Vyhynutí hrozí milionu druhů živočichů a rostlin, z nichž mnoho může vymizet už v příštích desetiletích. Varoval před tím v rozsáhlé zprávě mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES).
Stav přírody, kterou lidé nezbytně potřebují kvůli vodě, jídlu, energii či lékům, se zhoršuje "dosud nejrychlejším tempem v historii lidstva". Na zprávě podle AFP pracovalo zhruba tři roky asi 450 expertů.
Klíčovým výsledkem tohoto setkání je zmíněná vědecká zpráva určená pro "rozhodující činitele". Globální hodnocení stavu biodiverzity projednávali zástupci členských zemí IPBES na šestidenním plenárním zasedání v Paříži.
Někteří vědci už dříve uváděli, že planeta je na prahu šestého hromadného vymírání. Během posledních 500 let planeta podle něj ztratila asi dvě procenta druhů, což je uvedenému prahu vzdálené. Tempo vymírání druhů je ale podle zprávy IPBES několiksetkrát rychlejší než průměr uplynulých deseti milionů let.
Mnoho světových expertů v reakci na zprávu panelu OSN zveřejnilo otevřený dopis, nazvaný #Call4nature. Vyzývají v něm vlády, aby jednaly a zastavily financování aktivit vedoucích k destrukci přírody.
Čtěte také: Vzájemné vazby ekosystémů a biodiverzity
Hlavní příčiny poškozování ekosystémů
Odborníci podle AFP stanovili pět hlavních příčin poškozování ekosystémů:
- využívání půdy (zemědělství, odlesňování)
- přímé využívání zdrojů (rybolov, lov)
- změna klimatu
- znečištění
- invazivní druhy
Lidé podle odborníků využívají a znečišťují přírodu nejvíce v historii. Ztrátou biodiverzity také podle vědců netrpí všichni obyvatelé planety stejně. Rozvinuté země mají stále větší spotřebu a zdroje často musejí dovážet. Tyto nerovnosti tak mohou vést k napětí.
Zpráva IPBES
Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) pracující pod záštitou OSN vydala v sobotu na svém sedmém plenárním zasedání v Paříži zprávu o stavu světových ekosystémů. Na dokumentu čítajícím na 1800 stránek pracovalo tři roky 145 odborníků z 50 zemí s využitím příspěvků dalších 310 vědců a desítek tisíc odborných článků. Jedním z vedoucích autorů této zprávy je profesor Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe).
Zpráva IPBES je analogií známého posouzení následků změny klimatu vydaného před pár lety Mezivládním panelem pro klimatickou změnu (IPCC). Je třeba si uvědomit, že příroda je nezbytná pro lidskou existenci a pro dobrou kvalitu života - zpráva to dokládá mnoha názornými příklady, včetně toho, že přibližně 70 % léčiv používaných pro léčbu rakoviny je přírodního původu nebo jsou to syntetické produkty inspirované přírodou.
Alarmující zjištění zprávy
IBPES ve zprávě uvádí, že početnost původních druhů na většině hlavních suchozemských stanovišť poklesla nejméně o 20 %, a to většinou po roce 1900. Od 16. století zaniklo působením člověka nejméně 680 druhů obratlovců. Podle červené knihy IUCN je ohroženo vymřením v průměru asi 25 % z podrobně sledovaných druhů, což naznačuje, že přibližně jeden milion druhů již čelí vymírání, mnoho v průběhu desetiletí, pokud nebudou přijata opatření ke snížení intenzity ztrát způsobených úbytkem biologické rozmanitosti.
Čtěte také: Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce
Bez takové akce dojde k dalšímu zrychlení celosvětové míry vymírání druhů, která je již nyní až stokrát vyšší, než činí průměr za posledních 10 milionů let. Rychlost člověkem způsobeného poklesu biodiverzity za posledních 50 let je v lidské historii zcela bezprecedentní. Jeho nejzávažnější příčinou jsou změny ve využívání pevniny a moře, vedoucí ke ztrátě přirozených stanovišť.
Na pevnině jde hlavně o vykácení původního lesa či o zastavění přirozených stanovišť domy, komunikacemi či velkosklady. Například v letech 2010 až 2015 bylo na světě vykáceno 32 milionů hektarů tropického pralesa. Dalším aspektem je globální oteplování. Již při zvýšení teploty o 1,5 až 2 °C se populace většiny suchozemských druhů silně zmenší. Tyto změny mohou podstatně zvýšit riziko globálního vymírání.
Podle sira Roberta Watsona, předsedy IPBES, na zastavení tohoto nepříznivého vývoje ještě není pozdě, ale pouze pokud se o to začneme snažit ihned, a to od lokální až po globální úroveň. K tomu je však nutná zásadní změna v našem žebříčku ekonomických a sociálních cílů a hodnot. Dosud bylo hlavním kritériem rozšiřování ekonomických aktivit, jež vedly právě k poškozování životního prostředí. Nyní půjde především o rozvíjení pobídek pro odpovědnost za životní prostředí, odstraňování nefungujících pobídek, zlepšování zákonů v oblasti životního prostředí a posilování jejich provádění.
„Typickým příkladem nefungujících pobídek v ČR je současná dotační a daňová politika,“ vysvětluje Pavel Kindlmann. Zpráva IPBES bude nyní po dlouhé roky vodítkem pro inovaci environmentální politiky více než 130 zemí, které ji v Paříži odsouhlasily.
Globální rámec pro biologickou rozmanitost
Lidskou činností byly významně pozměněny tři čtvrtiny suchozemského a zhruba dvě třetiny mořského prostředí. Rok 2026 je zásadní pro akce na ochranu globální biodiverzity, oceánů i klimatu. Od významných vyjednávání OSN přes vědecko-politické milníky až po globální summity nabídne mezinárodní kalendář důležité příležitosti k urychlení implementace Kchun-minsko-montrealského globálního rámce pro biodiverzitu a k posílení spolupráce mezi vládami, podniky, finančními institucemi a občanskou společností.
Čtěte také: O biodiverzitě štěrkopískovny Hulín
Smlouva poprvé umožňuje vytváření formálních mořských chráněných oblastí na volném moři a posiluje spolupráci mezi mezinárodními regulačními orgány. Pomáhá tak naplňovat závazek chránit alespoň 30 % oceánů i pevniny do roku 2030, který byl schválen v rámci Kchunmingsko-montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost, ovšem bez nové smlouvy zůstával spíše politickým slibem.
Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu poskytlo platformu pro zapojení podniků, finančních institucí a zástupců vlád do diskuse o rizicích spojených s biodiverzitou a klimatem. Letošní WEF Risk Report opět potvrdil, že extrémní počasí, úbytek biodiverzity a kritické zvraty ve fungování zemských systémů patří mezi tři největší dlouhodobá globální rizika.
Činnost platformy IPBES
Platforma IPBES (Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services) vznikla v roce 2012 jako nezávislý mezivládní orgán. Za cíl si klade propojit vědu, praxi a politiku tak, aby mohla být rozhodnutí vlád, soukromého sektoru i občanské společnosti v otázkách ochrany biologické rozmanitosti dostatečně podložena odbornými poznatky z různých vědních disciplín. Členy platformy je více než 140 zemí včetně ČR a mezi pozorovatele patří mnoho významných mezinárodních, vědeckých či neziskových organizací.
Hlavními výstupy platformy IPBES jsou tzv. hodnotící zprávy o stavu biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb na regionální i globální úrovni. Další zprávy se věnují souvisejícím tematickým či metodologickým otázkám. IPBES se také zaměřuje na podporu politiky (vytváření relevantních nástrojů a metodik a podpora jejich využívání), budování kapacit a znalostí nebo na komunikaci a zvyšování povědomí, například prostřednictvím populárního podcastu Nature Insight: Speed Dating with the Future, který je dostupný na webu či v podcastových aplikacích.
Hodnotící zprávy IPBES vycházejí z nejkvalitnějších dostupných vědeckých poznatků, na jejich přípravě se společně podílejí stovky pečlivě vybraných odborníků z celého světa a výstupy procházejí důkladným recenzním řízením. Díky tomu se staly zcela rozhodujícím zdrojem vědeckých informací o biologické rozmanitosti a podkladů pro rozhodování v rámci souvisejících mezinárodních úmluv, jako je například Úmluva o biologické rozmanitosti (obdobně jako jsou výstupy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, IPCC podkladem pro rozhodování smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a její Pařížské dohody).
Nejvýznamnějším výstupem činnosti IPBES je Globální hodnotící zpráva o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách. Tento přelomový dokument z roku 2019 upozorňuje na to, že se celosvětově zhoršuje stav přírody, a tudíž se snižují přínosy, které příroda poskytuje lidem a které jsou pro společnost životně důležité. Řešením je podle zprávy zásadní obrat vývoje lidské civilizace směrem k udržitelnosti na hospodářské, společenské i politické úrovni.
Právě klíčová sdělení Globální hodnotící zprávy představovala vědecky a odborně podložený základ Kchun-mingsko-montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost, který byl přijat v prosinci 2022 v kanadském Montrealu na Konferenci OSN o biodiverzitě 2022.
Činnost platformy IPBES závisí na spolupráci široké sítě vědců z celého světa, jak z oblasti přírodních, tak společenských věd. I čeští odborníci se mohou zapojit, a to například jako autoři hodnotících zpráv, členové Multidisciplinárního expertního panelu nebo pracovních skupin. IPBES také nabízí program pro začínající vědce, tzv. fellows.
Závěr
Více než 1800 stránek textu připravovaného tři roky. Její v pořadí již 7. plenární zasedání se uskutečnilo 29. dubna ― 4. května 2019 a hostilo jej pařížské ústředí Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation, UNESCO). Vysoce informativní dokument podrobně hodnotící stav přírody a služeb, které poskytuje lidské společnosti, sepsalo více než 450 expertů z 50 států.
Rozsáhlé informace o výstupech globální zprávy přinesly mj. Můžeme stručně shrnout poselství vskutku obsáhlé zprávy? Bez ideologické předpojatosti, nemístné zaslepenosti a přehnaného alarmismu naléhavě upozorňuje širokou veřejnost, politiky a řídicí pracovníky, že stále se zrychlující ničení biologické rozmanitosti na všech jejích základních úrovních (geny/organismy/ekosystémy) dosáhlo v celosvětovém měřítku stupně, který nemá v historii lidstva obdoby a který bez nadsázky začíná nebezpečně podkopávat samotnou existenci naší civilizace. Může se tak stát, že v určitých částech planety sice nebudou vyčerpány zdroje, ale nebude se v nich dát nadále žít právě proto, že v nich už nebude některý život podporující proces fungovat.
Hromadné sdělovací prostředky zaujala hlavně dvě sdělení. Podle zprávy lidé již významně přeměnili tři čtvrtiny souše, a co se ví již mnohem méně, také dvě třetiny moře. Naproti tomu rozloha lidských sídel se v celém světě od roku 1992 zdvojnásobila. Autoři dále tvrdí, že z osmi milionů druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů osídlujících v současnosti Zemi je vymizením (extinkcí) v různé míře ohrožen celý milion: nechybějí mezi nimi ani donedávna naprosto běžné taxony či ekologické/funkční skupiny (gildy). K tomu připočtěme, že od začátku 20. století se početnost živočichů ve většině suchozemských biomů snížila v průměru o polovinu.
Dobrovolnými podporovateli platformy tak zůstává Spolková republika Německo, která kromě toho, že v Bonnu hostí sekretariát organizace, poskytla IPBES od jeho založení více než 10 milionů USD (230 milionů Kč). Ve výčtu sponzorů následuje Norsko, Velká Británie, USA, Francie a Japonsko. Evropská unie, jež není členem IPBES, vynaloží prostřednictvím Evropské komise na podporu odborného panelu OSN v období 2019―2020 téměř 5 milionů USD (115 milionů Kč). Přitom ve francouzské metropoli schválený program ukládá, aby IPBES do roku 2030 připravil komplexní analýzu dopadů invazních nepůvodních druhů na biodiverzitu, udržitelného využívání flóry a fauny, vzájemných vztahů mezi biologickou rozmanitostí, vodními zdroji, potravinami a lidským zdravím i hnacích sil způsobujících v celosvětovém měřítku úbytek biodiverzity. Mezi uvažovaná témata pro další zprávy patří i působení obchodu na biologickou rozmanitost a propojenost krajiny V roce 2020 by měla být uveřejněna studie o přímých a zpětných vazbách mezi biodiverzitou a změnami podnebí, vypracovaná společně se sesterskou organizací, Mezivládním panelem pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC).
tags: #osn #mezivladní #biodiverzita #zpráva
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]