Znečištění ovzduší a jeho dopady na zdraví

Znečištění vzduchu je vážným globálním problémem, který má zásadní dopad na zdraví lidí po celém světě. Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa.

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) z roku 2023 byla většina městské populace v EU vystavena úrovním klíčových vzdušných znečišťujících látek, které jsou škodlivé pro zdraví, včetně jemných částic (PM2.5), jejichž koncentrace překračovaly roční směrnici WHO z roku 2021.

Dle statistik WHO umírá až 7 milionů lidí globálně v důsledku dýchání znečištěného vzduchu ve vnitřním i vnějším prostředí. Znečištění se už téměř nedá vyhnout. Data z roku 2021 "naznačují, že téměř každý člověk na Zemi dýchá každý den nezdravou míru znečištění", napsal institut sídlící v Bostonu.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt.

Znečištěné ovzduší může vést k:

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

• respiračním infekcím
• zánětům průdušek
• astmatu
• chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN)
• rakovině plic

Expozice znečištěnému vzduchu může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou:

• vysoký krevní tlak
• zvýšená srážlivost krve
• infarkt myokardu
• cévní mozková příhoda

Znečištěné ovzduší negativně ovlivňuje kvalitu pokožky - může způsobit předčasné stárnutí, akné a ekzémy. Znečištění vzduchu může mít vážné důsledky i pro duševní zdraví. Průzkumy ukazují, že zvýšená úroveň znečištění je spojena se zhoršením kvality spánku, což může přispívat k narušení chemické rovnováhy v mozku. Tato disbalance může vést k vyšší pravděpodobnosti vzniku deprese, bipolární poruchy, úzkostných stavů a dokonce i neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.

Znečištění ovzduší má stále větší dopady na lidské zdraví a stalo se po vysokém krevním tlaku druhým nejčastějším faktorem, který přispívá k úmrtím. Uvádí to zpráva, kterou zveřejnil americký výzkumný ústav Health Effects Institute (HEI). Mimo jiné z ní vyplývá, že kvůli špatnému vzduchu denně ve světě umírá skoro dva tisíce dětí mladších pěti let.

Podle autorů bylo v tomto roce po celém světě se znečištěním ovzduší spojeno 8,1 milionu úmrtí, z toho více než sedm set tisíc případů tvořily děti mladší pěti let. I v této věkové skupině bylo znečištění druhou největší hrozbou pro zdraví, hned za podvýživou, uvádí HEI. Napříč globální populací podle ústavu vliv špatného vzduchu předstihl škodlivé stravovací návyky a užívání tabáku, přičemž více úmrtí měl na svědomí pouze vysoký krevní tlak.

Znečišťující látky a jejich zdroje

Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Mezi hlavní znečišťující látky patří:

• PM2.5 a PM10 (polétavý prach): Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích.
• PAU (polyaromatické uhlovodíky): Jedná se o skupinu látek, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování).
• Oxid dusičitý (NO2): Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách.
• Přízemní ozon (O3): Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní.
• Oxid siřičitý (SO2): Vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru.
• Radon: Radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů.

Situace v České republice

V České republice patří mezi oblasti s největším problémem se znečištěním ovzduší severní a severovýchodní části země, zejména regiony jako jsou Ostrava a Moravskoslezský kraj. Tato oblast trpí zejména kvůli těžkému průmyslu a vysoké hustotě průmyslových závodů.

Podle výsledků za rok 2017 je polovina české populace (55 %) vystavena zvýšeným koncentracím látek, které znečišťují ovzduší. Jde především o nebezpečný benzo[a]pyren patřící mezi lidské karcinogeny. Naopak koncentrace jemných prachových částic (PM2.5) se mírně snižují.

V roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005.

Ve druhé části infografiky najdeme oblasti Česka, kde byly podle ČHMÚ v roce 2021 překročeny imisní limity (bez zahrnutí přízemního ozonu). Tyto oblasti představují 6,1 % území státu a jsou domovem přibližně 20 % obyvatel, ČHMÚ. Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

Opatření a řešení

Vzhledem k vysokým úrovním znečištění ovzduší, které představuje zdravotní riziko pro obyvatele městských i některých venkovských oblastí, je zásadní přijímat opatření k čištění vzduchu i ve vnitřních prostorách. Jedním z řešení jsou filtry do oken, které napomáhají filtrovat částice, alergeny a jiné znečisťující látky a umožňují zákazníkům dosáhnout čistého vnitřního ovzduší bez venkovního znečištění.

Investice do filtrů do oken se tak stává ideálním řešením pro každého, kdo si přeje žít v čistějším a zdravějším domově.

Pokud doma ale máme vzduchotechnický systém, máme možnost tento jemný prach podstatně redukovat, pokud jde o vnitřní klima našeho bytu nebo domu a to právě díky vzduchovému filtru s vysokou filtračními třídou. Jen takto jsme efektivně schopni zamezit tomu, aby se tento zdraví škodlivý jemný prach dostával do našeho vnitřního klimatu a ohrožoval tak naše zdraví.

V našich domovech trávíme stále více času a o to důležitější je zajistit si právě v těchto prostorech zdravé a vyrovnané vnitřní klima. Pokud tedy budeme uvažovat dle velikosti částic prachu, které jsou obsaženy ve vzduchu, jsou ty nejnebezpečnější částice velikosti menší než 2.5 µm, značené také jako PM2.5 a PM1.

tags: #ovzduší #znečištění #dopady #na #zdraví

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkový koš s tlumeným zavíráním
• Časopis Příroda: Detailní informace
• Proti přírodě: Norský film o sebereflexi
• Dialektika přírody od Engelse: Klíčové body
• Programy Lipky v přírodě