Ohrožený hmyz v České republice: Seznam a ochrana

Na Červeném seznamu bezobratlých ČR najdeme 5 483 druhů. Z toho 463 druhů je vyhynulých nebo regionálně vymizelých (EX, EW, RE), 961 bylo klasifikováno jako kriticky ohrožené (CR), 1089 jako ohrožené (EN) a 1261 jako zranitelné (VU). Nemalé zastoupení druhů Červeného seznamu najdeme také mezi včelami, brouky, vážkami.

Na Červeném seznamu najdeme například 51 % vodních a 31 % suchozemských měkkýšů ČR. Celkově zhoršující trend je zaznamenán u denních motýlů, neboť na seznamu najdeme 63 % z celkového počtu u nás.

Ohrožení jsou také raci, zatímco rak říční je veden v kategorii zranitelný (VU), raka kamenáče najdeme v kategorii kriticky ohrožený (CR), také proto je pro něj realizován záchranný program.

I s ohledem na velikost a diverzitu této skupiny jsou příčiny ohrožení bezobratlých velmi široké, od fragmentace krajiny, přes intenzivní hospodaření, používání pesticidů přes změny vodního prostředí po invazní nepůvodní druhy.

Legislativní ochrana a zvláště chráněné druhy

Na základě zadání Ministerstva životního prostředí vytvořila Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR návrh seznamu zvláště chráněných druhů pro potřebu novelizace Vyhlášky č. 395/1992 Sb. Status „zvláště chráněný druh“ vyplývá ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK). Takto mohou být vymezeny druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

ZOPK pro ně stanovuje stupně ohrožení a definuje základní ochranné podmínky rozdílně pro rostliny a živočichy a rozdílně též pro stupně ohrožení. Základní ochranné podmínky jsou definovány souborem zakázaných činností, které bez patřičné výjimky není povoleno provádět. ZOPK tedy u vybraných druhů stanovuje především pasivní formu ochrany. Ukládá, co se nesmí, ale nestanovuje povinnost péče a údržby lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů.

Aktivním zákonným nástrojem jsou záchranné programy, které v případě druhů ohrožených vyhynutím zajišťují komplex činností směřujících ke snížení stupně jejich ohrožení; blíže na www.zachranneprogramy.cz. Pomineme-li ZOPK, je možné aktivní opatření provádět zejména prostřednictvím dotačních nástrojů, které cíleně směřují k podpoře zvláště chráněných druhů.

Všechny tyto skutečnosti, tzn. jak přímé ohrožení druhů záměrnou činností člověka, tak i potřeba speciální péče, bylo nutné při aktualizaci seznamu zvláště chráněných druhů brát v potaz. Seznam konkrétních druhů je uveden ve vyhlášce a byl tam již zanesen při jejím vzniku v roce 1992. Od té doby byl aktualizován pouze jednou v souvislosti se zařazením druhů přílohy č. IV Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, do kategorií kriticky a silně ohrožené.

Aktualizace seznamu byla připravována již v předchozích letech, ucelený návrh s více než 1 500 položkami byl ale vytvořen až v průběhu roku 2010 a následně odeslán na Ministerstvo životního prostředí. Je zřejmé, že návrh bude dále diskutován v širokém spektru zainteresovaných subjektů a jeho konečná podoba bude ještě spojena s velkým objemem práce. Přes­to doufáme, že po téměř dvaceti letech se věci dají do pohybu a seznam zvláště chráněných druhů bude aktualizován.

Bezobratlí: Specifika ochrany

U bezobratlých byla situace poněkud jiná než u obratlovců a rostlin, což souvisí hlavně s jejich velkou druhovou bohatostí a relativním nedostatkem informací o jednotlivých taxonech. Bezobratlých u nás žije cca 40 000 druhů, tedy skoro stokrát více než obratlovců (cca 535 druhů) a téměř desetkrát více než rostlin (cca 5 000 druhů) a hub (cca 4 000 druhů makroskopických hub). Naše poznání však takto velké druhové bohatosti neodpovídá a o mnoha taxonech nevíme prakticky nic, zvláště pak ve srovnání s obratlovci nebo cévnatými rostlinami.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Z těchto důvodů nebylo možné u bezobratlých postupovat obdobně jako u ostatních skupin, protože informace o velikosti populace, trendech a rozšíření nejsou většinou k dispozici. Seznam proto připravovalo širší plénum expertů, které se vyjadřovalo k jednotlivým druhům. Základem pro jeho vznik byl Červený seznam ohrožených druhů České republiky (Farkač et al. 2005), přičemž se pracovalo vesměs s druhy kriticky ohroženými či ohroženými, v menší míře pak i se zranitelnými.

Důležitými kritérii pro zařazení do seznamu byla hlavně poznatelnost (odlišení daného taxonu od příbuzných) a výběr tzv. deštníkových druhů (druhy, jejichž ochrana pokryje i další často menší, méně nápadné a známé druhy žijící ve stejném prostředí). Důležité bylo, aby se k determinaci druhu nemusely používat preparační techniky a aby ji zvládl i proškolený pracovník v terénu. Do seznamu byly automaticky zařazeny druhy z přílohy č. IV Směrnice rady 92/43/EHS a druhy přílohy č. II Bernské úmluvy.

Prvotní návrh seznamu, který vznikl v letech 2005-2006 a byl oponován širokým plénem odborníků, se stal základem současného seznamu, jenž byl znovu oponován a upraven tak, aby odrážel aktuální znalosti týkající se ohroženosti jednotlivých taxonů. Několik druhů bylo vyřazeno, jiné naopak přibyly. Aktuální návrh novelizovaného seznamu obsahuje 477 taxonů (133 kriticky ohrožených, 190 silně ohrožených a 154 ohrožených) - většinou druhů, ale také několik vyšších taxonomických jednotek.

S ohledem na výše uvedené je ale jasné, že jednotlivé skupiny bezobratlých v něm nejsou zastoupeny rovnoměrně. Nejvíce druhů patří do skupin, kterým se věnuje největší pozornost a které jsou také populární u veřejnosti, jako jsou brouci (173), motýli (95) nebo třeba měkkýši (59). Naopak minimálně jsou zastoupeni např. dvoukřídlí (jedenáct druhů z 7 200), ploštice a křísi (pět druhů z 1 556) a zcela chybí hlístice, kroužkovci nebo stonožky a mnohonožky.

Pokud jde o jednotlivé druhy, zvažovali jsme například ponechání nebo vyřazení otakárka fenyklového (Papilio machaon), kudlanky nábožné(Mantis religiosa), jasoně červenookého (Parnassius apollo) a štíra kýlnatého (Euscorpius tergestinus). Otakárek byl nakonec vyřazen, protože jeho populace je poměrně stabilní a druh se vyskytuje prakticky na celém území ČR. Také u kudlanky jsou početnost a areál rozšíření stabilní až rostoucí, ale v seznamu jsme ji ponechali (ohrožený druh), protože se jedná o významný deštníkový druh stepních lokalit.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Složitější situace byla v případě jasoně červenookého, který se v ČR prokazatelně vyskytuje pouze u Štramberku, kam byl v 80. letech 20. století reintrodukován ze Slovenska. Nabízelo se tedy jeho vyřazení, ale protože se jedná o druh chráněný evropskou legislativou, podobně jako v případě obratlovců želva bahenní (Emys orbicularis), bylo rozhodnuto o jeho ponechání na seznamu. Shoda ohledně vyřazení naopak panovala u štíra, jehož autochtonní výskyt u nás nebyl potvrzen od začátku 90. let 20. století.

Tabulky se souhrnnými daty

Následující tabulky poskytují přehled o počtech ohrožených druhů obratlovců a bezobratlých v České republice podle kategorií ohrožení a srovnání s platnou vyhláškou.

Tabulka 1: Obratlovci

Pozn.: Ve stávající i navrhované vyhlášce jsou některé druhy sloučeny do vyšších taxonomických skupin (netopýři a vodní skokani).

Zkratky: VU - zranitelný, EN - ohrožený, CR - kriticky ohrožený, O - ohrožený, SO - silně ohrožený, KO - kriticky ohrožený.

Tabulka 2: Bezobratlí

Pozn.: Ve stávající i navrhované vyhlášce jsou některé druhy sloučeny do vyšších taxonomických skupin.

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny

V současné době se projednává návrh novely vybraných ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, které se týkají druhové ochrany. Důležitou změnou je oddělení prioritizace aktivní péče o ohrožené druhy a biotopy od zákonných zákazů u zvláště chráněných druhů. Pro stanovení priorit péče ochrany přírody se v novele nově navrhuje využívat červené seznamy, které odrážejí míru ohrožení jednotlivých druhů a nikoliv seznam zvláště chráněných druhů. Ten totiž vyjadřuje ochranitelnost jednotlivých druhů prostřednictvím zákonných zákazů, nikoliv ohroženost jednotlivých druhů a potřebu aktivní péče o ně.

Zároveň se navrhuje i úprava názvů kategorií ochrany u zvláště chráněných druhů, tak aby odrážela míru ochrany druhů a nikoliv jejich ohrožení. Nově tak budou druhy rozděleny do I., II. a III. kategorie ochrany.

Nejvýznamnější změnou zákona je nové pojetí druhové ochrany. Nově se zavádí také ochrana místních populací a ochrana biotopu druhu. Tato změna odráží požadavky jednotlivých druhů na odlišnou míru a formu právní ochrany v závislosti na jejich vlastnostech, nárocích, ale i důvodech ohrožení. Protože v případě některých ohrožených druhů je třeba chránit každého jedince, ale v případě jiných druhů postačí ochrana stanovišť a druhů na úrovni jejich místních populací. Příkladem může být třeba ochrana ohrožených druhů hmyzu.

Zároveň navrhovaná legislativní změna cílí také na posílení ochrany biotopů druhů a zvýšení vymahatelnosti této ochrany. Při výběru druhů mezi zvláště chráněné byla základním předpokladem vysoká míra ohrožení, ale i další kritéria.

• I. V této kategorii jsou zařazeny ty nejohroženější druhy. Tyto druhy jsou chráněny ve všech biotopech, v nichž se vyskytnou (přirozených i pozměněných). Všichni jedinci těchto druhů jsou chráněni před odchytem, trháním, likvidací, zabíjením, držením, rušením atd.
• II. Tato kategorie obsahuje druhy, které jsou chráněné ve všech biotopech, v nichž se vyskytnou (přirozených i pozměněných). Všichni jedinci těchto druhů jsou chráněni před odchytem, trháním, likvidací, zabíjením, držením, rušením atd. Do návrhu byly zahrnuty některé činnosti (jmenovitě běžné obhospodařování zemědělských a lesních kultur, doprava na pozemních komunikacích a průchod krajinou), které je možné provádět bez výjimky, ale pouze v případě, že nezpůsobí ohrožení nebo zničení místní populace druhu či poškození nebo zničení jeho biotopu.
• III. Druhy zařazené v této kategorii vyžadují ochranu, ale ne na úrovni každého jedince. Jedná se o druhy, které nejsou ohrožovány přímou likvidací jednotlivých jedinců. Ochrana druhu je zajištěna na úrovni ochrany biotopu a místních populací.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravila indikativní seznam nově navržených zvláště chráněných druhů rostlin, hub a živočichů. V dokumentu jsou uvedeny jednotlivé druhy a odkazy na detailní informace na kartách druhů, návrh zařazení druhů do kategorie ochrany a zdůvodnění zařazení na seznam zvláště chráněných druhů.

Kategorie dle Úmluvy CITES

Podle stupně ohrožení jsou exempláře rozděleny do tří příloh úmluvy:

• CITES I: Zahrnuje druhy, které jsou bezprostředně ohrožené vyhubením. Mezinárodní obchod s těmito druhy je zakázán a je povolován jen výjimečně (zoologické zahrady, vědecký výzkum...). Z fauny ČR sem patří orel královský, orel mořský, sokol stěhovavý a vydra říční.
• CITES II: Zahrnuje druhy, které by mohly být ohroženy, pokud by mezinárodní obchod s nimi nebyl regulován. Z fauny a flóry ČR jsou do této kategorie kromě všech dravých ptáků (33 druhů zastiženo v ČR) a sov (12 druhů) zahrnuti vlk, medvěd, rys, kočka divoká, čáp černý, drop velký, pijavka lékařská, jasoň červenooký, celá čeleď vstavačovitých, sněženka podsněžník a brambořík nachový.
• CITES III: Zahrnuje druhy, které jsou ohroženy mezinárodním obchodem pouze v určitých zemích a jsou chráněny na návrh těchto zemí.

Kategorie ochrany v EU

Evropská Unie aplikuje přísnější ochranu pro CITES druhy, ale i pro další ohrožené druhy vyskytující se na území EU či druhy, které by mohly ohrozit ekologickou stabilitu a u kterých chce zabránit jejich dovozu na své území. Členské země EU proto mají vlastní seznamy CITES druhů, kde jsou druhy rozděleny do příloh A, B, C a D.

• A - druhy CITES I + některé druhy CITES II
• B - druhy CITES II + některé CITES III + druhy ohrožující ekologickou stabilitu
• C - druhy CITES III
• D - neCITES druhy, u nichž EU monitoruje dovoz na své území

tags: #ohrožený #hmyz #seznam #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Příroda a státní obrana v Česku
• Aloe Vera: Stanoviště a péče
• Informace o klimatických změnách a jejich dopadech
• Červený rybíz: Stanoviště a péče
• Italské hranice bez kontrol