Dopad palmového oleje na životní prostředí a petice

04.03.2026

Palmový olej je univerzální surovinou, kterou najdeme v čokoládové tyčince, v biopalivech, v kosmetice i v krmné směsi pro dobytek. Kvůli němu ale mizí tisíce hektarů indonéských pralesů, pravděpodobně bez šance na jakoukoli obnovu.

Odborníci hovoří o nejhorší ekologické katastrofě 21. století, když se za tři týdny při vypalování pozemků na plantáže uvolní do ovzduší stejně emisí jako v Německu za celý rok. Na vině jsou i spotřebitelé v Evropě, která je druhým největším dovozcem palmového oleje na světě.

Podle odhadů Koalice proti palmovému oleji se každou hodinu kvůli palmovým plantážím v průměru vykácí deštný prales o rozloze 300 fotbalových hřišť. To znamená, že za 20 vteřin potřebných k přečtení úvodních vět tohoto článku zmizela plocha pralesa o výměře jednoho a půl fotbalového hřiště.

Největší stromy se selektivně vytěží pro dřevo, zbytek přírody se jednoduše zapálí. To je nejefektivnější cesta, jak z pralesa získat novou zemědělskou půdu. V letošním roce se ale uměle zakládané požáry vymkly kontrole - lokalizováno bylo na 100 tisíc ohnisek, ohně vzplály v délce asi 5000 kilometrů a navíc Indonésie v kritickém období tří týdnů vyprodukovala do ovzduší stejné množství emisí jako německá ekonomika za celý rok.

Situace v jihovýchodní Asii by proto měla být jedním z hlavních témat aktuálního klimatického summitu OSN ve Francii, který začal tento týden. Bustar Maita, vedoucí projektů Greenpeace na ochranu místních deštných pralesů varoval, že politici budou hledat cesty, jak zachránit svět před katastrofálními dopady globálního oteplování, jenže půda v Indonésii už hoří.

Čtěte také: Palmový olej a devastace pralesů

Vypalování pralesa je totiž v oblasti každoročním koloritem. Jednou z hlavních příčin je stále vzrůstající poptávka po nových místech, kam vysadit palmu olejnou. Olej získávaný z jejích plodů je - obrazně řečeno - spolu s ropou druhou látkou, která pohání globální byznys.

Palmový olej se přidává do biopaliv, do kosmetických výrobků, do krmiv pro hospodářská zvířata, s velkou pravděpodobností ho najdete i ve vaší oblíbené čokoládové tyčince, smaží se v něm brambůrky, je v margarínech i zmrzlině... Stanislav Lhota, zoolog a ochránce přírody na Borneu, dokresluje, že dneska je palmový olej vůbec nejobchodovanější olej nebo tuk na světě.

Když procházíte nekonečnými řadami palem, zarazí vás, jak je uvnitř mrtvo. Sem tam nějaká tráva, ale i proti plevelům se používají herbicidy. Neslyšíte zpívat ptáky. Půda je úplně vyschlá," vzpomíná na návštěvu Kateřina Holubová z Greenpeace. Samotné vybudování plantáže totiž představuje dalekosáhlou změnu ekosystému, s vážnějšími dopady než je „pouhé" vykácení přirozeného prostředí například pro orangutany a další místní endemity. Obnažená vrstva půdy ztrácí schopnost zadržovat vodu, takže je nutné sazenice palem zavlažovat pomocí uměle vybudovaných kanálů, a zároveň je vrchní úrodná vrstva humusu splavována monzunovými dešti, takže je nutné rostliny přihnojovat.

Alternativy a certifikace palmového oleje

Od letošního ledna musí už výrobci na obalech povinně uvádět, zda výrobek obsahuje palmový olej, už ho nemůžou maskovat označením rostlinné oleje. Jiná je situace v kosmetickém průmyslu, kde se deriváty z palmového oleje mohou skrývat za třema desítkami různých odborně znějících sloučenin. Například přidáním hydroxidu sodného do oleje vznikne sůl Sodium Kernelate. Tomáš Ouhel dodává, že doufá, že se to do budoucna změní. Už existují nějaké návrhy na revizi evropské směrnice, ale pochybuje, že se to stihne v roce 2016.

Na vzrůstající povědomí o škodlivosti palmového oleje - nejen pro životní prostředí, ale i pro zdraví konzumentů - zareagovali i někteří výrobci. Poté, co i žáci základních škol podepisovali petice, že nebudou jíst brumíky z palmového oleje, protože „máme rádi orangutany", nahradila firma Opavia složku směsí řepkového a slunečnicového oleje. Podobně i brambůrky Bohemia Chips už nejsou smažené na extraktu z plodů palmy olejné. Pečivo a sušenky bez oleje z palem dodává na trh třeba Biopekárna Zemanka.

Čtěte také: Problémy spojené s palmovým olejem

Právě certifikace RSPO by měla zaručit šetrnou a dlouhodobě udržitelnou zemědělskou produkci i adekvátní pracovní podmínky pro zaměstnance plantáží. I tuto spotřebitelskou ochranu však lze obejít a ochranáři evidují několik firem, které tuto záruku zneužívají. Ředitel Zoo Liberec David Nejedlo namítá, že sice existují certifikace, ale když pak jdete přímo na místo, tak zjistíte, že má-li se někde dle nařízení uchovat na plantáži nějaké reziduum pralesa, je to někde v koutě nebo v korytě řeky, kde by palmy stejně nešly zasadit. To, co je na papíře, ale firmy teoreticky splní.

Podle něj by měl vzniknout rozumný tlak na spotřebitele i výrobce potravin a kosmetiky, aby se spotřeba palmového oleje postupně eliminovala a abychom se ve střední Evropě vrátili k našim lokálním zdrojům. Stanislav Lhota říká, že čím dál tím víc věří, že klíč k řešení problému je na straně spotřebitele.

Den bez palmového oleje a aktivity Koalice proti palmovému oleji

Dnem bez palmového oleje navazujeme na úspěšnou akci Den, kdy řekneme firmám, že tu nechceme jejich výrobky s palmovým olejem, která se konala 1. V průběhu tohoto roku se toho událo hodně a my Češi jsme se tak stali vzorem pro celou Evropu. Podařilo se nám problematiku palmového oleje dostat do povědomí dvou třetin populace České republiky, některé firmy se nám podařilo přesvědčit, aby od palmového oleje zcela ustoupily, a některé jej alespoň omezily či hledají alternativy.

Koalice proti palmovému oleji (KPPO) je nezávislá platforma organizací i jednotlivců, která usiluje o snížení celosvětově nadbytečné spotřeby palmového oleje. Členové koalice působí napříč obory a informace získávají i přímo z míst produkce. Intenzivní produkce palmového oleje je ukázkou globálního tržního systému, ve kterém zaměření na krátkodobý zisk převládá nad udržitelnou péčí o životní prostředí a zájmy lidí po celém světě, a to mnohým příslibům a certifikacím navzdory.

Česká republika má dnes jednu z nejlepších antiplamařských kampaní na celém světě a spolu s čím dál větší pomocí Slováků a Poláků začíná být čím dál významnějším hráčem v antipalmařském tažení. Kéž by k tomu svým dílem přispěla právě i tato akce. Staňte se také její součástí - sdílejte a hlavně přijeďte 20. 1. Přijďte osobně poznat ty, kteří postupně vydupali jednu z nejúspěšnějších celostátních antipalmařských kampaní na celém světě a u toho se radovat z našich společných dosavadních výsledků.

Čtěte také: Životní prostředí a palmový olej

Kokosový olej jako alternativa?

Na světě se v současnosti nachází kolem 18,9 milionů hektarů plantáží osetých palmou olejnou. Palmy olejné se pěstují obvykle na místě vyklučených pralesů (což přispívá k jejich děsivé reputaci), kokosové pak na izolovaných tropických ostrovech. A z těch se obvykle zprávy o zničené krajině a zbídačelých orangutanech do světa nedostanou. Přitom ostrovy často hostí unikátní faunu a flóru, která - ani teoreticky - nemá možnost, kam před zakládáním kokosové plantáže utéct. Devastace zprostředkovaná kokosovou plantáží je tedy totální.

Zásadní rozdíl mezi palmou olejnou a kokosovou je v tom, kde jsou komerčně pěstovány. Kritizované plantáže palmy olejné významně přispívají „jen“ k ohrožení druhů, ale k jejich úplnému vyhubení zatím nikoliv.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) porovnává počet ohrožených druhů živočichů připadající na každý milion tun vyprodukovaného oleje. Sójový olej ohrožuje 1,3 živočišných druhů. Palmový olej pak 3,8 druhů, olivový (pěstovaný na 10 milionech hektarů) 4,1 druhů. A nakonec populární palma kokosová: ta má na svědomí 20,2 druhů, na každý vyprodukovaný milion tun oleje. Je tedy pětkrát škodlivější, než palma olejná. V posledních dvou dekádách přispěl kokosový olej k tomu, že bylo na Červený seznam ohrožených zapsáno 66 druhů.

Erik Meijaard, profesor ekologie z univerzity v Kentu, zmiňuje, že paradoxně k tomu přispěl i odklon spotřebitelů od palmového oleje. Protože hledali alternativu a zvolili kokosový olej. Což vedlo k nastartování poptávky a zakládání dalších plantáží. Pokud chtějí lidé bojkotovat palmový olej, protože přispívá k odlesnění pralesů, měli by pravděpodobně také zapudit kávu, čokoládu, a samozřejmě také kokos. Jde o to, že všechny potraviny by měly být pěstovány udržitelně. Jenže to chce celosystémovou změnu.

Petice proti recyklaci stavebních odpadů v Třeboradicích

Pro občany Čakovic, Třeboradic a Miškovic je určena papírová forma petice. Adresováno Magistrátu hl. m. Prahy. My, níže podepsaní, obyvatelé a vlastníci nemovitostí v oblasti dotčené záměrem Zařízení k využití odpadů - Recyklace stavebních odpadů Třeboradice, kód záměru PHA1046 podle Informačního systému EIA, na pozemcích par.č. Obyvatelé katastrálních území Čakovice, Třeboradice a Miškovice jsou již nyní vystaveni extrémní míře negativních vlivů vzrůstající hustoty provozu, zejména tranzitní dopravou ze směru okolních obcí ve Středočeském kraji.

V ulici Schoellerova v Třeboradicích nejsou na klíčových místech dosud vybudované všechny potřebné chodníky a přechody pro chodce, vozovky jsou v nevyhovujícím stavu. Plánovaná trasa záměru vede samým centrem této městské části.
Spojovací komunikace mezi ul.
Křižovatka Kostelecká x Za Tratí a kruhový objezd Kostelecká x Tupolevova u OC Globus v MČ Praha-Čakovice nemají dostatečnou kapacitu již ani pro současnou úroveň dopravy.

Území Čakovic a Třeboradic se nachází ve vlivu západních větrů, proto budou, kromě emisí nákladních vozidel, také přímo zasaženy emisemi a prachem z daného provozu. S přihlédnutím k dalším plánovaným záměrům (letecký koridor pro letiště Vodochody, plánovaný Pražský okruh R1 stavba 520, železniční koridor severní větve vysokorychlostní tratě Praha - Děčín - hranice ČR/SRN,) v kombinaci s již realizovanou zátěží regionu (např. s plánovaným provozem 10 hodin denně. Naše městské části, a to zejména v bezprostřední blízkosti záměru Recyklace stavebních odpadů Třeboradice, procházejí velmi dynamickým rozvojem bydlení, který bude tímto projektem přímo ohrožen. Dosavadní snahy občanů o zlepšení svého bydlení a péči o svůj majetek budou zmařeny a vložené investice budou znehodnoceny.

Dále žádáme o detailní a úplné posouzení vlivu na životní prostředí v bezprostředním okolí našich domovů a celkově na kvalitu života v této lokalitě, které bude brát v úvahu zatížení již existujícími subjekty (viz. výše jmenované provozovna Baumit, Teplárna Třeboradice, budoucí Energetický zdroj Třeboradice) a činnostmi (doprava, emise), v rámci tzv. Postoj námi volených zástupců k řešení otázky realizace záměru Recyklace stavebních odpadů Třeboradice zásadním způsobem ovlivní naše volební preference v dalších volbách.

Následující osoby jsou adresáty petice: