Ohrožené památky v Královéhradeckém kraji a ochrana kulturního dědictví

Památková péče chrání různou formou historické památky již od 19. století. Až do doby po 2. světové válce však chránila jen jednotlivé stavby. Památkáři si čím dál více uvědomovali, že památky je třeba chránit včetně jejich okolí, v souvislostech.

Sílily proto snahy začít chránit vybraná historická města, v nichž se bez výrazných rušivých zásahů dochovala historická urbanistická struktura i větší počet hodnotných historických budov a městských dominant. Vhodná doba nastala paradoxně i v důsledku válečných škod a velkých společenských změn po 2. světové válce. V roce 1950 schválila vláda ČSR program obnovy kulturních památek a mezi nimi i soubor 30 městských památkových rezervací, které měly být v následujícím desetiletí přednostně rekonstruovány.

Velká většina historických měst však nebyla nadále nijak chráněna, což se postupně negativně projevovalo necitlivými přestavbami a modernizacemi i demolicemi. Některá města ztratila i celé čtvrti nebo dokonce zcela zanikla. Ohrožení nechráněných měst nedostatečnou údržbou i novou, zpravidla panelovou výstavbou, vedlo k tomu, že se od první poloviny 70. let 20. století začal uskutečňovat záměr prohloubit ochranu historických měst.

Podle prvního památkového zákona č. 22/1957 Sb., o kulturních památkách, byly totiž chráněny pouze kulturní památky, národní kulturní památky a památkové rezervace. Nové formy ochrany nakonec přinesl památkový zákon č. Památkový zákon „zná“ jen památkové rezervace a památkové zóny - přívlastky městská, vesnická, krajinná, archeologická, technická atd.

Města, vesnice či území památkovou rezervací prohlašuje vláda ČR, prohlášení památkovou zónou má v kompetenci ministerstvo kultury, rozhodnutí o ochranném pásmu vydává úřad obce s rozšířenou působností. Ochranné pásmo slouží k ochraně vnějšího obrazu památkové rezervace či zóny nebo jednotlivé kulturní památky, pro zajištění urbanistické a architektonické kvality jejich bezprostředního okolí nebo i pro uchování pohledových vztahů chráněného území k širšímu okolí.

Čtěte také: Historie zámeckého parku Jezeří

Plošná ochrana urbanistických celků v Královéhradeckém kraji

V Královéhradeckém kraji máme 42 plošně chráněných urbanistických celků, z toho 24 měst (4 městské památkové rezervace a 20 městských památkových zón) a 16 vesnic (přesněji 2 vesnické památkové rezervace a 14 vesnických památkových zón). Památkáři usilují o to, aby byl zachován celkový obraz těchto území, měřítka jejich zástavby a také jejich historický charakter. Důraz proto kladou na uchování urbanistické struktury i památkových hodnot zástavby.

Cílem památkové péče je chránit architektonické a urbanistické hodnoty historických měst, jejich jedinečnost, napravovat škody z předešlých období a kultivovat jejich vzhled. Používání tradičně řešených oken a dveří či obnovy historických fasád osvědčenými postupy namísto užití současných unifikovaných postupů podporují tradiční řemesla a zachování dovedností našich řemeslníků, předaných jejich předchůdci. Do ulic a náměstí se vrací kamenná dlažba. Památkáři pomáhají městům zvolit správné materiály, vzory a formát dlažeb tak, aby byla zachována nebo obnovena místní tradice a svébytný charakter.

Památkové rezervace jsou nejcennější uceleně dochovaná území s řadou kulturních památek, která u nás můžeme najít. Mají nenarušenou urbanistickou strukturu, tedy kompaktní historický půdorys a zástavbu v původních objemech a tvarech včetně dochovaných fasád většiny historických staveb. V rezervacích památkáři dbají zejména na zachování historického půdorysu sídla, tj. parcelace a uliční sítě, a na prostorovou a hmotovou skladbu zástavby. Sledují tedy i udržení výškové hladiny, uchování architektonických dominant a střešní krajiny.

Status památkové rezervace chrání kvalitní historickou architekturu, ale i podobu související (a třeba méně zdobné) zástavby. Rezervace je chráněna jako celek, tedy včetně podzemních prostor, a schválení proto podléhají i úpravy povrchů nebo vegetace. Jsou to nejčastěji historická jádra středověkého původu (např. Jičín nebo Nové Město nad Metují), ovšem mohou se jimi stát i významné stavby z 19. století nebo z první poloviny 20. století. Další města jsou chráněna jako zástupci specifických a funkčně vyhraněných celků - např.

Pro vesnická sídla je charakteristické drobnější měřítko a sepětí s místním přírodním prostředím, které ovlivnilo použité stavební materiály a často i podobu zástavby či její architektonické detaily. Na území České republiky se prolínají nejrůznější stavební tradice, a proto se i dochované uceleně chráněné vesnice až pozoruhodně liší. Vykreslují obraz typologické, konstrukční, uměleckořemeslné i kulturní bohatosti - od mohutných patrových roubených a polohrázděných domů na západě a severu Čech přes zděné dvorce jihočeského selského baroka po hliněné domy jižní Moravy.

Čtěte také: Co navštívit v Lednici

Památkové zóny mívají většinou dobře dochovaný půdorys a obvykle i hmotovou skladbu zástavby, ovšem jejich architektonický obraz nemusí být tak ucelený, jako je tomu v rezervacích. Stojí v nich totiž méně kulturních památek a některé části zóny mohly být v minulosti narušeny nějakým rozsáhlejším zásahem. Převažují v nich městská jádra středověkého původu, i když časová a funkčně typologická škála městských útvarů není ničím omezena.

Mezi památkovými zónami jsou zastoupena jak renesanční horní města (Trutnov, Vrchlabí, Žacléř), tak města barokní a klasicistní (Broumov, Železnice) nebo urbánní celky spojené v minulosti s rozvojem určitého města v souvislosti s průmyslovou výrobou a výstavbou nájemních bytů. Mezi vesnickými památkovými zónami a vesnickými památkovými rezervacemi je někdy na první dojem menší rozdíl než v případě měst; koncentrace architektonicky a konstrukčně cenných staveb a hodnot v nich může být téměř stejná. Mezi vesnickými památkovými zónami tak najdeme mimořádně hodnotné vesnice - a platí to i obráceně.

Jsou to území chráněná přednostně pro kulturní hodnoty krajiny. Nemusejí nezbytně mít výjimečnou přírodní nebo ekologickou kvalitu, i když většinou se zde ochrana kulturního a přírodního dědictví prolíná a doplňuje. Harmonické části krajiny, v nichž se výrazně uplatňuje vegetační složka, mají svůj kulturně-historický základ a často i zajímavý konkrétní příběh - ať jsou to architektonicky komponované krajiny s cestami a alejemi a souvisejícími stavbami, významná poutní místa, kulturní krajina kolem vesnic, dokládající vývoj zemědělského hospodaření včetně rybničních soustav, oblasti s pozůstatky hornické činnosti či krajiny memoriální, jež jsou připomínkou významných bitev (bojiště u Hradce Králové).

Krajinné památkové zóny ilustrují typické rysy české, moravské a slezské kulturní krajiny a Česká republika má v jejich ochraně velký potenciál.

Povinnosti vlastníků kulturních památek

V případě ohrožení nebo poškození nemovité či movité kulturní památky nebo i národní kulturní památky bez ohledu na to, zda k ohrožení či poškození došlo v důsledku činnosti jejího vlastníka nebo např. působením přírodních sil (povodeň, požár způsobený bleskem atp.), má vlastník této kulturní památky tento závadný stav bezodkladně oznámit orgánu památkové péče. V této věci je povinen jednat vlastník kulturní památky nebo národní kulturní památky.

Čtěte také: Kulturní dědictví a památková péče (1987)

Zjištění ohrožení nebo poškození kulturní památky nebo národní kulturní památky. Podejte písemné sdělení o stavu dané památky, rovněž můžete výslovně požádat o vydání rozhodnutí o odstranění závady. V případě ohrožení kulturní památky se obraťte na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, u národních kulturních památek na krajský úřad.

Místně příslušný je úřad podle místa, kde se nachází nemovitá kulturní památka. Místně příslušný je úřad podle sídla či bydliště vlastníka movité kulturní památky. Místní příslušnost úřadu ve správních řízeních týkajících se movité kulturní památky, která je příslušenstvím nemovité kulturní památky (i národní kulturní památky), je určena místem, kde se nachází tato nemovitá památka.

Doklad prokazující vlastnictví k dané věci, jde-li o věc movitou nebo stavbu, která není evidována v katastru nemovitostí. Předepsané formuláře nejsou stanoveny. Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny. Další účastníci postupu nejsou stanoveni. Další činnosti nejsou stanoveny. Podání lze učinit elektronicky.

Písemné odvolání se v případě řízení o kulturní památce podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který ve věci rozhodl; o odvolání rozhoduje krajský úřad. Za nesplnění této povinnosti je možné uložit fyzické osobě, fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

Seznam nejohroženějších památek v České republice

Chtěli bychom připomenout seznam nejohroženějších památek v České republice, které jsou evidované od ledna 2003 v Ústředním seznamu Národního památkového úřadu. Seznam je průběžně doplňován a aktualizován územními odbornými pracovišti Národního památkového ústavu zejména na základě projektu Obnova identifikace nemovitých kulturních památek v České republice.

Zařazení kulturní památky do seznamu není projednáváno s vlastníky, kteří zůstávají v anonymitě. Je provedeno na základě odborného posouzení výhradně z hlediska ohrožení památkové hodnoty. Nejedná se ale o kritiku vlastníků, kteří většinou nenesou na jejím současném stavu vinu. Mezi nejohroženější stavby patří hrady, zámky, tvrze, ale i sýpky, venkovská stavení, pivovary, kapličky nebo kříže, mlýny, mosty i další objekty. Pokud sami znáte objekty, jejichž stav není dobrý a v seznamu nejsou uvedeny, můžete kontaktovat zástupce Národního památkového ústavu.

Přírodní památka Plachta u Hradce Králové: Příklad ohrožení a ochrany

Hradec Králové - Ekologové se obávají o další osud královéhradecké přírodní památky Plachta. Lokalitu na jižním okraji města by podle nich mohla zlikvidovat plánovaná výstavba bytů. Až dosud měla lokalitu ve vlastnictví armáda.

Přírodní památka Plachta je zajímavá především tím, že vznikla činností člověka. Na bývalém vojenském cvičišti jsou louky, vřesoviště, tůně i rybníky. Členitý terén obývají chráněné druhy živočichů. Blanka Mikátová z Agentury ochrany přírody a krajiny říká, že v okolí Hradce není nic podobného. Podle ní je to dokonce jedinečná přírodní památka v rámci republiky.

Nedaleko přírodní památky staví soukromá společnost s podporou města nové bytové domy. Ekologové se obávají postupné likvidace vzácného území. „V současné době byla zastavěna už ta nárazová zóna a my jsme přesvědčeni, že to bude pokračovat,” obává se ekolog Jaroslav Bajer z občanského sdružení Galacie. Blanka Mikátová k tomu ještě dodává: „Právě zničení těch biotopů by samozřejmě znamenalo i zánik těch živočišných druhů, které se tam vyskytují.”

Ale podle mluvčího Magistrátu města Hradce Králové Václava Svobody se ekologové zániku živočichů bát nemusí: „Ta stavba se sice přibližuje k té lokalitě, ale rozhodně nedosáhne toho ochaného pásma, které okolo celé přírodní památky je.”

Královéhradecký magistrát, který by vojenské pozemky rád získal, chce podle mluvčího Václava Svobody přírodní památku zachovat v její současné podobě. „Obavy ekologů jsou opravdu zbytečné.

Přírodní lokalita Na Plachtě se nachází na jihovýchodním okraji města Hradec Králové - dokonce se nachází v těsném sousedství městské zástavby, což je samo o sobě jedinečné. Na druhou stranu blízkost zástavby tuto lokalitu vždy ohrožovala a ohrožuje i nyní.

Na Plachtě bylo dosud zaznamenáno přibližně 720 druhů vyšších rostlin, 69 druhů mechů, 107 druhů hub a 2250 druhů živočichů. Z toho je cca 107 chráněno českou legislativou (ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené druhy) a navíc 19 druhů je evropsky významných. Několik druhů živočichů má na Plachtě jediný nebo jeden z mála výskytů v rámci celé České republiky.

Ochránci přírody od 80. let bojují o vyhlášení chráněného území Na Plachtě - částečně se jim to podařilo v roce 1998 byla vyhlášena nejdříve přírodní památka Na Plachtě 1 a poté Na Plachtě 2. Ovšem kvůli odporu Rady Města Hradec Králové byl rozsah vyhlášeného území nedostatečný. Již od šedesátých let 20. století se objevují snahy Plachtu zničit jejím zastavěním. Akutní nebezpečí hrozilo v dobách socialistického plánování a na konci 80. let se již začalo s budováním kanalizace pro panelákové sídliště pro 19 000 lidí.

Začal i transfer chráněných živočichů, ale na poslední chvíli bylo od projektu ustoupeno, následná Sametová revoluce a společenské změny dávaly ochráncům naději, že bude od devastace území ustoupeno. Doba se změnila, ale myšlení některých lidí nikoliv a tak po dvaceti letech politické vedení města sic jiné strany, oprášilo staré myšlenky a podpořilo developery ve snaze Plachtu zastavět (tj. schválení územního plánu podporujícího výstavbu a bránění jeho změnám k ochraně přírody, dále brání vyhlášení chráněného území).

Po roce 2008 se objevila celá řada záměrů na zastavění Plachty jako výstavba sídliště firmou IPB Real (ORCO Property Group), skladišť a administrativních budov firem Kelcom International a firmy Turck IMO. Snahou ochránců přírody bylo, aby lokalita byla chráněna jako celý funkční celek - tj. aby byly chráněny všechny plochy nutné k zachování existence jedinečných přírodních biotopů a ně vázaných významných druhů rostlin a živočichů.

Rozsah přírodních památek Na Plachtě 1 a 2 nebyl schopen zajistit dostatečnou ochranu unikátních biotopů a dokonce ani předmětů ochrany přírodní památky - jednoduchým příkladem jsou obojživelníci, jejichž zimoviště se nacházela mimo přírodní památky Na Plachtě 1 a 2.

Ochránci přírody proto podali podnět na vyhlášení PP Na Plachtě 3 i na ochranu tohoto rozšířeného území formou Evropsky významné lokality sítě evropsky chráněných území Natura 2000. Také podali podnět na změnu územního plánu města Hradec Králové tak, aby bylo využití těchto ploch v územním plánu převedeno z ploch vícepatrové bytové zástavby na plochy zeleně.

• Podali jsme návrh na změnu územního plánu Hradce Králové, kterou minulá politická vedení města Hradec Králové bojkotovala.
• Dohlíželi jsme na férovost vyhlašování lokality Natura 2000 a vyzvali jsme Ministerstvo životního prostředí, aby napravilo vymezení lokality a nezohledňovalo ekonomické zájmy developerů a politický tlak (již částečně bývalého) vedení města Hradec Králové.
• Podali jsme Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje podnět na rozšíření přírodní památky Na Plachtě.
• K podpoře výše uvedených bodů jsme sbírali podporu mezi veřejností a vedli kampaň za záchranu přírodní památky Na Plachtě - včetně PETICE na její záchranu - Petice byla ukončena 20. listopadu 2009 a podpořilo ji 14000 občanů!

Cílem projektu jsou průzkumné práce a následná analýza rizik černé skládky odpadů, která se začala tvořit na ploše dnešní přírodní památky v 80. letech 20. století. Dle pamětníků bylo skládkování prováděno od poloviny 70. let do poloviny 80. V této době také začal transfer chráněných živočichů. Od původní stavby sídliště bylo nakonec ustoupeno, nicméně lokalita dále sloužila jako černá skládka odpadů.

Z pohledu ochrany přírody je žádoucí tento odpad asanovat, neboť tyto skládky jsou semeništěm invazních a expanzivních druhů, stávající konfigurace prakticky neumožňuje udržitelným způsobem o dotčené plochy pečovat. Navíc je součástí deponovaného materiálu blíže neurčené množství nebezpečného odpadu. Původní biotopy byly z části zničeny a z části negativně ovlivněny a změněny nepovoleným skládkováním směsných stavebních odpadů.

V první fázi průzkumu bude lokalita zaměřena pomocí dronu, kdy bude zmapována plocha navezených odpadů a jejich kubatura. Na základě těchto výsledků bude zpřesněno umístění kopaných sond a dvou hydrogeologických vrtů. Dále bude provedeno 80 ks kopaných sond, které budou dokumentovány a budou z nich odebrány vzorky na stanovení těžkých kovů (Pb, Zn, Cu, Ni, Cr, Cd, Hg), uhlovodíků C10 C40, NEL, PAUp, BTEX, ClU. U vybraných vzorků bude určena třída vyluhovatelnosti.

Ze dvou nově provedených hydrogeologických vrtů a ze třech stávajících budou ve dvou kolech vzorkování odebrány vzorky podzemní vody, které budou analyzovány ve stejném rozsahu jako zeminy. Na vybraných pracech se budou podílet zaměstnanci AOPK ČR v pracovním poměru. Většina aktivit projektu bude zajištěna externě dodavateli.

Vyhodnocení bude zaměřeno na kvantifikaci množství uložených odpadů, jejich druh a složení a výsledkem analýzy rizik bude návrh řešení návratu lokality do původního stavu. Ing.

tags: #pamatky #v #ohrozeni #kralovehradecky #kraj

Oblíbené příspěvky:

• Osud Boeingu 747
• Příčiny kouře z komína
• Odpadové hospodářství Děčín
• Elektroodpad v ČR
• Tradice vánočního kapra