Pěstování červeného rybízu: Stanoviště, péče a odrůdy

Rybíz, správně meruzalka, patřil na naše zahrady již od nepaměti a je stále oblíben dodnes. Potěší vás nejen svými zdravými plody, ale i nenáročným pěstováním. Keře s tímto oblíbeným bobulovitým ovocem okupují téměř každou zahrádku. Kromě nenáročného pěstování a zajímavého doplnění designu zahrady, je také skvělou volbou pro domácí pěstování vlastního ovoce. Rybíz je vynikající volbou pro každou zahradu, a to nejen kvůli své chutné úrodě, ale i pro jeho nenáročnost a zdravotní přínosy.

Pěstuje se jako keř či jako stromek plodící drobné bobule velmi výrazné chuti, které mají vysoký podíl vitamínu C. Tyto bobule mohou být jak červené, tak růžové nebo bílé. Jsou uspořádány v různě dlouhých hroznech. Od dubna do května kvete drobnými, zelenými květy, které vyrůstají z úžlabí listů a jsou uspořádány do převislých hroznů. Na dvouletém dřevě rybíz každoročně kvete a plodí. Červený rybíz je možné sklízet od začátku června do konce srpna až září.

Výhody rybízu

• Bohatý na vitamíny a minerály: Rybíz je vynikajícím zdrojem vitamínu C, ale obsahuje také vitamíny A, B, železo a vápník. Jen hrst rybízu pokryje denní dávku vitamínu C.
• Postupné zrání a dlouhá sklizeň: S volbou správných odrůd můžete rozfázovat zrání rybízu na několik měsíců, čímž prodloužíte období sklizně. Vysoce pravděpodobně Vám nejprve dozrají rybízy červené, jejichž zralost je dle odrůdy od začátku června, až do konce srpna/ začátku září. Plody bývají spíše kyselejší.Bílé rybízy dozrávají později, v období od poloviny července.Nejpozdnější jsou rybízy černé, které dozrávají zhruba od druhého červencového týdne do poloviny srpna.
• Nenáročnost a odolnost: Rybíz je velmi nenáročný na péči, dobře snáší chlad a v zimě nevymrzá. Rybíz je nenáročná dřevina. Je to jedna z mála ovocných dřevin, která zvládne růst i v polostínu.
• Kompaktní růst a snadná údržba: Tento keř roste v kompaktní formě, což znamená, že se hodí i do menších zahrádek.
• Různé odrůdy pro pestrou úrodu: Na trhu najdete širokou škálu odrůd, včetně červeného, černého, bílého a růžového rybízu. Rybíz na české zahrádce rozhodně nesmí chybět!
• Všestranné využití: Využití si najde i v kuchyni. Bobule červeného rybízu jsou oblíbené především pro jeho chuť, která nejlépe vynikne v koláčích, šťávách a marmeládách. Jeho chuť je spíše kyselejší, na rozdíl od bílého rybízu, který se však nemůže pyšnit takovými výnosy. Plody se využívají do kompotů a marmelád, jsou však kyselejší, bobule je možno využít na výrobu vína z červeného rybízu, které je chutné a mírně alkoholické.

Výběr stanoviště a půdy

Pro všechny druhy rybízu je nejlepší volit otevřené, slunné až polostinné stanoviště (například na odpolední nebo západní straně zahrady) s propustnou nebo pravidelně prokypřovanou půdou. Červený a bílý rybíz preferují lokality s dostatkem slunce, ale měli by být chráněni před přímými poledními paprsky. Ty by mohly způsobit předčasné usychání listů a zpomalení růstu keře. Černý rybíz prospívá na teplých a slunných místech, kde se plody dobře vyvíjejí a dozrávají. Naopak ve stínu bývají plody nedozrálé a mohou mít kyselou chuť. Růžový rybíz - stanoviště by mělo být co nejvíce slunečné a s dostatkem vláhy.

Rybíz není příliš náročný na živiny v půdě, přesto pro optimální růst a bohatší úrodu doporučujeme pravidelně na jaře přihnojit, a to vyšší dávkou hnojiva. Při vyšší sklizni je dobré přihnojení zopakovat. Vhodná je dobře propustná půda bohatá na humus. Červený a bílý rybíz má rád mírně kyselou půdu. Černý rybíz vyžaduje půdy dostatečně hluboké, propustné a vlhké, slabě kyselé až slabě zásadité s dostatkem živin. Nemá zvláštní nároky na půdu. Měla by být ovšem úrodná nebo humózní.

Příprava půdy - dobrou volbou je slabě kyselá nebo neutrální písčitohlinitá až hlinitá půda. Zasazení - jamky na keře by měly být přibližně 40 cm široké a hluboké. Jáma by měla být vykopána několik dní před sázením, aby se podpořilo správné větrání země. Po vyhloubení dno i strany jámy zryjte rýčem, podpoříte tak správné zakořenění. Před samotným rybízem je ještě vhodné do jamky dát dobře uleželý kompost. Poté vložíme sazenici, zahrneme ji zeminou. Po přihrnutí zeminy sazenicí jemně zatřeste, zemina se tak dostane mezi všechny kořeny.

Čtěte také: Červený rybíz a vhodné stanoviště

Výsadba rybízu

Ideální čas pro výsadbu je podzim, každopádně pokud to není možné, rybíz můžete sázet také na jaře, nebo i celoročně pokud máte sazenice v kontejnerech. Sazenice rybízu lze zakoupit ve formě prostokořenné (nejlépe se třemi výhonky a silným kořenovým systémem) nebo v kontejnerech. Ať při jarní nebo podzimní výsadbě, dopočuje se vždy den předem kořeny namočit do vody. Poté teprve přistoupíme k výsadbě.

Před samotnou výsadbou kořeny prostokořenného stromku či keře namočíme alespoň na pár hodin do kbelíku s vodou. Rybíz koření mělce; při výsadbě ho zasadíme cca o 10cm níže, než rostl předtím. U stromkového rybízu neopomeneme na oporu kmínku. Vhodné je okolí keřů i stromků zamulčovat, aby se tak předešlo tvorbě plevele a případnému poškození kořenů při jeho odstraňování. Keře vysazujeme na vzdálenost 2,5-3m x 1-2m, dle odrůdy. Keře od sebe sázíme na vzdálenost zhruba 1 - 1,5 m od sebe. Keř vysazujeme tak hluboko, aby výhony zakrývala zhruba 5 cm vrstva půdy.

Péče o rybíz

Rybíz není náročný na zálivku. Na dostatečné zavlažování myslete především v době květu a během dozrávání plodů. Zvýšenou pozornost zálivce věnujeme v době zakořeňování a při příliš vysokých teplotách. Rybízy jsou náročnější na zásobu humusu v půdě (obzvláště černé odrůdy).

Při hnojení rybízu využíváme organická hnojiva jako je kompost (cca 2kg k jednomu vzrostlému keři - je nutné jej předem promíchat s půdou). Pakliže pěstujeme rybíz v těžší půdě, hnojíme spíše na podzim, při pěstování v lehčích půdách hnojíme naopak na jaře. Největším nepřítelem jsou pro rybíz ptáci, které bobule přímo milují. V případě opakovaného výskytu škůdců ochraňte rybíz v době před rašením postřikem pomocí olejového přípravku, který spolehlivě zahubí přezimující vajíčka.

Nejčastěji je rybíz napadán mšicemi, které likvidujeme přípravkem Pirimor. Při výsadbě v blízkosti borovic může docházet k napadení stromku či keře rzí vejmutkovou, která vytváří na spodní straně listu žluté až hnědé sloupky. Tyto napadané rostliny lze ošetřit po sklizni fungicidem Baycor 25 WP. Další, poměrně častou chorobou bývá antraknóza rybízu, která se projevuje drobnými skvrnami na listu. Ty pak žloutnou, odumírají a opadávají. Vhodným ošetřením před květem a po odkvětu je fungicidem Dithane DG Neotec. Pakliže Vám u rybízu na jaře hnědnou a opadávají pupeny, je pravděpodobné napadení vlnovníkem rybízovým. Doporučujeme napadané větve zkrátit těsně pod napadeným pupenem. Časté bývá také napadení rostlin mšicemi, pilatkou nebo sviluškami. V případě mšic doporučujeme ošetření např.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi na červený koš

Řez rybízu

Pro pravidelnou a vysokou sklizeň vyžadují rybízy řez. Nejvhodnějším obdobím pro řez keřového i stromkového tvaru je konec zimního období, nejčastěji únor. Základem řezu je probírka přestárlých výhonů a prosvětlení keře/ korunky pro jeho lepší obrůstání mladými výhony. První řez provádíme ihned po výsadbě. Výhony zkracujeme těsně nad zemí na 10-20 cm. V prvním roce odstraníme všechny slabé letorosty. Vybereme 2 - 3 nejsilnější, které ponecháme bez řezu.

Odstraníme všechny postranní výhony z dvouletých hlavních větví. Dvouleté výhony budou příští rok plodit plody, zatímco jednoleté výhony vytvoří postranní obrost. V druhém roce po výsadbě ostraníme všechny slabé letorosty rostoucí přímo ze země. Vhodné je keř prosvětlit tak, že odstraníme některé postranní výhony, které zkracujeme do výše kolen. Pokud sázíme na podzim, řez provedeme až předjaří, kdy zkrátíme jednoleté výhony keře na dva až tři pupeny (zhruba 10-20cm). V prvním roce ponecháváme pět až šest silných výhonů, v druhém dalších šest. Odumřelé větve a větve, které příliš zhušťují keř pravidelně odstraňujeme (v předjaří).

Dobře zapěstovaný keř lze rozpoznat tak, že v třetím roce od výsadby má 5-6 jetnoletých výhonů, stejný počet dvouletých a tři až pět tříletých větví. Stromkový rybíz zkracujeme po výsadbě na dva až tři pupeny tak, aby poslední směřoval ven z korunky. Předjarní řez rybízu je důležitý. Zimní řez rybízu je základem bohaté letní úrody. U každého druhu se ale provádí jinak. Jak správně střihat rybíz keřový a stromkový, rybíz černý, červený a bílý? Kdy se k zimnímu řezu rybízů odhodlat a proč?

Keřová vs. stromková forma

Při pěstování rybízu je důležité věnovat pozornost konkrétnímu druhu, který vysazujete, protože každá chyba při výsadbě může ovlivnit budoucí úrodu. Rybíz se pěstuje buď ve formě keře, nebo stromku, což má vliv na jeho péči a výnosy.

Předností stromkového tvaru je jednodušší sklizeň plodů, vyšší kvalita plodů, nižší náchylnost vůči houbovým chorobám a jednoduchost řezu. Největší nevýhodou tohoto tvaru je nutnost pevné opory (tyčka nebo drátěnka), výrazně nižší výnos plodů a krátká životnost sazenic (max. Velmi důležitá je i pravidelná kontrola úvazků na kmínku k opoře aby nevznikalo časté vylomení nebo poškození korunky vlivem váhy plodů.

Čtěte také: Příroda a červený hmyz

Nejzásadnějšími přednostmi tohoto tvaru, jsou výrazně vyšší násada a sklizeň plodů, menší náročnost na pěstování (nevyžaduje oporu) a mnohem vyšší životnost sazenic(až 30let). Nevýhodou keřového tvaru je nižší nebo nestejnoměrná kvalita plodů, náročnější a namáhavější sklizeň, a také větší náchylnost k houbovým chorobám a škůdcům. Jako keř vydrží zhruba 20 let, stromkové druhy 10 let. Při správné péči Vám keře rybízu budou dělat radost až 20 let, stromky 8-10 let.

Odrůdy rybízu

• kozolupský raný - velké bobule dozrávají 1 - 2. týden v červnu. Dobrá odolnost vůči houbovým chorobám.
• Jonkheer van Tets - raná odrůda vhodná pro přímý konzum. Velké bobule mají aromatickou chuť.
• Korál - polopozdní druh s velkými bobulemi, které neopadávají. Chuť bobulí je sladší.
• Versailleský bílý- roste velmi bujně, rostlina je náročná na stanoviště.
• Jantar - bílé bobule mají málo peciček a jsou velmi lahodné, sladké chuti. Ani při přezrání neopadávají. Dozrává v polovině července.

Červené rybízy se pěstují především na přímý konzum a zpracování, např. Černé odrůdy se nejčastěji pěstují pro různorodost zpracování, např.

tags: #cerveny #rybiz #stanoviste #pestovani

Oblíbené příspěvky:

• Správná recyklace telefonů
• Ekologická daňová reforma v ČR
• Srovnání emisí CO2
• Rovnováha v přírodě – pracovní list
• Úprava zahrad Dolní Chabry – recenze