Pařížská dohoda o klimatu: Obsah, cíle a dopady

Pařížská dohoda je mezinárodní úmluva sjednaná v prosinci 2015 v Paříži. Je to podobně jako Kjótský protokol právně závazná mezinárodní dohoda, která je součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Tato dohoda, kterou dosud podepsalo 195 zemí, v roce 2020 nahradila nynější Kjótský protokol z roku 1997.

Co je to Pařížská klimatická dohoda?

Pařížská dohoda je mezinárodní úmluva z roku 2015, na jejímž základě jsou signatáři právně vázáni jednat proti změně klimatu. Sjednána byla 195 zeměmi na konferenci OSN. Jejím cílem je omezit globální oteplování výrazně pod dva stupně Celsia, nejlépe však na 1,5 stupně.

Ačkoli bylo přijetí pařížské dohody přelomovým okamžikem a nastavilo cestu, kterou klimatičtí vědci podporovali, nebylo konkrétně stanoveno, jak by země měly dosáhnout takových plánů. Státy si tak stanovují vlastní cíle v oblasti znečištění a metody, jak je naplnit. Někteří kritici proto dohodu označovali za nedostatečně ambiciózní. Úmluva navíc nestanovuje žádné sankce a spoléhá na to, že její signatáři budou pod mezinárodním tlakem.

Historie a vývoj mezinárodních klimatických dohod

• 1979: Konference v Ženevě, kde byl domluven Světový klimatický program.
• 1985-1987: Vědecká konference ve Villachu a semináře k výzkumu klimatických změn.
• 1988: Založení Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC).
• 1992: Konference v Rio de Janeiru a přijetí Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC).
• 1997: Přijetí Kjótského protokolu.
• 2015: Sjednání Pařížské dohody.

Závazky a cíle Pařížské dohody

Dohoda vymezila cíl omezit průměrné globální oteplování na hodnotu výrazně pod hranicí 2,0 °C ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil 1,5 °C. Dohoda také přináší významnou změnu v tom, že ke snižování skleníkových plynů mají povinnost se zavázat nejen rozvinuté země, jako tomu bylo doposud, ale i rozvojové země.

Dohoda zavazuje členské státy ke stanovení a dodržení tzv. národních závazků (NDCs, Nationally Determined Contributions) ke snižování emisí skleníkových plynů a stanovuje proces, kterým budou národní závazky sledovány a vyhodnocovány.

Čtěte také: Co je Pařížská dohoda?

Jednotlivé vlády se shodly, že se budou informovat o svých cílech každých 5 let a zahrnou i veřejnost, kde mimo jiné poskytnou také informace o tom, jak se jim cíle daří plnit. Rozvinuté země včetně EU budou i nadále pomáhat rozvojovým zemím se snižováním emisí a budováním odolnosti vůči dopadům způsobeným změnou klimatu.

Postoj České republiky k Pařížské dohodě

Pařížská dohoda, kterou se chystá Česká republika ratifikovat a která si klade za cíl zlepšit životní prostředí v globálním měřítku, je zcela zbytečná, možná dokonce škodlivá. Dohoda prakticky neobsahuje nic, co by Česká republika již nyní nesplňovala. Mohl bych tedy říci, že je zcela zbytečné se takovou dohodou vůbec zabývat. Celý text dohody je navíc zjevně výsledkem mnoha kompromisů a především politických dohod a je velmi povrchní, když nestanovuje prakticky žádná konkrétní opatření.

Jménem České republiky byla Dohoda podepsána v New Yorku dne 22. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Dohody, dne 5. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 4.

Role Evropské unie

EU a všechny její členské státy dohodu podepsaly a ratifikovaly. Za účelem plnění tohoto cíle EU mimo jiné zahájila v roce 2019 strategii Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal), která zavádí opatření a pravidla pro výrazné snížení emisí a transformaci hospodářství v zájmu dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Opatření, která Green Deal navrhuje, nabývají legislativní podoby v balíčku Fit for 55. Mají vést k 55procentnímu snížení evropských emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Tento cíl je mezikrokem k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Čtěte také: Výzvy Pařížské dohody

EU pod vlivem závěrů Zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu z roku 2018, že i při naplňování závazků Pařížské dohody přesáhne průměrné globální oteplení na konci století 2 °C, přijala evropský právní rámec pro klima (tzv. klimatický zákon) s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality k roku 2050.

Postoj Spojených států amerických

Americký prezident Donald Trump okamžitě po své inauguraci nařídil, aby USA znovu odstoupily od pařížské klimatické dohody, čímž se distancují od kampaně za zastavení globálního oteplování. Jeho krok je součástí snahy zvrátit politiku jeho předchůdce Joe Bidena v oblasti energetiky i dalších odvětví.

Ano, staronový prezident Donald Trump je dlouhodobým kritikem pařížské dohody a už během svého prvního období v roce 2017 oznámil odstoupení USA od ní. Tvrdil, že úmluva je pro Američany neúnosně drahá. Sklidil za to tehdy mezinárodní kritiku.

Exprezident Biden bezprostředně po svém nástupu v lednu 2021 nařídil návrat k úmluvě. Jeho administrativa pak na samém konci svého vládnutí v prosinci 2024 předložila jménem Spojených států nový, ambiciózní cíl, podle něhož země do roku 2035 sníží znečišťování až o 66 procent pod úrovně z roku 2005.

Odstoupení v první řadě znamená, že Trump nebude v USA prosazovat Bidenovy ambiciózní závazky. Odchod od pařížské dohody se však nejspíše projeví i navenek. Zpochybňuje řadu dalších amerických závazků, jako je poskytování miliard dolarů na podporu chudším zemím, které trpí nebývalými vlnami veder, záplavami a stoupající hladinou moře.

Čtěte také: O cílech emisí v Pařížské dohodě

Spojené státy již nyní zaostávaly za svými klimatickými cíli do roku 2030, a to navzdory úsilí, které zahrnovalo stovky miliard dolarů ve výdajích na čistou energii, schválených za bývalého prezidenta Joea Bidena. Trump navíc dává jasně najevo, že se zasadí o zvýšení těžby fosilních paliv a nebude podporovat příklon k elektromobilitě.

Komentátoři podotýkají, že Trump má tentokrát na své straně v této záležitosti po světě mnohem více spojenců, a to včetně evropských politiků z řad populistické pravice.

Role Číny

Čína je signatářem pařížské dohody a už oznámila znepokojení nad Trumpovým krokem. Země je suverénně největším světovým znečišťovatelem v oblasti skleníkových plynů a její přístup k zelené energii a snižování emisí je rozporuplný.

Na jednu stranu obrovským tempem instaluje obnovitelné zdroje a očekává se, že od nynějška do roku 2030 bude zodpovědná za téměř dvě třetiny jejich globálního globálního nárůstu. Také rychle přechází na elektromobilitu zejména v nákladní dopravě. Asijská velmoc je zároveň klíčovým vývozcem zelených technologií. Rovněž ale nyní ve velkém rozšiřuje kapacity uhelných elektráren.

Země slíbila, že její emise přestanou růst do roku 2030 a do roku 2060 by měla dosáhnout uhlíkové neutrality. Někteří experti očekávají, že růst emisí by mohl dosáhnout vrcholu už letos. Peking by měl navíc během několika týdnů oznámit své nové emisní plány a závazky do roku 2035 a je otázkou, zda jej Trumpova politika ovlivní.

Některé klíčové body Pařížské dohody

• Pro účely této dohody se použijí definice uvedené v článku 1 úmluvy. a) „úmluvou” Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, přijatá v New Yorku dne 9. 1. 2.
• Všechny smluvní strany vypracují a sdělí své ambiciózní úsilí ve smyslu článků 4, 7, 9, 10, 11 a 13 jako vnitrostátně stanovené příspěvky ke globální reakci na změnu klimatu s cílem naplnit účel této dohody uvedený v článku 2.
• Smluvní strany rozvinutých zemí by měly pokračovat ve své vůdčí roli tím, že se zaváží k absolutním redukčním emisním cílům v rámci celého hospodářství.
• Smluvní strany, včetně organizací regionální hospodářské integrace a jejich členských států, které se dohodly, že budou jednat společně podle odstavce 2 tohoto článku, oznámí sekretariátu současně se svým vnitrostátně stanoveným příspěvkem podmínky takové dohody, včetně úrovně emisí přidělené každé smluvní straně v příslušném časovém období.
• Smluvní strany by měly přijmout podle potřeby opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 písm.
• Zřizuje se mechanismus, jenž má přispět ke snižování emisí skleníkových plynů a podpořit udržitelný rozvoj, podřízený pravomoci a vedení konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody, který mohou smluvní strany využívat na základě dobrovolnosti.
• Smluvní strany uznávají, že je důležité, aby měly k dispozici integrované, holistické a vyvážené netržní přístupy, jež by jim pomohly při plnění jejich vnitrostátně stanovených příspěvků, v souvislosti s udržitelným rozvojem a vymýcením chudoby, a to koordinovaným a účinným způsobem, podle potřeby mimo jiné prostřednictvím mitigace, adaptace, financí, přenosu technologií a budování kapacit.
• Adaptační sdělení uvedená v odstavci 10 tohoto článku budou podle potřeby pravidelně předkládána a aktualizována jako součást jiných sdělení nebo dokumentů či ve spojení s nimi, včetně národního adaptačního plánu, vnitrostátně stanoveného příspěvku uvedeného v čl. 4 odst.
• Smluvní strany rozvinutých zemí budou každé dva roky sdělovat příslušné orientační kvantitativní a kvalitativní informace týkající se odstavců 1 a 3 tohoto článku, včetně předpokládané výše veřejných finančních prostředků, které mají být poskytnuty smluvním stranám rozvojových zemí, mají-li tyto informace k dispozici.
• Smluvní strany rozvinutých zemí podávají každé dva roky transparentní a odpovídající informace o podpoře poskytnuté smluvním stranám rozvojových zemí a mobilizované prostřednictvím veřejných intervencí v souladu s podmínkami, postupy a pokyny, které přijme, jak je stanoveno v čl. 13 odst. 13, konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody na svém prvním zasedání.
• Smluvním stranám rozvojových zemí bude poskytována podpora, včetně finanční podpory, na provádění tohoto článku, mj. na posílení spolupráce na rozvoji a přenosu technologií v různých fázích technologického cyklu, s cílem dosáhnout rovnováhy mezi podporou mitigace a adaptace.
• Budování kapacit by mělo být řízeno jednotlivými zeměmi na základě jejich vnitrostátních potřeb a v reakci na ně a mělo by přispět k tomu, aby smluvní strany vzaly tento úkol za svůj, zejména smluvní strany rozvojových zemí, a to i na celostátní, krajské a místní úrovni.
• Všechny smluvní strany by měly spolupracovat na zvyšování kapacity smluvních stran rozvojových zemí k provádění této dohody.
• Rámec transparentnosti zajistí flexibilitu při uplatňování ustanovení tohoto článku těm smluvním stranám rozvojových zemí, které ji potřebují vzhledem ke svým schopnostem.
• Informace předložené jednotlivými smluvními stranami podle odstavců 7 a 9 tohoto článku budou podrobeny technickému odbornému přezkoumání v souladu s rozhodnutím 1/CP.21. Přezkumný proces bude zahrnovat pomoc při určení potřeb budování kapacit pro takové smluvní strany rozvojových zemí, které to vzhledem ke svým kapacitám potřebují.
• Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody bude pravidelně vyhodnocovat provádění této dohody, aby zhodnotila kolektivní pokrok v plnění účelu této dohody a jejích dlouhodobých cílů (tato činnost je v této dohodě označována jako „globální hodnocení”).
• Mechanismus uvedený v odstavci 1 tohoto článku tvoří výbor založený na odbornosti, který poskytuje pomoc a funguje způsobem, který je transparentní, nekonfliktní a nerepresivní.
• Smluvní strany úmluvy, které nejsou smluvními stranami této dohody, se mohou účastnit jako pozorovatelé kteréhokoli zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody.
• Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody pravidelně přezkoumává provádění této dohody a v rámci svého mandátu činí rozhodnutí nezbytná k podpoře jejího účinného provádění.
• Organizace spojených národů a její specializované agentury a Mezinárodní agentura pro atomovou energii, jakož i jejich členské státy nebo jejich pozorovatelé, již nejsou smluvní stranou úmluvy, mohou být zastoupeni na zasedáních konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody jako pozorovatelé. Orgány nebo agentury, ať už národní, nebo mezinárodní, vládní, či nevládní, které jsou způsobilé v záležitostech, na něž se vztahuje tato dohoda, a které informovaly sekretariát o svém přání být zastoupeny jako pozorovatelé na některém zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody, mohou být takto přijaty, pokud proti tomu nemá námitku nejméně jedna třetina přítomných smluvních stran.
• Ustanovení čí. 8 odst. 2 úmluvy o funkcích sekretariátu a čl. 8 odst. 3 úmluvy o opatřeních přijatých pro fungování sekretariátu se použijí obdobně pro tuto dohodu.
• Pomocný orgán pro vědecké a technologické poradenství a pomocný orgán pro provádění úmluvy, zřízené články 9 a 10 úmluvy, slouží také jako pomocný orgán pro vědecké a technologické poradenství a pomocný orgán pro provádění této dohody. V této dohodě se obdobně použijí ustanovení úmluvy vztahující se k fungování těchto dvou orgánů.
• Pomocné orgány nebo jiné institucionální uspořádání vytvořené úmluvou nebo na jejím základě, odlišné od těch, které jsou uvedeny v této dohodě, budou sloužit této dohodě na základě rozhodnutí konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody.
• Tato dohoda je otevřena k podpisu a bude podléhat ratifikaci, přijetí nebo schválení státy a organizacemi regionální hospodářské integrace, které jsou smluvními stranami úmluvy. Bude otevřena k podpisu v sídle Organizace spojených národů v New Yorku od 22. dubna 2016 do 21. dubna 2017. Poté bude tato dohoda otevřena k přistoupení ode dne následujícího po dni, kdy bude uzavřena pro podpis.
• Organizace regionální hospodářské integrace, která se stane smluvní stranou této dohody, aniž by kterýkoli z jejích členských států byl smluvní stranou této dohody, je vázána všemi povinnostmi podle této dohody. V případě organizace regionální hospodářské integrace s jedním nebo více členskými státy, které jsou smluvními stranami této dohody, rozhodne taková organizace a její členské státy o tom, jak si rozdělí odpovědnost za plnění závazků podle této dohody.
• Ve svých listinách o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení oznámí jednotlivé organizace regionální hospodářské integrace rozsah svých pravomocí v záležitostech, které se řídí touto dohodou.
• Přílohy této dohody tvoří její nedílnou součást, a pokud není výslovně stanoveno jinak, odkaz na tuto dohoduje současně odkazem na její přílohy.
• Organizace regionální hospodářské integrace, v záležitostech spadajících do jejich pravomoci, uplatňují své právo volit s počtem hlasů rovným počtu jejich členských států, které jsou smluvními stranami této dohody.

tags: #pařížská #dohoda #o #klimatu #obsah

Oblíbené příspěvky:

• ocel E335 vlastnosti
• Přehled vydávaných periodik Ringier Axel Springer CZ
• Definice ekologické újmy
• Ekologická likvidace vozidla
• Krása hor na plátně