Olympijské hry a jejich sociální a ekologické dopady

Samotná existence olympijských her je založená na vhodných podmínkách pro sportovce. Přibývá ale důkazů, že do budoucna bude kvůli změnám klimatu ubývat míst, kde se bude moci olympiáda konat.

Dopad klimatických změn na zimní olympijské hry

Když se v roce 1924 konaly první zimní olympijské hry ve francouzském Chamonix, všech šestnáct disciplín se odehrálo pod širým nebem. Sportovci se tehdy spoléhali jen na přírodní sníh na sjezdovkách a na led na kluzištích.

O necelých sto let později, v roce 2022, už se ale lyžaři nedaleko Pekingu proháněli po sjezdovkách pokrytých stoprocentně umělým sněhem. Sáňkařské dráhy a skokanské můstky měly vlastní chlazení a čtyři z původních závodů se konaly v halách: V klimatizovaných budovách soutěžili krasobruslaři, rychlobruslaři, curleři a hokejisté.

Nespolehlivé lokality

Podle výzkumu vědců z Coloradské státní univerzity mohou ale podobná technologická řešení ve stále se oteplujícím klimatu fungovat jen do určité míry. Průměrná denní teplota v hostitelských městech zimních her se totiž od dob prvních akcí v Chamonix neustále zvyšuje. Ve dvacátých až padesátých letech letech dvacátého století byla v únoru 0,4 stupně Celsia, ale na počátku 21. století dosáhla 7,8 stupně Celsia.

Jak to, že je toto zvýšení o tolik větší než průměrné oteplování planety, jež se blíží 1,5 stupni? Hry se totiž konají na severní polokouli ve vyšších zeměpisných šířkách, kde je klimatická změna rychlejší a intenzivnější, než je průměr.

Čtěte také: Ekonomika, ekologie a Olympijské hry

„Olympijské hry výrazně ovlivňují životní prostředí, samozřejmě zároveň životní prostředí má vliv i na hry samotné. Do budoucna se předpokládá, že bude méně míst jak pro letní, tak i pro zimní hry - kvůli změnám klimatu,“ potvrzuje vědec Martin Klement z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.

Coloradští vědci se ve svém výzkumu zabývali i místy konání devatenácti zimních olympijských her v minulosti, aby zjistili, jak by mohla vypadat při budoucích změnách klimatu. Dospěli k tomu, že v polovině tohoto století by čtyři bývalá hostitelská města - francouzské Chamonix, ruské Soči, francouzský Grenoble a německý Garmisch-Partenkirchen - už neměla spolehlivé podmínky pro pořádání her, a to ani podle nejoptimističtějšího scénáře OSN pro změnu klimatu, který předpokládá, že svět rychle sníží emise skleníkových plynů.

Pokud bude svět i nadále spalovat fosilní paliva ve vysoké míře, tak se na seznam „nespolehlivých lokalit“ připojí také Squaw Valley v Kalifornii a Vancouver v Britské Kolumbii.

Klima může změnit olympijskou budoucnost

Roku 2080 už bude klima v 11 z 21 bývalých míst konání zimních olympijských her příliš nespolehlivé na to, aby se v nich mohly konat venkovní soutěže. Mezi místa, kde se už z hlediska míry rizika nevyplatí hry organizovat, bude patřit také italský Turín, japonské Nagano a rakouský Innsbruck.

Podle autorů zprávy by se tak zimní olympijské hry v budoucnu mohly omezit jen na severněji položená místa, jako je Calgary v Albertě, nebo by se mohly přesunout do vyšších poloh. Případně bude potřeba masivní nasazení energeticky náročných technologií, jaké například umožňují celoroční lyžování v Dubaji.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Nejen zimní olympijské hry jsou pod tlakem klimatických změn. Potýkají se s tím i ty letní. Horké teploty a vysoká vlhkost vzduchu totiž mohou ztěžovat podmínky v celé řadě soutěží, nicméně podle coloradské studie jsou „letní“ sporty přizpůsobivější než ty zimní.

Například změna termínu typických letních soutěží na jiné roční období může pomoci zmírnit nadměrné teploty. Třeba fotbalové mistrovství světa, které je obvykle letní akcí, proběhlo roku 2022 v zimě - aby ho mohl hostit Katar.

Negativní i pozitivní změny

Podle Klimenta mají ale také olympijské hry a jejich konání dopad na klima - jde o takzvanou uhlíkovou stopu. „Je nutné vzít v potaz také fakt, že aby se v nějakém městě mohla olympiáda konat, musí se postavit stadiony, infrastruktura a olympijské městečko pro sportovce.“ uvádí vědec.

Zároveň se proto, aby vznikla nějaká sportoviště, velmi často zasahuje do okolní krajiny. Dělo se to podle něj například při letních olympijských hrách v Riu de Janeiro v roce 2016 nebo při zimních hrách v Jižní Koreji v roce 2018, kde byla stržena celá jedna stěna pohoří, aby mohly vzniknout skokanské můstky.

Jako další aspekt Klement poukázal na uhlíkovou stopu spojenou s dopravou. „Na olympijské hry navíc přijíždí tisíce sportovců a diváků. Povětšinou cestují letadlem, což má také ekologickou stopu kvůli emisím skleníkových plynů z letecké dopravy, které zhoršují klimatickou změnu,“ řekl.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Dopad může být i pozitivní

Nicméně expert připomněl i historický paradox, kdy olympijské hry podle něj měly příznivý vliv na životní prostředí. „Na konci 80. let 20. století se zvažovalo, kde by se hry měly konat. Do uchazečského procesu se přihlásilo jihoněmecké město Berchtesgaden. Vznikla tam skupina, která byla proti a zahájila vlivnou kampaň s argumentem na dopad na jedinečné životní prostředí a lesy,“ připomněl.

„Ačkoliv existovala skupina lobbistů, kteří ve městě z různých důvodů konání her chtěli, tak na počátku 90. let UNESCO prohlásilo město biosférickou rezervací, což znemožnilo být hostitelem podobných akcí. Paradoxně tak olympijské hry přispěly k faktu, že vznikla další chráněná oblast,“ dodal Klement.

ESG koncept a olympijské hry

Koncept ESG je v posledních letech v médiích skloňován stále častěji. Zkratka ESG totiž pochází z anglických slov Environmental, Social a Governance a představuje klíčové měřítko vlivu firmy na životní prostředí a společnost. Zjednodušeně řečeno, ESG skóre je ukazatelem sociální zodpovědnosti a udržitelnosti firmy v investování i obchodu obecně.

Koncept ESG se dnes ale netýká už jen korporátní sféry, ale stává se součástí každodenních aktivit, kulturních i sportovních akcí, a to od nejmenších až po ty největší. Skvělým příkladem jsou letošní Letní olympijské hry v Paříži. Organizátoři dopředu avizovali, že jejich cílem je mít olympiádu „nejzelenější v historii“.

Významné investice směřovaly do čištění řeky Seiny, ve které se měla odehrávat část olympijských závodů. Olympijská vesnice měla být koncipována co nejvíce udržitelná a mobilitu sportovců měla zajišťovat vodíková auta.

ESG témata v českých médiích v souvislosti s olympiádou

Od 1. června do 18. srpna jsme v českém tisku a na webech zaznamenali téměř 25 tisíc příspěvků o olympijských hrách. Konceptu ESG se týkalo 8 % všech výstupů. To je poměrně vysoký podíl, máme-li na paměti, že do celkové statistiky jsou zařazeny i prosté výsledky soutěží či reportáže ze závodů.

Nejvíce pozornosti na sebe upoutal S segment. Možná překvapivě, protože organizátoři deklarovali principy organizace her spíše v duchu environmentální udržitelnosti. Pořadatelé si stanovili ambiciózní cíl snížit svou uhlíkovou stopu o 55 % ve srovnání s předchozími hrami v Londýně a v Riu.

Se zahájením LOH však v médiích začal dominovat právě sociální segment, což ukazuje, jak důležitý je pro veřejnost a média i tento rozměr udržitelnosti.

S segment

Jak již bylo zmíněno, sociální segment získal největší podíl mediální pozornosti. Před samotným zahájením olympiády to pro média nebylo příliš atraktivní téma, nicméně hned po úvodním ceremoniálu se rozpoutala ostrá mediální debata. Kritici ceremoniálu poukazovali na údajné vnucování LGBTQ+ ideologie, propagandu a potírání francouzské historie.

Vzrušená debata ohledně konceptu LGBTQ+ a mužství a ženství se poté přesunula k některým sportovkyním závodícím podle kritiků neoprávněně mezi ženami. Jejich argumentem byla zvýšená hladina mužských hormonů, kvůli které by, dle některých, neměly nastupovat v ženské kategorii.

E segment

Ačkoliv organizátoři pařížské olympiády slibovali nejzelenější hry v historii, do médií pronikaly četné kritické ohlasy týkající se tohoto „zeleného závazku“. Za všechny jmenujme stížnosti na fungování a nízký komfort udržitelné vesnice pro olympioniky. Ti si stěžovali např. na nepřítomnost klimatizace, špatnou stravu s minimem masa či nedostatečné sociální vybavení.

Zásadní komplikace nastaly organizátorům kvůli znečištěné Seině, která se po deštích i přes dřívější enormní snahu znovu stala nevhodnou pro závodění a část závodů tak musela být přeložena. Některé z mediálních příspěvků si v tomto kontextu všímaly kvality vody ve velkých evropských řekách.

Pozornosti neunikl jeden z hlavních sponzorů OH, výrobce nápojů, který byl obviňován z greenwashingu, a to kvůli obrovskému množství plastového odpadu na olympiádě. Na druhou stranu, část příspěvků vyzdvihovala pozitivní aspekty udržitelnosti, například použití recyklovaných materiálů, ze kterých byly vyrobeny některé z národních kolekcí oblečení pro sportovce.

Média také oceňovala snahu organizátorů maximálně využít již existujících sportovišť, čímž se minimalizoval environmentální dopad.

G segment

V rámci G segmentu, který zahrnuje příspěvky týkající se politického kontextu, se pozornost soustředila na několik kontroverzních momentů. Vedle dlouhodobého bojkotu ruského a běloruského sportu (sportovci mohli soutěžit pouze pod neutrální vlajkou), se řešilo například vyloučení afghánské sportovkyně reprezentující tým uprchlíků.

Velký rozruch způsobilo rozhodnutí breakdancové federace o vyloučení účastnice, která nastoupila v kostýmu s bleděmodrým pláštíkem s nápisem „Free Afghan Women“ (Osvoboďte afghánské ženy), čímž se rozpoutala debata o svobodě projevu na sportovních akcích.

Olympijské stopy v Česku: festival u jezera Most

Udržitelná stopa (zejména co se E segmentu týče) byla v českém kontextu spojena s konáním Olympijského festivalu u jezera Most. Samotné konání festivalu lze chápat jako jednu z osvětových aktivit Českého olympijského výboru (ČOV), a současně jako akci na podporu zdravého životního stylu.

Festival vzbudil značnou pozornost, zaznamenali jsme téměř 2,7 tisíce příspěvků. Média kupříkladu vyzdvihla, že replika Eiffelovy věže určená pro festival byla vyrobena 3D tiskem z recyklovaného oceánského plastu oPET. Tento inovativní materiál byl zmíněn ve 3 % všech příspěvků o mosteckém festivalu.

Udržitelná budoucnost olympiád?

Na jednu stranu se před pařížskou olympiádou a v jejích počátcích objevovaly optimistické texty o tom, jak Paříž na udržitelnost „vyzrála“ a jak ukázala možný směr do budoucnosti. Postupně však začaly být ohlasy skeptičtější a kritičtější. Média zprostředkovávala výsledky dlouhodobých studií o udržitelnosti her a někteří z expertů upozorňovali na to, že by olympiády měly být pouze pro místní fanoušky a měly by mít výrazně menší rozsah.

Obavy o to, zda je udržitelná olympiáda vůbec reálná, shrnuje citát z textu publikovaného na webu idnes.cz: „Ne, udržitelnost i šetrnější chování k životnímu prostředí je i v rámci sportu dozajista dobrá věc, byť je kruciální otázkou, jestli megalomanská akce typu olympiády už ze své podstaty není oxymóronem udržitelnosti. “

Jistým východiskem naznačeným v mediálním prostoru se jeví důraz na lokálnost, tedy využití již existujících místních zdrojů (např. sportovišť). Ať už je to, jak chce, letošní LOH v Paříži pomohly zpopularizovat celou řadu udržitelných témat mezi širokou veřejností a otevřely nové debaty v mediálním prostoru.

Milano Cortina 2026: Udržitelnost v centru pozornosti

Organizaátoři zimních olympijských her, které se v únoru 2026 uskuteční v Miláně a alpských střediscích pod hlavičkou Milano Cortina 2026, si dali jasný cíl - vytvořit olympiádu, která nebude jen sportovním svátkem, ale i ukázkou udržitelnosti a ohledu na životní prostředí. V praxi to znamená, že vzniknou jen nezbytné nové stavby a většina infrastruktury bude využívat existující nebo dočasné objekty.

Když Turín hostil zimní olympiádu, vznikly tři olympijské vesnice - v Turíně, Bardonecchii a Sestriere. Nabídly sportovcům komfortní zázemí, ale brzy po skončení her se ukázalo, že chybějící plán pro jejich další využití může vést k tomu, že část infrastruktury zůstane prázdná nebo jen omezeně využívaná.

Právě z těchto zkušeností vycházejí organizátoři Milán-Cortina 2026. Stanovili si několik klíčových principů: všechna sportoviště mají být napájena elektřinou ze 100 % obnovitelných zdrojů a z celkových 14 míst konání bude 13 již existujících nebo dočasných. Důraz se klade také na mobilitu - podpora vlakové a sdílené dopravy má omezit individuální automobilovou přepravu.

Za pozornost stojí zejména olympijská vesnice v Miláně, která se po hrách promění na studentské koleje a komunitní čtvrť. Ani tyto ambice se ale neobejdou bez výzev. Rok před začátkem her byla dokončena jen malá část infrastruktury a některé projekty se snažily obejít formální procesy posuzování vlivů na životní prostředí. To vyvolalo otázky ohledně transparentnosti i skutečných dopadů na okolní krajinu.

Přesto se z dlouhodobého pohledu ukazuje, že právě Turín 2006 nastartoval novou éru, v níž se olympijské hry stávají nástrojem pro rozvoj měst a regionů - od modernizace dopravních sítí přes obnovu průmyslových oblastí až po nové veřejné prostory.

Ekonomické aspekty a rizika pořádání OH

Pořádání olympijských her bylo vždy kombinací velké příležitosti a nemalého rizika. Podle analýzy Council on Foreign Relations musejí města, která se ucházejí o pořadatelství, investovat stovky milionů dolarů jen do samotné kandidatury. Následně přicházejí mnohem vyšší náklady - stavby sportovišť, vesnic, dopravní infrastruktury i doprovodných projektů.

Jeden z mála pozitivních příkladů nabízí Los Angeles 1984, kde se podařilo využít převážně stávající infrastrukturu, výhodné smlouvy s Mezinárodním olympijským výborem a silnou podporu sponzorů. Naprostá většina dalších her - zimních i letních - se však potýkala s překročením rozpočtů a následnými problémy s využitím postavených areálů.

U zimních olympiád se téma udržitelnosti dostává do popředí ještě výrazněji. V Soči 2014 i Pchjongčchangu 2018 vyvolaly debaty zejména náklady na umělý sníh a masivní výstavbu v citlivých horských oblastech. Peking 2022 šel ještě dál - závody probíhaly výhradně na 100 % umělém sněhu, což bylo technicky pozoruhodné, ale environmentálně problematické.

Proto je dnes při výběru hostitelského regionu klíčové nejen klima a přirozené podmínky ale také připravená infrastruktura a schopnost jejího následného využití. Horská střediska s dlouhou tradicí zimních sportů, dobrou dopravní dostupností a turistickým zázemím mají výrazně vyšší šanci, že z olympiády vzejdou jako vítězové.

Sociální dopad a inspirace pro budoucí generace

K udržitelnosti olympijských her nepatří jen ekologické a finanční hledisko, ale také jejich sociální dopad. Skutečně udržitelná olympiáda inspiruje lidi k pohybu a zdravému životnímu stylu, propojuje sportovní infrastrukturu s každodenním životem a motivuje k aktivnímu zapojení komunit.

Stejně jako olympijský oheň přenáší světlo z jedné generace na druhou, mohou olympijské ideály - fair play, respekt, solidarita a snaha překonávat vlastní limity - inspirovat nejen sportovce, ale i všechny, kdo hry sledují, k větší odpovědnosti vůči sobě, komunitě i planetě.

Paříž 2024: Závazek k udržitelnosti

Francouzi vsadili na využití již existující infrastruktury, obnovitelnou energii, krátké vzdálenosti s přesuny pěšky a na kolech, propagují rostlinnou stravu pro sportovce i návštěvníky a slibují kompenzovat nevyhnutelné emise. Letní olympijské hry jsou vůbec největší akcí na světě, jaká se pravidelně pořádá, a proto také čelí čím dál detailnějšímu zkoumání ohledně dopadu na životní prostředí, ekonomické návratnosti a dopadu na místní obyvatele.

Doprava bude kvůli tomu největším zdrojem emisí; podle propočtů organizace Carbon Market Watch by měla tvořit přes čtyřicet procent z celkového množství emisí.

Cílem pařížských organizátorů bylo od začátku nepřekročit hranici 1,5 milionu tun ekvivalentu oxidu uhličitého a dostat se tak na méně než poloviční uhlíkovou stopu ve srovnání s brazilským Riem, čínským Pekingem a britským Londýnem. Klesnout by měly emise i ve srovnání s předchozími hrami v Tokiu.

Organizátoři se elegantně vyhnuli emisím z výstavby nových sportovišť, což pro pořadatele obvykle bývá také jedna z největších nákladových položek. Už v červnu bylo historické centrum Paříže z velké části zadrátované: za kovovými ploty finišovala výstavba dočasných stadionů a rozmontovatelných tribun. Nejvíce stadionů vyrostlo na největším náměstí Svornosti (Place de la Concorde), kde se mimo jiné bude hrát basketbal 3 x 3 na jeden koš. Před Invalidovnou vznikl dočasný stadion pro lukostřelbu.

tags: #olympijske #hry #sociální #a #ekologické #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Více o biologii a ekologii
• Jak ekologicky zlikvidovat Mercedes?
• Zvířata a znečištění vody
• Příroda a vzdělávání v Jižních Čechách
• Dopady znečištění Baltského moře