Pařížská dohoda o klimatu: Co to je a jaké jsou její cíle?

Pařížská dohoda je celosvětovou dohodou o změně klimatu. Na klimatické konferenci v Paříži v prosinci 2015 přijalo 195 zemí historicky první univerzální, právně závaznou globální dohodu o klimatu. Dohoda představuje akční plán zaměřený na snížení globálního oteplování na úroveň nižší než 2°C. Klíčový globální dokument, který položil základy aktuální právní ochrany klimatu, je Pařížská dohoda.

Cíle a závazky Pařížské dohody

Dohoda provádí ustanovení Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (Úmluva) a po roce 2020 nahradila předtím platný Kjótský protokol. Pařížská dohoda stanoví globální akční plán na ochranu lidstva před hrozbou dalekosáhlé změny klimatu omezením globálního oteplování výrazně pod 2 °C.

Dlouhodobý cíl: Formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu, jímž je přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C. Dohoda totiž ukládá nejen rozvinutým, ale i rozvojovým státům povinnost stanovit si vnitrostátní redukční příspěvky k dosažení cíle Dohody.

Ambice: Vlády se dohodly, že každých 5 let budou informovat o svých plánech s cílem stanovit ambicióznější cíle a zahrnou i veřejnost, kde mimo jiné poskytnou také informace o tom, jak se jim cíle daří plnit. Od každé země se také požadovalo, aby definovala cíle pro zamýšlené národně stanovené příspěvky (INDC), založené na ambiciózních cílech a daleko nad rámec dosavadního úsilí.

EU byla první velkou světovou ekonomikou, která představila svůj plánovaný příspěvek k nové dohodě, zahrnující mj. snahu o omezení růstu teploty pod 1,5 °C a potřebu co nejrychlejšího globálního obratu v oblasti emisí. Rozvinuté země včetně EU budou i nadále pomáhat rozvojovým zemím se snižováním emisí a budováním odolnosti vůči dopadům způsobeným změnou klimatu.

Čtěte také: Výzvy Pařížské dohody

Plnění cílů v EU

Hlavním dokumentem strategického plánování v oblasti klimatické změny v rámci EU je Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Strategie stanoví opatření ke zlepšení odolnosti Evropy vůči změně klimatu a ukládá zvýšit připravenost a kapacitu pro reakci na dopady změny klimatu na místní, regionální, vnitrostátní úrovni a úrovni EU.

V rámci Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) si EU prostřednictvím Evropského právního rámce pro klima (nařízení EU č. 2021/1119) stanovila závazný cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Jako dílčí krok směrem ke klimatické neutralitě EU zvýšila své ambice v oblasti klimatu do roku 2030, když se zavázala snížit emise alespoň o 55 %. Balíček Fit for 55 ‒ Plán EU na ekologickou transformaci je posledním souborem návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU a na zavedení nových iniciativ, který má zajistit, aby byly politiky EU v souladu s klimatickými cíli dohodnutými Radou a Evropským parlamentem. Název „Fit for 55“ odkazuje na nově nastavený cíl EU snížit do roku 2030 čisté emise alespoň o 55 %.

Přechod energetiky k obnovitelným zdrojům, včetně postupného odklonu od spalování uhlí, řeší balíček Čistá energie pro všechny Evropany (nebo také tzv. zimní balíček). Deklaruje také větší roli měst a samospráv v dosahování formulovaných cílů.

Česká republika a Pařížská dohoda

Česká republika se oficiálně stala smluvní stranou Pařížské dohody na jejímž přijetí se v prosinci 2015 podílela. V rámci Pařížské dohody se ČR jako člen EU přihlásila s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990. Přistoupením k Dohodě a k tomuto závazku bude naplňovat společný cíl EU a jejích členských států, který byl přijat Evropskou radou jako součást závěrů Evropské rady k Rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 schválených dne 24. října 2014.

Jménem České republiky byla Dohoda podepsána v New Yorku dne 22. dubna 2016. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Dohody, dne 5. října 2017. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 4. listopadu 2016.

Čtěte také: Dopady Pařížské dohody

Dopady odstoupení USA od dohody

Odstoupení od Pařížské dohody vykresluje USA jako nespolehlivého partnera. Odchod od pařížské dohody se však nejspíše projeví i navenek. Zpochybňuje řadu dalších amerických závazků, jako je poskytování miliard dolarů na podporu chudším zemím, které trpí nebývalými vlnami veder, záplavami a stoupající hladinou moře.

Rozhodnutí nového šéfa Bílého domu také zvyšuje pravděpodobnost, že bez amerického vedení bude svět ještě více zaostávat za cílem pařížské dohody. USA jsou po Číně druhým největším globálním emitentem skleníkových plynů a nyní je velké riziko, že další velcí znečišťovatelé jako Indie, Rusko, Indonésie či Brazílie budou mít ještě nižší motivaci emise snižovat.

Čtěte také: O cílech emisí v Pařížské dohodě

tags: #Pařížská #dohoda #o #klimatu #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Komunální odpad Ústí nad Labem
• Rostliny české přírody
• Jednobarevná trička
• Ekologická valence a stenoekní druhy
• Informace o skládce v Čáslavi