Chov ovcí v ekologickém zemědělství

Ekologické zemědělství (EZ) hraje v české krajině důležitou roli. S téměř 17% podílem na celkové zemědělské půdě představuje životaschopnou alternativu ke konvenčnímu zemědělství. Ekologické zemědělství je v ČR dlouhodobě podporováno státem a stabilizováno jako jedna z cest ke snížení environmentálních dopadů zemědělství. Další rozvoj EZ bude záviset na ochotě trhu akceptovat vyšší ceny za „bio“ produkty, ale také na rozšíření zpracovatelských kapacit a podpory místního odbytu.

V roce 1990 se v České republice nacházely v ekologickém zemědělství pouze 3 farmy. V roce 2013 jich bylo 3 926 se 496 896 ha a v roce 2016 již 4 243 farem hospodařilo na 506 700 ha a tvořily 9% všech zemědělských podniků . Dle těchto informací lze říci, že trend ekologického zemědělství v ČR pomalu roste. Obdobně to vypadá i v Evropě, kde se velké oblibě v současnosti těší produkty z ekologického zemědělství.

V roce 2023 bylo v EZ chováno přes 272 tis. kusů skotu, z toho drtivá většina masného typu. Význam chovu masného skotu odráží i fakt, že ekologicky je chováno více než 58 % všech krav bez tržní produkce mléka (KBTPM) v ČR. Vedle skotu tvoří významnou složku ekologické živočišné produkce také ovce a kozy. V roce 2023 bylo ekologicky chováno přes 70 tis. ovcí a 7 tis. koz. V rostoucím trendu je chov koní, zejména na extenzivních pastvinách v podhorských oblastech. Drůbež (62 tis.

V roce 2013 dominoval v ekologickém zemědělství převážně chov skotu s 213 303 ks, následoval chov ovcí s 101 528 ks. Nutné je zmínit i zastoupení drůbeže s 36 610 ks. Poměrně nízký stav zaznamenal chov koz s celkovým počtem 7 701 kusů. V roce 2016 vzrostl chov skotu chovaného v ekologickém zemědělství na 247 684 ks. Chov ovcí zaznamenal mírný pokles na 101 022 ks na rozdíl od chovu koz, kde se počet chovaných zvířat zvýšil na 1942 ks.

Živočišná produkce v EZ je úzce propojena s trvalými travními porosty (TTP), které tvoří základ krmení. Skot je nejčastěji chován na ekologických farmách v Jihočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji. Ovce dominují v Jihočeském a Zlínském kraji, kozy ve Středočeském kraji a na Vysočině. Největší objem živočišné produkce v EZ tvoří hovězí maso - v roce 2023 se ho vyprodukovalo 8 844 tun, tedy více než 90 % z celkové produkce masa v EZ. Přibližně 70 % této produkce se uplatní na českém trhu, přičemž třetina masa se vyváží. Produkce biomléka dosáhla v roce 2023 více než 34 mil. litrů, z čehož 97 % tvořilo kravské mléko. Ačkoliv 90 % kravského mléka je prodáno jako bio, část z něj se nakonec zpracuje v konvenčním systému. Významnou, i když menší komoditou, jsou biovejce. V evropském měřítku si Česká republika vede nadprůměrně v ekologickém chovu skotu (20 %), ovcí (39 %), koz (25 %) a koní (27 %). Oproti tomu chov dojnic, drůbeže a prasat je slabší - jejich podíl nepřesahuje 2 %, resp. Země jako Řecko, Rakousko či Švédsko mají v některých kategoriích výrazně vyšší podíl ekologicky chovaných zvířat, avšak v chovu ovcí drží ČR 2. místo v EU.

Čtěte také: Česká republika a odpad

Význam chovu ovcí

Chov ovcí a koz patří mezi tradiční zemědělské činnosti, které mají významný přínos pro produkci masa, mléka, vlny a dalších užitečných produktů. Tyto zvířata jsou ceněna pro svou schopnost přizpůsobit se různým podmínkám prostředí a pro své relativně nenáročné požadavky na péči. Ovce a kozy jsou chovány jak na malých rodinných farmách, tak ve velkých komerčních provozech. Jejich chov přináší ekonomické výhody a podporuje udržitelnost zemědělské výroby, zejména v oblastech, kde je jiný druh chovu méně efektivní.

Ovce jsou v současnosti druhým nejrozšířenějším hospodářským zvířetem na světě, když cca 90 % ovcí se chová pro masnou produkci a 10 % pro mléko. Obecně je možno konstatovat, že u nás je chov ovcí spíše považován za minoritní produkci, nicméně v rámci ekologického zemědělství patří tento chov mezi produkce dominantní, když v roce 2011 byly ovce chovány na 655 ekofarmách a jejich celkový počet na těchto farmách činil cca 80 000 kusů, což reprezentuje cca 30 % ovcí chovaných v současnosti v ČR.

Mezi nejvýznamnější pozitivní trendy, jež byly registrovány v českém ekochovu (ECH) ovcí v posledních deseti letech především patří postupné zvyšování počtu ovcí, jejich farem a chovatelů, relativně příznivé dotace (především pro chovy situované v LFA), postupné zlepšování užitkových parametrů a růst zájmu spotřebitelů o produkty z tohoto chovu. Pro stejné období jsou však také charakteristické i některé negativní trendy, a to především nízká cena vlny a její problematický odbyt a růst závislosti chovatelů na dotacích.

Vzhledem k především povlovnému nárůstu počtu ekofarem s chovem ovcí, respektive počtu ovcí zde chovaných v posledních letech je obecně možno konstatovat, že pozitivní trendy v domácím ECH ovcí převládají, což je dobrým znamením i pro budoucnost. Avšak aby byl tento chov ekonomicky zajímavý a tím i perspektivní, za předpokladu, že masná produkce ovcí bude dominantní i v budoucnu, je nutno stále zlepšovat reprodukční a produkční ukazatele. Nejlepší ekonomika je obecně registrována při aplikaci pastevního odchovu jehňat spolu s matkami. Nicméně i polointenzivní výkrm jehňat může být ekonomicky zajímavý.

Důležitým faktorem, který ovlivňuje současnost a jistě bude ovlivňovat i budoucnost ECH ovcí, je jeho mimoprodukční význam spočívající především v údržbě trvalých travních porostů v horských a podhorských LFA.

Čtěte také: Koexistence ovcí a vlků

Zásady ekologického chovu

Odlišnost ekologického zemědělství od konvenčního je v mnoha aspektech. Jako první je třeba zdůraznit přístup ke zvířatům. Přístup chovatele není individuální, ale skupinový. Preferují se systémové přístupy a priority zdraví a pohody zvířat. Ty jsou kladeny na celé stádo, ne na jednotlivce. Všeobecně platí, že ekologické chovy vynikají důrazem na welfare. Tyto svobody provázejí kompletní chov zvířat. Další zásadou farmáře hospodařícího v ekologickém zemědělství je prevence. Nečeká až se daný problém/onemocnění vyskytne, snaží se mu v každém ohledu předcházet. Soustředí se také na výběr plemene dle klimatických podmínek farmy. Ve většině případů se nevybírají vysoce prošlechtěná plemena, která jsou směřována na vysokou užitkovost.

Ustájení v ekologickém chovu

Ekologické zemědělství disponuje dvěma druhy ustájení. První je celoroční ustájení na pastvině, které je obvyklé hlavně v chovu masného skotu. Druhé povolené ustájení je ve stáji s přístupem do výběhu či na pastvinu. Tento systém se využívá hlavně u dojného stoku. Stáj musí být vybavena dostatečným prostorem k odpočinku. Místo odpočinku musí být suché a vystlané slámou nebo jiným přírodním materiálem. V ekologickém zemědělství není povoleno, aby zvíře bylo trvale uvázáno celý den.

U stájí pro ovce a kozy jsou nejrozšířenějším systémem stáje jednoprostorové. Vnitřní plocha stáje je dále rozdělována na funkční celky v závislosti na období např. v chovu koz lze využít tzv. plocha choulu je min. délka setrvání v individuálním kotci / choulu - max. legislativní předpisy nespecifikují plochu pro ovci s jehňaty ani pro kozu s kůzlaty, proto vycházíme z doporučení pro konvenční chovy, tj. pro bahnici do odstavu s 2 jehňaty - min. 2 m2, pro kozu s 2 kůzlaty - min. eko legislativa podmínky ustájení plemeníků nepopisuje, proto vycházíme z předpisů pro konvenční zemědělství, kde plocha na individuálně ustájeného berana nebo kozla je min.

U ovcí jsou perspektivním systémem tzv. nestájové chovy s využitím lehkých přístřešků.

Krmení v ekologickém chovu

Krmit se smí pouze krmivem pocházejícího z ekologického chovu, což je ustanoveno od 1. 1. 2008. V nejlepším případě by měla být hlavní část krmné dávky složena z objemného krmiva přijímána pastvou. Maximální zatížení pastviny - bahnice, kozy - max. setrvání zvířat na jednom místě pastviny - max. Orientační spotřeba vody - koza 6 až 10 litrů na kus a den, u ovce 5 až 8 litrů na kus a den.

Čtěte také: Klimatické vlivy na ovce

Zdraví a pohoda zvířat

Každý chovatel ví, že jen zdravé zvíře může mít náležitou užitkovost, že se zdraví zvířat projeví v ekonomice podniku a je významné i z hlediska bezpečnosti potravin. Lze doporučit odborný veterinární dohled nad stádem, který zajistí kontinuální monitoring a náležitou veterinární péči. kontrola zdravotního stavu - min.

Zakázána je také preventivní nebo paušální aplikace antibiotik. V případně nutnosti použití musí být dodržena dvojnásobná ochranná lhůta, než v konvenčním zemědělství.

Ekonomika chovu

Pro dosažení dobré ekonomiky ECH ovcí zaměřeného na masnou produkci, by měla být naplňována následující kritéria:

• procento oplodnění - minimálně na úrovni 90 %,
• průměrná plodnost - minimálně 150 %,
• mortalita jehňat by neměla přesahovat hranici 10 %,
• denní přírůstky jehňat při aplikaci pastevního výkrmu by neměly být nižší jak 230 g,
• jehňata by měla být tržně realizována v optimální jatečné hmotnosti,
• cena jehňat při prodeji by měla činit minimálně 50 Kč/kg v živém, respektive minimálně 110 Kč/kg JUT.

Za velmi perspektivní a ekonomicky zajímavou je možno také považovat i mléčnou produkci ovcí. Na druhou stranu je však nutno dodat, že i když je pro optimální ekonomickou výkonnost mléčné farmy potřebný nižší počet bahnic, než je tomu v případě masné produkce, další výraznější rozvoj této produkce v našich podmínkách je především tlumen poměrně vysokými počátečními investicemi do zpracovatelských technologií, a to vzhledem ke skutečnosti, že v současnosti neexistuje v ČR mlékárna, jež by vykupovala ovčí mléko.

Pro dosažení dobré ekonomiky ECH ovcí zaměřeného na mléčnou produkci, by měla být naplňována následující kritéria:

• tržní produkce mléka za laktaci - minimálně 120 l/ovci,
• průměrný obsah tuku a bílkovin za laktaci - minimálně 7 % a 5 %,
• výtěžnost sýra - minimálně 25 kg na 100 l mléka,
• procento oplodnění - minimálně na úrovni 90 %,
• průměrná plodnost - vyšší jak 150 %,
• cena za 1 kg sýra - minimálně 250 Kč/kg,
• cena jehňat při prodeji by měla činit minimálně 50 Kč/kg v živém, respektive minimálně 110 Kč/kg JUT,

HLAVNÍ PRODUKTY Z ECH OVCÍ: jatečná jehňata, vyřazené ovce a berani, mléko, vlna a kůže.

VEDLEJŠÍ PRODUKTY Z ECH OVCÍ: lanolín (kosmetický průmysl), krev, žaludky mléčných jehňat (pro výrobu syřidel), tenká střeva (masný průmysl), ovčí lůj a kosti.

Nepřímý význam ekologického chovu ovcíprodukce hnoje a košárování.

Následující tabulka shrnuje požadavky pro ECH ovcí zaměřeného na masnou a mléčnou produkci:

tags: #ovce #v #ekologickem #zemedelstvi #chov

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkový koš 45 l s víkem
• Ekologické nehody: environmentální rizika
• Rodinné drama a filmové novinky 2017
• Ohrožený muž: Recenze
• Rekultivace skládek