Co je předmětem trestného ohrožení?

V oblasti trestního práva je důležité chápat, co se rozumí předmětem trestného ohrožení. Tato problematika je složitá a dotýká se mnoha aspektů práva, včetně mezinárodního práva a válečných zločinů.

Ústavní soud České republiky se ve svém usnesení zabýval ústavní stížností L. V., který napadal opatření vyšetřovatele Úřadu vyšetřování hlavního města Prahy, jímž mu bylo sděleno obvinění z trestného činu zločinného spolčení podle § 163a odst. 1 trestního zákona a trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 lit. a), b) a odst. 2 lit. b) trestního zákona.

Stěžovatel uváděl, že opatření o sdělení obvinění bylo vydáno v rozporu se zákonem, nemá oporu ve zjištěných skutečnostech a je proto v rozporu s čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, které vylučují zbavení svobody, jakož i vzetí do vazby, jinak než z důvodů a způsobem stanoveným zákonem, zejména proto, že neobsahuje popis skutku tak, aby nemohl být zaměněn s jiným a dále, že nejsou uvedeny okolnosti nasvědčující tomu, že se stěžovatel dopustil úmyslného trestného činu.

Dále stěžovatel napadal rozhodnutí Městského soudu v Praze, jimž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 o vzetí stěžovatele do vazby dle ustanovení § 67 odst. 1 lit. a), b) a c) trestního řádu.

Ústavní soud se obrátil na účastníka - Městský soud v Praze, který ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že z popisu skutku, tak jak je uveden ve sdělení obvinění vyplývá, že jednání, pro něž bylo obvinění sděleno, má znaky skutkové podstaty trestného činu zločinného spolčení a trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele.

Čtěte také: Oblast zájmu ekologie

Ústavní soud je, dle čl. 83 Ústavy ČR, soudním orgánem ochrany ústavnosti. Ústavní stížnost může stěžovatel podat tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím bylo zasaženo do jeho základních práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a není-li proti takovému rozhodnutí žádného řádného či mimořádného opravného prostředku.

Pokud jde o část I. ústavní stížnosti, která brojí proti opatření o sdělení obvinění, je třeba poukázat na právní větu vyslovenou v nálezu III. ÚS 62/95, publikovaném pod č. 78, svazek 3 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu. Zde Ústavní soud jasně vyslovil, že ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných procesních norem upravujících to které řízení.

V části ústavní stížnosti označené jako II., která směřuje proti vazbě a její důvodnosti zastává Ústavní soud stanovisko, že jsou to právě orgány činné v trestním řízení, kdo jsou povinny přezkoumávat důvodnost trestního stíhání v každém období.

Nelze také přisvědčit konstatování stěžovatele, že z obsahu sdělení obvinění není možno odvodit jakou činnost měl stěžovatel vykonávat pro účast na zločinném spolčení, kdy zákon definuje založení, účast a podporu. Z obsahu sdělení obvinění je zřejmé, že stěžovatel měl zajišťovat ochranu kontrolou dokumentů Policie. Takové jednání, pokud bude prokázáno, lze podřadit minimálně pod podporu zločinného spolčení.

Ke druhé námitce týkající se zneužití pravomoci veřejného činitele, kdy stěžovatel poukazuje na neexistenci důkazu o překročení pravomoci, neshledal Ústavní soud postup vyšetřovatele v dané věci pochybným.

Čtěte také: Výjimky z ekologické daně v ČR

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud, jak dal opakovaně najevo ve svých rozhodnutích, není soudem nadřízeným soudům obecným a nevykonává nad nimi dohled či dozor, je třeba znovu připomenout, že jsou to především obecné soudy, které, se znalostí konkrétní trestní věci, stádia ve kterém se nachází a na základě podrobných znalostí všech okolností a souvislostí případu, musí posoudit, zda existují či trvají vazební důvody.

Proto Ústavnímu soudu nezbylo, než uvedenou ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou dle ustanovení § 43 odst. 2 lit. a) zákona.

Mezinárodní právo klade silný důraz na to, aby válečné zločiny byly efektivně stíhány. Primárně se počítá se stíháním na národní úrovni. Ženevské úmluvy ukládají státům jasnou povinnost „vypátrat osoby obviněné z toho, že se dopustily některého ze (…) závažných porušení anebo že daly k němu rozkaz, a (…) postavit je před své vlastní soudy, ať je jejich státní příslušnost jakákoli“.

V případě, kdy stíhání na národní rovině není možné, popř. k němu není dostatečná vůle, může nastoupit rovina mezinárodní. Prvními mezinárodními orgány, jež se válečnými zločiny zabývaly, byly již zmiňované válečné tribunály v Norimberku a v Tokiu zřízené po druhé světové válce.

V roce 1998 byl, tentokrát mezinárodní smlouvou, zřízen stálý Mezinárodní trestní soud (dále „MTS“). MTS má pravomoc stíhat válečné zločiny, ovšem jen tehdy, pokud byly spáchány na území některého smluvního státu, nebo občanem smluvního státu (podmínky jsou alternativní).

Čtěte také: Předmět a rozsah ekologie

Níže uvádíme tabulku s přehledem trestných činů v českém trestním zákoníku, které se týkají válečných zločinů:

Konflikt na Ukrajině má primárně povahu mezinárodního ozbrojeného konfliktu, tj. bojují zde proti sobě dva státy (Ruská federace a Ukrajina). Tím je splněna podmínka pro aplikaci MHP a také pro možnost spáchání válečných zločinů - v systému Římského statutu MTS se konkrétně jedná o válečné zločiny podle čl. 8 odst. 2 (a) a 2 (b).

Jak jsme viděli výše, válečné zločiny páchané za mezinárodního ozbrojeného konfliktu mohou mít jednak podobu závažných porušení Ženevských úmluv, tj. jde o nelegální jednání namířená proti osobám vyřazeným z boje a boje se neúčastnícím v moci protistrany; jednak podobu jiných závažných porušení zákonů a obyčejů války, tj. jedná se o porušení pravidel regulujících vlastní vedení boje.

Druhou, velmi ohroženou skupinou chráněných osob v moci nepřítele jsou ukrajinští civilisté nacházející se na územích dočasně okupovaných Ruskou federací. S civilisty pod svou kontrolou má Rusko povinnost zacházet lidsky a šetřit jejich životy, zdraví i majetek.

Jiná závažná porušení zákonů a obyčejů války nabývají obvykle formy cíleného útoku na civilní osoby a civilní objekty, včetně osob a objektů požívajících zvláštní ochranu.

tags: #predmetem #zlocinneho #ohrozeni #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Cena STK a emisí pro motocykly
• Návrat k přírodě v renesanci
• Tipy pro romantiku na houpačce
• Využití CNG v ČR
• Význam vody v uzavřených ekosystémech