Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila novou analýzu kvality ovzduší v okolí letišť a přístavů, která odhaluje, že tyto oblasti patří mezi nejvíce znečištěné části evropského území.
Studie upozorňuje na dlouhodobě zvýšené koncentrace oxidů dusíku (NO₂) a jemných částic (PM₂.₅), které v některých lokalitách překračují limity nejen současné, ale i budoucí, stanovené novou Směrnicí EU o kvalitě ovzduší pro rok 2030.
Analýza ukazuje, že v přístavech je dominantním zdrojem znečištění stále námořní doprava, jejíž emise NOₓ a PM₂.₅ mohou v přímořských městech převýšit veškeré ostatní zdroje dopravy.
U letišť se situace komplikuje kombinací vzdušného provozu a pozemního servisu, který produkuje další emise a zvyšuje koncentrace ultrajemných částic (UFP). Tyto částice nejsou běžně sledovány v každodenním monitoringu, což znamená, že skutečné hodnoty znečištění mohou být ještě vyšší než naměřená data.
Studie dále upozorňuje na nedostatečné rozmístění monitorovacích stanic, které často nejsou strategicky umístěny tak, aby zachytily skutečnou expozici obyvatel nebo intenzivní znečištění při směru větru od zdroje. To má zásadní dopad na přesnost hodnocení zdravotních rizik a efektivity regulačních opatření.
Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR
Znečištění ovzduší kolem těchto uzlů má přímý dopad na veřejné zdraví. Jemné částice a oxidy dusíku jsou spojovány s respiračními a kardiovaskulárními onemocněními, zvýšeným rizikem chronických chorob a zhoršenou kvalitou života v přilehlých oblastech.
Z hlediska evropské politiky jde o jasný signál, že standardy kvality ovzduší je nutné propojit s realistickými monitorovacími systémy a preventivními opatřeními. Směrnice EU poskytuje právní rámec a závazné limity, avšak místní realita často ukazuje výrazné překročení hodnot a nedostatečné kapacity k jejich kontrole.
Zpráva EEA tak nabízí i doporučení pro plánování a politiku: je nezbytné rozšířit měřicí sítě, zavést jednotné standardy měření všech relevantních znečišťujících látek, mapovat ultrajemné částice a připravit strategie snižování emisí v souladu s evropskými limity.
Dvacet největších letišť dohromady produkuje tolik emisí uhlíku jako 58 uhelných elektráren. Nejhoršího výsledku dosáhlo letiště Heathrow. Šest londýnských letišť dohromady vystavuje obyvatele města každoročně škodlivým emisím oxidů dusíku a pevných částic v hodnotě odpovídající 3,23 milionu automobilů.
Podle výzkumu sledujícího znečištění ovzduší a emise skleníkových plynů z nákladních a osobních letů jsou Londýn, Tokio a Dubaj nejvíce zasažena znečištěním ovzduší z letecké dopravy. Jde o první studii zahrnující také uhlíkové dopady jak osobní, tak i nákladní letecké dopravy a zahrnuje emise oxidů dusíku (NOx) a jemných prachových částic (PM2,5) z 1 300 letišť.
Čtěte také: EU zpřísňuje emisní normy
"Znečištění v okolí letišť rok od roku roste," uvedla Jo Dardenneová, ředitelka pro letectví v organizaci Transport & Environment, která se na výzkumu podílela a která vysvětlila relevanci tohoto výzkumu: "Ovlivňuje miliony lidí, kteří vdechují toxické emise a v důsledku toho trpí zdravotními potížemi."
Celkově nejvíce znečišťujícím letištěm na světě je Dubaj ve Spojených arabských emirátech. Za jediný rok vyprodukovalo 20,1 milionu tun emisí CO2, což zhruba odpovídá emisím skleníkových plynů z pěti uhelných elektráren, a dále 7 531 tun NOx a 71 tun částic PM2,5. Druhým nejhorším letištěm z hlediska dopadu na klima bylo londýnské letiště Heathrow, které ročně vypustilo 19,1 milionu tun CO2.
Kritici letecké dopravy uvádějí, že dále neexistují dostatečná ochranná opatření týkající se dalších druhů znečištění způsobených letišti. Jde například o hladiny hluku z letadel, chybí také normy EU týkající se ultrajemných částic.
Jako řešení navrhuje think tank kombinaci několika opatření: nové standardy pro různé druhy znečištění a pro provoz letišť, zákaz nočních letů, nové normy pro vylepšení leteckého paliva, biopaliva.
Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných.
Čtěte také: Omezení Ekologické Stopy
Podle odhadu Ineco u vysokorychlostních tratí tvoří 95 procent celkových emisí výstavba, čtyři procenta provoz vlaků a jedno procento údržba. Čím více se trať používá, tím rychleji se podaří počáteční emise amortizovat. U letišť je situace přesně opačná. Jen tři procenta emisí v životním cyklu připadají na fázi budování infrastruktury, zbytek pak na provoz a údržbu.
„Cestovat ve vlaku je ekologičtější než letadlem, ale vybudování sítě letišť vytváří nižší dopad na životní prostředí a méně emisí než vybudování sítě vysokorychlostní železnice,“ uvedl šéf Ineco Sergio Vázquez.
Dopad na životní prostředí tak u železnice výrazně ovlivňuje vytíženost tratě a také terén, kudy vede. Emise při výstavbě totiž výrazně zvyšují některé inženýrské stavby, například tunely. Ineco se proto snaží i odhadnout, ve kterých případech se vlak stává na střední a dlouhé vzdálenosti ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo.
„Když je poptávka nízká nebo terén hodně členitý, tak tento bod zlomu (ve prospěch vlaku) nemusí vůbec nastat,“ upozornila jedna z autorek studie María Lópezová Mateosová.
V případě trati z Madridu do Sevilly, která funguje od začátku 90. let, průměrná emise na cestujícího ve vlaku je zhruba poloviční ve srovnání s letadlem - a to díky délce provozu trati i její velké vytíženosti. U spojení z Madridu do Barcelony, kde trať začala plně fungovat v roce 2008 a zároveň snížila letecký provoz mezi oběma městy, je průměrná emise na cestujícího ve vlaku stále o deset procent vyšší než u letadla. Badatelé ale předpokládají, že díky vysoké vytíženosti trati se brzy tento poměr obrátí ve prospěch železnice.
Snížit znečištění vytvářené dopravou podle studie vyžaduje zaměřit se na oblasti, které generují největší množství emisí.
Ultrabohatí lidé stále častěji létají soukromými letadly, z nichž některá vypouštějí za hodinu více emisí uhlíku, než vyprodukuje průměrný člověk za rok. Přestože privátní leteckou dopravu využívá jen asi 0,003 % světové populace, je vysoce energeticky náročná a na jednoho cestujícího vypouští výrazně více uhlíku než komerční lety.
Některé modely soukromých letadel mohou za hodinu letu vypustit více uhlíku než průměrný člověk za celý rok. Podle nové studie tak ti, kdo pravidelně létají privátními letouny, mohou za rok vyprodukovat téměř 500krát více uhlíku než průměrný člověk na světě.
Výzkumníci analyzovali údaje o sledování letů více než 18,7 milionu privátních letů uskutečněných téměř 26 000 soukromými letadly v letech 2019 až 2023 a vypočítali jejich emise na základě doby letu, trajektorie a spotřeby paliva jednotlivých typů letadel.
Výsledky ukázaly, že soukromá letecká doprava celkově přispěla v roce 2023 přibližně 15,6 milionu tun oxidu uhličitého, což je v průměru asi 3,6 tuny na let.
Studie hodnotila pouze přímé emise ze spotřeby paliva během letu, takže uhlíková stopa soukromé letecké dopravy může být ve skutečnosti větší, vezmeme-li v úvahu čas, který letadla stráví pojížděním, nebo další dopravní prostředky, jako jsou vrtulníky, které se používají k dosažení destinace z letiště nebo od přistávací dráhy. Podle Draye má letectví kromě uhlíku také další dopady na životní prostředí: letadla vypouštějí oxidy dusíku a způsobují znečištění pevnými částicemi a hluk v místech, kde startují a přistávají.
Téměř polovina všech letů (47,4 %) byla kratší než 500 km. Podle výsledků studie se 18,9 procenta letů týkalo vzdáleností pod 200 km a mnoho z nich bylo prázdných, vyslaných za účelem doručení nebo vyzvednutí jednotlivce. Velmi krátké lety, kratší než 50 km, tvoří 4,7 % soukromých letů analyzovaných ve studii.
Velké události, jako je Super Bowl 2023 v Arizoně, Filmový festival v Cannes 2023 ve Francii, Konference OSN o změně klimatu (COP28) v Dubaji a Mistrovství světa ve fotbale 2022 v Kataru, byly spojeny s výraznými emisními špičkami ze soukromé letecké dopravy.
Analýza letového schématu ukázala, že mistrovství světa ve fotbale 2022 přilákalo nejvíce soukromých letů ze zkoumaných událostí - s touto událostí bylo spojeno 1 846 soukromých letů, které vyprodukovaly 14 700 tun uhlíku.
Podle výzkumníků potřebuje soukromé letectví lepší regulaci. Většina soukromých letadel má základnu v USA, kde jsou soustředěna asi čtyři procenta světové populace, ale je zde registrováno asi 68,7 procenta všech soukromých letadel a většina soukromého leteckého provozu analyzovaného ve studii se uskutečnila na území USA.
„Pokud nezačneme snižovat emise na vrcholu, kde jednotlivci vypouštějí mnohem, mnohem více emisí než průměrný člověk, pak nikdo nebude mít motivaci emise snižovat,“ říká Gössling.
Student si vybral několik společností a z dostupných zdrojů popsal jejich přístup ke snižování emisí v letecké dopravě. Svá zjištění pak shrnul a uvedl do přehledové tabulky závazků. Dále pokračoval kapitolami přístupu Evropsé Unie, mezinárodních organizací a výrobců letadel a také invacemi v oblasti snižování emisí.
Snižování emisí CO2 představuje naléhavou výzvu napříč všemi technickými obory, včetně letecké dopravy. Koordinace mezi regulačními orgány a provozovateli letecké dopravy je spojena s významnými změnami v provozu a technologiích, které často znamenají nemalé náklady. Tato práce se zaměřuje na analýzu konkrétních opatření a přístupů jednotlivých dopravců a zkoumá jejich možné dopady na další vývoj letecké dopravy.
Vzestup letecké dopravy má podle badatelů z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT) dvakrát horší dopady na kvalitu ovzduší než na klima. Miroslav Šuta, lékař a odborník na vztah životního prostředí a zdraví, připomíná, že ačkoliv letecká doprava má na emisích jen pětiprocentní podíl, jde zároveň o nejrychleji rostoucí zdroj emisí skleníkových plynů. „V Evropě za posledních pět let vzrostly emise o 25 % a rostou o 5 % ročně,“ říká.
Letadla nejvíc škodí produkcí oxidu dusíku, oxidu uhličitého a kondenzáty. „Umělé mraky ovlivňují atmosféru,“ dodává biolog Žárský. Vědci se prý shodují, že pokud bude chtít lidstvo s klimatem něco udělat, problematice letecké dopravy se věnovat musí.
Analýza vědců z Massachusetts poukazuje na velké dilema, kterému čelí konstruktéři letadel, ale i aut a lodí. Jak vyrobit motor, aby produkoval co nejméně emisí, které ovlivňují klima, a způsobil přitom co nejmenší škody v ovzduší? Kvalitnější motory s nižšími emisemi oxidů dusíku spotřebovávají více paliva a letadlo proto vyprodukuje větší množství emisí, které negativně působí na klima.
Autoři studie ale zároveň upozorňují, že když se zasáhne proti jednomu typu emisí z letecké dopravy, rostou emise jiné. Autoři výzkumu dávají výrobcům motorů konkrétní návod ekologického postupu. „Analýza říká, že by se opravdu vyplatilo snížit v průběhu letu teplotu spalování v motorech. O malé procento by se zvýšily klimatické dopady - množství oxidu uhličitého - ale snížily by se výrazněji oxidy dusíku,” cituje ze studie Miroslav Šuta.
Variantou, kterou lidstvo zkouší jsou biopaliva. Letectvo Spojených států dokonce výzkum financuje. Šuta upozorňuje, že pokračují také zkoušky elektroletadel a existuje i možnost emise z dopravy alespoň částečně vyvažovat ekologičtějším životním stylem.
Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Jejich výrobci do toho investují značné zdroje, ale tyto letouny přesto mohou více přispívat ke změně klimatu prostřednictvím kondenzačních stop. Tvrdí to studie vědců z britské Imperial College v Londýně.
Aby se snížila spotřeba leteckého paliva, jsou moderní letadla konstruována tak, aby létala ve výškách, kde je vzduch řidší, a má tedy menší aerodynamický odpor ve srovnání se staršími komerčními letadly, která obvykle létají v o něco níže v „pouhých“ jedenácti kilometrech. To znamená, že moderní stroje produkují méně emisí uhlíku na jednoho cestujícího, ale současně vytvářejí kondenzační stopy, jejichž rozptýlení trvá déle. A to vytváří oteplovací efekt po delší dobu.
Studie potvrdila, že ke zkrácení životnosti kondenzačních stop pomůže ještě více snížit množství sazí vypouštěných z leteckých motorů, které vznikají při neefektivním spalování paliva. Moderní letecké motory jsou konstruovány tak, aby byly čistější a obvykle vypouštěly méně částic sazí, což zkracuje životnost kondenzačních pruhů.
Letiště Praha využívá hned několik projektů, které mu pomáhají k dosažení uhlíkové neutrality. Dochází k výměně vozidel za elektromobily a spolu s tím k vytváření infrastruktury pro jejich provoz. V roce 2023 Letiště Praha pořídilo celkem 15 elektrických a 13 plug-in hybridních osobních vozidel.
Jsou instalovány fotovoltaiky na objektech letištní infrastruktury a pozornost je zaměřena také na menší projekty, jako je výměna osvětlení, kotlů, chladících jednotek nebo úpravy teplot v kancelářích. Dochází také k utlumení nočního provozu vzduchotechnických jednotek a osvětlení v terminálech.
Letiště Praha také mapuje možnosti využití potenciálu vodíku, ty budou známé v letošním roce z výsledků aktuálně probíhající studie.
Nejen uhlíkovou neutralitou se zabývá Zpráva o udržitelnosti za rok 2023, kterou aktuálně vydala skupina Letiště Praha. ESG report za loňský rok reflektuje pevný závazek k udržitelnosti a společenské odpovědnosti. Zabýváme se v něm našimi aktivitami ohledně snižování emisí, grantovými programy, kterými podporujeme okolní obce a transparentností a etikou našeho podnikání.
Nejprve jsme se zaměřili na snižování dopadů na životní prostředí, na které máme přímý vliv. Nyní své aktivity směřujeme k našim partnerům, protože zhruba 85 procent emisí na Letišti Václava Havla Praha pochází z činnosti třetích stran, konkrétně partnerů podílejících se na provozu letiště a leteckých společností. Největší podíl tvoří cyklus vzletů, přistání a pojíždění letadel po letištních plochách. Proto své partnery různými způsoby motivujeme k odpovědnějším postupům. Pro dopravce pořádáme soutěž TOP Sustainable Airline, ve které kromě hluku a emisí sledujeme rovněž přístup celé aerolinky k udržitelnosti.
Letiště Praha provádí: pravidelně měříme vybrané zdroje produkující znečišťující látky, a to za účelem kontroly plnění limitů daných zákonem o ochraně ovzduší, měříme kvalitu ovzduší na letišti a v jeho okolí, sledujeme přehledy emisí z letadel na letišti a v jeho blízkém okolí.
Doposud žádná z měření neprokázala hodnoty, které by překračovaly imisní limity stanovené platnou legislativou. Sledujeme rovněž emise, které vznikají při jednotlivých fázích letu letadla - přiblížení, přistání, pojíždění a vzletu (tzv. LTO cyklus).
Ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze monitorujeme ovoce a zemědělské plodiny. Jako vhodné vzorky, které odrážejí potencionální nebezpečí ve vztahu k ohrožení potravního řetězce člověka i zvířat, byla vybrána jablka, pšenice, jahodové listí a trvalý travní porost. Ve vzorcích se stanovuje obsah těžkých kovů a organických látek. Z výsledků vyplývá, že odebrané vzorky splňují dokonce i požadavky kladené na dětskou výživu.
Výslednou, souhrnnou roční zprávu o monitoringu zasíláme obcím a městským částem, v jejichž lokalitách vzorky odebíráme.
V rámci přípravy investičních akcí odebíráme vzorky zemin a půd v určených lokalitách. A to nejen v samotném areálu letiště, ale i pod příletovými a odletovými koridory.
tags: #omezeni #emisi #z #letecke #dopravy #studie