Ohrožení Okouníka Mořského: Druh v Nebezpečí

Ryby (Osteichthyes) jsou skupinou obratlovců, která zahrnuje přes 27 tisíc druhů. Vznikly před téměř 400 miliony let v siluru a evoluce ryb zřejmě proběhla ve sladkých vodách. Dnes žije u nás 60 druhů, z toho 12 introdukovaných. Tvar těla ryb je přizpůsobený životu ve vodním prostředí, obvykle je vřetenovitý, ale může být i shora zploštělý nebo s bizarními tvary, jako u mořských koníčků.

Kostra ryb je mezodermálního původu a méně zkostnatělá, ploutve jsou podepřené paprsky. Ryby mají postranní čáru, která přijímá z vodního prostředí informace o pohybu a vibracích vody. Plynový měchýř reguluje nadnášení ve vodě. Ryby jsou amonotelní organismy, což znamená, že metabolitem je amoniak. Oplození je vnější, ale existuje i ovoviviparie nebo viviparie. Vývoj je nepřímý.

Mnoho druhů ryb dnes figuruje v Červeném seznamu IUCN. Neměly by být konzumovány z důvodu ohrožení, seznam nalezneme na www.fishonline.org. Předmětem chovu je také na 5 tisíc druhů akvarijních ryb. Rybky jsou zřejmě nejčastěji chovanými živočichy v domácnostech.

Jeseterovité Ryby: Skupina na Pokraji Vyhubení

Jeseterovité ryby tvoří reliktní skupinu s jedním recentním řádem. Mají hlavu protáhlou v rypec s typicky spodními ústy a heterocerkní ocasní ploutve. Kostnatí jen některé části, osní kostra je chrupavčitá. Diadromní druhy dosahují větších velikostí a vyššího věku. Na těle mají 5 řad kostěných štítků. Na spodní straně rypce mají před ústy 4 vousky. Mají vysunovatelnou čelist.

Populace jeseterů žijících v povodí Dunaje, včetně vyzy velké (Huso huso), dosahovaly úctyhodných rozměrů - délky až kolem 6 m, hmotnosti až 3200 kg a dožívaly se věku přes 100 let. Vyza velká byla významnou rybou pro svou vysokou kvalitu masa a jiker. Dnes jsou jeseteři na pokraji vyhubení a jsou kriticky ohrožené. Jsou zaváděny do akvakulturních chovů (zejména v Itálii a Francii, ale i v ČR). S mladými exempláři se můžeme setkat i jako s okrasnými bazénovými rybami.

Čtěte také: Vše o mořských konících

Úhoř Říční: Katadromní Migrace a Ohrožení

Úhoř říční (Anguilla anguilla) žije i v ČR. U nás se vyskytují pouze samice. Dosahují délky až 150 cm a hmotnosti až 6 kg, obvykle však jen 1-2 kg. Jsou aktivní zejména v noci, zdržují se u dna, do nějž se v zimě zahrabávají. Živí se především zoobentosem, větší jedinci také menšími rybami. Vydrží bez vody přes 20 h (kožní dýchání).

Úhoři podnikají katadromní migrace. Po 10-15 letech se u nich zastavuje příjem potravy, mění se jim zbarvení a zvyšují se tukové rezervy. Tvoří hejna a táhnou do Sargasového moře. Zde ve vzdálenosti asi 6 tis. km od evropských břehů a nad hlubinami přes 6 tis. m se úhoři vytírají v hloubce do několika set m. Ryby po výtěru hynou. Jikry jsou pelagické. Larvy jsou leptocefalní, tvaru vrbového listu. Z nich se stávají sklenění úhoříci. Tah trvá 1,5 roku. Úhoř je velmi ceněnou sportovní rybou; existují i jeho odchovny.

Sleďovití: Nejvíce Lovené Ryby a Kolísání Stavů

Sleďovití jsou nejvíce lovené ryby, především zástupci čeledi sardelovití a sleďovití. Ančovička peruánská (délka okolo 15 cm) s prosvítajícím břichem. Horní čelist přesahuje mandibulu. U pobřeží Peru a Chile bývala nejlovenější rybou světa; využívá se na krmnou moučku a hnojivo. Stavy kolísají v závislosti na fenoménu El Niño; v 70. letech klesly následkem nadměrného lovu. Sleď obecný (Clupea harengus), dlouhý kolem 30 cm, je významnou rybou mořského rybolovu.

Kaprovité Ryby: Hospodářský Význam a Ohrožení

Kaprovité ryby mají velký hospodářský význam pro sladkovodní rybářství i akvaristiku. Jsou zastoupeny více než 30 druhy. Patří sem kapr obecný (Cyprinus carpio), i když není na většině našeho území druhem původním. Pochází zřejmě z oblasti Eurasie mezi Černým mořem a Japonskem. Dorůstá délky přes 1 m, dožívá se i přes 40 let. Forma sazan je dnes kriticky ohrožena. Kapr je všežravec a bentofág. Tře se v květnu a červnu a je rybou fytofilní. Počet jiker je až 1,7 milionu.

Lososovité Ryby: Anadromní Migrace a Změny Zbarvení

Lososovité ryby jsou anadromní mořské ryby Holarktidy, někteří žijí v jezerech ledovcového původu. Během tahu dochází k výrazné změně zbarvení samců. Losos obecný (Salmo salar) dosahuje hmotnosti až 40 kg a délky 1,5 m. Rodí se ve sladké vodě, putuje do moře a vrací se zpět do řeky, kde se vytře a uhyne. Ostatní se po výtěru vracejí do moře. Vytře se maximálně pětkrát. U samců v období tření vzniká hákovité zahnutí spodní čelisti. Ve středověku byl nejkonzumovanější rybou v Čechách. V řekách povodí Labe probíhá snaha o revitalizaci tohoto druhu ryby. Losos obecný je vysoce ceněna. Vyskytuje se potoční a jezerní forma původní formy nominotypické subspecie pstruha obecného. Hlavní význam spočívá především ve sportovním rybolovu (muškaření). Přirozené populace jsou posilovány vysazováním násad.

Čtěte také: Ekosystémy pod hladinou

Mořské Ryby: Hospodářský Význam a Ohrožení

Hospodářsky mimořádně významná skupina ryb. Patří sem treska obecná (Gadus morhua), mořská štika nebo hejk (z angl. hake). Mají vysokou plodnost. Někdy cestovní agentury vypravují třeba minibus s přívěsem, který je o poznání pomalejší, a pak je třeba připravit se na čtyřicetihodinovou kalvárii. Ale stojí za to. Standardem rybářského ubytování na norském pobřeží jsou plně zařízené bungalovy. Nejútulnější a zároveň ekonomickou variantou je čtyřmístná chata. Dvě samostatné ložnice i s pokrývkami, koupelna s teplou vodou, obývák s televizí a stoprocentně zařízená kuchyňka jsou více než příjemné útočiště na dvoutýdenní rybařinu. Samozřejmostí rybářského bungalovu je navíc "filetovna" - místnost určená na zpracování úlovku a velký mrazák.

Strávit denně osm hodin na moři není pro suchozemce nic nemožného, jen je třeba se na to dobře připravit. Základem prý jsou neoprenové rukavice, podobné jaké mají ve výstroji potápěči. Už proto je dobré počítat raději se všemi variantami a mít na lodi po ruce v nejlepším případě třeba i tři vrstvy oblečení. Ta vrchní by samozřejmě měla být nepromokavá - větrovka s polopropustnou membránou postačí. Nepromokavé kalhoty a pořádné teplé boty jsou samozřejmě stejně důležité. "Při sestavování rybářského šatníku je třeba navíc počítat ještě se záchrannou vestou, tu každý dostane až tam a její nošení je povinné. Dokonce to kontroluje norská policie," připomíná Jan Hofmann. Stejně vážně ale mluví i o opalovacím krému a krému na ruce: "Moře v Norsku není řecký ostrov nebo Karibik. Tady nečeká sprcha nebo ručník. A slaná voda je tu pořádně agresívní."

Mořské rybaření - nejčastěji se vyráží na tresku norskou nebo tresku obecnou - je nejúchvatnější samozřejmě z lodi. Obvykle je k jednomu pronajatému apartmánu k dispozici i motorový člun. Ne delší než čtyři a půl, nejvýš pět metrů. Pohonné hmoty pro motor si rybáři hradí sami podle skutečné spotřeby a je tak lepší si předem rezervovat člun s naftovým agregátem. Každá slušná loď je vybavena přístrojem zvaným echolot, který dokáže celkem spolehlivě detekovat hejna ryb v hloubce pod kýlem, ale technika není všemocná a rybu je teprve třeba ulovit. Už proto je dobré si pořídit pořádné rybářské vybavení, a to nejlépe ještě před odjezdem do Norska. Do drsných severských podmínek na bojovné ryby jsou potřeba silné a spolehlivé navijáky a silné pruty.

Ke každé lodi je automaticky k dispozici i podrobná námořní mapa nejbližšího úseku Atlantiku. Jsou zde vyznačené jak hloubky dna, tak i trasy transatlantických námořních linek. Motorovou rybářskou loď je běžné půjčit si bez průvodce. Vždy je ale jeden z posádky označen za "kapitána" a zodpovídá jak za plavbu, člun, tak ale i za posádku. "I když jsme na vodě, stále jsme v Norsku. Takže hodně opatrně s alkoholem. I na palubách malých člunů prý norská policie kontroluje nařízenou abstinenci. Nedodržení zákazu znamená pokutu v přepočtu zhruba patnáct tisíc korun, a co je ještě horší: dost vážně hrozí i razítko do pasu ´nežádoucí´," upozorňuje Jan Hofmann.

Norsko je skutečným rájem pro rybáře. A nemusí jít zdaleka o cenově nedostupnou kratochvíli bohatých. "Ve čtyřech lidech se veškeré náklady přepočtené na hlavu nemusí dostat ani nad dvanáct tisíc korun za dvoutýdenní skandinávskou rybařinu," říká z vlastní zkušenosti Jan Hofmann.

Čtěte také: Stabilita mořských ekosystémů

Přehled Ryb Lovených v Norských Fjordech

Nadměrný Rybolov a Jeho Dopady

Náš zdravý životní styl má i svou odvrácenou tvář. Některé druhy ryb (pro jednoduchost zahrnujeme v celém článku pod ryby i paryby) jsou po několika desetiletích intenzivního rybolovu přeloveny, což znamená, že jsou loveny rychleji, než se může jejich stav přirozenou cestou obnovit. Rybí populace se snižují až do té míry, že hrozí jejich naprosté vyhubení.

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zahyne až jedna čtvrtina živočichů (kromě ryb i mořští savci a ptáci), kteří jsou při rybolovu chyceni, jako nechtěný či neprodejný úlovek. Mnohé ulovené ryby ještě nedosáhly pohlavní dospělosti, což velmi omezuje možnost regenerace jejich populací. Intenzivní rybolov má negativní dopady nejen na stavy ryb, ale i na podmořské ekosystémy.

Mezi nejohroženější druhy patří podle informací FAO treska obecná, ropušnice severní, treska skvrnitá, red hake (příbuzný štikozubce obecného, nemá český název), sardinky, ančovičky, červenice obecná, mečoun nebo tuňák. Tento seznam z roku 1998 byl britskou organizací Marine Conservation Society nově rozšířen o lososa obecného, ledovku patagonskou, štikozubce evropského, okouna mořského, mníka mořského, platýze atlantského, kanice, jesetera a žraloky.

Technicky je téměř nemožné přesně určit stav populace volně žijících jedinců konkrétního druhu ryb. Jistou vypovídací hodnotu mají údaje o tom, kolik ryb se uloví, respektive kolik energie bylo potřeba vynaložit na ulovení určitého množství ryb. Některé vhodné druhy ryb jsou již pěstovány na rybích farmách, čímž se snižuje tlak na ryby žijící divoce, cíleně pěstované jsou i některé druhy korýšů a měkkýšů.

Ryby na Českém Trhu a Jejich Ohrožení

Uvádíme nejprve obchodní název, pod kterým jsou prodávány, v závorce pak název odborný. Losos (losos obecný) - tyto ryby pocházejí převážně z farmových chovů. Pstruh lososovitý (pstruh duhový?) - pravděpodobně se jedná o formu pstruha duhového. Tyto ryby pocházejí z farmových chovů. Žraloci (více druhů), štítníci (více druhů), jazyk mořský (jazyk mořský), ropušnice (ropušnice obecná) - výjimečně se dodávají i jiné druhy ropušnic. Kambala (kambala velká) - méně často se dodává také kambala hladká. a hladkoun. Jeseter - některé druhy jeseterů patří podle Světového svazu ochrany přírody (IUCN) mezi ohrožené. Mečoun - pod tímto názvem se dodává jak mečoun obecný, tak i několik druhů plachetníků (rody Istiophorus, Makaira a Tetrapterus). Na našich trzích se objevuje výjimečně. Mečouni jsou na seznamu ohrožených druhů IUCN. Platýz - při lovu platýzů dochází k devastaci mořského dna. Platýz atlantský patří mezi ohrožené druhy podle IUCN. U nás je k dostání platýz velký. Štikozubci - hejk, mořská štika; štikozubci jsou pod velkým hospodářským tlakem. Treska - treska obecná je rybou pod velkým hospodářským tlakem, patří mezi ohrožené druhy jak podle FAO, tak podle IUCN. V Severním moři je treska obecná na pokraji vyhynutí. Tuňák - všechny druhy tuňáků lovených komerčně jsou na listině IUCN. Pod názvem tuňák se k nám dodává několik druhů tuňáků: tuňák obecný, tuňák křídlatý, pelamida obecná, tuňák makrelový. Zejména tuňák obecný patří k druhům silně ohroženým nadměrným lovem. Konzervuje se většinou maso tuňáka křídlatého. Žraloci - žraloci patří k živočichům, kteří jsou nadměrným lovem ohroženi nejvíce. K nám se dodávají zejména mláďata, která ještě nedosáhla pohlavní dospělosti. Teoreticky se u nás může objevit více druhů žraloků, na našich trzích jsme jich identifikovali osm. Nejčastěji se jedná o žraloka psího, dále pak o ostrouna obecného a žraloka šedého. Méně často se u nás objevují žralok modravý, hladkoun, žralok sleďový, máčka skvrnitá a máčka velkoskvrnná.

tags: #okouník #mořský #ohrožení #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Vše o Skládce a odpadech s.r.o.
• Faktory ovlivňující IPO
• Povinnosti živnostníků v oblasti odpadů
• Vliv skleníků na světelné znečištění
• Likvidace autovraků v Lipníku nad Bečvou