Omezení účasti ekologických spolků: Dopady

Staví se ve vašem okolí skládka či spalovna odpadů? Nebo se chystá rozsáhlé kácení stromů, které bude mít negativní dopad na životní prostředí ve vašem okolí? Uvažujete nad podáním správní žaloby? Pokud je účelem vašeho spolku ochrana životního prostředí, může se za splnění určitých podmínek stát účastníkem některých správních řízení.

Spolky se mohou do řízení zapojit dvojím způsobem. Prvním z nich je účast konzultativní, druhým účast plnoprávná. Můžete se účastnit správního řízení s právy a povinnostmi účastníka řízení. Máte např. Vaše procesní nástroje, jak vydaná rozhodnutí zvrátit, jsou velmi omezené. O tom, jak se těchto procesů zapojit, se dočtete více v našich manuálech Jak se zapojit do procesu EIA?

Spolky se mohou rovněž vyjádřit v rámci řízení o uložení preventivních či nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě. Kromě těchto řízení se spolky mohou vyjadřovat také v rámci územního řízení, kde mají stejně jako kdokoliv jiný právo podávat připomínky.

Podmínky účasti spolků ve správních řízeních

1. Účel spolku, který vymezují stanovy, musí být v souladu s podmínkami zákona, podle kterého se chcete stát účastníky řízení.
2. Spolek svou účast do 8 dnů písemně oznámí příslušnému správnímu orgánu. Pokud podáváte žádost o zahájení řízení, můžete také požádat o informování o zahajovaných řízeních.
3. Spolek v zákonem dané lhůtě písemně oznámí svou účast správnímu orgánu, který řízení vede. Tato lhůta činí zpravidla 8 dní, pouze u řízení navazujících na proces EIA to je 30 dní. V této souvislosti doporučujeme sledovat úřední desku daného orgánu, jelikož v některých případech se za oznámení považuje „pouhé“ zveřejnění této informace na úřední desce.

Daný orgán vás v takovém případě bude po dobu 1 roku muset informovat o každém zahájeném řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření Žádost, můžete podat i opakovaně, vždy však musíte určit, o jakém území chcete informace dostávat. Nejste si jistí, jak žádost formulovat? Myslíte si, že se úřad vašimi připomínkami dostatečně nezabýval nebo nesouhlasíte s tím, jak je vypořádal? Musíte tak však učinit do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.[18] Dnem oznámení rozhodnutí je patnáctý den po vyvěšení rozhodnutí na úřední desce správního orgánu,[19] případně den, kdy vám orgán rozhodnutí doručí poštou nebo do datové schránky. Bylo vaše odvolání neúspěšné? Vy i váš spolek máte stále ještě možnost napadnout vydané rozhodnutí správní žalobou.

Účast v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

V rámci posuzování vlivů záměrů na životní prostřední (dále jen „EIA“) se posuzují vlivy plánovaných staveb a zařízení na veřejné zdraví a na životní prostředí. Může jít o negativní vliv na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek nebo kulturní dědictví. Správní řízení, která se týkají záměru, který byl posuzován v rámci EIA, se nazývají navazující řízení. Kompletní seznam navazujících řízení naleznete v § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb.

Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR

Pro všechna navazující řízení platí ve vztahu k účasti environmentálních spolků zvláštní pravidla. Ta mají přednost před pravidly, které obsahuje obecná úprava, např. stavebního zákona nebo zákona o vodách. Vždy si proto ověřte, zda EIA u daného záměru proběhla, či nikoliv.

Spolek musí svou účast oznámit orgánu, který navazující řízení vede, a to do 30 dnů ode dne, kdy byla zveřejněna informace o navazujícím řízení. Informace o navazujícím řízeních musí orgán, který řízení vede, povinně zveřejnit na své úřední desce. V navazujícím řízení může váš spolek stejně jako každý k záměru podávat připomínky. [4] Jako účastník řízení má pak spolek i další práva. Může se například vyjadřovat k podkladům řízení. Ekologickým spolkům přiznává zákon o EIA privilegované postavení. V případě, že by ani vaše odvolání nebylo úspěšné, máte následně možnost podat správní žalobu ke krajskému soudu a domáhat se tak zrušení vydaného správního rozhodnutí.

U některých záměrů[7] proběhne povinně pouze tzv. zjišťovací řízení. Pokud posuzující úřad v závěru zjišťovacího řízení stanoví, že záměr se bude dále posuzovat dle zákona o EIA, vydá o tom odůvodněný písemný závěr. Proti němu nejsou přípustné opravné prostředky. Výsledkem procesu EIA pak bude závazné stanovisko. V případě, že úřad rozhodne o tom, že se záměr dále dle zákona o EIA posuzovat nebude, vydá o tom rozhodnutí. Ekologické spolky, které splňují uvedené podmínky, mohou proti tomuto rozhodnutí do 15 dnů podat odvolání. Pokud bude odvolání zamítnuto, máte dále možnost podat správní žalobu.

Z pohledu ekologického spolku je nejpříznivější, pokud záměr podléhá plnému posouzení EIA, neboť v takovém případě máte možnost stát se účastníkem navazujícího řízení. Podrobnější informace o tom, jak se zapojit do procesu EIA, naleznete v našem manuálu Jak se zapojit do procesu EIA?

Další typy řízení, kterých se mohou spolky účastnit

Dalším typem řízení, kterého se váš spolek může účastnit, je tzv. vodoprávní řízení. Spolky se mohou účastnit všech řízení podle zákona o vodách, kromě řízení, kterým se povoluje stavba vodního díla. Obecně se můžete účastnit především řízení o povolení k nakládání s vodami (např. Podmínky pro to, aby se váš spolek mohl řízení účastnit, jsou obdobné jako u řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Lhůta pro přihlášení se počítá od prvního dne, kdy je na úřední desce orgánu zveřejněno oznámení o zahájení řízení nebo den, kdy vám orgán oznámení doručil individuálně. Pokud vodoprávní řízení navazuje na proces EIA, může se spolek do řízení přihlásit ve lhůtě 30 dní od zveřejnění oznámení na úřední desce.

Čtěte také: EU zpřísňuje emisní normy

Možnost spolků účastnit se řízení podle stavebního zákona (územní a stavební řízení, popř. Pokud záměr podléhá procesu EIA, váš spolek má právo se do zapojit do navazujícího územního a stavebního řízení Podmínky pro účast spolků v navazujících řízení jsme popsali výše v tomto manuálu. Pokud jde o stavební záměry, u kterých není třeba posuzovat jejich vliv na životní prostředí, novela stavebního zákona účinná od 1. 1. 2018[15] okruh účastníků řízení podle stavebního zákona zúžila. Spolky se těchto řízení již účastnit nemohou. Pokud chcete řízení podle stavebního zákona z pozice spolku ovlivnit, doporučujeme proto spolupráci s osobami, které účastníky těchto řízení jsou.

Přestože se váš spolek nemůže řízení účastnit přímo, máte možnost obrátit se na dotčené vlastníky okolních nemovitostí. Ti se v rámci stavebního řízení mohou nechat zastoupit ekologickým spolkem jako obecným zmocněncem. Obec bude dle stavebního zákona vždy účastníkem územního řízení. Jedním z nástrojů, kterého můžete jako aktivní občané využít, je institut místního referenda.

Některá zařízení, u nichž existuje vysoké riziko negativního vlivu na životní prostředí (např. slévárny, spalovny odpadu, velké skládky), potřebují pro svůj provoz tzv. integrované povolení. V integrovaném povolení se stanoví závazné konkrétní podmínky provozu takového zařízení. Předmětem činnosti spolku je ochrana a prosazování profesních nebo veřejných zájmů. Pokud je předmětem činnosti vašeho spolku ochrana životního prostředí, tuto podmínku splňujete. Byť se v případě řízení o vydání integrovaného povolení jedná o navazující řízení podle zákona o EIA, úprava v zákoně o integrovaném povolení představuje speciální úpravu, a má proto před úpravou v zákoně o EIA přednost.

Změny v legislativě a rozhodnutí Ústavního soudu

S účinností od 1. ledna 2018 omezila novela zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2017 účast ekologických spolků v územních a stavebních řízeních. Téměř po čtyřech letech Ústavní soud potvrdil ústavnost této právní úpravy. Občanská sdružení (spolky), jejichž hlavním posláním je podle stanov ochrana přírody a krajiny, se až do konce roku 2017 mohla na základě zákona o ochraně přírody a krajiny účastnit i územních a stavebních řízení, při nichž mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona.

Novelou zákona o ochraně přírody a krajiny účinnou od 1. ledna 2018 byl okruh řízení, v nichž je přiznána účast těchto spolků, zúžen pouze na řízení vedená podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Tato novela zákona o ochraně přírody a krajiny byla napadena skupinou senátorů u Ústavního soudu. Téměř po čtyřech letech Ústavní soud o návrhu na zrušení této novely zákona o ochraně přírody a krajiny rozhodl nálezem sp. zn. Pl. ÚS 22/17 ze dne 26. Ústavní soud dospěl k závěru, že omezení účastenství spolků na základě zákona o ochraně přírody a krajiny pouze na řízení vedená podle tohoto zákona z ústavněprávního hlediska obstojí.

Čtěte také: Omezení Ekologické Stopy

Žádné z ústavně zaručených práv nezakládá povinnost státu zajistit účastenství spolků en bloc ve všech správních řízeních. Podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod se sice každý může domáhat stanoveným způsobem svého práva u nezávislého soudu, u jiného orgánu se však může domáhat tohoto práva pouze v případech, které stanoví zákon. Je tedy na zákonodárci, aby v případě správních řízení stanovil podmínky a podrobnosti výkonu tohoto práva. Případy, kdy spolky mohou jako účastníci vstupovat do příslušných správních řízení, pak zákonodárce stanovil nejen v zákoně o ochraně přírody a krajiny, ale i v jiných zákonech (např. Napadená právní úprava dále nezasahuje podle názoru Ústavního soudu ani do práva na příznivé životní prostředí, kdy ekologické spolky se i nadále mohou účastnit těch správních řízení, ve kterých lze skutečně identifikovat možnost reálného a vážného dotčení ochrany přírody a krajiny, zejména jde vedle řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny o řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, vodního zákona a zákona o integrované prevenci.

Podle vyjádření Ústavního soudu je navíc zásadní, že napadenou právní úpravou nedochází k vyloučení ústavně zaručeného práva ekologických spolků na soudní ochranu. Pokud by se spolky cítily být dotčeny rozhodnutím správního orgánu na svých právech a svobodách, mohou se obrátit na správní soud. Podmínkou pro procesní legitimaci k podání žaloby totiž není účastenství ve správním řízení, ve kterém bylo dané rozhodnutí správním orgánem vydáno.

Ačkoliv je tak vyloučena účast spolků z územních a stavebních řízeních, nebrání to těmto spolkům v podání správní žaloby proti územnímu rozhodnutí, resp. Občanská sdružení, jejichž hlavním posláním je podle stanov ochrana přírody a krajiny, se tak nemohou na základě zákona o ochraně přírody a krajiny účastnit územních a stavebních řízení. Nicméně nelze opomenout jejich účastenství podle jiných právních předpisů, zejména podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Navíc skutečnost, že ekologický spolek není účastníkem územního nebo stavebního řízení, nevylučuje právo ekologického spolku napadnout následně územní rozhodnutí nebo stavební povolení správní žalobou.

Pro stavebníky tak vyloučení spolků z účasti v územních a stavebních řízení představuje pouze zdánlivé zlepšení dosavadního stavu, protože ekologické spolky tak mohou až ve fázi soudního přezkumu správních rozhodnutí přicházet s novými skutečnostmi a upozorňovat na vady správního rozhodnutí. Ústavní soud, náleze sp. zn. Pl. ÚS 22/17 ze dne 26.

Snahy o další omezení práv veřejnosti

Vláda bude ve čtvrtek, 27. 10. 2022, pokračovat v projednávání balíku zákonů ke stavebnímu právu. V jeho rámci se ministři chystají omezit právo občanů vyjadřovat se ke stavebním záměrům, které mají prokazatelný vliv na životní prostředí. V souvislosti s reformou stavebního práva jsou na stole dvě varianty: první varianta vychází z toho, co bylo schváleno již v minulém volebním období a dosud nenabylo účinnosti, a přiznává spolkům právo vyjadřovat se např. ke kácení stromů nebo záboru zelených ploch. Druhá varianta, prosazovaná zejména Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem dopravy, má vyloučit veřejnost i z těch řízení, kterých se dnes účastnit může podle starého stavebního zákona. Zejména se jedná o řízení o povolení výjimek ze zákazů týkajících se chráněných druhů rostlin a živočichů.

„Vláda se k principu účasti veřejnosti přihlásila ve svém programovém prohlášení, teď se však chystá udělat pravý opak. Vyloučit veřejnost téměř ze všech řízení navrhuje mj. V otevřeném dopise spolky mj. upozorňují na to, že ministerstva nemají svůj požadavek na vyloučení veřejnosti opřen o žádná data či analýzy. Stejně tak veřejná správa stále nemá analýzu důvodů, proč stavební úřady nerespektují při rozhodování zákonem stanovené lhůty. Právo na příznivé životní prostředí je zaručenou ústavou a podle občanského zákoníku patří k základním osobnostním právům každého člověka (čl. 35 Listiny základních práv a svobod, § 81 odst. Veřejnost má na základě evropské legislativy garantováno právo podat proti pravomocnému povolení, jež ovlivňuje životního prostředí, žalobu. Soud na případná pochybení správních úřadů ale může reagovat pouze zrušením povolení, vydat nové a lepší nemůže.

Veřejná kontrola rozhodování správních úřadů: občané, kteří mají právo se prostřednictvím spolků účastnit povolovacích řízení dotýkajících se kvality životního prostředí v místě jejich domovů, přispívají k včasné nápravě nezákonných rozhodnutí správních úřadů. Příklady, kdy to dobře dopadlo: nejvýznamnějším přínosem účastenství spolků je množství zachráněných přírodních hodnot a lokalit před necitlivými stavebními či těžebními záměry.

Účast ekologických spolků v územním řízení: Judikatura

Spolkům, jejichž předmětem činnosti je ochrana přírody a krajiny, náleží podle § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 225/2017 Sb. (tj. ve znění účinném od 1. 1. 2018), postavení účastníka řízení o umístění stavby vedeného podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, jestliže v něm má být vydáno povolení ke kácení dřevin (podle § 8 odst. 6 zákona o ochraně přírody a krajiny) nebo výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů (podle § 56 odst. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2023, čj.

Ekologické spolky se nemohou domáhat účasti v řízeních o uložení pokuty

Ekologické spolky se nemohou domáhat účasti v řízeních o uložení pokuty právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti podle § 88 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, neboť v těchto řízeních nemůže dojít k dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny způsobem, na který pamatuje § 70 odst. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2017, čj.

tags: #omezeni #ucastenstvi #ekologickych #spolku #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Zdravá a nemocná příroda
• Inspirace pro fotografy přírody
• Služby likvidace odpadu ve Slaném
• Lineární Programování a Odpad
• Průvodce veřejnou emisí dluhopisů