Co je to ORL foniatrické vyšetření a proč je důležité?

Normální sluch je nezbytný pro rozvoj komunikačních schopností dítěte, především řeči. V České republice proto běží celoplošný screening sluchu novorozenců a také screening sluchu dětí ve věku 5 let, jehož cílem je včasný záchyt možné vrozené sluchové poruchy. Včasné odhalení vady umožňuje potřebnou následnou péči, která je zásadní pro zajištění správného vývoje dítěte.

Screening sluchu u novorozenců

Vyšetření sluchu obvykle probíhá v porodnici již 2.-3. den po narození. U fyziologicky narozených dětí se k vyšetření používá přístroj pro záznam tzv. otoakustických emisí (záznam odpovědi vnitřního ucha na zvukový signál). Vlastní vyšetření pomocí přístroje pro záznam otoakustických emisí zpravidla vykonává vyškolená dětská zdravotní sestra nebo odborný personál, například sestra či lékař na foniatrii nebo v ORL ambulanci.

Vzhledem k citlivosti přístroje je třeba, aby vyšetření bylo prováděno nejlépe během spánku dítěte nebo ve stavu klidné bdělosti, protože nedostatečné podmínky mohou ovlivnit přesnost měření. Do vchodu zvukovodu obou oušek novorozence je vložena malá sonda, která vydává slabé zvuky. Screeningový přístroj zaznamenává odpověď ve formě pozitivní (je přítomna odpověď) a negativní (odpověď nebyla zaznamenána).

Výsledky mohou být ovlivněny faktory, jako je hluk v okolí, přítomnost mazové zátky nebo technické problémy. Pokud je odpověď přítomna (screening je negativní), znamená to, že zevní část sluchové dráhy je v pořádku a dítě by mělo normálně slyšet. Pokud screening odpověď nezaznamenal (je pozitivní), neznamená to automaticky poruchu sluchu.

Nevýbavnost odpovědi může mít totiž celou řadu příčin. Vyšetření se však obvykle ještě jednou během hospitalizace zopakuje. Pokud ani u druhého měření nebyla odpověď zaznamenána oboustranně nebo se screening sluchu u novorozence již v porodnici z nějakého důvodu nerealizoval, je dítě odesláno na příslušné ORL nebo foniatrické pracoviště k vyšetření nejpozději do 6. týdne jeho věku. U rizikových novorozenců probíhá vyšetření sluchu na lůžku akutní intenzivní péče pomocí sluchových evokovaných kmenových potenciálů v obdobném schématu jako u novorozenců nerizikových.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Co to znamená, když jsou otoakustické emise nevýbavné?

Nevýbavné otoakustické emise při screeningovém vyšetření pouze konstatují stav, že přístroj nenaměřil očekávanou reakci vnitřního ucha na zvukový podnět. Stačí překážka ve zvukovodu či tekutina ve středouší (například zbytek plodové vody po porodu) a výsledek může být zkreslen. Je to pouze známka, že se test musí opakovat.

Teprve pokud je reflex opakovaně nevýbavný, je nutno pomýšlet na poruchu sluchu a provést podrobnější vyšetření sluchu na specializovaném pracovišti. Teprve tímto vyšetřením je určeno, zda je porucha sluchu přítomna a případně jak je závažná. Může být lehčí, středně těžká či těžká.

Pokud během novorozeneckého screeningu vznikne podezření na vrozenou sluchovou vadu, je dítě odesláno do regionálního pedaudiologického centra nejpozději do 6. měsíce jeho věku, kde na základě podrobného specializovaného vyšetření by měla být tato domněnka potvrzena či vyvrácena.

Vyšetření sluchu u dětí do tří let

Vyšetření sluchu je povinnou součástí preventivních prohlídek u praktického lékaře pro děti a dorost. Praktický lékař, u něhož je dítě registrováno, má povinnost při první preventivní prohlídce ověřit, zda dítě po narození absolvovalo screeningové vyšetření sluchu. Orientační vyšetření sluchu je pak součástí preventivních prohlídek u dětí ve 4-5 měsících, 8 měsících, 12 měsících a 18 měsících věku. Od 3 let se sluch kontroluje při každé preventivní prohlídce, která by měla probíhat každé dva roky.

Vyšetření sluchu u pětiletých dětí

Součástí preventivní péče o děti je také screening sluchu v 5 letech věku. Cílem je zahájit vyšetření ještě před povinnou školní docházkou a předcházet tak zpoždění ve vývoji komunikačních schopností a školních dovedností dítěte. Registrující praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) informuje rodiče dítěte v rámci preventivní prohlídky v 5 letech o preventivním vyšetření sluchu u ORL lékaře nebo foniatra.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Seznam pracovišť zajišťujících screening sluchu dětí v 5 letech věku je uveřejněn na webových stránkách otorinolaryngologické odborné společnosti. Obsahem tohoto vyšetření je získání informace o proběhlých onemocněních, především prodělaných zánětech středního ucha, a informace o případném výskytu sluchové vady v rodině.

Vlastní vyšetření sluchu u pětiletých dětí probíhá metodou tónové audiometrie, která vyžaduje aktivní spolupráci dítěte. Je to nebolestivá metoda a probíhá v audiologické komoře nebo v tiché místnosti. Dítě pomocí sluchátek poslouchá tóny různých intenzit a frekvencí. Zdravotní sestra současně zaznamenává, jaké tóny dítě slyší, a otorinolaryngolog nebo foniatr následně vyhodnotí celé vyšetření a výsledek zapíše do zdravotního a očkovacího průkazu dítěte.

O vyšetření se vyhotovuje lékařská zpráva pro ošetřujícího dětského lékaře. Pokud je u dítěte zjištěna porucha sluchu, ORL lékař provede další vyšetření nedoslýchavosti a navrhne vhodný postup léčby či navazující péče. Veškerá vyšetření sluchu v rámci screeningu sluchu novorozenců i pětiletých dětí nebo preventivních prohlídek u praktických lékařů pro děti a dorost jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Otoakustické emise (OAE) - podrobnější informace

Otoakustické emise (OAE) jsou zvuky, které jsou generovány mechanickými vibracemi zevních vláskových buněk hlemýždě a lze je objektivně zaznamenat ve zvukovodu. Nejen přijímání, ale i vyzařování akustické energie hlemýžděm bylo teoreticky studováno již v roce 1948 Thomasem Goldem. Prakticky je prokázal profesor David Thomas Kemp v roce 1978.

Bylo zjištěno, že hlavní roli při vzniku otoakustických emisí hrají zevní vláskové buňky a jejich kontraktilní elementy. Svou aktivní kontrakcí v závislosti na změně elektrického pole nebo iontového prostředí umožňují komplexní dynamické změny Cortiho orgánu. Otoakustické emise jsou tak vedlejším produktem zpětnovazebního procesu, který zvyšuje citlivost sluchového orgánu.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Objev otoakustických emisí se stal v audiologii nejvýznamnější událostí poslední čtvrtiny 20. století.

Typy otoakustických emisí

TEOAE jsou transientně evokované otoakustické emise vyvolané krátkými přerušovanými impulzy - nejčastěji kliky - a lze je zaznamenat pomocí zprůměrovací techniky (averaging). Ke stimulaci se nejčastěji používají kliky přiváděné do stimulačního sluchátka zvukovodové sondy. Signály zachycené pomocí vysoce citlivého elektretového mikrofonu uvnitř zvukovodové sondy jsou zesíleny, zprůměrovány a filtrovány.

Otoakustické emise lze registrovat již v prvních hodinách po narození, maximum však kolem třetího až čtvrtého dne života. U většiny nejsou emise výbavné ve kmitočtech do jednoho kHz. Amplituda odpovědí je cca o deset dB vyšší než u dospělých.

Celoplošný screening sluchu v ČR

Vyšetřování sluchu pomocí měření otoakustických emisí (OAE) se dnes prosazuje ve všech vyspělých zemích: například v USA, Kanadě, Austrálii, Japonsku i v jihovýchodní Asii (Singapur, Jižní Korea). Rovněž v řadě evropských zemí se na tuto metodu zaměřuje pozornost. V České republice má univerzální screening sluchových vad u novorozenců a kojenců více jak třicetiletou tradici a je reprezentován zejména behaviorálním screeningem.

Otázkou sluchových vad v dětském věku, jejich diagnostikou a následnou péčí se zabývají především ORL kliniky s dětskými odděleními a foniatrické kliniky, oddělení a stacionáře. Pouze na některých pracovištích je screening prováděn pomocí otoakustických emisí (OAE), ale většinou u rizikových novorozenců.

Provádění CNSS je podpořeno legislativně „Metodickým pokynem k zajištění celoplošného novorozeneckého screeningu sluchu a následné péče“ zveřejněným ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR v čísle 7/2012. Ačkoliv se situace v České republice zlepšuje, je zřejmé, že zatím chybí validní data o počtech vyšetřených dětí. Žádný orgán nesleduje, ve kterých porodnicích je CNSS prováděn.

Přestože existuje shoda o významu provádění screeningu sluchu, praktická realizace dosud významně zaostává. Ve většině krajů včetně Prahy lze dosud sotva hovořit o systému vyšetřování sluchu novorozenců.

Spolupráce odborníků

Zavádění, organizování a sledování výstupů screeningu předpokládá úzkou spolupráci počínaje neonatology přes pediatry, ORL lékaře a foniatry konče. Na dobré úrovni je spolupráce v krajích, kde jsou koordinátory krajská ORL pracoviště.

Role foniatra a klinického logopeda

Foniatr s klinickým logopedem patří k sobě jako oční lékař s optikem. Jejich spolupráce dává předpoklad plné funkčnosti. Klinickou logopedii vidím jako obor s ohromnými možnostmi a perspektivou. Je hodně široký, s možností využití pro ORL a foniatrii, geriatrii, neurologii, rehabilitační lékařství i ve výzkumu v souvisejících oborech.

Co by měl klinický logoped požadovat od foniatra?

• Kompletní diferenciální diagnostiku opožděného vývoje řeči a její mezioborovou koordinaci.
• Posouzení motoriky mluvidel s ohledem na různé neurologické patologie.
• Kompletní diagnostiku sluchu a její kompenzaci s trvalou následnou péčí.
• Kompletní diagnostiku a rehabilitační plán hlasových poruch.
• Základní vyšetření u pacientů s fatickou poruchou.
• Vyšetření základního neurologického a morfologického nálezu u dysfagie.

Tabulka: Přehled screeningu sluchu v ČR

tags: #orl #foniatricke #emise #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Výuka o životním prostředí
• Umění a příroda ve vrcholném středověku
• Kreslený návod k vision boardu
• Řešení problémů s odvodem vody u sušičky AEG
• ISPOP - hlášení odpadů