Změna klimatu a boj EU s tím

Podle nového průzkumu Eurobarometru je velká většina Evropanů přesvědčena, že změna klimatu je závažným problémem (85 %). Osm z deseti respondentů (81 %) podporuje celounijní cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

EU je již dlouho celosvětovým průkopníkem v oblasti opatření v oblasti klimatu a zavedla jeden z nejkomplexnějších politických rámců na světě pro snižování emisí, podporu inovací a budování udržitelné a odolné ekonomiky.

Evropané vysílají silný signál: Starají se o klima, cítí rizika a věří v činy. Zelená dohoda pro Evropu není abstraktním cílem - je to společná cesta ke zdravějšímu životu, bezpečné energii a hospodářství ve prospěch lidí. Tento průzkum potvrzuje, že občané jsou připraveni pokročit vpřed a očekávají, že povedeme jasně a ambiciózně.

Tento průzkum ukazuje, že Evropané jsou znepokojeni změnou klimatu a chtějí konkrétní a odvážná opatření. Jejich silná podpora iniciativ EU, od čisté energie po průmyslové inovace, je silným mandátem k dalšímu zajišťování spravedlivého, bezpečného a konkurenceschopného přechodu ke klimatické neutralitě. Naše politiky pomáhají přeměnit tyto společné ambice v činy v celé Evropě.

Změna klimatu není něco, co se stane. Je to něco, co se již děje a ovlivňuje životy lidí. Evropané jsou z toho jednoznačně znepokojeni a EU je zde, aby nabídla řešení. Skutečnost, že naši občané podporují opatření na zvýšení energie z obnovitelných zdrojů, zlepšení energetické účinnosti a zvýšení energetické bezpečnosti snížením dovozu fosilních paliv, je mimořádně motivující a ukazuje, že jsme na správné cestě.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Klíčové iniciativy a cíle EU

V uplynulém roce se změnila, anebo vznikla, řada zásadních právních předpisů týkajících se klimatu. Na začátku července 2025 Komise navrhla změnu evropské legislativy o klimatu, aby stanovila klimatický cíl EU pro rok 2040. Jejím jádrem je doporučení snížit čisté emise skleníkových plynů v EU do roku 2040 o 90 % ve srovnání s rokem 1990. Nový návrh vychází z právně závazného cíle pro rok 2030 a stanoví pragmatičtější a flexibilnější způsob jeho dosažení.

V únoru 2025 navíc Evropská komise představila Dohodu o čistém průmyslu (CID). Nastiňuje konkrétní opatření zaměřená na to, aby se dekarbonizace stala hnacím motorem růstu evropského průmyslu. CID se zaměřuje na snížení vysokých cen energie, vytváření kvalitních pracovních míst a správných podmínek pro prosperitu podniků. V centru pozornosti jsou energeticky náročná odvětví, jako je ocelářství, hutnictví a chemický průmysl. Naléhavě potřebují podporu při procesu dekarbonizace.

V polovině července 2025 předložila Komise návrh víceletého finančního rámce na období 2028 až 2034. V rámci nového rozpočtu EU navrhuje Komise tzv. Mezi ně patří část příjmů pocházejících ze systému obchodování s emisemi (ETS), který by měl ročně generovat 9,6 miliardy eur. Nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích má do rozpočtu EU ročně přispívat přibližně 1,4 miliardami eur. To vše je zatím pouze návrhem Komise a konečná podoba rozpočtu i nových daní může být odlišná.

Průzkum Eurobarometru zveřejněný v červnu 2025 ukázal, že většina Evropanů (85 %) souhlasí s tím, že by boj proti změně klimatu měl být prioritou pro zlepšení veřejného zdraví a kvality života. Vzhledem k tomu, že k dosažení neutrální bilance emisí skleníkových plynů je zapotřebí zásadní transformace stávajícího ekonomického modelu, se politika v oblasti klimatu vztahuje na všechna odvětví ekonomiky.

Vize EU do roku 2050 spočívá v dosažení uhlíkové neutrality, tj. ve snížení emisí skleníkových plynů co nejvíce, jak je to jen možné, při současných kompenzacích pro jakékoliv zbytkové emise, např. prostřednictvím dodatečné výsadby lesů. EU si také na konci roku 2020 schválila mezitímní cíl na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a to o minimálně 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

EU bojuje proti změně klimatu prostřednictvím ambiciózních politik doma i v úzké spolupráci s mezinárodními partnery. Toto je dáno skutečností, že faktory ovlivňující změnu klimatu a úbytek biologické rozmanitosti jsou globální povahy a nejsou omezeny státními hranicemi.

Evropská zelená dohoda představuje plán klíčových politik a opatření potřebných k dosažení cílů EU v oblasti klimatu. Tyto politické reformy mají pomoci zajistit účinné stanovení cen uhlíku v celém hospodářství. To má následně podpořit změny v chování spotřebitelů a podniků a usnadnit růst udržitelných veřejných a soukromých investic. Různé cenové nástroje se mají navzájem doplňovat a společně poskytovat soudržný politický rámec.

EU si je vědoma, že celosvětové výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí jsou významným multiplikátorem hrozeb a zdrojem nestability. Ekologický přechod změní geopolitiku, včetně globálních ekonomických, obchodních a bezpečnostních zájmů. EU chce spolupracovat se všemi partnery na zvýšení odolnosti proti změně klimatu a životního prostředí, aby se předešlo tomu, že se tyto výzvy stanou zdroji konfliktů, potravinové nejistoty, vysídlení populace a nucené migrace.

Dopady politiky v oblasti klimatu by se měly stát nedílnou součástí uvažování a činnosti EU v oblasti vnějších otázek, a to i v kontextu společné bezpečnostní a obranné politiky.

Národní politika v České republice

Praha se v roce 2019 přijetím přelomového usnesení zastupitelstva vypravila po vzoru předních evropských měst na cestu k uhlíkově neutrální metropoli. Příčinou změny klimatu je dle nejnovějších vědeckých poznatků Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s největší pravděpodobností zesilování přirozeného skleníkového efektu atmosféry v důsledku lidské činnosti, tj. v důsledku nadměrného zvyšování antropogenních emisí skleníkových plynů.

Čtěte také: Analýza dokumentu "Led v ohni"

Změnou klimatu je ohroženo fungování všech krajinných složek včetně lidské společnosti. Pochopit a předpovědět její vývoj a dopady, je vzhledem ke komplikovaným zpětným vazbám v celém klimatickém systému značně náročné. Pro tento účel jsou vyvíjeny složité předpovědní klimatické modely, které se zaměřují na prognózu možných klimatických změn.

Abychom předešli pravděpodobným negativním dopadům změny klimatu, je potřeba se zaměřit na efektivní snižování emisí skleníkových plynů (redukce, respektive mitigace) a zároveň se těmto dopadům postupně přizpůsobovat (adaptace).

Na národní úrovni byla dne 22. března 2017 vládou schválena Politika ochrany klimatu v České republice (POK), která obsahuje cíle a opatření na snižování emisí skleníkových plynů. Průběžné hodnocení POK proběhlo v roce 2021 a mj. V říjnu 2015 byla vládou schválena Strategie přiizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a v lednu 2017 Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který je jejím implementačním dokumentem. 1. aktualizace adaptační strategie pro období 2021-2030 a akčního plánu adaptace pro období 2021-2025 byla schválena vládou dne 13. k 8. národnímu sdělení a 5. dvouleté zprávě ČR k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Dvouletá zpráva o transparentnosti.

Reakce a kontroverze

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina.

Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.

Hladík nicméně uvedl, že díky „silné blokační menšině“ se do finálního znění podařilo prosadit celou řadu opatření. „Pro sedmadvacítku bude závazný cíl 85 procent, dalších pět procent jsou takzvané mezinárodní kredity, tedy investice českých, evropských firem do obnovitelných zdrojů mimo hranice Evropské unie. Další klíčovou věcí je posun nástupu u ETS 2 o rok, tedy od roku 2028. Třetí záležitost je, že klimatický cíl nebude rozpočítán na jednotlivé členské země, to znamená je to evropský cíl, ne cíl, který by měly splnit všechny členské země,“ uvedl Hladík.

Analytici oslovení ČTK míní, že úpravy klimatických cílů EU sice přinesou krátkodobou úlevu, dlouhodobě však nejde o zmírnění dosavadní politiky Unie. Spíše naopak. Odklad systému ETS 2 podle nich jen zdraží povolenky v dalších letech.

Plánovaný systém ETS 2 má obchodování s povolenkami rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov. Česko patří do skupiny téměř dvou desítek zemí, které žádaly změny systému a záruky, že obchodování s emisními povolenkami bude předvídatelné, povolenky prudce nezdraží a nebudou mít negativní dopad na občany. Evropská komise následně navrhla změny v systému.

Odklad ETS 2 poskytne podle Hladíka více času zejména domácnostem, které dosud topí uhlím. Jde asi o pět procent tuzemských domácností. „V praxi to znamená, že budou mít o rok více času, aby si vzaly dotace od ministerstva životního prostředí a svůj starý kotel vyměnily za moderní systém vytápění, který nebude zatížen povolenkami,“ řekl ministr v Brně českým novinářům po návratu z Bruselu.

Česko rovněž spolu s Itálií prosadilo klauzuli ohledně možnosti využití alternativních paliv pro automobily a klauzuli týkající se přehodnocení zákazu spalovacích motorů od roku 2035, řekl český ministr životního prostředí.

Odhady a výhledy

Vrchní ředitel ministerské sekce ochrany životního prostředí David Surý dříve uvedl, že Česko s největší pravděpodobností splní klimatické cíle pro období do roku 2030, k nimž patří snížení emisí alespoň o 55 procent.

tags: #změna #klimatu #a #boj #EU #s

Oblíbené příspěvky:

• Význam jezer pro českou přírodu
• Prvouka: Ochrana přírody
• Možnosti využití pivovarského mláta
• Mírně chladný klimatický region: podrobný popis
• Informace o nádraží v Příboře