůstává v provozu flotila zastaralých uhelných elektráren, z nichž ty dvě největší - Chvaletice a Počerady - navýšily v minulém roce výrazným způsobem výrobu. Zvláštní je, že v uplynulých týdnech a měsících řada státních institucí - Správa železnic, Správa Pražského hradu nebo ministerstva práce a sociálních věcí, kultury a obrany - si vybrala provozovatele těchto uhelných elektráren jako svého dodavatele elektřiny, a tím pádem přímo podporují znečišťování ovzduší a prohlubování klimatické krize. Stát by měl jít v této oblasti příkladem, přitom ale selhává, tvrdí mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.

Emise prachu v Česku setrvale klesají, ale ne u všech podniků. Rekordmanem v této kategorii je huť Liberty Ostrava, která meziročně sice snížila emise prachu, ale z první příčky ji to nesesadilo. Mezi další významné zdroje emisí polétavého prachu patří uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice, Prunéřov, Mělník a Ledvice. Čtyři z nejvýznamnějších znečišťovatelů prachem působí v Ústeckém kraji. Elektrárna Chvaletice emise prachu zvýšila o více než 40 tun.

Za skokana roku z negativního pohledu přírůstku rakovinotvorných látek lze označit Saint-Gobain Adfors CZ v Litomyšli, meziročně totiž více než zešestinásobila množství vypoušteného formaldehydu do ovzduší. Před ní skončila Spolana Neratovice, které uniklo téměř totožné množství trichlorethylenu a o něco nižší množství vinylchloridu než v předcházejícím roce. Cementárna Cemex Prachovice, loňský skokan roku, obsadila páté místo, do ovzduší vypustila o téměř 2,5 tuny méně benzenu než v předchozím roce. Vedle benzenu však nově vypustila i značné množství styrenu (což je potenciální karcinogen, pozn. aut.).

Novinkou letoška je žebříček největších znečišťovatelů toxickými těžkými kovy, konkrétně kadmiem, olovem, rtutí, niklem a arsenem. Tuto tabulku bezkonkurenčně vede elektrárna Chvaletice, která meziročně zvýšila emise arsenu o téměř 3,5 tuny, tedy o více, než ho vypustila do ovzduší v předchozím roce (2,1 tuny). Kvůli emisím těžkých kovů se v první desítce žebříčku umístily čtyři čistírny odpadních vod, co do množství vypuštěných těžkých kovů však nemohou konkurovat čtyřem uhelným elektrárnám. První desítku doplňují také dva hutní provozy - Liberty Ostrava a Třinecké železárny.

Žebříčky znečišťovatelů sestavuje spolek Arnika devatenáct let a vychází přitom z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede ministerstvo životního prostředí.

Podle žebříčku ekologických organizací je nejvýznamnějším znečišťovatelem elektrárna Chvaletice, na předních místech zůstaly Spolana Neratovice a elektrárna Počerady.

Kromě emisí skleníkových plynů vypouštějí do životního prostředí i toxické kovy včetně rtuti. Podle jejich zjištění je nejvýznamnějším znečišťovatelem elektrárna Chvaletice, na předních místech zůstaly Spolana Neratovice a elektrárna Počerady.

tags: #uhelné #elektrárny #znečištění #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Problémy a řešení ochrany přírody v Africe
• Jak probíhá recyklace?
• Efektivní recyklace odpadů v Plzni
• Zvířata Norska
• Statistiky recyklace oleje v Thajsku