Osivo Vojtěška: Bio Ekologie a Pěstování

Vojtěšku dnes většinou známe leda jako zelené krmivo pro krávy. Proto se ostatně pěstuje již od starověku. Jak jsme se však s bylinkami mnohokrát přesvědčili, nic není tak, jak se zdá na první pohled, a tak i vojtěška skrývá obrovský, dosud plně nevyužitý potenciál.

Vojtěšce se dříve v mnoha jazycích lidově říkalo „lucerna“. Její semena v luscích totiž v noci světélkují. Prý. V současnosti je však nejznámější pojmenování vycházející z původního staroarabského a-fac-facah, tedy něco jako „matka všech léků“ nebo „otec všeho jídla“, které později Španělé zkomolili do dnes mezinárodního: alfalfa. Evropě vojtěšku představili Řekové, španělští konquistadoři Jižní Americe. Celosvětový boom přišel ale až koncem 19. století, kdy byla její semena přivezena do Kalifornie a pěstování alfalfy ve velkém se rychle rozšířilo napříč celými USA, které jsou dnes jejím největším producentem.

Vojtěška je víceletá, běžně osmi-, někdy až 20letá luštěnina z čeledi bobovitých, jejíž lysá hranatá lodyha dorůstá 30-90 cm výšky. Má trojčetné listy se zoubkovaným okrajem a s palisty. Během celého léta, od konce května do začátku října, vykvétá vzpřímenými hrozny s cca 13 modrofialovými, pro bobovité charakteristicky motýlími kvítky.

Ekologické aspekty pěstování vojtěšky

Zodpovědným zemědělcům (nemyslím pobírače dotací) skýtá pěstování vojtěšky mnoho benefitů. vůči suchu a účinně brání erozi. Používá se i jako zelené hnojivo - symbiotické bakterie žijící na hlízkách jejích kořenů jí, jako všem bobovitým, pomáhají získávat vzdušný dusík, který sama nestačí využít a kterým se tak perfektně pohnojí celé pole.

Sice se vojtěška obtížně silážuje, ale čerstvá, sušená i ve formě granulí a v krmných směsích je pro hospodářská zvířata jedním z nejdůležitějších zdrojů rostlinných bílkovin. A vajíčka slepic mají díky vysokému obsahu karotenoidů ve vojtěšce krásně žluté žloutky. Sklízet se dá tato plodina 3 až 4x ročně.

Čtěte také: Vojtěška z Moravy

Nutriční hodnota a účinky vojtěšky

Vojtěška je přímo nabitá energií. Má obrovské množství bílkovin (v klíčcích až 40 %, včetně osmi esenciálních aminokyselin). hořčík, fosfor, atd.) a vitaminů (A, B, C, E, K).

Přírodní medicína, ať již naše západní, arabská, čínská či indická, využívá již po staletí vojtěškovou nať, květy, listy i naklíčená semena. Popsat všechny její známé účinky by zabralo několik stran, takže rychle. Vojtěška má dezinfekční a protiplísňové působení, je močopudná, pomáhá s detoxikací - ovlivňuje funkci jater a ledvin, prospívá metabolismu a imunitě - podporuje střevní mikroflóru,podporuje také růst kostní tkáně, harmonizuje krevní oběh i hladinu cukru a cholesterolu v krvi a celkově zvyšuje výkonnost.

Užívání vojtěšky tak pomáhá při mnoha zdravotních potížích, například: nechutenství, kožních problémech z překyselení organismu, nadýmání, žaludečních vředech, je vhodná při zánětech jater a močových cest, revmatismu a dně, srdečních a oběhových onemocněních, u menstruačních a prostatických problémů, bolestí hlavy, alergií atd.

Nenaklíčená semena ale nejezte - obsahují totiž aminokyselinu canavanin, který může způsobit u citlivějších osob alergickou reakci. dlouhodobě, po 2-3 měsících si raději dejte pauzu. Vynechat vojtěšku by měly i těhotné (obsahuje fytoestrogeny) a lidé užívající léky na ředění krve.

K dostání jsou vojtěškové tablety, potravinové doplňky i léčivé přípravky. Doma si můžete připravit jak čaj, tak čerstvou šťávu z lodyhy a listů (použijte odšťavňovač a na chuť třeba mátu), nebo naklíčená semena. „Díky“ chemizaci zemědělství si ale raději vypěstujte vlastní, klíčení trvá pouhé 3-4 dny. Vojtěšku lze míchat i do salátů, polévek, těsta na pečení, apod.

Čtěte také: Morénové půdy a vojtěška

Klíčení semen vojtěšky

Alfalfa jsou semena vojtěšky v bio kvalitě. Chutí trochu připomínají řeřichu, ale jsou jemnější a nejsou tolik pikantní. Jsou ideální v zimě a také časně zjara, kdy toho moc čerstvého ještě neroste. Namočte je na 6-8 poté propláchněte vodou a nechte 2-6 dní klíčit. Nejlépe 3x denně proplachujte. Čerstvými klíčky si můžete posypat chleba s dobrou domácí pomazánkou, přizdobit polévku, salát nebo třeba kroupoto. Naklíčenou směs využijete v teplé i studené kuchyni. V té teplé je můžete narychlo orestovat a přihodit třeba k zeleninové směsi se soba nudlemi. Nejvíce si je ale vaše tělo užije v čerstvé podobě.

Domácí klíčení bio semínek je snadný a cenově dostupný způsob, jak si v domácím prostředí pěstovat čerstvé a nadupané rostlinky. Klíčení semínek má řadu benefitů, klíčky nutričně velmi obohacují naše jídlo.

Jak na to?

1. Nejprve si zakupte bio semínka a zvolte si správnou nádobu pro klíčení. Můžete použít klíčící misku nebo i papírový ubrousek. Ideální je ovšem skleněné nakličovadlo, protože v něm nezůstává voda a semínka neplesniví. Šikovní kutilové si ho mohou vyrobit i doma např.
2. Semena namočte na několik hodin do vody, aby se rozpouštěly škroby a urychlil se proces klíčení. Každý druh semínek se namáčí a klíčí trošičku jinak, řiďte se proto návodem na etiketě.
3. Umístěte semena do nádoby na klíčení a zakryjte je vlhkým ubrouskem nebo fólií.
4. Klíčíme-li v doporučovaném skleněném nakličovadle, vylejeme vodu a semínka už 3x denně pouze proplachujeme. Po několika dnech se objeví klíčky.

Domácí klíčení bio semínek je skvělý způsob, jak zlepšit svůj jídelníček, ale i životní prostředí a to celé zároveň při snižování nákladů.

BIO semena alfalfa Zdravý den® určená k celoroční klíčení.

CZ-BIO-002

Čtěte také: Morenové osivo a životní prostředí: nebezpečný odpad

Složení: Semena Alfalfa - tolice vojtěšky BIO (Medicago sativa)

Doporučené užití: Na ozdobení pečiva, do polévek, zeleninových nebo těstovinových salátu. Konzumujte nejlépe syrové pro zachování všech výživných látek.

Návod k přípravě:

• Doba namáčení: 8-12 hodin
• Doba klíčení: 4-6 dní
• Ideální teplota: cca 20°C
• Propláchnout vodou: 2-3x denně
• Sklizeň při velikosti: 2,5-5cm

Před konzumací propláchnete vodou. Klíčky je možné uchovat 1 - 2 týdny v chladničce. Skladujte v suchu a chladu. Země původu: Itálie.

Sonnentor: Bio kvalita a udržitelnost

Úplně každá ingredience, kterou vkládá do svých výrobků, vyrostla na půdě kontrolovaného ekologického zemědělství. Zrodily se z plodin od spolehlivých pěstitelů. Mateřídouška od Any a Daniela z Portugalska, kmín od Petra z Vysočiny, růže od paní Blanky z Moravy.

Vazby mezi týmem Sonnentoru a farmáři nejsou jen obchodní, ale především hluboce lidské. Podporují náš kraj a ruční práci. Některé teplomilné byliny a koření sice putují ze vzdálenějších zemí, lokálnost je pro Sonnentor ale důležitá. Vedle strojů si cení ruční práce.

V Sonnentoru přemýšlí o dopadu každého svého kroku. Výrobny pohánějí obnovitelnou energií. Používají jen plodiny ekologicky vypěstované a lokální, co to jde.

Sonnentor je doma v Čejkovicích na jižní Moravě a velké množství surovin odebírá od místních biopěstitelů (aktuálně je jich přes 25). Třeba růže u paní Blanky z Moravy, kmín u Petra na Vysočině a měsíček s chrpou v olomouckém kraji u rodiny Lačňákových. BIO kávu pro ně proto pěstuje a sklízí Don José Mario Castro (přezdívaný Chema) na severu Nicaragui. Papriku mají ze španělského biodynamického zemědělství Patricie a Josého. Verbena, máta i bobkový list pochází od Any a Daniela z Portugalska.

Každý čajový lístek, každá kulička koření, bylinka či kakaový bob pochází z kontrolovaného ekologického zemědělství.

Proč BIO?

• BIO je dobré pro včely. Na pesticidy k hubení škůdců nemají včelky žádný ochranný skafandr, zabíjí tedy i je. Pilné bzučilky nám díky opylování zajišťují přibližně 80 % potravy. Bez jejich přítomnosti by ze světa zmizely různé druhy ovoce a zeleniny.
• BIO chrání vodu. Pesticidy pomalu, ale neúprosně, prosakují do podzemních vod.
• BIO je bez GMO. Vliv genetické modifikace na potraviny a člověka zatím není dostatečně prozkoumaný.
• BIO chrání zdroje. Ekologický způsob pěstování pomáhá snižovat CO2 v ovzduší.
• BIO lépe chutná. Rostliny mají v přirozeném prostředí ke svému růstu dostatek času.
• BIO je bez umělých přísad. Povoluje pouze přírodní složky (s výjimkou pektinu v marmeládách).
• BIO podporuje rozmanitost. Ekologičtí pěstitelé často kultivují tradiční a dnes méně známé druhy ovoce, zeleniny i bylin.

Výsledkem je nejen bezkonkurenční kvalita a vysoký obsah cenných silic, ale také krásná barva. Sypané čaje obsahují vysoký podíl celých listů a květů, které uchovávají přírodní éterické oleje a čaj má díky nim svěží a plné aroma. Bylinky se lámou na menší části teprve bezprostředně před použitím. Porcované čaje pak pečlivě vyrábí přímo v Čejkovicích. Při jejich zpracování tedy spousta kroků probíhá ručně. Plná chuť přírodních přísad díky tomu zůstává opravdu v každém sáčku čaje a v každé špetce koření.

Součástí pečlivého procesu je i důsledná kontrola napříč celým výrobním procesem. A to jak samotnými pracovníky Sonnentoru, tak nezávislou kontrolní společností ABCERT AG.

Ačkoli výrobky Sonnentoru nezdobí logo Fair Trade, nakupují suroviny, které normy férového obchodu splňují na 100 %.

Krabičky jsou tak dnes vyrobené z kartonu z certifikovaného lesního hospodářství FSC. Sypané čaje chrání ještě celulózová fólie. Ta je kompostovatelná na domácích kompostech, kde se při ideálních podmínkách rozloží za 42 dní. Sáčky porcovaných čajů pak vznikají z dvoumetrových vláken textilního banánu abacá a celulózy s FSC nebo PEFC certifikátem. Sáčky nejsou bělené, čímž se opět šetří energie a příroda. Společně s biobavlněnou šňůrkou je můžete zkompostovat na zahradě nebo hodit do bioodpadu. Visačky u čajů jsou papírové. Ochranné obaly jednotlivých nálevových sáčků od roku 2019 pak vyrábí ze 100 % z obnovitelných zdrojů. Jedná se o kombinaci papíru a celulózové fólie, která všechno cenné aroma uchová pěkně uvnitř.

Udržitelnost provází Sonnentor od samého počátku. Pod ruce si pouští pouze rostlinky z kontrolovaného ekologického zemědělství (to produkuje o 25 % méně CO2 než to konvenční). Výrobny a kanceláře pohánějí solární energií z elektrárny na střeše haly a obnovitelnou energií od Nano Energies. Voňavé produkty balí do recyklovatelných nebo kompostovatelných obalů. Daří se jim vytvářet nová, trvale udržitelná pracovní místa v okolí Čejkovic a jejich zaměstnanci jezdí auty na CNG nebo šlapou do pedálů elektrokol. Své výrobky neprodávají do nadnárodních obchodních řetězců, distribuují je jen v maloobchodních lokálních obchodech a partnerských prodejnách. Pro dopravu produktů využívají kamiony, které by se vracely domů prázdné. A z nezpracovaného bylinného "odpadu" dokonce vyrábí rostlinné pelety a vytápí s nimi své haly.

Myšlenka Sonnentoru se zrodila v roce 1988 v rakouské veničce Sprögnitz, v hlavě třiadvacetiletého nezaměstnaného mladíka Johannese Gutmanna. Chtěl podpořit místní sedláky a horlivě věřil, že nejlepší cesta pro zdravý život, životní prostředí a budoucnost je cesta ekologického zemědělství. Začal objíždět místní trhy, nabízel balené bylinky, čaje a koření od místních sedláků a stal se v regionu známou postavičkou.

Na stejných principech zakládal Johannes s Tomášem Mitáčkem český Sonnentor na jižní Moravě v roce 1992.

Tak Tomáše ve dveřích oslovil pan Sítek, který se se svými bioplodinami přišel ucházet o spolupráci. První biopěstitele totiž hledal Tomáš přes inzerci v novinách, jak se to v té době běžně dělalo. :) Z úsměvného prvního setkání s panem Sítkem vznikla dlouhodobá spolupráce a pevné přátelství. Netrvalo dlouho a na Moravě vznikly první čtyři druhy sypaných bylinných čajů. Z jemnějších kousků léčivek, které zbyly při balení sypaných čajů, začali balit nálevové sáčky. A jak už je dnes zřejmé, lidé si jejich čaje zamilovali.

Vydělané peníze se nevyvážejí do daňových rájů na konta majitelů a úzkého vedení firmy. Investují se v souladu s firemní filozofií tak, aby mohla vzniknout další pracovní místa i aktivity v místním regionu v duchu trvalé udržitelnosti.

V Sonnentoru mají jasno i v problematice palmového oleje. Ničení deštných pralesů do jejich filozofie nepatří. Proto pro své potravinové produkty našli alternativu v podobě oleje ze slunečnic a oliv nebo kakaového másla.

tags: #osivo #vojteska #bio #ekologie #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Jak funguje sběrný dvůr biologického odpadu?
• Výkaz o výrobě elektřiny z OZE
• Recyklace a sběrné dvory Mokrovraty
• Hybridizace u ptáků
• Ekologické bambusové kelímky