Emise Oxidu Uhelnatého a Zdroje v České Republice

Oxid uhelnatý (CO) je bezbarvý, hořlavý plyn bez chuti a bez zápachu, jehož hustota je jen nepatrně menší než hustota vzduchu. CO vzniká nedokonalým spalováním materiálů obsahujících uhlík, de facto za podmínek, kdy nedostatek kyslíku, nízká teplota a krátký čas nedovoluje materiálu oxidovat za vzniku oxidu uhličitého.

Toxicita CO závisí na množství a době expozice a je spojena především se vznikem karboxyhemoglobinu, který není schopen vázat kyslík jako hemoglobin. Otrava CO se projevuje ztmavnutím kůžemi, křečemi, kómatem a nakonec smrtí.

Legislativa a Definice

V České republice se problematika emisí oxidu uhelnatého řídí platnou legislativou. Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší, kterým je zařízení nebo soubor zařízení spalovacích technologických procesů, ve kterém se oxidují paliva za účelem využití uvolněného tepla (dále jen "zdroj"). Ke zdrojům náleží i spalovací motory a plynové turbíny, které nejsou součástí mobilních zdrojů znečišťování ovzduší podle § 4 odst. Podle § 4 odst. 4 zákona ovzduší. Pro účely tohoto nařízení se definují:

• Spalovací stacionární zdroj: Zařízení, ve kterém se oxidují paliva za účelem využití uvolněného tepla.
• Spalování: Technologický proces, při němž je oxidováno palivo za účelem získávání tepla.
• Stávající zvláště velký zdroj: Zdroj uvedený v § 54 odst. 4 zákona.
• Nový zvláště velký zdroj: Zdroj uvedený v § 54 odst. 5 zákona.
• Budoucí nový zvláště velký zdroj: Zdroj, u něhož jsou splněny požadavky uvedené v § 54 odst. 6 zákona a pro který bude vydáno stavební povolení po 1. lednu 2003 nebo bude uveden do provozu po 27. listopadu 2003.
• Plán útlumu provozování stávajícího zvláště velkého zdroje: Schválený plán vztažený na celý zdroj a doplněný závazným písemným prohlášením provozovatele a podaný České inspekci životního prostředí (dále jen "inspekce") nejpozději do 30. června 2004 se závazkem, že v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2015 nebude tento zdroj provozován.
• Porucha zdroje: Odchylka vzniklá v důsledku technické závady, která je popsána v souboru technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu zdroje (dále jen "provozní řád") podle § 11 odst. 1 písm. j) zákona.

Emisní Limity

Emisní limity jsou stanoveny nařízením vlády a jsou rozděleny podle typu zdroje a jeho jmenovitého tepelného příkonu. Emisní limity pro zvláště velké zdroje stanovené pro oxid uhelnatý obsahuje příloha č. 2. Hodnoty emisních limitů se pro každé jednotlivé zařízení, na něž bylo stavební povolení vydáno po 1. července 1987.

Při rozšíření zdroje o nejméně 50 MW tepelného příkonu, nebo jestliže provozovatel zdroje plánuje změnu provozu, která by podle zjištění inspekce mohla mít významně nepříznivé účinky na zdraví lidí nebo na životní prostředí, orgán kraje stanoví v podmínkách podle § 17 odst. 8 zákona emisní limit pro novou nebo změněnou část podle jmenovitého tepelného příkonu celého zdroje v souladu s termíny a požadavky ustanovení § 54 odst.

Čtěte také: Oxid uhelnatý a životní prostředí

Měření Emisí

U zdrojů o jmenovitém tepelném výkonu 150 MW a vyšším se zjišťují emise znečišťujících látek podle § 5 písm. a) jednorázovým měřením postupy splňujícími požadavky zvláštního právního předpisu3) na každém zařízení podle § 9 odst. 1. U zvláště velkých zdrojů, případně jejich zařízení, o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 100 MW se zjišťují emise znečišťujících látek podle § 5 písm.

U zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 100 MW a vyšším, na které se nevztahuje § 6 odst. 1, uvedených do provozu od 27. listopadu 2003 se zjišťují emise látek podle § 5 písm. U zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 100 MW a vyšším, na které se nevztahuje § 6 odst. 1 a ustanovení odstavce 5, se od 1. ledna 2005 zjišťují emise látek podle § 5 písm.

Provozovatel zdroje, který zjišťuje množství emisí kontinuálním měřením, eviduje od 1. ledna 2005. Zjišťování znečišťujících látek kontinuálním měřením se provádí na každém zařízení při splnění podmínek § 9 odst. 2 zákona.

Provozovatel zdroje, který podléhá povinnosti zajistit kontinuální měření emisí podle § 11 odst. 1 písm. j) zákona, prokazuje dodržení hodnot emisních limitů stanovených v přílohách č. 1 a č. 2 k tomuto nařízení. V případech, kdy se vyžadují pouze jednorázová měření, zpracují se výsledky jednorázového měření tak, aby je bylo možno porovnat s emisními limity.

U zdrojů se neprovádí měření tuhých znečišťujících látek, jde-li o zařízení spalující výlučně zemní plyn, a emisí oxidu siřičitého, jedná-li se o zařízení spalující plynné nebo kapalné palivo, pokud dodavatel paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu na takové úrovni, aby při spalování nebyl překročen emisní limit. V těchto případech se pro stanovení emisí použije hodnot emisních faktorů uvedených v příloze č. 6 k tomuto nařízení.

Čtěte také: Cíle ČR 2050

Pokud nejsou u zdroje stanoveny emisní limity oxidu siřičitého nebo organických látek, zjišťují provozovatelé množství emisí výpočtem pomocí emisních faktorů uvedených v příloze č. 6.

Plány Snížení Emisí

Plány snížení emisí podle § 54 odst. 7 zákona u stávajících zvláště velkých zdrojů se zpracují pro oxidy dusíku, oxid siřičitý a tuhé znečišťující látky u zdrojů uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, které byly v provozu v roce 2000. Zásady vypracování plánu snížení emisí u stávajícího zvláště velkého zdroje jsou uvedeny v příloze č. 7.

Emise Oxidů Uhelnatého v ČR

V roce 2021 nedošlo, stejně jako v předchozích letech, k překročení 8hodinového imisního limitu oxidu uhelnatého (CO) na žádné z celkového počtu 21 stanic, na kterých byl k dispozici dostatečný počet naměřených dat pro hodnocení kvality ovzduší. Oxid uhelnatý je produktem spalování paliv obsahujících uhlík za nízké teploty a nedostatku spalovacího vzduchu.

Největší množství emisí CO vzniká v sektoru 1A4bi - Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření, který se v roce 2020 podílel na celorepublikových emisích 66,9 %. Mezi další významné zdroje patřily sektory 1A2a - Spalovací procesy v průmyslu a stavebnictví: Železo a ocel (11,1 %) a 1A3bi - Silniční doprava: Osobní automobily (6,7 %; Obr. IV.8.2).

Klesající průběh emisí CO v letech 2010-2020 byl způsoben především přirozenou obnovou vozového parku a poklesem produkce železa a oceli po roce 2011. Vzhledem k převažujícímu vlivu sektoru 1A4bi je tento trend výrazně ovlivněn vývojem spotřeby pevných paliv v domácnostech. V jednotlivých oblastech ČR se podíl sektorů na celkových emisích liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Vlivem převládajícího podílu lokálního vytápění jsou emise CO v ČR rozloženy po celém území obydlené zástavby. Vliv dopravy převládá podél dálnic, komunikací s intenzivní dopravou a ve větších městských celcích.

Čtěte také: Více o CO2 v atmosféře

Vývoj Emisí v ČR

Česká republika v roce 2023 vypustila do atmosféry 99 miliónů tun emisí skleníkových plynů. Oproti roku 2022 došlo k poklesu emisí o celých 15 %, což v absolutních číslech představuje snížení o 17,5 miliónů tun. Emise za zařízení zahrnutá do systému emisního obchodování (EU ETS) se meziročně snížily o více než 10 miliónů tun a celkově o 43 % oproti roku 2005. Od roku 1990 se tak již emise snížily o 47 % a ČR je na dobré cestě k dosažení cíle snížení emisí o nejméně 55 % do roku 2030, který je v souladu s evropskými cíli zelené transformace.

Emise v Praze

V hlavním městě je zaznamenáván trvalý dlouhodobý pokles emisí tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3). Tento příznivý vývoj je důsledkem jednak snižováním spotřeby paliv (nárůst využití tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha, který zásobuje většinu objektů v pravobřežní části města, dále úspory ve spotřebě tepelné energie u odběratelů, snížení objemu průmyslové výroby po roce 1990 apod.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv (nahrazování tuhých paliv plynnými palivy) a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Významnou příčinou je i tlak ekonomicko - legislativních opatření na snižování emisí z těchto zdrojů.

Za posledních deset let se emise tuhých látek a oxidu siřičitého snížily šestnáctkrát, oxidů dusíku 2,5krát a oxidu uhelnatého téměř 9krát.

I když zlepšování ovzduší v Praze vypadá oproti celé republice příznivěji, jsou měrné emise na území hlavního města stále vyšší, než je celorepublikový průměr. To je zapříčiněno mnohonásobně vyššími koncentracemi v dřívějších letech.

Mobilní zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 4) zahrnují mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší na území Prahy je automobilová doprava.

Hodnoty znečištění ovzduší z mobilních zdrojů ve všech ukazatelích několikanásobně přesahují údaje ze zdrojů stacionárních. A i když u emisí REZZO 1-3 zaznamenáváme v posledních letech pokles, u emisí REZZO 4 dochází v hlavním městě ke značnému nárůstu, a to i v případě SO2 a CO, u kterých se na území celé republiky situace zlepšuje.

Emisní Intenzita Ekonomiky

Emisní intenzita ekonomiky označuje množství skleníkových plynů vyprodukovaných na jednotku HDP a zpravidla se uvádí v gramech CO2eq na jeden dolar. Hospodářsky rozvinutější země mají zpravidla méně emisně náročné ekonomiky, neboť služby tvoří větší podíl jejich hospodářství. Oproti tomu v rozvojových zemích tvoří větší podíl hospodářství emisně náročné sektory: zemědělství, průmysl a stavebnictví.

Tabulka: Emisní limity pro oxid uhelnatý (CO)

Emisní limity pro velké a střední zdroje stanovené v závislosti na jmenovitém tepelném výkonu zdroje pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, tuhé znečišťující látky a oxid uhelnatý jsou stanoveny v příloze č.

tags: #oxid #uhelnatý #emise #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Jak nainstalovat myčku nádobí
• Využití slunce
• Inspirace pro ekologické tvoření v mateřské škole
• Inspirace pro Narnii v Česku
• Recyklace alkalických baterií