Norské lodě ohroženy: Analýza srážky fregaty Helge Ingstad a tankeru Sola TS

08.03.2026

Při návratu z námořních manévrů NATO se poblíž města Bergen srazila norská fregata s tankerem plujícím pod maltskou vlajkou. Sedm lidí se zranilo. Loď norského námořnictva KNM Helge Ingstad je nakloněná a podle odhadů hasičů jí hrozí potopení.

Fregata Helge Ingstad a tanker Solo TS plující pod maltskou vlajkou se srazily ve středu kolem čtvrté hodiny ranní před ropným terminálem poblíž západonorského města Bergen. Příčina kolize není dosud známá.

Podle hasičů válečnou loď drží na místě remorkér. V jejím trupu je díra, kterou se podle dostupných informací zatím nepodařilo utěsnit. Tanker naložený surovou ropou byl poškozen jen mírně.

„Po kolizi se ukázalo, že fregata Helge Ingstad je poškozena nad úrovní mořské hladiny i pod ní. Škody pod hladinou jsou takového rozsahu, že loď není stabilní,“ uvedl Sigurd Smith z velitelství norských námořních sil.

„Bylo rozhodnuto, že plavidlo vyzdvihneme na pevninu. Břehy jsou v této oblasti ale poměrně strmé. Stále hrozí nebezpečí, že by loď mohla sklouznout zpátky do moře, naklonit se či potopit. Stále pracujeme na zajištění plavidla,“ dodal Smith. Norská pobřežní stráž uvedla, že na vodě je patrný únik paliva.

Čtěte také: Přírodní ráje: Srovnání Finska a Norska

„Jsme teď ve fázi, kdy se snažíme plavidlo zajistit,“ uvedl velitel norského námořnictva Andreas Stensoenes. Remorkéry loď vytlačily do mělkých pobřežních vod, kde se loď nemůže plně potopit.

Při nehodě bylo lehce zraněno osm osob. Podle údajů norské záchranné služby se v době srážky na palubě fregaty nacházelo 137 lidí. Mluvčí norské tiskové agentury NTB uvedl, že všichni byli zachráněni. Tanker naložený surovou ropou byl poškozen jen mírně. Třiadvacetičlenné posádce tankeru se nic nestalo.

Loď Helge Ingstad o výtlaku 5290 tun byla spuštěna na vodu v roce 2009. Na délku měří 133 metrů. Na palubě nese vrtulník a je rovněž vybavena torpédy a raketami na obranu proti lodím a letadlům. Je jednou z pěti fregat třídy Fridtjof Nansen norského královského námořnictva, které jsou vybaveny americkým zbraňovým systémem Aegis a multifunkčním radarem SPY-1F.

Vyšetřování srážky fregaty Helge Ingstad

Norové vydali zprávu o srážce své fregaty Helge Ingstad s ropným tankerem, plujícím pod maltskou vlajkou. Nehoda neměla jedinou jednoduchou příčinu. Fregata Helge Ingstad se srazila s tankerem Sola TS 13. listopadu 2018 nad ránem. Téměř po roce vychází podrobná zpráva o příčinách a následcích srážky. Vydává jí norský Výbor pro vyšetřování nehod AIBN (Accident Investigation Board).

Zpráva bude mít dvě části. První část už vyšla. První část zprávy se zabývá samotnou srážkou. Druhá bude rozebírat události od nárazu až po evakuaci posledního námořníka z paluby nešťastné fregaty. Jelikož první část je pro běžného čtenáře zajímavější, pojďme se podívat, co se v ní píše.

Čtěte také: Volně žijící zvířata v Norsku

Kdo by ve zprávě hledal jednu jasnou příčinu celého neštěstí, bude zklamán. Na nehodě se naštěstí podílelo velké množství jednotlivých činitelů, které se sešly zvlášť smolným způsobem. Armádní noviny už o ztroskotání Helge Ingstad několikrát psaly. Teprve jedenáct let stará, 133 metrů dlouhá válečná loď plula ve čtyři hodiny ráno přibližně jižním kurzem zálivem Hjeltefjord podél východního pobřeží norského ostrova Seløyna.

Zhruba opačným kurzem, na sever, proti fregatě plula trojice dalších lodí. Nehody se neúčastnily. Byly na to moc daleko. Provoz v oblasti řídila vysílačka na ostrově Fedje VTS (Fedje Vessel Traffic Service Centre).

Po srážce najela posádka s fregatou úmyslně na mělčinu, aby se nepotopila. Zpočátku to vypadalo, že se Helge podaří zachránit. Po vyzvednutí a důkladné inspekci však vyšlo najevo, že oprava by byla dražší než nová loď. Škoda na tankeru byla minimální. Nehoda se obešla bez obětí. Na fregatě bylo hlášeno jen sedm lehkých zranění. Posádce tankeru se nestalo vůbec nic.

Porušení pravidel COLREGs

Lodě na moři se řídí podobnými předpisy jako auta na silnici. Většinou se ale označují zkratkou COLREGs (z International Regulations for Preventing Collisions at Sea), počeštěně COLREGy. V pravidlech se píše, že když dvě lodě plují přímo proti sobě, takže hrozí nebezpečí srážky, mají obě změnit kurz vpravo a minout se levobokem. Helge Ingstad ale zatočila doleva.

Pravoboční kotva tankeru rozpárala trup fregaty jako otvírák na konzervy. Hned na začátku vyšetřování vyšlo najevo, že Helge točila doleva, poněvadž směna na jejím můstku považovala tanker za nehybný předmět, pevně spojený s břehem. Loď Sola TS měla rozsvícená poziční světla, předepsaná COLREGy. Jsou to zelené světlo na pravoboku, červené na levoboku, bílé záďové světlo, jedno nižší bílé světlo na předním stěžni a druhé vyšší na zadním. Na palubě tankeru ale kromě nich svítilo ještě několik dalších silných světelných zdrojů. Byly rozsvícené kvůli pracím souvisejícím s vyplutím. Poziční světla v jejich jasu zanikala. COLREGy taková světla zakazují. Tanker totiž teprve opouštěl molo. Operaci řídil na jeho můstku lodivod.

Čtěte také: Ubytování v Norsku: Chalupy

Když Sola TS zavolala fregatu vysílačkou a požádala ji, aby změnila kurz, směna na můstku Helge nepoznala, že mluví s domnělým nehybným objektem. Záležitost ještě dál zkomplikovalo, že fregata plula se systémem AIS v pasivním módu. AIS je zařízení, jež vysílá za plavby informace o lodi jako je poloha, kurz, rychlost a identifikační kód. Helge Ingstad sice přijímala údaje o ostatních lodích, sama o sobě je však nevysílala.

Faktory, které vedly k nehodě

Zpráva AIBN vyjmenovává celkem dvacet faktorů, které nehodu způsobily. Nejvíc, jedenáct, jich našla na straně Helge Ingstad a norského námořnictva. Další tři shledala v jednání posádky tankeru Sola TS a společnosti Tsakos Energy Navigation, která ho vlastní. Dalších šest faktorů přičetla komise Norské pobřežní správě, jež organizuje i lodivody. Kdybychom se tedy soustředili jen na počty, mělo na nehodě největší podíl námořnictvo. Jednotlivé faktory však nemusí být stejně důležité.

K nehodě určitě hodně přispěla skutečnost, že Helge měla svůj AIS v pasivním módu. Podle zprávy mělo námořnictvo ještě nedávno pravidlo, že jeho lodě musí plout s AIS v aktivním režimu. Po ruské anexi Krymu a následném zhoršení bezpečnostní situace na celém světě se z plavby s vypnutým odpovídačem stala v norském námořnictvu běžná praxe. Nesmíme zapomenout, že Norové mají za humny ruskou Severní flotilu. Bezpečnosti to ale rozhodně nepřispívá.

Posádka fregaty přeslechla v rádiu, že tanker opouští molo. Jako na potvoru se totiž na můstku střídaly směny přesně v době, kdy tanker oznamoval svůj manévr vysílačce na ostrově Fedje. Na můstku Helge Ingstad se kadeti cvičili v určování polohy lodě. Podle AIBN byla celá směna na můstku také relativně nezkušená. Kdyby měl můstek pod palcem navigátor s delší praxí, nemuselo ke srážce dojít. V norském námořnictvu je ale zkušených navigátorů nedostatek.

Norské královské námořnictvo také pěstuje kulturu vzájemné důvěry ve schopnosti jednotlivých námořníků. Není pochyb, že je to dobrá věc.

Na straně tankeru Sola TS a společnosti Tsakos Energy Navigation přispěla k nehodě nejvíc ze všeho jasná palubní světla. „Je známým faktem a běžnou praxí, že se tankery, které se přibližují k terminálu, potřebují připravit na vyvazování a nakládání, a že plavidla, která ho opouštějí, pracují na zabezpečení před plavbou,“ píše se ve zprávě. Snížená viditelnost pozičních světel však podle AIBN představovala bezpečnostní riziko.

Další faktor je zase skoro psychologické povahy. Mohla za to přítomnost lodivoda. Směna na můstku Soly si zřejmě myslela, že opuštění terminálu je hlavně jeho starost. Když se fregata poprvé ohlásila, operátor nevynesl její kurz a rychlost na monitoru. Mimochodem, podle zprávy se Helge VTS ozvala místo vysílačkou mobilním telefonem. Souvisí to s masovým rozšířením AIS, elektronických mapových systémů a spoléhání na ně. To ale nemusí být pravda. Operátor VTS se podle zprávy domníval, že Helge a Sola o sobě vědí prostřednictvím svých elektronických systémů, a že se i navzájem vidí. Situace se mu zdála přehledná a necítil potřebu do ní zasahovat.

Kapitán fregaty Preben Østheim v době srážky spal ve své kajutě. Plavba vypadala nenáročně. Hjeltefjord je v nejužším místě široký okolo 1,7 námořní míle (3,2 kilometru). Je to spousta místa. Provoz v Hjeltefjordu nebývá intenzivní.

„Necítím Hanbu,“ prohlásil Østheim. „Mám samozřejmě celkovou zodpovědnost za loď i posádku. Je velice smutné, co se stalo. Je to nehoda, jaká by se stávat neměla.